Překvapení v Operačním plánu ČSLA z r. 1986

[Pravičák]

Skelet,jen pro upřesnění Mig 29 absolvoval svůj první cvičný let až v roce roce 1977 a ve výzbroji se objevil až v roce 1983.Su-27 byl vyvíjen jako perspektivní frontový stíhač. Měl nahradit zastarávající Su-15 a doplnit MiG-29. Velikostně, respektive výkonostně patřil mezi MiG-29 a MiG-25/31. Na straně NATO se měl stát a nakonec také stal Su-27 protiváhou proti F-15. Hrozba většího množství Su-27 nakonec také vyústila ve vývoj nového moderního amerického stíhače F-22 Raptor, ale to je už jiná kapitola... Takže tato technika byla vyvijená až v době kdy SSSR,měla už jiné starosti,než myslet na válku v Evropě.
K ekonomice jen toto:Po nástupu prezidenta Reagana, který označil SSSR za „Říši zla“ (Evil Empire), opět začaly závody ve zbrojení.Sovětský svaz se v průběhu závodů dostal do hluboké krize. Ve snaze zvládnout tempo, které udávala Amerika, začal investovat 50 % hrubého domácího produktu do zbrojařského průmyslu (USA v té době 10 %). Aby dokázal udržet krok, potřeboval by investovat ještě více – 70 % – což bylo vzhledem k ekonomickým podmínkám (nejen) v SSSR nemožné. Současně udržoval nebo dokonce zvyšoval prostředky do zbrojních programů, i za cenu snížení životních poměrů v zemi (do roku 1989 vyrobil 39 000 jaderných hlavic, přestože Američané jich v té době měli asi o pětinu méně).A otázka zní,jak by potom ekonomika SSSR fungovala ve válečných podmínkách.

[rabo]

K ekonomice jen toto:Po nástupu prezidenta Reagana, který označil SSSR za „Říši zla“ (Evil Empire), opět začaly závody ve zbrojení.Sovětský svaz se v průběhu závodů dostal do hluboké krize. Ve snaze zvládnout tempo, které udávala Amerika, začal investovat 50 % hrubého domácího produktu do zbrojařského průmyslu (USA v té době 10 %). Aby dokázal udržet krok, potřeboval by investovat ještě více – 70 % – což bylo vzhledem k ekonomickým podmínkám (nejen) v SSSR nemožné. Současně udržoval nebo dokonce zvyšoval prostředky do zbrojních programů, i za cenu snížení životních poměrů v zemi (do roku 1989 vyrobil 39 000 jaderných hlavic, přestože Američané jich v té době měli asi o pětinu méně).A otázka zní,jak by potom ekonomika SSSR fungovala ve válečných podmínkách.

Toto ma vždy zaujímalo. Aký druh výzbroje na strane NATO nútil ZSSR vydávať väčšie a väčšie peniaze na obranu ? Aké druhy zbraní ZSSR uzbrojili ?

[kenavf]

Skelet,jen pro upřesnění Mig 29 absolvoval svůj první cvičný let až v roce roce 1977 a ve výzbroji se objevil až v roce 1983.Su-27 byl vyvíjen jako perspektivní frontový stíhač. Měl nahradit zastarávající Su-15 a doplnit MiG-29. Velikostně, respektive výkonostně patřil mezi MiG-29 a MiG-25/31. Na straně NATO se měl stát a nakonec také stal Su-27 protiváhou proti F-15. Hrozba většího množství Su-27 nakonec také vyústila ve vývoj nového moderního amerického stíhače F-22 Raptor, ale to je už jiná kapitola... Takže tato technika byla vyvijená až v době kdy SSSR,měla už jiné starosti,než myslet na válku v Evropě.

V čom je problém,veď toto vlákno pojednáva o Operačním plánu ČSLA z r.1986.To už tie lietadlá boli zaradené do služby v ruskom letectve.

K ekonomice jen toto:Po nástupu prezidenta Reagana, který označil SSSR za „Říši zla“ (Evil Empire), opět začaly závody ve zbrojení.Sovětský svaz se v průběhu závodů dostal do hluboké krize.

Ďalší ,čo verí tomu že Reagan uzbrojil SSSR?O tom uzbrojení,to je len PR od Reaganových marketingových poradcov naservírované američanom a spol.Stav ekonomiky,ktorí považovali Američania za hlbokú krízu,to bolo pre rusa životný štandart.Američanov udržali na uzde Jadrovou triádou.Rusi mali suroviny,know how a ludí.Taký štát sa nedá rozložiť zvonka(pokial ho vojensky nenapadneš).Ako dôkaz poslúži Severná Korea,Kuba,atď.Na tieto krajiny platia embargá a iné postihy a predsa sa stále ešte nerozpadli(to že trpia obyvatelia,to ich vládnu garnitúru nezaujíma).Pád SSSR spôsobil Gorbačov a jeho prívrženci,ktorý sa sami rozhodli že už to tak nechcú.

[Barrymore]

Docela se zájmem čtu tuhle diskuzi, jelikož mne matka v mých 14 letech odtrhla od svého selského prsu a mou výchovu svěřila kvalitním pedagogům na VSOŠ. Coby původem spojař od PVOS a následně střelec z rychlopalné pájky u RTPz bych měl několik obecných poznámek:
- co se týče spojení v útoku a obecně za pohybu (včetně OMS), to se u spojařů vcelku často cvičilo a je to peklo.
- Jinak co se týká utajování komunikace, vždycky platilo, že se musí utajovat jen do té míry, do jaké je to nutné a zbytečně nepřetěžovat lidi dalekosáhlými seznamy signálů nebo měnit tabulku radisty na stupni prapor 4x denně. Prostředky pro utajené spojení byly myslím až na stupni z pluku na divizi a výš. Níž se považovalo za nutné utajit zámysl na 24 hodin a méně, čehož se dalo dosáhnout tabulkou radisty + signály + kódovanými čtverci map + několika sadami volacích znaků.
- Zavedené spojovací prostředky by pro předpisový útok frontu svou kapacitou a mobilitou stačily, ale pro OMS by asi zbyly prostředky pro spojení na VKV, popř. KV s dosahem povrchovou vlnou a k večeru by přišlo na řadu spojení zpocenou vlnou.
- v rámci PVOS bylo organizováno základní spojení radioreléovými spoji s páteří ze stanic 5Ja62/63 Cikloida. Byla vybudována poměrně hustá síť s velkým množstvím oklikových spojů pro případ zničení některých uzlů sítě. Sestavení oklikových spojů se cvičilo pořád, neboť se každou chvíli něco pokakalo. V principu bylo tuhle síť těžko zarušit a likvidace i poměrně velkého procenta uzlů sítě neznamenala kolaps.
- Co nám vykládali ohledně letecké taktiky na VA, tak byly u dálkového letectva VVS vyčleněny určité letky Tu-95 s protilodními střelami pro ničení letadlových lodí. Počet letek si už nepamatuji, ale určitě jich bylo míň, než letadlovek. Přičemž útok na jednu LL prováděla vždy celá letka, aby bylo zaručeno zničení cíle. V roce 1986 by připadalo pro každý útok na letadlovou loď v úvahu 12 nosičů, každý s:
Ch-20 1ks
Ch-22 1 (2)ks - viděl jsem i fotku se třemi (jedna pod trupem, dvě na závěsnících)
Takže je otázkou, jestli by se do bojů nad Evropou zapojily palubní letouny a z kolika ještě nepotopených lodí.

- Při konvenční kočkovačce by určitě byly strategické cíle na území NATO napadeny střelami Ch-55 (6 nebo 16ks na Tu-95MS6 (Tu-95MS16)). Ty byly vyráběny cca od 1984, kolik jich bylo možno nasadit v 1986, nelze říct. Do 1991 jich vyrobili kolem 1500. Takže pokud by první rána vyšla z východu, nepředpokládám nerušený a rychlý přesun sil na straně NATO. Alespoň první týden, než by se nějak konsolidoval systém velení, radiolokační a telekomunikační sítě a dopravní uzly pocuchané dálkovým letectvem. Je nutno si uvědomit, že by nepůsobila jenom ČSLA, ale úder by probíhal se silnou podporou VVS.
- Co vím, tak mezi strategické cíle byly zařazeny i přístavy na pobřeží atlantiku, takže přísun posil z USA by taky nebyl bezprobémový.

[Polarfox]

Nepisal som co by chceli, ale co by im malo stacit. Tiez by som chcel, aby Slovensko malo 10 divizii a koloniu v Afrike, ale realne mame dve zmiesane kvazibrigady a sme koloniou Nemecka.
Este raz, ZSSR su kontinentalnou velmocou, to znamena, ze vsetky zdroje maju dostupne po susi. USA svojim zameranim na kapital su morskou velmocou a potrebuju zivit silne lodstvo, aby zabezpecili priechodnost namornych tras a pohyb tovaru. Takze by sa nemohlo stat, ze by stiahli cele US Navy k brehom ZSSR, lebo by si pod sebou podpilili konar.

Ne, správné znění by mělo být "co jim musí stačit". Protože jak říkám, oni by rádi vlastnili námořnictvo ala USA, ale díky historickému vývoji po pádu carského režimu - tj. nedostatečnosti kapacit/prostředků na obnovu rozvráceného klasického námořnictva, měnící se priority (opět související s tím, že nebyly prostředky na rozvoj všeho zároveň a námořnictvo to zpravidla odsíralo nejvíce) a vrtkavá politická podpora (jako byl například přechod od Stalina k jeho nástupcům), se jim takové nikdy nepodařilo zcela vybudovat. Již od vzniku SSSR byla tato nedostatečnost látána rychlými, levnými a technologicky nepříliš náročnými prostředky, což znamená masy torpédových (později raketových) člunů, ponorek, letadel. Výstavba velkých jednotek neměla takovou prioritu a pořád se odkládalo a odkládalo.

USA jsou také kontinentální velmocí se značnou soběstačností, ale právě silné námořnictvo jim dává celosvětový dosah. 70% povrchu téhle planety tvoří voda...a kdo tenhle prostor dokáže využívat, má velký vliv. Pobřežní síly toto nedokáží, navíc jsou zranitelné. Věř mi, že SSSR by silné loďstvo v konfliktu s NATO velice bodlo a otevíralo by to zcela nové možnosti...ale prioritu dostaly pozemní síly a masy tanků, se silnou tradicí a lobby. Ten zbytek se měl prostě nějak uhrát, protože musel a vše se vsadilo na jednu kartu, pozemní ocelovou vlnu. V tomto ohledu se invence soudruhů od 30tých let příliš nezměnila, ačkoli těžko říci, zda-li je to dobře či špatně.

[riho]

Takže po poriadku. Skeleton a Alchymista, pripájam sa k vašej skupine. Výsledok vidím tiež v krvavej hmle. Po tom ako by sa sily VS dostali k Rínu to vidím na prímerie. Už len z dôvodu rizika vzniku separátnych vojen. Kde sa dvaja bijú tretí víťazí. A keď sa mlátia dva policajné zbory...

Polarfox - rusi nikdy nemali bohvie aké loďstvo. Občas dokonca nestačilo ani na to osmanské. A sovietske len pokračovalo v tradícii. USA v klasickom ponímaní sú síce kontinentálna veľmoc, ale po prevzatí úlohy strážcu svetového oceánu, ktorú im nerada prenechala Royal Navy, sa z nik stala morská veľmoc. To znamená obrovské,predimenzované loďstvo, aby boli schopný ochrániť námorné trasy. Stačí si spomenúť, čo sa stalo, keď somálci zablokovali vstup do Červeného mora. Ako sa zrazu vedeli všetci dohodnúť a zafinancovať fungovanie operačnej skupiny. Teraz si predstavme situáciu, ako tu bolo nadhodené, prvý úder bude zo strany VS. Určite nebude zameraný len na pozemné ciele, ale aj na lode a prístavy. To znamená čiastočné oslabenie západných flot. Bude nutné zabezpečiť konvoje. Ak si dobre pamätám, tak v prípade vojny s VS mal byť severný Atlantik zabezpečený 6 operačnými skupinami lietadlových lodí. To znamená, že by im ostalo nejakých 10, z toho by musela byť vyčlenená rezerva, niektoré by boli v dokoch a ostatné by museli strážit ázijských spojencov. A kde sú sily na podporu vylodení, či ofenzívne pobrežné nájazdy? podľa mňa by to bola vojna ponoriek.

Navyše útok na územie ZSSR by s veľkou pravdepodobnosťou vyvolal odvetný útok na územie USA. A je jedno či konvenčnými zbraňami alebo ZHN. To bys me tu už asi neboli. Alebo by sme sa mlátili klackami a kemeňmi.

Reddog - že by to francúzi nepoložili,keď by im na hraniciach stáli mechanizované divízie z východu, tak o tom dosť pochybujem. Stali by sa prvou líniou a Francúzsko boli vždy tak trošku ružové. Tak by sa nemuselo príliš prehovárať.

Hláška typu "američania sa nikdy nevzdaju, nikdy...", vyznieva podivne pri pohľade na ich stiahnutie sa z Iraku a útek z Afganistanu. Ide len o to politicky to odôvodniť, aby to verejnosť akceptovala.

[Vallun]

Barrymore - nejde mi ani tak o možnosti šifrování - to si myslím, že je pro účely OMS dostatečně zajištěné, ale o techniku přenosu signálu, který by neprozradil zdroj vysílání. Žiju v představě, možná milné, že NATO, resp. zejména Britové a Američané si od druhé války docela dost zakládali na schopnosti přesné lokalizace vysílačů.

Když budou jednotlivé roty OMS vyset na rádiu, tak je pro mne stejně hodnotné zjistit odkud vysílají jako to, co říkají...

radioreléovými spoji

Mohl bys, prosím, prozradit, co si pod tím představit, nebo mne případně odkázat někam dál?

Takže je otázkou, jestli by se do bojů nad Evropou zapojily palubní letouny a z kolika ještě nepotopených lodí.

No, já myslím, že bez využití momentu překvapení by tyto letky sice skupiny LL zaměstnaly, ale větší škodu nenadělali. Po zkušenosti Britů s exocety francouzské výroby u Falkland se posilovala protiraketová obrana flotil.

[riho]

Ešte k tej ekonomike. Aj keď je to trochu out of topic. Ako to, že USA neuzbrojili ku kolapasu ZSSR v 50-tych rokoch, kedy studená vojna šlapala na oveľa vyšších otáčkach, ako za Regana? USA sa niesli na vlne povojnovej konjuktúry, boli hlavný svetový dodávateľ všetkého, od ihiel po lokomotívy. Ovládali, alebo mali dosah na 3/4 svetových zdrojov surovín. Naproti tomu ZSSR sa zotavovali z vojny, obnovovali priemysel a infraštruktúru. A ešte museli udržovať rovnováhu. Boli v horšej situácii, ako v 80-tych rokoch a nepoložili sa.

[Barrymore]

Barrymore - nejde mi ani tak o možnosti šifrování - to si myslím, že je pro účely OMS dostatečně zajištěné, ale o techniku přenosu signálu, který by neprozradil zdroj vysílání. Žiju v představě, možná milné, že NATO, resp. zejména Britové a Američané si od druhé války docela dost zakládali na schopnosti přesné lokalizace vysílačů.

Když budou jednotlivé roty OMS vyset na rádiu, tak je pro mne stejně hodnotné zjistit odkud vysílají jako to, co říkají...

Vysílač můžeš lokalizovat jenom přibližně v jeho dosahu. Pokud bude provoz na stanicích R-123, tak přesné zaměření lze čekat za VELMI dobrých podmínek kolem 50-100km. Nezapomeň navíc, že jedna věc je vysílač zaměřit, druhá věc je zjistit, o co jde a třetí věc je zničit k němu náležející jednotku. Od zaměření přes identifikaci do příletu vrtulníku na místo může uplynout dost času na to, aby ten tank byl někde úplně jinde. A pokud dodržuješ rádiovou disciplínu, tak nemluvíš, nejsi-li tázán.

Zajímala by mne hustota radioprůzkumných jednotek NATO v předpokládaném pásmu útoku. Zkusím si to pohledat.

Mohl bys, prosím, prozradit, co si pod tím představit, nebo mne případně odkázat někam dál?

v ČSLA se tím rozuměl směrový spoj v mikrovlnném pásmu s jedním a více skoky, více viz: https://dspace.vutbr.cz/bitstream/handl ... sequence=2

No, já myslím, že bez využití momentu překvapení by tyto letky sice skupiny LL zaměstnaly, ale větší škodu nenadělali. Po zkušenosti Britů s exocety francouzské výroby u Falkland se posilovala protiraketová obrana flotil.

Souhlasím. Letadlové lodě by už při zvyšování napětí přešly do vysoké BoPo. Takže extra překvapení by se nekonalo. S tím naši bratři asi také počítali, když vyčlenili cca 20 raket na úder. Taktiku měli přizpůsobenou tak, aby dali vhodnou synchronizací odpalů s otáčkami přehledového radaru svazu raketám maximální šanci na dosažení cíle.

[skelet]

Barrymore: musím tě opravit, neboť konveční Ch-55 byly záležitostí až let devadesátých. V osmdesátých letech byly ve výzbroji pouze verze s jadernou hlavicí 200kt TNT.
Vallun: reálné testy CIWS vs sovětské nadzvukové protilodní střely nevyznívaly příliš ve prospěch CIWS a protiraketové obrany obecně. Phalanx byl účinný proti podzvukovým střelám typu Exocet a Ch-35, ale nikoliv proti nadzvukům typu Ch-22 a Ch-31. To byl také jeden z důvodů proč byl vyvinut systém SeaRam

[Barrymore]

Skelet: Díky za opravu. V tom případě by se střílelo asi těmi Ch-22. Docela by mě zajímalo, jak na tom v té době byla protiraketová obrana NATO. Střílet na něco tak malého, co letí 3 machy ve 22km asi nebude sranda. Navíc by v té době bylo asi už ve vzduchu dost živo a PVO by nevědělo, co sestřelovat dříve.

[Vallun]

Ešte k tej ekonomike. Aj keď je to trochu out of topic. Ako to, že USA neuzbrojili ku kolapasu ZSSR v 50-tych rokoch, kedy studená vojna šlapala na oveľa vyšších otáčkach, ako za Regana? USA sa niesli na vlne povojnovej konjuktúry, boli hlavný svetový dodávateľ všetkého, od ihiel po lokomotívy. Ovládali, alebo mali dosah na 3/4 svetových zdrojov surovín. Naproti tomu ZSSR sa zotavovali z vojny, obnovovali priemysel a infraštruktúru. A ešte museli udržovať rovnováhu. Boli v horšej situácii, ako v 80-tych rokoch a nepoložili sa.

Tohle může říct jen člověk, který vůbec nezná realitu socialistického hospodářství žijícího z toho, co bylo vytvořeno v minulosti a vytvářejícího neskutečný strukturální dluh...

Vysílač můžeš lokalizovat jenom přibližně v jeho dosahu.

Domnívám se, že dosah modulovaného a tudíž rozluštitelného signálu je kratší, než dosah alespoň nějakého signálu...

druhá věc je zjistit, o co jde

No, na to mi stačí vědět kde to je a že to není "moje".

A pokud dodržuješ rádiovou disciplínu, tak nemluvíš, nejsi-li tázán.

Radiová disciplína je samozřejmě klíčová, jen u OMS to nefunguje striktně jednosměrně.

Souhlasím. Letadlové lodě by už při zvyšování napětí přešly do vysoké BoPo. Takže extra překvapení by se nekonalo. S tím naši bratři asi také počítali, když vyčlenili cca 20 raket na úder. Taktiku měli přizpůsobenou tak, aby dali vhodnou synchronizací odpalů s otáčkami přehledového radaru svazu raketám maximální šanci na dosažení cíle.

Pořád musíš ten cíl najít - mám dojem, že sovětským radarovým družicím koncem osmdesátých let už lehce docházel dech...ví někdo víc? A dostat se tak blízko, abys odpálil. V tom Ti svaz LL bude bránit všemi prostředky...

[skelet]

Taktika útoku Tu-22 proti LL je popsána zde
http://www.valka.cz/clanek_10702.html

edit: k družicovému průzkumu výňatek:

Kozmický segment
- aby bolo možné plne využiť potencionálny veľký dolet striel systému Granit, bolo nutné nájsť spôsob ako im dávať informácie o cieľoch nachádzajúcich sa mimo dosahu senzorov vlastného nosiča. Týmto spôsobom sa stal systém Legenda (17K114). Tento, vyvíjaný od 60-tych rokov, pozostával vo svojom vesmírnom segmente z dvoch typov satelitov:
– satelitov rádiolokačného prieskumu US-A (s jadrovým reaktorom ako zdrojom energie pre radar), celkom bolo v rokoch 1970 až 1988 vynesených na obežnú dráhu 32 satelitovpalba tohto typu, plus predtým v rokoch 1965 až 1969 ešte 5 pokusných US-AO bez reaktora. Na západe boli známe ako RORSAT.
- satelitov pre pasívny elektronický prieskum a vyhodnocovanie signálov US-P, resp. US-PM. Týchto vzniklo od roku 1974 do 1991 celkom 37 v pôvodnej verzii
-Systém bol zdrojom informácií, ktoré počas vojny o Falklandy poskytol Sovietsky zväz neoficiálnou cestou Argentíne o pohyboch britských síl v južnom Atlantiku.

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=177&t=5582

Takže pokud se Julesak nemýlí, tak družicový systém byl v osmdesátých letech v plné síle

[Barrymore]

Domnívám se, že dosah modulovaného a tudíž rozluštitelného signálu je kratší, než dosah alespoň nějakého signálu...
No, na to mi stačí vědět kde to je a že to není "moje".
Radiová disciplína je samozřejmě klíčová, jen u OMS to nefunguje striktně jednosměrně.

- vyjděme z definice, že signál je fyzikální vyjádření informace. Tedy za "alespoň nějaký signál" považujme elektromagnetickou energii vyzářenou z vysílací antény spojovacího prostředku nesoucí informaci o jeho poloze. Informace o poloze je v signálu vyjádřena jako směr jeho příchodu. Tudíž přesnost určení polohy bude funkcí přesnosti určení směru příchodu signálu. Určení směru příchodu signálu bude zatíženo chybou, odpovídající poměru síly signálu k šumu na vstupu průzkumného přijímače. Tedy, když potřebuji vědět, kdo mi co říká, stačí ze signálu 2x silnějšího než šum rozumět každé druhé písmeno. Pokud budu chtít vědět, z jakého směru se vlna přivlnila, bude se jednat spíš o odhad typu "někde tam přede mnou ...". To je fyzika, na tom sebelepší zpracování signálu nic nezmění.
- už to, určit, že to není moje, by v tom nasycení bojiště radiovými prostředky byl slušný analytický výkon.
- disciplína je klíčová, ale co jsem vypozoroval, i v ČSLA to bylo považováno spíše za lehké doporučení. Tedy by dle mého názoru s tehdejší úrovní disciplíny (dnes to není o moc lepší) byla OMS identifikovaná ještě dřív, než vyjede.

[cover72]

Polar: protiraketovou obranu svazů LL měly na starosti hlavně letky Tomcatů, Hornetů a raketové křižníky a torpédoborce se systémy AEGIS (tedy se žádné "mezery v otáčkách přehledových radarů" nekonaly, to se týkalo leda E-2). Dá se čekat, že by LL ustála jeden až dva zásahy Ch-22, takže jde o to, sundat na hranici dosahu operačního svazu LL (300-450km od LL) letouny-nosiče nebo cca. 20 střel.
K tomu by bylo k dispozici nějakých 40 stíhacích letounů a stihlo se odpálit pár desítek Standardů SM-1 a -2, pak nějaké Sea Sparrowy, pak ty námořní verze Sidewinderů a až nakonec CIWS. Pro LL to nemuselo být až tak beznadějné.

Na JAR jako spojence NATO zapomeňte: vždyť ta dostávala od západu čočku kvůli rasízmu: embarga, sankce, blokace účtů, nátlak. Byla mezi dvěma mlýnskými kameny: komunistí ji drtili vojensky a demokraté ekonomicky a diplomaticky. JAR by patrně využila příležitosti a jala se ztrestávat Angolu, protože Kuba by najednou měla dost starostí doma, SSSR stejně tak a Pretorie by tak dostala příležitost zvrátit dějinný vývoj. Nejsem si jist, zda by náhodou nedošlo i na jihoafrické JZ.

Barrymore: pokud vím, radiovým průzkumum se zabývala zejména část operátorů v AWACSech. Ty se měly podle doktríny nasazení držet na základě informací od rozvědky pokud možno mimo oblasti, kde by je mohly ohrozit sovětské anti-AWACS střely, takže spíše hlouběji v území NSR. Ale nebylo jich moc a v průběhu války by jejich počty řídly.
V souvislosti s OMS počítal západ spíše s tím, že v týlu budou patrolovat jeepy s PTŘS a rádiem, které v případě, že zjistí předsunutý tankový odřad jej nahlásí rádiem, případně přepadnou ze zálohy tank, dva svou PTŘS a zase ujedou. A jak by byla jednou zjištěna část OMS (=sovětské tanky tam, kde nemají co dělat), není problém do oblasti přesměrovat vrtulníky a případně rychlejší A-10, protože zbytek OMS nebude až tak daleko. Potom je to už spíše otázka maskování OMS a volby jejich tras proti odhalení ze vzduchu.

[Pátrač]

Moc se mi líbí, jak při válečných aktivitách ve střední Evropě řešíte protivzdušnou obranu letadlových lodí. To mě skutečně uvádí do vytržení. Že by je náš front měl považovat za relevantně nasaditelného nepřítele? To nemyslíte vážně.

[Vallun]

Moc se mi líbí, jak při válečných aktivitách ve střední Evropě řešíte protivzdušnou obranu letadlových lodí. To mě skutečně uvádí do vytržení. Že by je náš front měl považovat za relevantně nasaditelného nepřítele? To nemyslíte vážně.

No, já to myslím zcela vážně, protože si umím v Golf du Lion udělat příslušnou kružnici, v osmdesátých letech byla ve Středozemním moři vždy nejméně jedna skupina LL. Náš front by byl nejvíce na jihu, tak proč by, sakra, tu loď nevyužili?

[Alchymista]

a raketové křižníky a torpédoborce se systémy AEGIS (tedy se žádné "mezery v otáčkách přehledových radarů" nekonaly, to se týkalo leda E-2)

Od kedy boli použiteľné? Bavíme sa totiž o polovici 80. rokov - a to sú v službe maximálne tak tri krížniky Ticonderoga a zaiaľ žiadny torpédoborec...

[Barrymore]

Cover72: První loď s AEGIS vznikla 1983, jestli mě paměť neklame. Kolik AEGISů plavalo v 1986, netuším. Moc asi ne. V 80. letech měl, pokud mě má vynechávající paměť neklame, Carrier Air Wing v sestavě jednu squadronu E-2 o 4 kusech. Standardně měl být ve vzduchu jenom jeden. Tedy svaz měl běžně k dispozici jeden přehledový radar dalekého dosahu. S tím se asi počítalo, podle toho, co nám vykládali. Že je mohli trvale udržet ve vzduchu 2, možná přechodně 3, je věc jiná. Každopádně podle mě by se jich pár podařilo když už ne potopit, tak alespoň na nějakou dobu vyřadit z provozu.

[Barrymore]

Pátrač: Omlouvám se za odbočku k lodičkám. Ale opravdu by jsme asi jejich letectvo mohli potkat, podle mne spíš až po překročení Rýna.