ZSU-23-4 Šilka

PL systémy, rakety, PL kanony....

Moderátor: Julesak

Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

ZSU-23-4 Šilka

Příspěvek od redboy »

ZSU-23-4 Šilka
Obrázek

Dnes se dostaneme k pravděpodobně jedinému čistě hlavňovému prostředku PVO PV kterému se budu tady zabývat, alespoň v dohledné době. Je jím celkem notoricky známý protiletadlový samohybný komplex Šilka. Byl to systém boje proti nízkoletícím cílům v kategorii krátkého dosahu jako podpora bojových jednotek. V 50tých letech byly ve výzbroji pouze hlavňové prostředky. Především tažené 57mm kanony S-60 a samohybný dvouhlavňový systém stejné ráže ZSU-57-2 na upraveném podvozku tanku T-54. Tyto systémy ale nedostačovaly. Především byl problémem rozvoj proudového letectva a tím nárůst rychlostí. Bez automatického systému navedení byly hlavňové prostředky proti rychle letícím strojům málo účinné a poměrně rychle zastarávaly. I když se pro řízení baterií kanonů S-60 používal automatický systém řízení palby, ale kanon byl stabilní a nepoužitelný přímo v sestavě tankových a motostřeleckých jednotek. ZSU-57-2 sice splňoval požadavky v mobilitě, ale postřelování letounů dosahujících rychlostí blížících se rychlosti 1000km/h byl nedostatečný jak systémem řízení palby, tak kadencí.
Požadavek byl tedy na prostředek s automatickým systémem řízení palby, mobilní s průchodivostí a mobilitou odpovídající chráněným jednotkám a schopností zasáhnout proti letounům s rychlostí 250m/s. Podobně jako jindy byl vývoj reakcí na systém zahraničí a není překvapující, že Americký. Tím byl M42 Duster což byl 40mm dvojkanon na podvozku tanku M-47, ovšem nový systém měl jít dál.

Já neustále mluvím o systému, jenže ono šlo o systémy. Byly totiž dva a v průběhu článku pak pochopíte, proč sem tahám ten druhý. Tím prvním byl systém Šilka, který měl být ve výzbroji na úrovni pluku motostřeleckých jednotek a tím druhým pak systém Enisej pro obranu tankových pluků a na úroveň divize. Jejich zadání vydal výnosem Sovět ministrů SSSR 17.dubna 1957 dosah měl být do výšky 1500m u systému plukovního a 3000m u systému divizního. Pokud se setkáte s tím, že Enisej byl konkurenční proti Šilce, a s tím se možná setkáte, tak tomu nevěřte, není to pravda, ale pozdější vývoj dal této teorii živnou půdu, ale omylem.

ZSU-37-2 Enisej
Obrázek

Takže ZSU-37-2 Enisej. Jako jeho výzbroj byl vybrán 37mm kanon 500P vyvinutý v OKB-16 pod vedením Alexandra Emamuiloviče Nedelmana. O něm a jeho OKB sem se zmínil v díle věnovaném systému 9K31 Strela 1. Kanony byly spřaženy dva do kanonu Angara, což už bylo dílem OKB-43 vedeném S.A.Charykinem. Také tohle je předválečné OKB, původní předválečné OBK AU které vedli N.N.Kondakov a A.A.Toločkov, jejichž první písmena jmen nesly zbraně v této konstrukční kanceláři vyvinuté, jako například 37mm letecký kanon AKT-37…Později toto OKB vyvíjelo kanony dál a k jeho pracem patří například námořní AK-230..
Ale spět, Angara dostala dva kanony 500P, vybavené pásovém zásobováním a vodním chlazením hlavní. Systém byl na podvozku upraveném z samohybného děla Su-100P vyvinutém v KB Uralmaš. Vývoj řízení palby a navedení vyvíjel CNII-173 Národního výboru pro obranou techniku (GKOT), dnešní VNII Signal a rádio elektronický zaměřovací systém Bajkal pak nám známý NII-20 Národního výboru pro obranou techniku (GKOT) o kterém jsme si povídali například u systému Krug nebo Osa který v té době vedl V.P.Efremov.
Zajímavostí byla plynová turbína, co by zdroj energie pro systém.

ZSU-23-4 Šilka byl systémem vyzbrojeným automatickým kanonovým kompletem Amur (AZP-23), což byly čtyři 23mm kanony 2A7 vybavené vodním chlazením, pneumatickým nabíjením a elektrickým zápalem, jinak výcházejícími z kanonu 2A14 z taženého systému ZU-23.

Kanony 2A7 systému ZSU-23-4 Šilka
Obrázek
Obrázek

Tato zbraň byla dílem CKB-14.

Tak a tady se zastavíme. Už sem zde porůznu narazil na známá jména a konstrukční kanceláře, v článcích v tomto topic padaly jména jako Grušin, Efremov, Šaviryn. Lavočkin, Grabin a třeba moji oblíbenci Raspletin a Černjakov. To že tu ty jména píši a pozastavuji se u nich není náhoda. Já si totiž myslím, že ne firma, politik nebo náčelník generálního štábu jsou tyto, ve své době maximálně sofistikované systémy a stroje, ale jejich konstruktéři, Ti, co stály u prkna a hledali řešení. Stejně jako všichni známe jméno „Kelly“ Johnson, Wernher von Braun, Arťom Mikojan nebo třeba Sergej Koroljov.

A tady je CKB-14. Tento Tulský závod a jeho KB má dlouhou historii, od roku 1927 v Tulské zbrojovce vznikla konstrukční kancelář, od roku 1935 je to CKBSV (Centrální konstrukční kancelář střelných zbraní) a od roku 1936 pak KB-14. Od roku 1966 vznikla KB Priborostrojenija (KBP) a tento název nese do současnosti. V této konstrukční kanceláři pracovali významní konstruktéři a vznikaly známé zbraně. Na místě hlavního konstruktéra projektu se vystřídali například B.G.Špitalnyj a I.A.Komarickij (konstruktéři kulometu ŠKAS v roce 1930), M.E.Berezin (UB, B-20 v letech 41-44), A.A.Volkov a C.Ja. Jarcev (VJa, 1941) H.M.Afanasjev (A-12,7 a AM-23 v roce 1953 a s nim pracoval Mikuláš Fedorovič Makarov proto to A“M“). Je to pochopitelně ten Makarov, jehož jméno nese snad? nejvyraběnější pistole světa. Dále jde jmenovat V.M.Kuzněcov (vývoj rakety 9M331 systému Tor) Od roku 1950 byl generálním konstruktérem I.F.Dmitrijev a po něm od roku 1973 pak Alexandr Georgijevič Šipunov který je také ředitelem KBP a jeho náměstkem je Vasilij Petrovič Grjazev. Jejich jména začínají písmeny GŠ, a ne náhodou těmi samými pak letecké kanony, které jsou z jejich prkna.
V jejich KB vznikly spousty střeleckých a raketových systémů, kanony 2A38 pro Tungusku, 2A72 pro BMP-2/3, rakety 9M311 pro Tungusku, PTŘS Fagot, Konkurz, Metis, Reflex……. Systémy Kaštan, Pancir, Kortik…….. Opravdu zajímavý ústav.

Alexandr Georgijevič Šipunov
Аркадий Георгиевич Шипунов
Obrázek

Vasilij Petrovič Grjazev
Василий Петрович Грязев
Obrázek

No a mezi nimi je kanonový komplex pro systém ZSU-23-4 Šilka. Jako podvozek byl vybrán pásový GM-575 vyvinutý v KB Mytuščinského strojírenského závodu, později to bylo OKB-40 o kterém jsem se zmínil v souvislosti s podvozkem systému 2K11 Krug. Ve věží v nichž byly umístněny kanony, v zadní části věže pak centimetrový radiolokátor 1RL33 zaměřovacího a střeleckého systému Tobol vyvíjeného v Leningradském OKB-357 byl i vezený palebný průměr 2000 nábojů. O OKB-357 sem tu taky psal v souvislosti s vývojem naváděcí soustavy systému Strela 2.


Teď půjdu jinou cestou než obvykle. Není totiž moc zdrojů kde se dá najít průběh zkoušek a technický popis systému. Já sem spoléhal na papír a nedopad sem dobře, takže sem začal hledat dobrý zdroj na netu. Jenže tam je opravdu dobrý asi jen jeden, teda lepší sem nenašel a tím je stránka věnovaná přímo systému Šilka : http://shilka.guns.ru/index.htm. Což o to, co tam není je jinde, ale jak sem tak prohnal ZSU vyhledávačem cz. našel sem českou stránku a jak sem ji četl, tak sem zjistil, že je to podstatě doslovný překlad výše uvedených stránek. Ten překlad je velmi dobrý a autor webu si dal dost práce. Je tam vše co se zkoušek a technických věcí týče. Bylo by mě minimálně blbé, opisovat jeho práci (když totiž použiji Ruský zdroj udělám to). Autor sice vynechal některé věci, které zase já považuji za důležité, to znamená můj úvod, a ty jména a vývojové skupiny…. Ovšem co má dokonalé, je technický popis do podrobností, které já zase nepovažuji za nutné. Každopádně část do zavedení systému prosím přeberte odtud:

Úvodní stránka autora webu http://www.pvo.webz.cz/
Stránka Šilky http://www.pvo.webz.cz/sila.htm
Vývoj systému: http://www.pvo.webz.cz/vyv.htm
Technický popis: http://www.pvo.webz.cz/konstr.htm

Lepší řešení sem nenašel, a i když sem hledal celkem usilovně, kde vzít tyto informace ze zdroje vlastního, bylo to vždy horší………
Autor, už evidentně stránky nedoplňuje, tedy alespoň letos ne, tak dál budu pokračovat já, jak jste zvyklí.

Oba systémy úspěšně dokončili státní zkoušky v říjnu 1961. Na průběhu a tempu zkoušek je patrno, že probíhaly asi bez zásadních problémů a státní komise doporučila oba systémy převzít do výzbroje podle původního plánu. Ovšem výnosem RM SSSR byl přijat do výzbroje jen systém ZSU-23-4 Šilka a to se stalo 5.září 1962 a 20 září vyšel rozkaz o zastavení všech prací na systému ZSU-37-2 Enisej. Je těžké se dopátrat důvodu tohoto rozhodnutí. V podstatě na žádné rozumné sem nenarazil. Systém Strela 1 která měl dosahy systému Enisej byl v nedohlednu a podle mého názoru by Enisej dobře zapadl do koncepce. Je možné, že plánovaný vývoj systémů Kub, Osa a Strela 1 který probíhal a měl být dokončen dříve, než k tomu nakonec bylo, vytvořil situaci, kdy se Enisej nevyplatilo zavádět, to vše pod dojmem Chruščovovi raketizace. Je to ale jen můj dojem.



Každopádně na rozdíl od některých systémů, které se vyráběly v podstatě již v době přijetí do výzbroje, u Šilky to neplatilo. V Tulském závodě vyráběné kanony potřebovaly drobné úpravy, především docházelo k hromadění prázdných nábojnic, což zasekávalo závěrovou automatiku a tak místo roku 1963, kdy měla běžet sériová výroba, byla zahájena až v roce 1964 a to nebylo vyrobeno plánovaných 40 vozidel. Pak ale výroba nabíhala dobře a koncem 60tých let se již vyrábělo 300 strojů ročně.

Organizačně Šilka putovala především do protiletadlových oddílů tankových a motostřeleckých pluků kde nahrazoval ZSU-57-2. Ty měly dvě baterie a obvykle byla nahrazena baterie jedna, čili došlo ke stavu, kdy byla jedna baterie 4 vozidel ZSU-23-4 a jedna se čtyřmi ZSU-57-2. Koncem 60tých let byl již ZSU-75-2 vyřazen zcela a jedna baterie oddílu byla postupně přezbrojována systémem Strela 1 a později systémem 9K35 Strela 10. Tento stav trval až do příchodu systému 2S6 Tunguska po roce 1982, Šilka ale nebyla nahrazena nikdy zcela, takže je ve výzbroji dodnes. Šilka ale nebyla pouze v této organizační struktůře. Bateriemi systému byly doplňovány pluky systémů 2K12 Kub a
2K11 Krug, byl ve výzbroji námořnictva a dalších úrovní pozemních vojsk.
V průběhu provozu systému se objevily potíže s poruchovostí některých celků, jako třeba pomocné plynové turbíny a nebo radioelektronické výbavy.

ZSU-23-4V s radarem v pochodové poloze
Obrázek

V roce 1968 vyla přijata do výzbroje modifikace ZSU-23-4V, což byla varianta velitelská vybavená systémem navádění ostatních vozidel baterie. Při její výrobě byly použity i novější systémy, které přešly i do výroby základní verze. V roce 1970 modernizace pokračovala a do výzbroje přišel systém označený jako ZSU-23-4V1. V říjnu 1967 vyšel výnos CM SSSR o zásadnější modernizaci systému který se měl týkat i kanonů 2A7. Byly modernizovány chladící okruhy hlavní čímž se zvýšila životnost hlavně z 3500 na 4500 výstřelů, Byla modernizována radioelektronická výbava vozu. Do výzbroje byla přijata pod označrním ZSU-23-4M. Ale různí názor se kdy. Pravděpodobně v roce 1971 a v roce 1973 ji na výrobní lince nahradila ZSU-23-4M1. Je ale dost možné, že verze M1 je varianta M přestavěná ze starších vozů při generálních opravách. Modernizovaná verze měla nést jméno Birjusa, ale běžně je používán název Šilka.

ZSU-23-4M
Obrázek

Následující modernizace přišla do výzbroje v roce 1977 a jednalo se o verzi M s dotazovačem vlastní-cizí Luk. Tato varianta měla označení ZSU-23-4MZ. Na tuto verzi byly přestavěny i všechny varianty M při generálních opravách a její výroba trvala až do zastavení výroby v roce 1982. V roce 1979 vznikla varianta ZSU-23-4M2, takzvaná Afgánská varianta. Byla určena proti pozemním cílům, jelikož se ukázalo, že je pro boj v horách, především díky velkému rozsahu náměru velmi vhodná. Byl demontován radiolokátor a s ním spojené přístroje, vezené množství munice se zvedlo na 3000 kusů a byly instalovány přístroje pro noční vidění. Opět je velmi pravděpodobné, že to nebyly stroje z výroby, ale modernizované ZSU-23-4M.
Komplex je ale ve výzbroji dodnes v mnoha armádách světa, takže v roce 1999 byla představena modernizační varianta ZSU-23-4M4 která je navíc vyzbrojena dvěma ŘS systému 9K38 Igla na věži (verzi M3 sem nenašel, pouze je někdy zaměněna z verzí MZ, Z je v azbuce 3, takže to bude možná onen důvod ale……). V roce 2001 byla představena varianta ZSU-23-4M5, na které došlo v výměně v podstatě veškeré výbavy za moderní digitální a optické přístroje. Modernizace systému nabízí i Ukrajina, Tam vznikl systém ZSU-23-4U s ŘS systému Strela 3 na věži. Dá se ale předpokládat, že menší, či větší modernizace proběhly také u některých uživatelů systému.

ZSU-23-4M4
Obrázek

ZSU-23-4M5
Obrázek

ZSU-23-4U, Ukrajinská modernizace
Obrázek

Systém byl značně exportován prakticky do každého státu, který odebíral Sovětskou výzbroj. Ve výzbroji je má nebo měl : Afghánistán; Alžírsko; Angola; Bulharsko; Egypt; Etiopie; Indie; Irák; Írán; Jemen; Jordánsko; KLDR; Kongo; Kuba; Laos; Libye; Maďarsko; Nigérie; Peru; Polsko; Somálsko; Sýrie; Vietnam a další. Kořistní Šilku používal Izrael a je ve výzbroji asi všech post Sovětských států. Šilka se zúčastnila všech konfliktů které její majitelé vedli a připsal si značné množství letounů, které na bojištích tvořily ztráty. Ještě v roce 1991, v Iráku, spojenečtí piloti, za situace, kdy nadvláda ve vzduchu byla zřejmá, tvrdili, že munice do tohoto systému měl protivník zjevně vždy dostatek.

ZSU-23-4 Čečenských separatistů
Obrázek

Mezi státy které systém importovaly chybí Československo. I když byl systém do naší výzbroje nabízen, nebyl zakoupen a často jmenovaný důvod je nedostatečná ráže. To je jistě pravda, ale nebude to velmi pravděpodobně důvod jediný, jelikož si troufnu říct, že u nás používané 30 mm PLdvK vz.53/59 měly sice větší dosah teoreticky, ale díky chybějícímu RL asi nebyl jeho dosah v praxi vyšší, navíc pochopitelně nasazení za zhoršeného počasí a v noci, spolu s max. rychlostí postřelovaného cíle jsou jistě na straně Šilky. Na druhou stranu byl jistě vyšší účinek na cíl. Tato vlastnost je stejně jako Americkému systému s 20mm kanonem Vulkan často vytýkána nejen v součastné době, ale již v 80tých letech, ale na tuto věc je potřeba pohlížet z pohledu doby vzniku systémů. Modernizace systému ZSU-23-4 na 2 kanony ráže 30mm už nedošlo a v roce 1982 byl zařazen systém 2S6 Tunguska která Šilku začala nahrazovat, ale nenahradil nikdy zcela, takže ve výzbroji bude jistě ještě dlouho.



TTD systému ZSU-23-4
Rok zavedení do výzbroje:………..………1964
Maximální výškový dosah:………….......1,5km
Max dálkový dosah:………………………...... 2km
Min dálkový dosah:……………………….....0,2km
Maximální rychlost cíle:…………………...450 m/s ?
Množství postřelovaných cílů:………………1
Max teoretická rychlost střelby…………800-1000 výstřelů na hlaveň/s
Hmotnost vozidla ………………………….....19,1t


Děkuji za pozornost

redboy
Naposledy upravil(a) redboy dne 11/9/2006, 12:41, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Opět to je skvělé počtení i s rozborem. Souhlas s těmi Technickými kancelářemi - to je vždy "stříbro státu".
Když jsem se více zabýval Izraelci - PVO a PVOS Sýrie a Egypta narážel jsem na výpovědi Izraelských pilotů. Říkali: " Když jsme podlítli, nebo ulítli SAM, byla tady ještě Shilka ( česky Šilka), a se svou kadencí to nebylo jednoduché uniknout".
O těch 30 mm PLdvK jsem slyšel jednu takovou verzi, že měla velký akční rádius i proti pozemním cílům - protipanceřové náboje probíjely v 60 letech všechny tehdy dostupné pancéře tanků. Netvrdím, že to byl hlavní - nebo důvod, že se tehdy uvažovalo, spolu s dostřelem, že se k tomu dodá RL a bude to lepší než Šilka.
Jinak již jsem jinde psal, že sověti je měli sebou v roce 1968 při okupaci ČSSR.
Fakt je, že ta Šilka při kadenci 800 - 1000 střel/ hlaveň/ sekunda, musela vozit velké zásoby střeliva.
Že byla dobrá a je dobrá - o tom svědčí modernizace - a že se používá dodnes.
Za mně díky.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

S tou kadencí bych trochu ubral, Michane :D

Šilka má omezovač dávky, našel jsem hodnoty pro 3-5, 5-10 a 50 výstřelů na hlaveň. I když jsou hlavně chlazeny vodou asi by nějaké dlouhé salvy nebyly zrovna ideální pro jejich trvanlivost.

ZSU-23-4 je dost dobré železo, mě osobně se líbí německý Gepard. Přece jen dva 35 mm kanony Oerlikon KDA dokáží zabrnkat pořádně na nervy pilotům.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Na pozemní cíle byl náš 30 mm PLdvK rozhodně jednoznačně výhodnější, to sem nevzal v úvahu. Navíc je tu hranice ráže pro použití velkého rozsahu munice. Na ráži 23mm toho moc nejde, podobně jako 20mm.

Ta kadence: Používalo se dávek po 50, 100, 150 ran na hlaveň, po 50ti ranách se chladilo 3 sekundy, po 150 15 sekund. To je ale obvyklé, jde o to dostat co nejvyšší sekundovou hmotnost salvy a na délce moc nesejde, cíl lze stejně postřelovat krátkou dobu, nebo spíš, je jen krátkou dobu ve střelecké pozici. Tam si ale právě systém bez automatického systému řízení palby podle mě neškrtne.

Já si myslím, že přijetí obou, tj. Šilky i Eniseje tj. ta koncepce ze zadání by byla vhodnější…ale, prostě to bylo takhle. Ty úvahy na téma 2 x 30mm asi měli logiku, ale pak přišla Tunguska.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

To je v poho - samozřejmě to nemůže vychrlit, je to jen teoretická rychlost a omezovač je třeba ( zahřátí, náboje). Ale při delším boji to stejně sežere dost nábojů.
Ještě u té Shilky a 30 mm PLdvK, někde jsem zachytil, že byla snad lepší elevace u 30 mm PLdvK? Že snad 30 mm šel až do mínusu, že se dalo střílet laicky i z kopce. Šéfe ty jsi o ní psal - nekecám moc?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

redboy píše:Na pozemní cíle byl náš 30 mm PLdvK rozhodně jednoznačně výhodnější, to sem nevzal v úvahu. Navíc je tu hranice ráže pro použití velkého rozsahu munice. Na ráži 23mm toho moc nejde, podobně jako 20mm.

Ta kadence: Používalo se dávek po 50, 100, 150 ran na hlaveň, po 50ti ranách se chladilo 3 sekundy, po 150 15 sekund. To je ale obvyklé, jde o to dostat co nejvyšší sekundovou hmotnost salvy a na délce moc nesejde, cíl lze stejně postřelovat krátkou dobu, nebo spíš, je jen krátkou dobu ve střelecké pozici. Tam si ale právě systém bez automatického systému řízení palby podle mě neškrtne.

Já si myslím, že přijetí obou, tj. Šilky i Eniseje tj. ta koncepce ze zadání by byla vhodnější…ale, prostě to bylo takhle. Ty úvahy na téma 2 x 30mm asi měli logiku, ale pak přišla Tunguska.


K té době postřelování cíle - proto asi není vhodný Gatling jako systém s externím pohonem - chvíli mu trvá než uvede hlavně do rotace. U M61A1 je to 0,3-0,4 s, u GAU-8/A 0,5-0,55 s. Zbraně s klasickým cyklem a revolverové kanony tento neduh nemají.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Gepard byla asi nejlepší systém doby, rozhodně až do příchodu Tungusky, čili 10let. Výhoda nebyla jen v ráži, ale dokázal si vyhledat cíle, má přehledový radar. Dobrá zbrojní část byl i M247 Sergeant York, ale ten projekt Amici později zpackali, jinak si myslím velmi dobré.

Francouzský AMX-30DCA je v podstatě velmi podobný Eniseji (koncepcí), ale nic se nemá přehánět, Italský Otomatic se mi nezdá.
Naposledy upravil(a) redboy dne 22/8/2006, 22:31, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

30 mm PlDvk vz.53/59 měl náměr -10° až + 85°. Je to údaj z Jane´s. Vyplatí se mít po ruce knihovnu.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

sa58 píše: K té době postřelování cíle - proto asi není vhodný Gatling jako systém s externím pohonem - chvíli mu trvá než uvede hlavně do rotace. U M61A1 je to 0,3-0,4 s, u GAU-8/A 0,5-0,55 s. Zbraně s klasickým cyklem a revolverové kanony tento neduh nemají.
Pravda, pravda. Gatling má ale také výhody: větší životnost hlavní i závěrů a menší poruchovost. Na druhé straně nedosáhne sekundové hmotnosti salvy v první sekundách.

Sice to sem nepatří, ale proto si myslím, že klasická koncepce, systém združených hlavní, případně revolverový kanon (ale ten s otazníkem) jsou lepší letecké kanony, než Gatling (teda proti vzdušným cílům, A-10 a GAU-8 je jiný případ).
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Šilka měla -4°/+ 85°, ale to není kvůli pozemním cílům, to je kvůli střelbě v terénu, může dojít k situaci, že vozidlo stojí ve stoupání a pak je náměr v minusu. Mimochodem, mělo to stabilizovaný radar, takže střelba šla provádět za jízdy.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Pánové, za mě díky za doplnění. Skoro jste skvěle zmapovali období
Sa 58, ten 30mm byl naše máma - táta obrany spolu s UK 59 - proti nízkoletícím cílům a vrtulníkům v 60 tých letech u radiotechnického uzlu. Rakety jsme neviděli a kde byly kanonové baráže taky ne.
Možná, dostřel, elevace, boj proti pozemním cílům a spolehlivost byl možná ten optimistický pohled, že po doplnění RL ( to se nikdy nekonalo), bude lepší 30 mm PLdvK než Shilka.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Já se chystal o Gepardu něco napsat, někde jsem ale prodrbal nejlepší zdroj, starší číslo ATM :(

Mě se líbí švýcarské revolverové kanony, hlavně kanon Oerlikon-Contraves 35/1000. Ráže 35 mm a kadence 1000/min. Je použit v pozemním kompletu
Skyshield

Obrázek
Naposledy upravil(a) sa58 dne 22/8/2006, 22:52, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

michan píše: Možná, dostřel, elevace, boj proti pozemním cílům a spolehlivost byl možná ten optimistický pohled, že po doplnění RL ( to se nikdy nekonalo), bude lepší 30 mm PLdvK než Shilka.
Přesně, je jednoduché se na to dívat od zeleného stolu po 30ti letech. Prostě to tak bylo.

Možná bych dopnil peníze, jelikož naše třicítka byla naše (a exportovala se mimochodem) a tohle bychom museli platit.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Já kdysi Michanovi slíbil že napíšu něco o kanonech vz. 53 a 53/59. Sliby by se měly plnit, snad mě už někdo nepředběhl.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

sa58 píše: Mě se líbí švýcarské revolverové kanony, hlavně kanon Oerlikon-Contraves 35/1000. Ráže 35 mm a kadence 1000/min. Je použit v pozemním kompletu
No to je parádička, použitý systém řízení palby a munice...super. (Myslím že pan Popelinský někde psal cenu té munice.. taky super :))
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Od pana Popelínského mám tři knížky, všechny jsou velmi čtivé a podávají solidní přehled o této problematice. Taky ten pán dlouho dobu působil v tomto oboru.

Náboj stál v roce 1996 800 CHF - 16 224 Kč. Doslova za hubičku :D
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Pan Popelinský je nejen konstruktér, ale tuto problematiku vyučoval, krom toho působil v zahraničí, něco se mi plance o Egyptě (?). Po roce 68 doplatil na "normalizaci". To je PAN autor, i když někdy dost odborný (což není vada).
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hornet
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 261
Registrován: 16/6/2006, 10:57
Bydliště: Hradec Králové

Příspěvek od hornet »

Ještě k Jeniseji: S velkou pravděpodobností o jeho zrušení rozhodla celková hmotnost tohoto systému (28 t) a tím i jisté omezení při případné přepravě vzduchem. Na druhou stranu obdobné systémy na západě, byť vzniklé později, byly ještě znatelně těžší - Gepard 47,3 t, M247 Sergeant York 54 t.

A uplně nakonec informace pro ty, kterým celé roky necpali ruštinu do hlav: Ruské "E" je ve skutečnosti písmeno "Je", neboli v českém textu nikoliv "Enisej", nýbrž "Jenisej", což i odpovídá názvu jedné sibiřské řeky.
Naposledy upravil(a) hornet dne 24/8/2006, 14:42, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Ta hmotnost by mohl být důvod, zni to logicky, ale v motostřeleckých plucích měla být stejně Šilka a tankové pluky maj spousty prostředků, které nespadají do nosnosti An-12. Na úrovni divizí to bylo ještě horší a předchůdce, ZSU-37-2 vážil ke 30ti tunám. Ale je to další z možných důvodů. Já osobně se kloním k tomu, že to nestálo z pohledu doby za to.

Ta transkripce: To máš těžký. Vyslovuje se to tak, ale v tom případě třeba Berkut, není Berkut, ale Bjerkut, Desna je Djesna, Vega je Vjega, takhle se to opravdu vyslovuje. Je to spíš o tom jak je to počeštělý. Jenisej jako řeka je určitě s Je. Většinou se snažím používat písmennou transkripci a nehledět na výslovnost, ale sám se přistihuji, že naprosto klidně používám u Mikojanových prototypů jak E jak Je a když projdeš literaturu, bojuje s tím kde kdo. Šilka je naprosto obvykle psána Shilka z anglické transkripce, i když je v naší abecedě Š. nejhorší je to u jmen, tam je to boj a naprosto klidně udělám z Fedoroviče Fjedoroviče (proto je to tam nejlepší napsat azbukou) .

Snažím se (i když asi s chybami, protože to čtu v ruštině a pak píši jak slyším) používat psanou transkripci a anglicky taky nepíši jak se to vyslovuje, nýbrž píše. Je to ale věc názoru a asi si to každý přebere jak chce.

Pravdu máš jednoznačně v tom, že chudáci kdo prostě neznaj rusky ani náznakem, pak sem je dost zmátl.......
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hornet
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 261
Registrován: 16/6/2006, 10:57
Bydliště: Hradec Králové

Příspěvek od hornet »

Také to neber jako nějakou zásadní kritiku. Je mi jasné, že ruština s těmi svými záludnostmi jako nejrůznější "ja", "jo", "šč" atd není zrovna nejsnadnější na překlad. Jen u výrazů, které mají svůj ekvivalent i v češtině mi přijde vhodnější použít právě ten, než to víceméně opsat z ruštiny. Ono to chce brát spíš citem.
Na druhou stranu je mi jasné, že stoprocentně ideální a přesný překlad není to nejdůležitější, co čtenáři na stránkách Palby hledají.
Odpovědět

Zpět na „PVOS“