Stránka 10 z 10

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 19/7/2015, 11:43
od Scrat
Ale nikdy som nepočul ktorý typ satelitu (hocijakej krajiny) by sa tomu mal venovať?
A on tady někdo ví čemu přesně se věnují a jakými přístroji s jakou citlivostí jsou vybaveny ať ruské nebo americké vojenské družice? Mimochodem, nemusí jít o sledování tepelné stopy, stejně tak (možná ještě spolehlivěji) lze ponorku pod vodou odhalit jako anomálii na pozadí magnetického pole země.

Scrat

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 19/7/2015, 11:44
od Tomass
@Aaron Goldstein
Teplota vody se v závislosti na hloubce mění a to navíc dost výrazně i pod hloubkou sto metrů.
Proto jsou ponorky již nějáké to desetiletí vybavovány sondami (v US terminologi např. SSXBT) k zjištění teplot v závislosti na hloubce v daném místě.

Co se týče vyzařování tepla do okolí, mám za to, že při operační hloubce vyšší než několik metrů je termální signatura prakticky nezjistitelná (a to včetně "odpadní" vody z třetího okruhu).
Co jsem narychlo vyhrabal, např. zde.

Ad. MAD - ASW letouny kvůli MAD senzoru létají nízko, navíc i operační hloubka a velikost ponorky jsou zde velkým faktorem. Jak to dokáže satelit z orbitu ?

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 19/7/2015, 12:59
od Aaron Goldstein
to Dzin:
Ta citlivost by tedy byla asi na hraně... U Envisatu, ESR a pod je udávaná přesnost detekce 0,3°K... Na druhou stranu je otázkou jak by zvládla ona země stavějící ten hybrid "teplotní maskování"...

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 19/7/2015, 21:22
od cupo84
Aaron Goldstein píše:to Dzin:
Ta citlivost by tedy byla asi na hraně... U Envisatu, ESR a pod je udávaná přesnost detekce 0,3°K... Na druhou stranu je otázkou jak by zvládla ona země stavějící ten hybrid "teplotní maskování"...


Bavime sa o Rusoch a mozno Cinanoch. Pre ostatnych (napr US Navy) co by to zvladli to je nezaujimave. Mimochodom, ohlade rychlosti. Moja laicka predstava - pod hladinou staci 10 uzlov s tichym chodom, hnat sa za dacim rychlejssim mi pride zbytocne komplikovane (vacsia veza oproti klas. ponorke apd), na hladine by som chcel aspon 30 uzlov. Tak neviem, aky by to malo vplyv na vybere reaktoru a jeho tepelnej stope pod hladinou.

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 19/7/2015, 21:29
od Aaron Goldstein
Kdyby Rusové něco takového chtěli/potřebovali, tak už to dávno stavějí.... Číňané taktéž.... (ony ostatně i ty Spojené státy)....

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 19/7/2015, 21:38
od cupo84
Aaron Goldstein píše:Kdyby Rusové něco takového chtěli/potřebovali, tak už to dávno stavějí.... Číňané taktéž.... (ony ostatně i ty Spojené státy)....


Rovnaky argument pouzil Scrat na predchadzajucej stranke :-) A odpoved je nie, byt do nemohlo - az Klub je dostatocne univerzalny A S-350 dostatocne kompaktna - 9M96E2, aktivny radar, dosah 120km, hmotnost 420kg.

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 19/7/2015, 21:58
od Aaron Goldstein
Odpověď je ano, už by je stavěly... Protože ty systémy byly představeny veřejnosti už před dvěma lety... A za poslední dva roky RF nezačala stavět ani jeden takovýto stroj....

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 21/7/2015, 20:29
od Zemakt
Měl by jsem jeden dotaz ohledně výzbroje mořských korábů 16. - 17. století. Dnes mne vítr zavál na Konopiště, přičemž ve mne zanechala silný dojem sbírka hradebnic. Chtěl jsem se zeptat, zdali i tyto zbraně byly používány v námořním boji. Něco jako je dnešní úloha protimateriálových pušek apod., nebo to bylo již slabé? Pár knížek z plachetního věku jsem přečetl,byť vousatých, ale s tímto jsem se nesetkal.

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 24/7/2015, 00:55
od arten
Zemakt píše:Měl by jsem jeden dotaz ohledně výzbroje mořských korábů 16. - 17. století. Dnes mne vítr zavál na Konopiště, přičemž ve mne zanechala silný dojem sbírka hradebnic. Chtěl jsem se zeptat, zdali i tyto zbraně byly používány v námořním boji. Něco jako je dnešní úloha protimateriálových pušek apod., nebo to bylo již slabé? Pár knížek z plachetního věku jsem přečetl,byť vousatých, ale s tímto jsem se nesetkal.


V tej dobe plnili úlohu "protimateriálových pušek apod." carronády :wink:

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 24/7/2015, 08:39
od Mirek58
Carronáda přece bylo dělo s krátkou hlavní, pro "zametání" palub.
Nebyly ve zmíněné úloze spíše preferované devítiliberní?
Malá ráže, dlouhá hlaven.

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 24/7/2015, 08:53
od Zemakt
Tak jsem se zřejmě ptal uplně blbě, včera jsem byl na Českém Šternberku a tam pruvodce říkal, že hradebnice střílela hromadnou střelu, něco jako brokovnice :shock: . Tak to by zřejmě nebylo to pravé ořechové.

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 24/7/2015, 10:22
od Alfik
Kromě carronád se také používaly falconety (sokolice), což je v podstatě malorážový kanonek upevněný na zábradlí či pažení v havlince. Mohl střílet (samozřejmě) jak jednotnou střelu, tak i sekané olovo či cokoli jiného co bylo nabito. K vidění (a třeba i "ozkoušení", i když jen virtuálně) např. ve hře Black Flag. Tak se ovšem jinak jmenuje, protože v různých světačástech se označení zbraní často liší (lišilo).

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 24/7/2015, 10:58
od Polarfox
Karonáda je záležitost 18.-19. století, to znamená o dost pozdější dobu, než kam byl směrován dotaz. Dále karonáda není primárně dělo na zametání palub, ačkoli v podstatě díky svému účinku a tvorbě střepin/odštěpků dřeva má drtivý účinek na nepřátelské posádky. Zjednodušeně řečeno i při jednotné střele to láme do lodi velké nepravidelné díry (na rozdíl od čistších průstřelů děl s dlouhými hlavněmi, menší hmotností střely a vyšší úsťovou rychlostí) a zároveň to dřevo dosti tříští. Použití kolísalo od doplňku ke klasickým dlouhým dělům až po víceméně unitární výzbroj zcela tato děla nahrazující. Výhody - cena, hmotnost, obsluha, možnosti umístění, nároky na prach a účinek. Hlavní nevýhoda - na blízko fajn, na dálku už méně fajn...až na nic.

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 24/7/2015, 15:22
od Scrat
Alfik píše:Kromě carronád se také používaly falconety (sokolice)....

Základní rozdělení námořních děl bylo na dlouhá děla a právě carronády. Dále byla děla členěna podle ráže, podle konstrukce nebo podle použití. Ale celkově v tom byl pořádný bordel, každý stát si to dělal podle sebe.

Scrat

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 24/7/2015, 19:55
od Dvanácterák
Aaron Goldstein píše:Zvládne to každý satelit, který měří teplotu vody v oceánech... Teplota se snímá do hloubky cca 100 metrů (a od 200 metrů se nemění už vůbec) a toto měření předpokládám provádí každý (nebo téměř každý) meteosatelit... (Rozhodně ERS-1, ERS-2 nebo Envisat tato měření provádí a připravuje se Sentinel-3)... Toto měření se provádí kvůli detekci teplých proudů a podobných úkazů ovlivňujících počasí... Plnohodnotnou ponorku by (kvůli její operační hloubce) asi takovýto satelit nezachytil, ale něco s atomovým pohonem operujícím v hloubce kolem 100 metrů by to zachytilo spolehlivě...

Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Podíl záření, které projde vodou, se vypočte: e^(dráha ve vodě v metrech*číslo z grafu)
Pro tepelné záření při běžné teplotě vychází hloubka, ve které je možné ze satelitu zjistit teplotu, méně než milimetr (destilovaná čistá voda, ne slaná a špinavá).
Ve hloubce pod 100 metrů je stabilně teplota 4°C. Pokud se chladící voda dobře promíchá, tak na hladinu nevyplave nic (pokud čistě náhodou nejsou u hladiny taky 4°C).
Nerezová ocel, ze které se dělají ponorky, není magnetická. Pokud obsahuje dost niklu tak ani po svařování.

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 25/7/2015, 10:35
od Julesak
Vždy som o tom doteraz čítal len v beletrii, preto tomu príliš neverím - ako ako som už uviedol vyššie - ktoré satelity sa tomu majú venovať?
U väčšiny je známy aspoň približný účel, i keď uznávam, že sekundárne kapacity sú de facto neoveriteľné.

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 28/7/2015, 18:07
od JiK
me by spis zajimala detekce SSN pomoci tech LIDARu (obdoba RADARu) ale s laserovym svetlem. V clanku pisou ze oceanska voda je velmi pruhledna v oblasti zeleneho a modreho svetla, a to by pak ze satelitu asi slo najit 170 metru dlouhy a 18m siroky valec, i kdyz bude radne hluboko. Clanek z 2005 pise, ze vice informaci v otevrenych zdrojich neni, ale mame 2015, a dnes uz na internet leaklo vsecko...

S tou tepelnou detekci bych byl spise skepticky, pokud ohreju vodu o 0.2 K pri 5 uzlech, spocitejte si sami, jak mala zmena bude kdyz se to rozprostre pri rychlosti 25-40 uzlu, a z hloubky 250+ metru. Na hladine to budou setiny nebo spis tisiciny K, a to je radove min jak sum.

Re: FAQ k desingu valecnych lodí

PříspěvekNapsal: 28/7/2015, 18:43
od Tomass
Detekce pomocí LIDARU funguje a je to poměřně stará technologie (šedesátá léta?). Nevim jak západní ASW letouny, ale myslím, že jím již od určit doby disponuje sovětský Tu-142.

LIDAR je celkově dobře funkční a uznávaná technologie, ale její hlavní omezení v ASW užití (alespoň tak jak si to představuji já) je v šířce paprsku a tím ploše, která se při kyvu paprsku v kombinaci s letem v určité výšce dá efektivně pokrýt. I kdyby to nadobře fungovalo z družice na orbitu, pořád je to jako snažit se napíchnout jehlou druhou jehlu na ploše rozměru oceánu.

Zbytkové teplo je dle mě opravdu pasé. Pokud by to kdy byl sebevýraznější problém, jsem přesvědčen, že by se dal konstrukčně snadno vyřešit ochlazením zbytkového chladiva o pár (třeba i desítek) stupňů. Nevím jak na západních strojích, ale sovětské jaderné ponorky zbytkové chladivo ženou přímo do hnací vrtule či vrtulí. Tyto svým chodem poměřně efektivně smísí okolní vodu s tou odpadní.