Polarfox píše:
Ono vždycky hrozně záleží, vůči jakému jazyku to vztahuješ a na kontextu/dovysvětlení.
Přééésně tak
V různých jazycích a různých dobách máme rozličné přiřazování. A dělá to pak někdy bordelíček - ale obv. se to dá dát dohromady.
Dva příklady:
1) Kanon/kulomet. U nás se obv. používá německé dělení z doby začátku WWI - tedy: má-li to náboj "v jednom kuse", je to kulomet. Má-li to náboj složený z různých složek s různou funkcí (např. tříštivotrhavý náboj má obal a výbušninu), jde o kanon. Ale - už během WWI se našly problémy - byly totiž vyráběny náboje složené, o ráži kulometové... např. protiletadlové, zápalné, apod. A např. Japonci za WWII používali celkem jednoduché dělení - má to ráži do 20mm? Tak je to kulomet! Má to ráži 20mm a více? Tak je to kanon!
2) Zpět k lodím (a člunům
): Původně se rozdíl mezi čluny a loděmi nedělal - resp. ve většině jazyků se nedělal. Jenže, pak nastalo ježdění sem a tam, namnoze k jiným národům, a přejímání slov. A protože my se tak nějak furt cpeme k západní Evropě, a tím k řešením která přijali anglo-sasové (vidíte tam už ten problém? anglové a sasové nemluvili stejně), tak se v průběhu času došlo k celkem uspokojujícímu řešení: Pokud to má balanční závaží (balast), a tudíž pokud pohyb po lodi nezpůsobuje náklon, tak je to loď. Pokud nemá, a vyvážení lodi je způsobeno pohybem posádky po dně a tím přesunu těžiště (vodáci jistě znají hlášku "nechytej se kurvadrát bortu - uděláme se!"), jde o člun. Je to logické. Slovo ship je totiž ze saštiny, slovo boat je z anglštiny... oni totiž sasové tuto techniku stavby lodí buď okoukali nebo vynalezli (to mohli nezávisle na jiných i ve stejném čase) - ale anglové ne... ostatně proto se sasové do Anglie přepravili a dobyli ji - zatímco anglové na kontinent ne.
Jenže, jak plynul čas, přišel ke slovu král Jindřich VIII (byla o něm a mořeplavbě už řeč v jiných vláknech) a ten, protože se jeho poddaní začali vív a víc plavit, a ne vždy na bezpečných kocábkách, tak z majestátu svého objemného pupku ustanovil, že
"když to má méně než 20 stop délky na vodorysce, tak je to člun, zátěž nezátěž, a člun prostě NENÍ vhodný pro mořeplavbu a basta fidli", a že
"když to má více než 20 stop délky tak to tak jako tak má balast a tudíž je to loď a je to". A bylo...
A máme tu samozřejmě zgulášení. Protože se najednou místo řešení logického a z techniky stavby i použití vycházejícího, použilo administrativní, od kancl stolu navrženého...
A do toho se např. Němci podrželi původního - proto se o ponorkách vždy bavíme jako o "ponorném člunu" nikoli o "ponorné lodi", protože ponorka se vyvažuje balastními nádržemi a pro rychlejší ponoření/vynoření můžeme nahnat posádku tu do přídě, tu do zádě...
Dnes je v tom takový bordel, že jediné rozumné vysvětlení jsem našel ve hře Assassin creed: Black flag, kde pirát (na konci hry) své dceři vysvětluje že:
"Loď uveze člun, ale člun neuveze loď"
Čeština popravdě řečeno se s tímto problémem vyrovnala a vyrovnává podstatně lépe než jiné jazyky. Zaznělo zde, že často nemáme terminologii pro námořní věci. No, ve skutečnosti jí máme mnohem více než některé námořní (a u moře bydlící) národy - např. v ruština a polštině je cca 90% výrazů převzatých, z němčiny, angličtiny i francouštiny... zatímco v češtině "jen" asi 40% - pro zbytek máme díky národním buditelům své vlastní. No, a právě teď, v posl. době, se lidé okolo lodí čím dál odchylují od těch našich vlastních a používají cizí, namnoze právě z té angličtiky na kterou zde hromžíte
Jenže - ono je to naprosto logické a neúprosné. Naši lidé jezdí do světa. Plachtí na Jadranu, na Baltu, v Mexickém zálivu... a setkávají se s jinými národy a mořeplavci. A dochází k témuž, k čemu docházelo když se Sasové začali (s prom.) "srát do Anglie" a vznikal ten drobný problémek s lodí - člunem
Berte to jako příklad toho, s čím se musí vyrovnat takový překladatel - ať už překládá červenou knihovnu v níž statečný pirát uloupí srdce (i jiný orgán) sličné šlechtičny, nebo technikálii třeba pro Palbu...