Japonský letoun Kawasaki C-2

[Rase]

---

Transportní letoun Kawasaki C-2

Jedná se o transportní letoun japonských vzdušných sil sebeobrany vyvinutý společností Kawasaki Aerospace Company, leteckou divizí koncernu Kawasaki Heavy Industries. Program vývoje transportního letounu C-X, který by nahradil stávající typy Lockheed C-130 Hercules a Kawasaki C-1, byl zahájen v roce 2001. Součástí tohoto zbrojního programu byl i vývoj námořního hlídkového letounu P-X (Kawasaki P-1), který měl s typem C-X sdílet řadu komponentů. To se však podařilo splnit jen v malé míře. V listopadu roku 2001 byla vývojem obou letounů pověřena společnost Kawasaki. Ta následně postavila dva prototypy C-2. První prototyp XC-2 (ev. č. 18-1202) poprvé vzlétl v lednu 2010 ze základny JASDF v Gifu se zkušebními piloty firmy Kawasaki kapitánem Satoši Hasebem a kopilotem Susumu Išidou. V březnu téhož roku byl předán japonskému letectvu. Druhý prototyp poprvé vzlétl v lednu 2011. Technické problémy během vývoje program zpozdily o přibližně pět let. První C-2 ze sériové výroby byl japonskému letectvu dodán v březnu 2016 a téhož roku byl přijat do operační služby. Plánována je stavba nejméně 40 letounů tohoto typu. Jedná se o dvoumotorový proudový hornoplošník klasické koncepce. Letoun pohánějí dva dvouproudové motory CF6-80C2K1F. Nosnost letounu je maximálně 36-37,6 tun (čtyřnásobek nosnosti typu C-1). Rozměrný trup letounu pojme například protiletadlový raketový komplet Patriot PAC-3, nebo vrtulník SH-60. Nosností se tak jedná o ekvivalent transportního letounu Airbus A400M, ale C-2 má větší dolet.

Zajímavé je, že již AČR se o tento letoun zajímá již několik let a kontakty s Tokiem zintenzivnily poté, co se letoun dostal do sériové výroby. Přímo na Dubai Airshow 2017 se náměstek ministra obrany Tomáš Kuchta setkal se svým japonským protějškem. Údajně hledají možnosti, co by z případného kontraktu mohl získat český průmysl. Protože jde téměř o kompletně japonský produkt - jen proudové motory dodává General Electric - při výrobě C-2 prostor pro firmy z Čech a Moravy není. Řeší se, co dokážou naši výrobci nabídnout japonským ozbrojeným silám - popisuje vysoce postavený úředník ministerstva obrany. Ikuo Yoshida z japonské obranné agentury ATLA, zmínil, že cena jednoho stroje pro JASDF činí zhruba 200 milionů dolarů, tedy 4,6 miliardy korun. Částka ovšem zahrnuje i vývoj letounu. Pokud by se českým vyjednávačům podařilo dosáhnout reálné třicetiprocentní slevy, Praha bude za pár letadel platit zhruba 6,5 miliardy korun. České letectvo výhledově počítá s pořízením dvojice letounů, které by dokázaly přepravit těžkou pozemní techniku. C-2 pojme například dva transportéry Pandur nebo jednu houfnici DANA. Pro srovnání - největší dopravní letoun české armády CASA unese osobní terénní vozidlo Land Rover Kajman. Aby se do nákladního prostoru vešlo, musí mít podhuštěné pneumatiky a odmontované rámy oken. Ještě před několika lety si vojsko chtělo pořídit stroje KC-390 od brazilského výrobce Embraer. Česká republika spolu s Chile či Portugalskem podepsala memorandum, v němž naznačila, že koupí dva letouny. Jenže od října 2014, kdy střední vzdušný transportér slavnostně vyjel z hangáru, ministerstvo obrany od svých slibů opatrně couvá. Šance letadla navíc rapidně poklesly v polovině října 2017. Tehdy dorazila informace, že prototypu KC-390 během testů poklesl vztlak pod křídlem a došlo k poškození. K nehodě mělo dojít v okamžiku, kdy technici sledovali, jak se stroj dokáže vypořádat s námrazou.

Technické parametry:
Posádka: 3 (2 piloti + operátor nákladu)
Výrobce: Kawasaki Heavy Industries, Ltd.
Rozpětí: 44,4 m
Délka: 43,9 m
Výška: 14,2 m
Prázdná hmotnost: 60 800 kg
Vzletová hmotnost: max 141 400 kg
Hmotnost nákladu: max 37 600 kg
Pohonná jednotka: 2× dvouproudový motor CF6-80C2K1F
Výkon pohonné jednotky: 266 kN
Maximální rychlost: 980 km/h
Cestovní rychlost: 890 km/h
Dostup: 12 200 m
Dolet: až 9 800 km
Dolet/ s nákladem:
7 600 km/ 20 t
5 700 km/ 30 t
4 500 km/ 36 t

Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kawasaki_C-2
https://www.euro.cz/archiv/praha-touzi- ... ki-1383324

[royal]

---

Rase: Jakou to má nosnost? Jednou to tam píšeš 30t, podruhé zas 60t... C-2 opravdu unese 2 pandury?

[tomas.kotnour]

---

U transportních letadel je klíčový údaj maximální vzletová hmotnost a hmotnost prázdného letounu. O rozdíl těchto hmotností se musí podělit náklad a palivo. Z toho důvodu existuje termín Zero fuel weight, který určuje maximální hmotnost letounu a nákladu aby bylo možné mít plné nádrže.

Je potěšující, že se armáda zajímá o tuto hmotností kategorii letadel, která by poskytla kolové technice skutečnou strategickou mobilitu bez omezení.

[arten]

---

Rase oprav si to prosím, P-X/ P-1 nie je transportné, ale námorné hliadkové lietadlo. Max. hmotnosť nákladu C-2 sa udáva 36-37,6t (je to ekvivalent A400M, ale má väčší dolet).

[Rase]

---

Tak prázdný váží 60 800 kg, maximální vzletová hmotnost je až 141 400 kg. Zajímavé ale je, jak se hmotnost odráží na doletu. Prázdný letoun zvládá až 9 800 km. Dolet s nákladem: 7 600 km/ 20 t, 5 700 km/ 30 t, 4 500 km/ 36 t. Zajímavé je to, že letoun dokáže převést i japonský kolový tank Type 16 MCV, ten váží 26 tun a je hlavně náročný na vnitřní prostor. Zvládne také 8 palet HCU-6/E (463L Master Pallet) nebo jeden vrtulník UH-60JA, který také není zrovna malý. Myslím, že pro potřeby AČR by to bylo v podstatě dokonalé transportní letadlo. I cena je velice zajímavá a osobně bych byl moc rád, pokud by to byl první z více nákupů vojenské techniky z Japonska. Přeci jen mají spoustu zajímavých zbraní, o které je v Evropě nouze. Hodilo by se rovněž získat od Japonců co nejvíc know-how pro budoucí projekty.

[Rase]

---

arten:
díky za doplnění. Ještě dodám, že AČR se může krom KC-390 Embraer zajímat rovněž o transportní letoun Airbus A400M. Německo má totiž 13 nadbytečných strojů, které byly v roce 2017 nabídnuty několika zemím včetně České republiky, přičemž ministr Stropnický vzájemnou spolupráci nevyloučil. Zájem o tyto nadbytečné letouny má i Švýcarsko. Patrně by se jednalo o pronájem dvou strojů, případně jejich nákup. Otázkou je ale cena za kterou by byly letoun nabídnuty k pronájmu, či prodeji. V současné době je prodejní cena letounu (avšak silně závislá na elektronickém vybavení) okolo 175 mil dolarů (cca 7,7 mld Kč). Dva letouny Kawasaki C-2 by tak vycházel o miliardu levněji, oba stroje tak vycházejí hodně podobně.

[tomas.kotnour]

---

Maximální nosnost nákladu by měla být až 37,6 tuny při omezení letové obálky na manévry s maximálním přetížením 2,25g (z běžných 2,5g při 36 tunách). To už je zajímavá hmotnost nejenom pro naše "odstrojená" nová BVP, ale i pro vozidla technického zabezpečení (nová vyprošťovací vozidla)

[Rase]

---

Díky za upřesnění, on tenhle letoun nevypadá zrovna krásně, ale zdá se že je hodně schopný a každá tuna nosnosti navíc se hodí.
Oproti jiným letounům co jsou k mání, v něm ale vidím největší potenciál do budoucna - právě kvůli navázání vazeb s japonským zbrojním průmyslem (!)

[Rase]

---

V rozpočtu na rok 2018 byly uvolněny prostředky na nákup dalších dvou transportních letounů Kawasaki C-2, pro japonské ozbrojené síly.
Má se jednat o sumu 400 mil dolarů (cca 8,5 mld Kč). http://defence-blog.com/news/japan-to-a ... craft.html

[redy]

---

Je známo, jakou má C-2 kapacitu výsadkářů? Nikde jsem tento údaj nenašel.

[Rase]

---

redy:
nikde jsem nezaznamenal, že by tuto schopnost vůbec měl mít. Očividně to je plnokrevný transportní letoun a na transport výsadkářů jsou jiné lehčí stroje.

Japonské ministerstvo obrany plánuje zvýšit úsilí na podporu prodeje dopravních letadel C-2 zahraničním zájemcům. Aktuálně jsou letouny prezentovány na Blízkém východě (SAE) a Novém Zélandu. Japonský ministr obrany Itsunori Onodera je přesvědčen, že technické parametry letounu zaujmou nemálo zahraničních zájemců. Tedy je dost možné, že letos a v příštích letech uvidíme C-2 na různých leteckých akcích. Do pár let snad i v tuzemsku - třeba v Mošnově (to by bylo pěkné)

[niko]

---

Inak cena 200 mil $ za kus je celkom slusna, nie ? Predsa len je to len trochu menej ako stoji Boeing 772. A to je uz vyrazne väcsie lietadlo.

[Rase]

---

Specializovaná verze RC-2

V únoru 2018 se na internetu objevily fotografie specializované verze označené jako RC-2 (nebo C-2 ELINT), která je určena k vedení dálkového radioelektronického průzkumu. Prototyp vznikl přestavbou druhého letového prototypu XC-2 trupového čísla 18-1202. Program vývoje je utajován a nejsou o něm žádné podrobnější zprávy. Letoun RC-2 by měl být dle dostupných informací vybaven řadou špičkových průzkumných optických a elektronických zařízeními a také radarových systémů. Rozšířené radarové a elektronické systémy mají své místo jednak v přídi letounu, ale také na vrcholku svislé ocasní plochy, na hřbetě a bocích trupu. Letouny RC-2 mají v budoucnu nahradit zastaralé letouny ELINT typu YS-11EB.

https://www.militarybox.cz/news/kawasak ... -pruzkumu/
http://defence-blog.com/aviation/secret ... japan.html

[Starlight]

---

Je známo, jakou má C-2 kapacitu výsadkářů? Nikde jsem tento údaj nenašel.

redy:
nikde jsem nezaznamenal, že by tuto schopnost vůbec měl mít. Očividně to je plnokrevný transportní letoun a na transport výsadkářů jsou jiné lehčí stroje.

Kawasaki C-2 je takový malý Boeing C-17 Globemaster III. Má na konci trupu plnohodnotné pravé a levé boční výsadkové dveře s deflektory vzduchu. Stejně tak podlaha v nákladovém prostoru s válečky naznačuje, že náklad bude možné shazovat za letu z nákladové rampy.

https://www.jiji.com/jc/d4?p=ctw603-jpp ... &d=d4_ftcc

[redy]

---

Několik dalších fotografií interíéru C-2. https://dambiev.livejournal.com/1309272.html

[Pikujuci brizolit]

---

Kawasaki C-2 -> EW (Electronic Warfare) variant na ceste

Tokio plánuje veľkú investíciu do elektronického boja (EW), ktoré pomôže čeliť rastúcim hrozbám v regióne.

Podľa správy v Yomiuri Shimbun plánuje Tokio prispôsobiť taktické dopravné lietadlo Kawasaki C-2 ako platformu EW s nasadením na rok 2027.

Odkazujúc na zdroje, správa dodáva, že lietadlá námornej hliadky P-1 môžu byť tiež prispôsobené pre misiu elektronického boja. Ďalšie správy médií naznačujú, že Tokio má záujem o získanie Boeing EA-18G Growler, variantu EW modelu F / A-18F Super Hornet.

Tokijský nedávno schválený Stredný obranný program údajne požaduje väčší dôraz na elektronickú vojnu.

Existuje precedens pre prispôsobenie platformy C-2 pre iné použitie. Vo februári 2018 sa na sociálnych médiách objavili obrázky a videozáznamy C-2 upravené pre elektronický boj. Lietadlo uskutočňovalo testovacie lety z japonskej leteckej základne Gifu.

Modifikácie zahŕňali veľké hrby za krídlom, niekoľko antén pod trupom a kupola na hornej časti trupu, na zadnej strane kokpitu a pred krídlami. Okrem toho bol horný chvost upravený o ďalšie vyrovnanie, zatiaľ čo radóma je väčšia ako na základnej línii C-2.

Japonský strategický rival, Čína, tiež posilňuje svoje možnosti elektronického boja. Vyvíja dvojmiestny variant z Shenyang J-15 a J-16 , ktorýé sa podobajú výčnelkom na konci krídla Northrop Grumman AN / ALQ-216 na EA-18G.

Okrem toho, spojenec Spojených štátov v Austrálii má 11 kusov EA-18G - pričom 12.stroj bol počas vzletu stratený pri požiari motora. V roku 2018 spoločnosť L3 Technologies získala od Canberry dohodu vo výške 83 miliónov dolárov na modernizáciu dvoch modelov Gulfstream G550 na verziu elektronickej vojny MC-55.

Analytik Flight Fleets ukazuje, že japonská Air Self-Defense Force prevádzkuje flotilu ôsmich C-2 s ďalšími 14 objednanými kusmi na ceste.

https://www.flightglobal.com/news/articles/kawasaki-c-2-to-get-an-electronic-warfare-variant-454986/

[skelet]

---

Škoda, že Japonci dál nerozvíjeli F-2