Maršál Radecký a možnost reinstalace jeho památníku v Praze.

[Lord]

Jasně držme se tématu. Divadlo už je dost mimo, souhlas.

[skelet]

Dětinské je se neustále tvářit, že mezi Václavem IV a rokem 1918 nic nebylo. A když bylo, tak to bylo zlé.

[Koba]

Dětinské je se neustále tvářit, že mezi Václavem IV a rokem 1918 nic nebylo. A když bylo, tak to bylo zlé.

Ještě, že tu mezeru vyplní Radecký!

[skelet]

Ano, je to drobný krok k cestě hrdosti. Samozřejmě nemusíme dělat nic, a stále kňučet jak jsme malí, bezvýznamní a všichni nám ubližují.
Radecký je jeden z největších vojevůdců své doby, dovezl do našich končin schnitzel, hlásil se k Českému království.

A zastavme se u toho, zda patřil k českým zemím, protože se často zdá, jako by nebyl „náš“. Ale stačí si pročíst archivní dokumenty a jedním z ilustrujících důkazů je dopis maršála Radeckého z roku 1849, který byl adresován obyvatelům Berounského kraje. Právě od nich totiž obdržel čestné občanství a v poděkování mimo jiné napsal:
„Památka, věnovaná mi rodinami z dědinek milých z krásné vlasti české, z dědinek, v nichž jsem útlé mládí své strávil, z míst, kde i kosti mých drahých rodičů práchniví. Ku kostem po otcích svých složil bych rád i své po těchto nesnázích dlouhého a často strastiplného živobytí, v lůno milené vlasti mé české.“ Dopis napsal sám a česky.
https://plus.rozhlas.cz/patril-marsal-r ... ik-6514010

Každý jiný stát by na takového člověka hrdý, ale u nás ne, bo syndrom Bílé hory.

[Tomáš Hájek]

Modelová zkouška

tady je to OT, ale tedy já právě viděl zkoušku, kde ukázali, že hromádka uhlíků na plechu "v rohu" zapálila do nějaké doby dřevo pod tím plechem

[Lord]

Můžete to pak rozdělit do samostatného vlákna ?

Modelová zkouška

tady je to OT, ale tedy já právě viděl zkoušku, kde ukázali, že hromádka uhlíků na plechu "v rohu" zapálila do nějaké doby dřevo pod tím plechem

Jako nevím na co odkazuješ nebo takto napsané to jako nic moc nevysvětluje.
Ale dám sem linky tedy

Unikátní pokus boří staletou teorii, jak shořelo Národní divadlo
Co přesně se tehdy odehrálo a proč lze připustit domněnku, že Národní divadlo zapálil někdo jiný než klempíři?
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/unik ... adlo-58416

Nový příběh požáru Národního divadla: Žhář, který uniknul pozornosti
https://www.youtube.com/watch?v=5cx2B0-Hy9E

Mareš, věř nebo nevěř, ale těch náhod tam bylo nějak podezřele více.


VELKÁ EDITACE

Jinak možná dobré téma pro okurkovou sezónu. Nějaké info jsem vytáhl z těch linků výše.
Přesně např. podmínky a teploty zkoušky.
Dále video s Houškem, kde svým způsobem rozebírá, jak se kdo nejdříve na divadlo skládal, dále o sociální situaci v R-U, v ČESKÝCH ZEMÍCH v té době.
No ale ve finále, když jsem si něco ověřoval, tak jsem toho přidal mnohem více. Například natřeli horní prkna střechy hořlavým asfaltem?
Abych to třeba pro někoho zbytečně netapetoval, tak více ve SPOILERU.


NÁRODNÍ DIVADLO - vyšetřování požáru

Badatel JUDr. Miroslav Houška přišel s teorií o ultralevici. VYŠETŘOVÁNÍ požáru divadla trvalo jen týden.
Miroslav Ivanov zase psal o pomstě pražských Němců.
Když se ve zjitřené atmosféře hledal viník, padla i domněnka, že požár je důsledkem třenic mezi pražskými Čechy a Němci. Důkaz pro to ale nebyl.

Rok 1881 byl obdobím, kdy se v rakouské monarchii ostře šířil tzv. antisocialistický zákon. Josef Boleslav Pecka vedl tehdejší dělnický tisk. Otevřeně v něm kritizoval kapitalistický systém, vykořisťování dělníků na stavbách. Byl několikrát vězněn a v roce 1885 emigroval do USA. Do poměrů rubal i Jan Neruda.
Johann Most - doktrína propagace činem. Jeho myšlenky se začaly lavinově šířit po Evropě.

Divadlo, ještě ne zcela dokončené, slavnostně otevřelo 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa.

Pecka a tehdejší levicoví novináři vnímali Národní divadlo jako symbol, na který sice přispívali i chudí pracující, ale jehož plody (vstupenky a společenskou prestiž) nakonec sklízela především bohatá pražská buržoazie.
Je třeba dodat, že podle Houšky většinu prostředků před požárem poskytli tzv. Staročeši, kteří se opírali o dary šlechty a bohatého měšťanstva.

Až po požáru přispěli milionem zlatých prostí občané a další vysoké sumy darovaly na obnovu české šlechtické rody, ruský car, nebo Městský pivovar Plzeň. Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky.

Prof. arch. Josef Zítek byl odstaven a na rekonstrukční práce byl povolán jeho žák arch. Josef Schulz, zároveň poněkud pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. Střecha byla udělána z ocelových nosníků.

Více ve SPOILERU, klikněte na něj.

Požár Národního divadla tedy nemohl vzniknout způsobem, který tehdejší soud ve svém usnesení ze dne 22. října 1881 označil jako příčinu požáru zaviněného nedbalostním jednáním obou řemeslníků, spočívajícím v odložení zcela neuhašeného žhnoucího dřevěného uhlí do okapového žlabu na střeše divadla.

Je ale možné, že nezkušení klempíři (mladí židé Emil Jenisch a Vácslav Ziniburg) nevypovídali o incidentu pravdivě. Tedy uhlíky z kamínek údajě ještě zalili vodou.
Měli ovšem k dispozici vodu na střeše? Úmysl nebo nedbalost? Occamova břitva preferuje spíše jednodušší vysvětlení.
Co však po vypuknutí požáru platilo byly Murphyho zákony. Neboli „zákon schválnosti“ je tvrzení „Co se může pokazit, to se pokazí“.
Nebo zákon hasičů: Hasicí zařízení je vždycky na opačné straně budovy, než kde zrovna začalo hořet. Nebo tam, kde hasit nepotřebuje.

K provedení spoje potřebovali zámečníci plechová letovací kamínka. V těchto kamínkách se rozžhavilo dřevěné uhlí, do kterého se letovaný spoj vložil.

V pátek 12. srpna 1881 nastoupili na střechu tři mladí zaměstnanci klempířské firmy Deckert a Homolka, pověřené výměnou hromosvodů.
Předená měděná lana měl v horní části budovy nahradit pouhý měděný drát, a úkolem trojice bylo přiletovat k němu mosazí kontaktní kruhy, provléknout ho kandelábry v rozích střešní galerie, a pak ho sletovat se zbytkem lana sbíhajícího ze střechy na zem.
Jenisch se Zinniburgem, oba původně zámečničtí pomocníci, Machal na ně dohlížel.

Později se bude tvrdit, že za vznikem prvotního ohniska stáli právě Jenisch se Zinniburgem, kteří letovali drát v kamínkách na dřevěné uhlí, jehož oharky pak zalili vodou (údajně pěti žejdlíky) a vysypali je do měděného okapu na střeše.
Oba se hájili, že si našli v okapu místo s menší prohlubní, kde se mohla držet voda, a zalili v něm vysypané uhlíky ještě dvěma dalšími žejdlíky, a že věřili, že to bude stačit.

Tento obrázek zobrazuje, že nebyla ještě kompletně oplechována střední část střechy a ohrada se zlacenými ornamenty.
V době požáru, to ale snad už mělo být hotové.

Kdyby uhlíky nezalili vodou mohly mít teoreticky teplotu při větru až 600 °C, dokonce ještě mnohem vyšší.
Vítr dodává hoření velké množství kyslíku, což funguje jako kovářský měch. Při této teplotě však pokusy neprováděly.

Olejový nátěr: Oleje (zejména lněný či minerální) dramaticky zvyšují hořlavost dřeva. Fungují jako palivo a urychlovač hoření.
"Polská krev" (směs volské krve a vápna) měla naopak částečně protipožární charakter, protože vápno izoluje.
Problém je ovšem i hořlavý asfalt na dřevo, či nějaká forma izolační lepenky.

Pokud by dřevěný krov střechy Národního divadla byl natřen pro úsporu olejem, či asfaltem, místo polské krve, či tam byla hořlavá izolace pod plechem, nebo mezery v oplechování. MOHLO BY DOJÍT ke vznícení dřeva

Uhlíky měly při zkoušce teplotu cca 432 stupně Celsia.
Bod hoření se u dřeva pohybuje mezi 260 – 290 °C.
Bodem zápalnosti je označována taková teplota, při které vznikají plyny termickým rozkladem, cca 200 °C.

Rozžhavené uhlíky byly vysypány na dvojitý měděný plech, který byl tehdy na koruně střechy divadla.
Zpětné simulace dokazují, že teplo se přes měděný plech na krov nepřeneslo v takové míře.

Výsledky expertizy korespondují i s teoretickými a praktickými poznatky o chování dřeva při působení zdrojů tepla.
Hoření dřeva se projevuje plamenem a (nebo) žhnutím. Ke vzniku hoření dřeva žhnutím, tj. k bezplamennému hoření, dochází při působení zdrojů tepla s nižší energií (horké plyny, tělesa s horkým povrchem), zatímco ke vzniku hoření dřeva plamenem je obvykle zapotřebí zdroj tepla s vyšší energií, např. otevřený plamen.

Pokud by tedy uhlíky na střeše Národního divadla nebyly tehdy zaliti vodou a k tomu se přidaly uvedené konstrukční nedostatky, k samovznícení nebo rychlému zapálení krovu by nepochybně došlo.
Komise sledovala, jak se teplo přenáší přes měděný plech žlabu na dřevěné bednění pod ním. Zjistili, že měď vede teplo nesmírně rychle.

Ovšem závěry by se mohly lišit podle podmínek. Pokud by pod plechem byl suchý prach, piliny nebo mezera, dřevo by se mohlo vznítit při jaké teplotě uhlíků?
Údajně by stačilo jen 160 až 200 °C. Spustí se exotermická (teplo uvolňující) reakce. Podle měření to bylo jen 103 °C, což nestačí.
Jedině při dlouhodobém působení vede k tepelné degradaci dřeva.

JUDr. Miroslav Houška spekuluje, že by se mezi trámy a střechu musela dát leda síra.
Síra, jemný prach v kombinaci s organickým materiálem (zbytky hmyzu, pavučiny) v tomto scénáři funguje jako dokonalý chemický akcelerátor a iniciátor, který zásadně mění podmínky.
Na starých půdách nejsou takové podmínky neobvyklé. U Národního divadla však nebylo asi tolik času, aby se to mohlo navrstvit. Mohl to být ale případ vyschlého v krovu katedrály Notre-Dame.

Potom by tedy bylo lepší zapálit trámy jiným způsobem. Žádní další svědkové tam nebyli, kromě Schnirche, který ale pracoval na jiné části budovy.

Bohuslav Schnirch, autor legendárních bronzových Trig s bohyněmi vítězství

Schnirchovo svědectví zpochybňovalo verzi o jediném ohnisku požáru, protože uvedl, že viděl ze střechy vycházet kouř na dvou protilehlých místech.
Pravděpodobnější tak bylo, že ohnisek pod střechou bylo více. Musely by vzniknout tedy v tzv. malířském sále, nebo spíše v oblasti na jevištěm.
V sálu pod střechou se nacházelo velké množství hořlavých laků a pláten.


Co mohlo být příčinou požáru Národního divadla

Kromě úmyslného žhářství se uvažovalo také o dalších věcech, ale dnes už se těžko dozvíme pravdu.

Další technická hypotéza pracovala s možností stavební chyby v topném systému.
V divadle se prováděly zkoušky vytápění a podle některých odborníků mohl být jeden z hlavních kouřovodů či komínů špatně izolovaný.

Schnirchovo pozorování však nahrávalo hypotézám o úmyslném zapálení (žhářství) či kvůli tehdejšímu plynovému osvětlení.
Kvůli politickému tlaku a snaze o rychlé uklidnění veřejnosti však nebylo víceré hledání ohnisek hlouběji prošetřeno.


Zdroje:

Časopis Zprávy ČKAIT, 1999, 2, časopisu Stavební listy, 1999, 5 a Stavební listy, 2000, 3
Testy hoření
https://www.hasici.cz/Hasici/Historie/P ... ci-dostali
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/unik ... adlo-58416

Teorie o ultralevici, ale i mnohem více zajímavých informací, lehce provokativní hypotéza.
https://www.youtube.com/watch?v=5cx2B0-Hy9E

Nacionalistický konflikt mezi Čechy a Němci vyvrcholil pouhý měsíc a půl před požárem Chuchelskou bitkou.
Článek popisuje náhody a okolnosti okolo požáru, které byly vcelku bizarní.
https://zoom.iprima.cz/historie/pozar-narodniho-divadla

Co všechno víme, relativně málo, přesto zajímavé věci, v hydrantech nebyla voda, nešla spustit ani železná protipožární opona, byla údajně zajištěna řetězem, a stálo pod ní lešení pro štukatéry.
https://www.payne.cz/3xS43787/SchnirchClanek72.htm

https://www.narodni-divadlo.cz/cs/sceny ... o/historie

Případně jiné posbírané myšlenky.