Jaká je cena balistické rakety?

Franz Trubka · Příspěvek od **Franz Trubka** » 28/6/2012, 00:25

Chlape, docela jsi me rozesmal. V autobuse v Chicagu musis mit
a/ 2 dolary 25 centu cash
b/ predplatnou jizdenku / denni , tydeni, mesicni, denni stoji 5, 75/
c/ smart mobil s moznosti platit
Ta raketa by to asi nezvladla

Na vsechno je stroj, ridic /vetsinou afroamerican-ka/ se venuje pouze rizeni. Nejen podle me, ridici CTA Chicago jsou nejvetsi hovada na silnici.
Omlovam se za OT

jersey.se · Příspěvek od **jersey.se** » 28/6/2012, 00:45

Nechci sýčkovat, ale raketa s doletem cca. 3000 km může být docela malá. Hmotnost jako kamion s návěsem (cca. 23T) a nemusí mít zrovna moc podpůrného vybavení. Palivo nepotřebujete, jsou obvykle na TPH. Nosnost pochopitelně není velká, ale jaderná hlavice moc neváží. Dáte ruku do ohně že se nějaká taková v bývalém SSSR neztratila? Ano, Severní Korea je závažný argument, jenže problém využití takové "nakoupené" rakety suverénním státem je problematické (ale kdo ví, předpokládám že pár kousků už Korea má a snaží se kopírovat), protože se určitě nedá bez problémů dostat k většímu množství kusů, a co by se asi tak stalo kdyby jste jednu nebo dvě odpálili a pak už neměli co odpalovat? Nebezpečí "zatoulaných" kusů je především ze strany teroristických organizací, i když i tam je použití naštěstí poměrně problematické - proto je naštěstí zatím asi ani ony moc nechtějí, ale cena tím klesá...

Franz Trubka · Příspěvek od **Franz Trubka** » 28/6/2012, 00:55

Jersey, jak by podle Tebe mel vypadat odpal a zamereni na cil takove rakety? OK, koupil jsem, mam ji v kamionu, mam hlavici. Jak ji poslu na cil? Pokud mozno polopatisticky, protoze si to neumim predstavit

Skeptik · Příspěvek od **Skeptik** » 28/6/2012, 06:36

Hoši, hoši ..... to je zase diskuze

No, ale pro jistotu jsem brnknul Horvátovi - a ten ví o kovu úplně všechno - a i on mi potvrdil, že by chtěl nejméně milion

Jinak, vždy mě děsně roresmějí úvahy o tom, jak si nějaký "ošklivý" stát koupí/vyrobí raketu dlouhého doletu (nejlépe jednu) a s tou pak napadne Evropu nebo Severní Ameriku

Nebo, že totéž provede nějaká "ošklivá" teroristická organizace

Proboha, proč by to dělali???? Vždyť je to ten nejblbější, nejdražšší a hlavně nejméně spolehlivý způsob, jak dostat na území jiného státu jadernou / chemickou / biologickou / "špinavou" / konvenční hlavici.
To, že politici a "průměrní" lidé mají tendenci vše zobecňovat ("Když nás mohli raketama napanout Rusové / Američané, určitě nás raketami napadne i xxxxxxxxx").
Hloupost.
Totální válka mezi zhruba stejně silnými stranami je ZCELA něco jiného než válka Davida a Goliáše.
A RAKETY jsou pro Davida ta nejblbější volba (s jedinou výjimkou a to jako prostředek "poslední odvety" tj. poslední akt před porážkou = ale to předpokládá, že tento "ošklivý" stát byl před tím tým "hodným" Goliášem napaden).

A jak tedy má terorista / Říše zla "hodného" Goliáše napadnout?
Možností je několik - mě nejbližší je corporate jet. Pro ty co nevědí - malé proudové letadlo pro firemní účely. Např.:

Gulfstream V
Dolet přes 10.000 km
Payload 3 tuny

Protože těmito letadly létají Ti nejbohatší (a nejnamyšlenější), byla pro ně celosvětově vyjednána výjimka z bezpečnostních kontrol a prohlídek. NEMUSÍ se provádět.
Není tedy vůbec žádný problém dostat na jejich palubu COKOLI a pak s tím odletět KAMKOLI (je-li letadlo soukromé a provádí-li nekomerční let, nevyžadují se povolení jako v případě obchodní letecké dopravy).
Letadlo nemusím ani vlastnit - po světě existují stovky společností, která je za "mírný" poplatek pronajímají - stačí eliminovat posádku a .....

a pak už si mohu vybrat. Buď mám blbečka, který ve jménu nějaké ideologie rád vstoupí do Ráje, nebo to letadlo prostě odstavím na některém z menších letišť - třeba London/City na břehu Temže je dobrá volba - a v klidu odletím low-costem .........

Žádný protiraketový systém s kapacitou zničení jednotlivých balistických raket mi proti tomuto scénáři nepomůže - bez ohledu na to, kolik miliard při jeho budování ukradnu.

Příspěvek od **skelet** » 28/6/2012, 06:39

YAMATO píše:Hele, klid, nesuď podle jednoho všechny. Jesli víš o straně, kde je každý zcela normální a o všem ví vše, tak povídej, ale jinak žádné flame o politice.

jemně bych tě opravil - ŽÁDNÉ DISKUZE O POLITICE, od toho je tu hospoda

YAMATO · Příspěvek od **YAMATO** » 28/6/2012, 12:07

Á, jistě, máš pravdu. Ostatně jsem asi měl i toto dát rovnou do ní - přesunete to někdo?

Každopádně ze zmíněného politika padá jedna perla za druhou a pár věcí odsud mi pomohlo, takže dík :-)

Příspěvek od **Polarfox** » 28/6/2012, 15:28

Ber to takhle...asi nejpokročilejší organizace v této oblasti, na kterou si momentálně vzpomenu je Hizballáh, který ale představuje hodně specifický případ. I tak má v arzenálu maximálně rakety dělostřeleckého typu a nějakou tu lehčí protilodní střelu.

Obecně by byl problém sehnat i takový SCUD, ale milí teroristé nemají problém se sháněním raket s doletem 3 000 km, o které se horko těžko pokoušejí i celé státy...to vše asi s množstevní slevou vzhledem k ceně ...

jersey.se · Příspěvek od **jersey.se** » 28/6/2012, 16:02

Skeptik: Jo, souhlasím.

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 28/6/2012, 16:50

Vzaté kolem a kolem - kto je schopný potrebnú raketu s doletom 3000km vyrobiť? Musí to pritom byť raketa na TPH, rakety s kvapalinovými motormi sú oveľa náročnejšie na obsluhu i prípravu a potrebujú solídne technické zázemie (natankované sa nedajú príliš prevážať - a ani dlho skladovať).
Takže:
- určite
Čína, Francúzsko, India, Izrael, Irán, Pakistan, Rusko, Ukrajina, USA
- možno
Južná Korea, Tchajwan, (Severná Korea nie - robí kvapalinové rakety)
- v prípade potreby
Nemecko, Japonsko, Veľká Británia

Příspěvek od **Lord** » 28/6/2012, 16:55

Ono by z toho šlo udělat i věcnou diskusi, něco naznačil Skeptik, Polarfox, Alchymista. Když do vememe De facto, tak jaký by to byl asi typ rakety? Celá otázka trochu vyzněla, že to je jako si koupit buchtu na krámě, buď makovou nebo povidlovou

Nebo jako auto v bazaru, jen stačí sehnat 200 tisíc Kč. Ale vyjmenujte mi rakety s doletem aspoň 3000 až 5000 km, které by připadaly v úvahu. Možná, že by bylo snazší sehnat už ty s doletem 10 000 km

Zatím vidím reálnou obranu proti Izraeli a jeho raketám Jericho, ale ten jich má zas tolik a s jadernými hlavicemi, že by nějaký deštník Evropu stejně nespasil. Kaddáfím se už strašit nemusí, v úvahu připadá ještě Írán.

Že by Rusáci něco prodali, největší bordel tam byl za Jelcina, ale to už nějaký čas je. A ten dosah, možná bych ještě věřil něčemu na bázi „scudovské“ technologie s doletem max. 1500 km. Snad ani Írán nemá takovou raketu, i když se prsí, že snad Šaháb-4 nebo 5? s doletem 4000 km, což je dosah skoro mezikontinentální. Každopádně „peršané“ prokazatelně disponují raketami (Šaháb-3 a Sadžíl-2), které patří maximálně do kategorie zbraní středního dosahu (dolet 2000 – 2500 km), které jsou schopné zasáhnout Izrael a americké základny v regionu, pokud bude Írán napaden.

Severní Korea má Taepodong TD-1 (2000 km) nebo TD-2 (3000 km) možno i s chemickými zbraněmi. KLDR nejspíše poskytla Pákistánu střely No-dong-1 výměnou za nukleární technologie a Íránu za dodávky ropy. No-dong-1 je stejně jako Scud raketa na kapalné palivo, ale má podstatně větší rozměry a unese těžší hlavici.

Jinak máme na Palbě – Katalog balistických raket

Dále snad ještě platí Smlouva o omezení raket středního a krátkého doletu z roku 1987, která zakazuje vlastnit rakety s doletem 500 – 5 500 km. Když smlouva vešla 1. června 1988 definitivně v platnost, čekalo Spojené státy i Sovětský svaz odzbrojení v podobě likvidace 2692 raket krátkého a středního doletu.

Z ruských raket připadá teoreticky v úvahu raketa 9K76 Temp-S v kódu NATO nazývaná SS-12 Scaleboard. Palivo u ní bylo tekuté, hmotnost 9,700 kg, dosah 800-900 km.

Fakt netuším, o jakou raketu by se mělo jednat ?? Snad židovské Jericho? Nebo americký Polaris? Ta byla vyráběna až do roku 1968, což už je nějaký čásek. Menší rakety jsou většinou jen ty odpalované z ponorek, ale kolik států má tuto technologii?
Pak tu máme tedy rakety s doletem větším než 5000 km, třeba 10 000 km. Což sice neodpovídá džamově zadání, ale její získání, je možné hypoteticky …

Tím samozřejmě nepodceňuji možnost potřeby protiraketové obrany, ale tak jak byla otázka položena, jako pádný argument, lze zpochybnit.

Rabo - Evropa by už měla mít hotovou první fázi systému protiraketové obrany, která by jí měla chránit před útoky z Blízkého východu. Po prozatímní fázi bude v roce 2015 následovat počáteční akceschopná fáze. Plně funkční by systém měl být v roce 2018. Rasmussen nynější stav systému označil za prozatímní. V praxi to znamená, že i když je systém stále v plenkách, dokáže již ochránit před útokem balistickou raketou. Systém už sestřelí balistickou raketu vypálenou například z Íránu. Experti aliance si za funkčností systému stojí, zatím dokáže propojit turecký radar s dalšími stanovišti v Polsku nebo na amerických lodích.
Součásti systému jsou nyní ve Španělsku, Turecku, Rumunsku a Polsku. NATO převzalo přímou kontrolu nad radarovou součástí systému umístěnou v Turecku. Americké lodě schopné podílet se na protiraketové obraně v Evropě jsou nyní schopné fungovat pod operačním velením NATO, pokud to bude potřeba.

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 28/6/2012, 17:20

Rusko - ak by dospelo k záveru, že "nutne potrebuje" rakety s dosahom na celú Európu (~5000km, hodili by sa mu aj proti Číne), asi najjednoduchšou cestou by bola úprava medzikontinentálnej rakety Topol.
A to je možné dvomi cestami:

- dvojstupňový "Topol" -> v podstate návrat k RSD-10 Pioner s tromi bojovými hlavicami. U RDS-10 Pioner bola vrhnutá hmota 1,5-1,75 tony na 5000km. Dnes v tejto hmotnosti k trom hlaviciam pribalia najmenej tri tucty ťažkých klamných cieľov.
- trojstupňový "Topol" -> masívne zvýšenie nákladu, teda počtu bojových hlavíc. Nosnosť (vrhnutá hmota) sa uvádza 1,2 tony pri dosahu 11000 km, na menej než polovičnú diaľku to bude okolo 2,5-3tony, čo bohato postačuje na 10 menších bojových častí a "veľké množstvo" ťažkých klamných cieľov - s takým nákladom prejde prakticky každou realizovateľnou PRO. Zvlášť pri salvovom odpale niekoľkých rakiet.

Příspěvek od **Lord** » 28/6/2012, 17:44

Nu určitě by se hodily

Asi se budou muset přehodnotit smlouvy, zvláště pokud se bude dráždit. „Raketové“ plány Kremlu bývají dávány do souvislosti s americkou protiraketovou obranou. Rusko prý odstoupilo od odzbrojovací dohody START-2 a začalo rozmisťovat střely Topol-M v odpovědi na americké vypovězení smlouvy o protiraketové obraně ABM. Smlouvy START-2 i ABM byly ve své podstatě zastaralé a neodpovídaly geopolitické realitě 21. století. Je to silný argument pro rozvoj ruských strategických zbraní včetně typu Topol-M.

Zatím může rozmístit rakety Iskander-M s dosahem 500 km u Kaliningradu. To Rusku umožnuje vybrat si cíle prakticky na celém území Polska, a také ve východní části Německa a severní části České republiky.

Iskander-M využívá jednostupňovou řízenou raketu 9M723K1 (v kódu NATO SS-26 Stone) na tuhé pohonné hmoty s neoddělitelnou bojovou hlavicí a řízenou po celou dobu letové trajektorie. Raketa o délce 7,3 m, průměru 0,92 m a hmotnosti 3800 kg je opatřena vysoce explozivní, kazetovou nebo průbojnou bojovou hlavicí o hmotnosti 700 nebo 480 kg.
www.youtube.com/watch?v=w3F8DbZ-3yc

Topol-M schopen překonat jakoukoli protiraketovou obranu, a to i vícevrstvou. Sami Rusové během testů zjistili, že i pro jejich obranné systémy je Topol-M vysoce obtížným cílem.
www.youtube.com/watch?v=e4XzipgqfbY

Ale jsme stále u dosahu buď 500 km nebo 10 000 km, přitom vzhledem k nové geopolitice by se hodilo i něco kolem 5000 km. No ale to někde můžou Rusáci výhodně koupit

Příspěvek od **Lord** » 28/6/2012, 19:25

Franz Trubka píše:Jersey, jak by podle Tebe mel vypadat odpal a zamereni na cil takove rakety? OK, koupil jsem, mam ji v kamionu, mam hlavici. Jak ji poslu na cil? Pokud mozno polopatisticky, protoze si to neumim predstavit

Jen dodám, že RSD-10 Pioneer (NATO SS-20 Sabre) se rozhodně do autobusu nebo kamionu těžko vejde.
http://svsm.org/gallery/ss-20

A jak probíhalo odpálení? Asi první sovětská raketa středního doletu s palubním číslicovým počítačem v operačním nasazení. Ten mj. umožňoval odpal při jakékoliv pozici vozidla bez natočení kontejneru nebo rakety.
Odpalovací zařízení se vyzvedlo na podpěry a vyrovnalo. Start provedl prachový generátor, který raketu vyhodil z kontejneru do bezpečné výšky asi 30 m, pak se zažehl motor prvního stupně, který hořel asi 63 vteřin.
Raketu řídila 4 plynová kormidla ve výtokové oblasti a 4 vnější aerodynamické elementy, namísto pevných kormidel mající podobu řešeta. Jsou dobře patrná na fotografiích z museí, v klidovém stavu jsou podél trupu.
Místo stop-ventilu kapalinových raket zde byl systém odkrývající 10 přídavných otvorů v dolní části komory, což způsobilo prudký pokles tlaku a zhasnutí motoru.
Pak se první stupeň odhodil pomocí přídavných motorků, které ho zbrzdily, a v mírném předstihu se zažehl druhý.
Maximální doba činnosti byla také 63 s, ale to by bylo při střelbě na maximální dálku. Pro kratší dráhu se zde uplatnil programový stop, výše popsanou metodou. Řízení zrychlení v ose a klopného momentu se dálo vstřikem plynu z prachového generátoru do proudu spalin v kritickém průřezu.
Zdroj: forum.valka.cz

Právě raketa komplexu Pioner nese značný podíl na zhoršení vztahů mezi východem a západem v 80tých letech s přímým vyústěním na rozmístnění raket středního doletu v západní Evropě. Svým doletem měla dosah nejen po celé Evropě, ale i celé Asii a jen díky tomu, že nebyla rozmístněna na dálném severu nespadla pod dolet část Severoamerického kontinentu. Pod doletem byly základny Spojených států v jihovýchodní Asii, středomoří, Japonsku…
www.youtube.com/watch?v=FySU8FfYG00

Tyto rakety se staly hlavními aktéry smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu. Celkem bylo v rámci smlouvy zlikvidováno 509 OZ a 654 rakety. OZ byly z velké části přestavěny na užitková vozidla (převážně na jeřáby o nosnosti 120t) a předána do civilu a rakety s hlavicemi byly zničeny. Část raket mohla být zničena odpálením, to potkalo 72 raket a všechny starty proběhly úspěšně.
Zdroj: Intermezzo středního doletu

Franz Trubka · Příspěvek od **Franz Trubka** » 28/6/2012, 20:28

Dik, Lorde za vysvetleni. To je prave ono, k odpaleni potrebujes originalni podvozek, nejaka testovaci a udrzbarska vozidla a kupu lidi, kteri ten komplet umi ovladat a nechaji se zatahnout do takoveho "projektu".
Proste tvrzeni , ze tohle vsechno dostanes za 10 000 korun americkych neni asi seriozni informace

Příspěvek od **Lord** » 28/6/2012, 20:57

Taky si myslím, proto to faktograficky podkládám, aby to nebylo jen „mlácení prázdné slámy“.
Existují i „menší“ střely do ponorek, ale to je zase jiná liga. Ruské raketonosné ponorky používají třeba střelu Bulava. I tak má na délku 12,1 metrů, bez hlavice 11,5 m. Takže propašovat možná jako rozebranou. Váha je 36 800 kg.
A ostatní státy kromě USA, Francie, VB, Izraele, snad nemají ani ponorky, i Izrael musí kupovat od Německa a střely namají takový dosah.

rabo · Příspěvek od **rabo** » 28/6/2012, 22:40

Rabo - Evropa by už měla mít hotovou první fázi systému protiraketové obrany, která by jí měla chránit před útoky z Blízkého východu. Po prozatímní fázi bude v roce 2015 následovat počáteční akceschopná fáze. Plně funkční by systém měl být v roce 2018. Rasmussen nynější stav systému označil za prozatímní. V praxi to znamená, že i když je systém stále v plenkách, dokáže již ochránit před útokem balistickou raketou. Systém už sestřelí balistickou raketu vypálenou například z Íránu. Experti aliance si za funkčností systému stojí, zatím dokáže propojit turecký radar s dalšími stanovišti v Polsku nebo na amerických lodích.
Součásti systému jsou nyní ve Španělsku, Turecku, Rumunsku a Polsku. NATO převzalo přímou kontrolu nad radarovou součástí systému umístěnou v Turecku. Americké lodě schopné podílet se na protiraketové obraně v Evropě jsou nyní schopné fungovat pod operačním velením NATO, pokud to bude potřeba.

Aké časti sa reálne nachádzajú v Poľsku a Rumunsku ? V prípade Španielska predpokladám len ich fregaty s radarom AN/SPY-1D a neskôr sa k ním, možno, pridajú Nórske s SPY-1F, ale tam nie je ešte plnohodnotná PRO schopnosť aplikovaná . A nie je to celé založené na technike a technológii z USA ? Turecko má radar AN/TPY-2,ale pri pohľade na ich politiku mi nepripadá ako extra spoľahlivý partner. To je aj to o čom píšem. Najsilnejšia ekonomika sveta je neschopná vyvinúť vlastnú PRO a stáva sa vazalom/dlžníkom/platičom atď. USA, prípadne Turecka.

Příspěvek od **Lord** » 28/6/2012, 23:59

Ano, je vazalem už od skončení druhé světové války. Nacionalismus a Hitlerovu Evropu už jsme zažili, tak tohle je možná o něco lepší. Já vůbec pochybuji zda by amíci takový vývoj dovolili, a i kdyby tak kdo to bude platit? Francie a Německo, stejně si všechny mozky odsají za moře. A ostatní státy jsou rádi, když zaplatí stíhačky

Jinak bohužel nevím z čeho se to přesně skládá, ale následující může trochu napovědět.
Německo významně podporovalo taktický protiraketový systém MEADS (Medium Extended Air Defense System), ale USA snad od tohoto společného mezinárodního úsilí ustoupilo. Systém MEADS nové generace je navržen k ničení letounů, řízených střel s plochou dráhou letu, bezpilotních prostředků a zároveň má zajišťovat bodovou obranu proti balistickým raketám.
Protiletadlový a protiraketový systém MEADS má využívat k ničení balistických raket existující antirakety Patriot PAC-3 s dosahem 20 km a k ničení klasických vzdušných cílů protiletadlové řízené rakety IRIS-T s dosahem 30 km. Je mobilní, všechny jeho prvky využívají podvozek 5t nákladního automobilu.
MEADS vytváří prostor k aplikaci různých špičkových technologií, jako např. unikátního italského crypto/IFF systému, německých mikrovlnných vysílacích/přijímacích modulů, které mají být součástí plošné fázované antény radaru, a další.

Na realizaci projektu se podílejí Německo (25%) Itálie (17%) a Spojené státy (58%). Další zúčastněnou zemí byla Francie, která později z důvodů rostoucích technických problémů od projektu odstoupila.

AMERICKÁ CESTA

Nejdále v problematice protiraketové obrany jednoznačně postoupily Spojené státy, které se jí intenzivně zabývají řadu let a investují do ní ohromné finanční prostředky (doposud přes 100 mld. USD). Snahou je vytvořit víceprvkový integrovaný celosvětový systém k ochraně vlastního teritoria i území spojenců proti omezenému úderu balistických raket všech dosahů a ve všech fázích jejich
letu. Kromě kompletů Patriot PAC-3, MEADS a Aegis s řízenou střelou SM-3 se jedná ještě o několik dalších systémů.

Dnes budovaný protiraketový „deštník“ USA má kořeny v „Hvězdných válkách“ (Strategické obranné iniciativě) prezidenta Reagana.
Studie NATO MD mj. konstatovala, že problematika ničení mezikontinentálních raket je dosti složitá, a obsahovala určité implicitní doporučení, aby byl tento úsek ponechán USA, jež mají daleko větší zkušenosti i vůli jej realizovat. Evropské země NATO se měly soustředit spíše na boj proti raketám krátkého či středního doletu, což znamená především protiraketovou obranu bojiště.

ALTBMD řeší ochranu území členských zemí NATO (myšleno převážně evropských) a jejich vojenských jednotek mimo území Aliance proti balistickým raketám s dostřelem do 3000 km, tj. proti všem raketám krátkého a středního doletu a části zbraní strategických.

PAA (Phased Adaptive Approach) se skládá ze čtyř fází, které jsou časově ohraničeny.
Po oznámení ALTBMD byl jedním z problémů umístění amerického AN/TPY-2 (X-band) radaru v Turecku. Jedná o plně mobilní tzv. předsunutý radar důležitý pro sběr dat potřebných k sestřelení nepřátelských raket.

Turecká zahraniční politika minimálně za poslední dva roky je velmi suverénní, jelikož se země snaží být mocenským hegemonem ve svém regionu. To se například projevuje na vztazích s Izraelem, které jsou nyní na velmi špatné úrovni, nejhorší od druhé světové války.

ALTBMD se skládá ze senzorů, tzv. shooters (sestřelovače) spadajících pod národní vedení jednotlivých států a velitelského, řídícího a komunikačního zázemí, které jsou pod společným vedení států NATO.

Senzory mají za úkol detekci a monitoring leteckého prostoru a případně varování před nepřátelským útokem. Samotné senzory se dělí na pozemní, vesmírné, umístěné na moři a letecké. Mezi pozemní se řadí francouzský M3R, americký AN/TPY-2 (tzv. forward based radar), polský FADR/DADR a italský TPS 77. Mezi na ty umístěné na moři patří americká Aegis BMD (která je zároveň i protiraketovým zbraňovým systémem), italský Horizon, nizozemský ADCF, německý F- 124 a španělský F-105. Jedná se o fregaty vybavené protileteckou obranou a senzory.

Nejdříve bude bráněna oblast jihovýchodní Evropy, která je nejohroženější. Hlavním komponentem této fáze a v podstatě celého PAA jsou tzv. protiraketové komplety Aegis se střelami Standard Missile – 3 IA. Tyto rakety budou postupně vylepšovány, aby byly schopné obrany proti raketám delšího rozsahu (2011; SM-3 IA, 2015; SM-3 IB, 2018; SM- 3 IIA a SM-3 IIB). Mimo jiné hlavní změnou oproti Bushovi administrativě je důraz právě na AEGIS a SM-3.

Druhá fáze bude probíhat v roce 2015. Kromě dodatečného zlepšení senzorů a nasazení lepší varianty SM-3 IB, bude hlavním bodem přizpůsobení a vybudování systému Aegis Ashore Missile Defense System (AAMDS), který bude nasazen v Rumunsku. Ostatně již v únoru 2010 rumunský premiér souhlasil s umístěním protiraketové základny. AAMDS je nyní ve stádiu vývoje.

Třetí fáze by mělo být dosaženo kolem roku 2018, kdy má být v Polsku vybudována další základna AAMDS. Protiraketový systém by měl být schopen obrany proti raketám středního dosahu. Kromě toho by měl být doplněn o nový komponent obrany – THAAD. V té době by měly být všechny země NATO pod společnou protiraketovou obranou. A konečně v poslední fázi by měl být systém schopen obrany proti mezikontinentálním balistickým střelám (kolem roku 2020). Všechny fáze počítají s vylepšováním senzorů, řídících a velitelských schopností.

*****************************************************
Další fází je získání „počáteční operační schopnosti“ (Capability 1 Initial Operational Capability, IOC), k čemuž má dojít v roce 2012. V této fázi mají být integrovány a nasazeny prvky tzv. nižší vrstvy. Poslední fází je Capability 2 Full Operational Capability (FOC), kdy má být v roce 2020 dosažena plná operační schopnost. V této fázi má dojít k integraci a nasazení prvků tzv. vyšší vrstvy (THAAD a Aegis BMD). Kromě toho bude doplněna nižší vrstva o protiraketový komplet MEADS.
Více na www.onwar.eu