michan píše:Škola zcela změnila japonský národ, který, jak uvádějí některé historické prameny, byl ještě v roce 1860 prakticky negramotný. Do konce 19. století měl již národ 95 procentní gramotnost. Zde však Len Deighton v knize - Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války říká, že ona naprostá negramotnost 1860 byla mnoha japonskými učenci a historiky jemu osobně zpochybňována. Nebo byly námitky, že gramotnost byla v Japonsku rozšířená i před reformami, a že gramotnost lze těžko stanovit u národa se třemi abecedami a až 30 000 kombinacemi znaků.
Ono to s tou negramotností na konci šógunátu asi opravdu nebylo tak hrozné. Milan Jelínek píše v prvním dílu své trilogie Port Artur, že první japonské noviny Mainiči Šimbun založili v roce 1871 a už o čtyři roky později tu vycházelo zhruba 100 titulů, přičemž některé měli náklad i 100 000 výtisků. Toho by pouhých několik let po zavedení povinné školní docházky nebylo možné dosáhnout, kdyby už dříve nezanedbatelná část populace neuměla číst a psát.
