Waspe, jsou knihy, reporty co uvádíš na netu?
Dej sem link, ať podíváme. Hlavně k té zázračné No.301 či Ki-84 Otsu, protože jaký je rozdíl Ki-84 Ko vs Otsu? Parametry mají i na warthunder
https://wiki.warthunder.com/Ki-84_otsu
Já jsem nějaký dokumenty našel a porovnal viz níže. Testy T2-302 vidím s palivem 92 oktanů jo.
Podívej hlavně na Ki84 Interim Report No3.pdf z Wright field, Dayton. T-2, No.302
https://ww2aircraft.net/forum/threads/j ... st-1368282
Motor rozebrali, nafotili, otestovali.
Pro zajímavost Ki 84 Ia Technical Manual
https://ww2aircraft.net/forum/threads/k ... ish.49768/
Nakajima Ki 84 Hayate - zpráva z testování letounu na velitelství technické služby Middletown.
Fajnšmekři si počtou ... ale ještě tak udělat analýzu a syntézu a přenést to sem, že jo!
Wasp píše:Testy s Ki 84 Ko jsou ty známé testy o kterých se bavíme. Výsledky z knihy:
- použito palivo se 140 oktany
- motor byl dobře nastaven ( odladěn, přizpůsoben)
- letadlo lehce dosáhlo 687 km/h v 6 100m
- u země 584 km/h
Tady ta zpráva uvádí W.E.P. 363 mph (584 km/h), a 427 mph ve výšce 20 000 stop, cca 6 km.
Ale palivo 92 oktanů ....
http://www.wwiiaircraftperformance.org/ ... 4-156A.pdf
Wasp píše:Zajimavá je poslední zpráva, ta nejdelší. Všechny předchozí zprávy jsou k T2-302, ale ta poslední se, pokud se dívám dobře, týká T2-301.
Testy T2-302 měli podle literatury být s palivem se 140 oktany a asi bez MW, ale nepíše se že by měl motor vypovědět službu.
To jsi našel přesně kde?, dej link. Bylo použito palivo dokonce se 140 oktany?, radši se nebudu ptát čemu to odpovídá, tolik oktanů nespalují ani závodní vozy. To bude asi chyba, nebo další test, pak by asi museli použít i vyšší přeplňování.
Tempik píše:S tím 140 oktanovým palivem je to takové divné. Je to zvláštní hodnota, protože se používalo 100/130 a 100/150. Já bych se nebál tipnout, že to 92oktanove japonské mělo právě 140 podle amerického měření a jde o to samé palivo.
Taky si myslím, však jsme se o tom nedávno bavili. Britové se musí odlišovat a mít svoje vlastní jednotky. Podobně Američané k tomu měli asi svojí metodiku. Pak to dělá akorát problémy při přepočítávání

Existuje motorové měření oktanového čísla a pak laboratorní. Laboratorní se využívá při výrobě paliva, a motorové měření je podstatné při zkouškách motoru. U motoru totiž může ovlivnit oktanové číslo nadmořská výška, teplota a vlhkost nasávaného vzduchu, teplota motoru.
Jestli to mohlo simulovat směs vody a metanolu vstřikované do válců u Hajaté?
Mohlo za určitých podmínek, ba ještě překročit, a vydržel motor nebo ne?, s Tempíkem si odporujete
Japonci původně ani s tím vstřikováním metanolu nepočítali, pro ně to byla taková nouzovka, kterou neměli ani dobře odladěnou, o tom také dále.
Wasp píše:U motoru není psané jestli byl nějak speciálně upraven, je udaný psaný výkon 1970 HP a popis že se s motorem pracovalo dobře v letových testech a piloti mu důvěřovali.
A jak by ho mohli speciálně upravit? Jen ho přetěsnili, dali nový díly. Za mně škoda, že nejsou popsány detaily zásahů, pak bychom mohli lépe argumentovat. Nic světobornýho, ale asi s motorem neudělali, jen ho dali do kupy, udělali servis, dali nový olej.
Kořistní stíhačky označili jako FF-301 (Ki 84 Otsu) a FF-302 (Ki 84 Ko), později také T2-301 a T2-302.
Wasp píše:A tady je zajimavá věc, japonsko při testech svých letadel nepoužívalo WEP.
Výkon, rychlost bez vstřikování vody a metanolu? WEP je nějaká americká metodika, to by taky dost věcí vysvětlovalo.
Hans píše:Spíše to vypadá, že Japonci tento konkrétní test měřili na jiný režim motoru, ne na maximální/nouzový. Možná v dobách, kdy tento nebyl ještě povolen - a data přetrvala dodnes.
To je taky možný ... nebo měřili s 100 oktanovým benzínem, protože pro něj motor plánovali ? Nebo měřili později s 92 oktanovým a pančovaným, víme prd, nebo víme, jen se tady špatně interpretuje? Máme vůbec japonský testy podrobně nebo se to bere z těch amerických - ty znějí velice dobře, ale taky měřili jiné výkony.
Ale o všem píšu dál, že Japonci omezili otáčky motoru kvůli ... zkusme se podívat na okolnosti proč by to dělali.
Systém vstřikování vody a metanolu měl za následek ochlazení nasávaného vzduchu a zvýšení objemu vzduchové směsi vstupující do válce a také zabraňoval klepání v důsledku abnormálně vysokých teplot. Teoreticky se očekávalo, že při použití s 91 oktanovým benzínem bude stejně účinný jako 100 oktanový benzín.
Wasp píše:Výkon testovaného motoru HA-45-21 byl 1970 HP a 2050 HP při WAP
Co to je WAP? 2000 koní se udává oficiálně jako vzletový výkon při 3000 ot./min a plnícím tlaku +500 mm Hg (0,667 barů).
To odpovídá motoru NK9H, HA-45-21 ... srovnatelný s běžnými motory v Evropě a Spojených státech, ale byl menší a lehčí než motory v jeho třídě. Pokud se neprováděla dobrá údržba, byly špatný oleje a palivo, nebo motor byl blbě vyroben, tak takový výkon neměl, ale když byl dobře vyroben a servisován tak jo!
Dodávky ropy ze Spojených států byly přerušeny, takže po celou dobu války se letadla spoléhala především na benzín s oktanovým číslem 87-91, na zásoby amerických maziv před embargem, a recyklovaní maziv z použitých maziv. Především bylo obtížné dosáhnout původně plánovaného výkonu motoru a navíc byl zaznamenán abnormální nárůst teploty ve válcích.
V důsledku toho armáda zavedla omezení otáček motoru a plnicího tlaku.
V té době byl benzín A91G (Aviation 91) přibližně stejné kvality jako benzín A87G (Aviation 87) - docházelo k pančování. Ačkoli byl letoun vybaven systémem vstřikování vody a metanolu jako protiopatřením, údržba byla obtížná, a pokud nebyl systém správně seřízen, voda a metanol nebyly rovnoměrně rozděleny do každého válce, což způsobilo, že se klepání koncentrovalo v určitém válci, což následně způsobilo spálení zapalovací svíčky a poruchu motoru.
Kvůli špatné těkavosti 91oktanového benzínu docházelo také k nerovnoměrnému rozdělování paliva, a přestože byl na skutečné letouny instalován nízkotlaký systém vstřikování paliva (EAR typ 23), který měl přinést radikální řešení a byl ve fázi testování, válka skončila dříve, než mohl být plně zaveden do praxe.
Tohle se píše na japonský wiki. Moje zkušenost, když se chceš dozvědět i něco více, tak ideální jít po zdrojích dané země. Určitě neumím číst rozsypanej čaj, ale překladač přelouská obstojně.