Maršál Radecký a možnost reinstalace jeho památníku v Praze.

[Lord]

Jasně držme se tématu. Divadlo už je dost mimo, souhlas.

[skelet]

Dětinské je se neustále tvářit, že mezi Václavem IV a rokem 1918 nic nebylo. A když bylo, tak to bylo zlé.

[Koba]

Dětinské je se neustále tvářit, že mezi Václavem IV a rokem 1918 nic nebylo. A když bylo, tak to bylo zlé.

Ještě, že tu mezeru vyplní Radecký!

[skelet]

Ano, je to drobný krok k cestě hrdosti. Samozřejmě nemusíme dělat nic, a stále kňučet jak jsme malí, bezvýznamní a všichni nám ubližují.
Radecký je jeden z největších vojevůdců své doby, dovezl do našich končin schnitzel, hlásil se k Českému království.

A zastavme se u toho, zda patřil k českým zemím, protože se často zdá, jako by nebyl „náš“. Ale stačí si pročíst archivní dokumenty a jedním z ilustrujících důkazů je dopis maršála Radeckého z roku 1849, který byl adresován obyvatelům Berounského kraje. Právě od nich totiž obdržel čestné občanství a v poděkování mimo jiné napsal:
„Památka, věnovaná mi rodinami z dědinek milých z krásné vlasti české, z dědinek, v nichž jsem útlé mládí své strávil, z míst, kde i kosti mých drahých rodičů práchniví. Ku kostem po otcích svých složil bych rád i své po těchto nesnázích dlouhého a často strastiplného živobytí, v lůno milené vlasti mé české.“ Dopis napsal sám a česky.
https://plus.rozhlas.cz/patril-marsal-r ... ik-6514010

Každý jiný stát by na takového člověka hrdý, ale u nás ne, bo syndrom Bílé hory.

[Tomáš Hájek]

Modelová zkouška

tady je to OT, ale tedy já právě viděl zkoušku, kde ukázali, že hromádka uhlíků na plechu "v rohu" zapálila do nějaké doby dřevo pod tím plechem

[Lord]

Můžete to pak rozdělit do samostatného vlákna ?

Zápalné testy s uhlíky

AKTUALIZOVÁNO

Modelová zkouška

tady je to OT, ale tedy já právě viděl zkoušku, kde ukázali, že hromádka uhlíků na plechu "v rohu" zapálila do nějaké doby dřevo pod tím plechem

Jako nevím na co odkazuješ nebo takto napsané to jako nic moc nevysvětluje. Ale dám sem všechny linky, tedy máme to kompletní.

Unikátní pokus boří staletou teorii, jak shořelo Národní divadlo
Co přesně se tehdy odehrálo a proč lze připustit domněnku, že Národní divadlo zapálil někdo jiný než klempíři?
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/unik ... adlo-58416

Nový příběh požáru Národního divadla: Žhář, který uniknul pozornosti
https://www.youtube.com/watch?v=5cx2B0-Hy9E

Mareš, věř nebo nevěř, ale těch náhod tam bylo nějak podezřele více. Doplněn link od Tomáše.

Plameny nad Národním divadlem
https://www.ceskatelevize.cz/porady/136 ... -divadlem/

Dejte přehrát pořad od 22 minut začíná jiná lepší zkouška s nezalitými uhlíky.

To jsou tedy odkazy na rozdílné zápalné zkoušky s jinými výsledky.


VELKÁ EDITACE

Jinak možná dobré téma pro okurkovou sezónu. Nějaké info jsem vytáhl z těch linků výše.
Přesně např. podmínky a teploty zkoušky.
Dále video s Houškem, kde svým způsobem rozebírá, jak se kdo nejdříve na divadlo skládal, dále o sociální situaci v R-U, v ČESKÝCH ZEMÍCH v té době.
No ale ve finále, když jsem si něco ověřoval, tak jsem toho přidal mnohem více. Například natřeli horní prkna střechy hořlavým asfaltem?
Abych to třeba pro někoho zbytečně netapetoval, tak více ve SPOILERU.


NÁRODNÍ DIVADLO - vyšetřování požáru

Badatel JUDr. Miroslav Houška přišel s teorií o ultralevici. VYŠETŘOVÁNÍ požáru divadla trvalo jen týden.
Miroslav Ivanov zase psal o pomstě pražských Němců.
Když se ve zjitřené atmosféře hledal viník, padla i domněnka, že požár je důsledkem třenic mezi pražskými Čechy a Němci. Důkaz pro to ale nebyl.

Rok 1881 byl obdobím, kdy se v rakouské monarchii ostře šířil tzv. antisocialistický zákon. Josef Boleslav Pecka vedl tehdejší dělnický tisk. Otevřeně v něm kritizoval kapitalistický systém, vykořisťování dělníků na stavbách. Byl několikrát vězněn a v roce 1885 emigroval do USA. Do poměrů rubal i Jan Neruda.
Johann Most - doktrína propagace činem. Jeho myšlenky se začaly lavinově šířit po Evropě.

Divadlo, ještě ne zcela dokončené, slavnostně otevřelo 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa.

Pecka a tehdejší levicoví novináři vnímali Národní divadlo jako symbol, na který sice přispívali i chudí pracující, ale jehož plody (vstupenky a společenskou prestiž) nakonec sklízela především bohatá pražská buržoazie.
Je třeba dodat, že podle Houšky většinu prostředků před požárem poskytli tzv. Staročeši, kteří se opírali o dary šlechty a bohatého měšťanstva.

Až po požáru přispěli milionem zlatých prostí občané a další vysoké sumy darovaly na obnovu české šlechtické rody, ruský car, nebo Městský pivovar Plzeň. Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky.

Prof. arch. Josef Zítek byl odstaven a na rekonstrukční práce byl povolán jeho žák arch. Josef Schulz, zároveň poněkud pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. Střecha byla udělána z ocelových nosníků.

Více ve SPOILERU, klikněte na něj a dozvíte se mnohem více.

Požár Národního divadla tedy nemohl vzniknout způsobem, který tehdejší soud ve svém usnesení ze dne 22. října 1881 označil jako příčinu požáru zaviněného nedbalostním jednáním obou řemeslníků, spočívajícím v odložení zcela neuhašeného žhnoucího dřevěného uhlí do okapového žlabu na střeše divadla.

Je ale možné, že nezkušení klempíři (mladí židé Emil Jenisch a Vácslav Ziniburg) nevypovídali o incidentu pravdivě. Tedy uhlíky z kamínek údajně ještě zalili vodou.

Měli ovšem k dispozici vodu na střeše? Úmysl nebo nedbalost? Occamova břitva preferuje spíše jednodušší vysvětlení.

Co však po vypuknutí požáru platilo byly Murphyho zákony. Neboli „zákon schválnosti“ je tvrzení „Co se může pokazit, to se pokazí“.
Nebo zákon hasičů: Hasicí zařízení je vždycky na opačné straně budovy, než kde zrovna začalo hořet. Nebo tam, kde hasit nepotřebuje.

K provedení spoje potřebovali zámečníci plechová letovací kamínka. V těchto kamínkách se rozžhavilo dřevěné uhlí, do kterého se letovaný spoj vložil.

V pátek 12. srpna 1881 nastoupili na střechu tři mladí zaměstnanci klempířské firmy Deckert a Homolka, pověřené výměnou hromosvodů.
Předená měděná lana měl v horní části budovy nahradit pouhý měděný drát, a úkolem trojice bylo přiletovat k němu mosazí kontaktní kruhy, provléknout ho kandelábry v rozích střešní galerie, a pak ho sletovat se zbytkem lana sbíhajícího ze střechy na zem.
Jenisch se Zinniburgem, oba původně zámečničtí pomocníci, Machal na ně dohlížel.

Později se bude tvrdit, že za vznikem prvotního ohniska stáli právě Jenisch se Zinniburgem, kteří letovali drát v kamínkách na dřevěné uhlí, jehož oharky pak zalili vodou (údajně pěti žejdlíky) a vysypali je do měděného okapu na střeše.
Oba se hájili, že si našli v okapu místo s menší prohlubní, kde se mohla držet voda, a zalili v něm vysypané uhlíky ještě dvěma dalšími žejdlíky, a že věřili, že to bude stačit.

Tento obrázek zobrazuje, že nebyla ještě kompletně oplechována střední část střechy a ohrada se zlacenými ornamenty.
V době požáru, to ale snad už mělo být hotové.

Kdyby uhlíky nezalili vodou mohly mít teoreticky teplotu při větru až 600 °C, dokonce ještě mnohem vyšší.
Vítr dodává hoření velké množství kyslíku, což funguje jako kovářský měch. Při této teplotě však pokusy neprováděli viz link s Marešem. Pozdější zkouška hasičů za jiných podmínek, však ukázala něco jiného.

Olejový nátěr: Oleje (zejména lněný či minerální) dramaticky zvyšují hořlavost dřeva. Fungují jako palivo a urychlovač hoření.
"Polská krev" (směs volské krve a vápna) měla naopak částečně protipožární charakter, protože vápno izoluje.
Problém je ovšem i hořlavý asfalt na dřevo, či nějaká forma izolační lepenky. - tohle ale nebylo ani potřeba, pokud měly uhlíky vyšší teplotu.

Pokud by dřevěný krov střechy Národního divadla byl natřen pro úsporu olejem, či asfaltem, místo polské krve, či tam byla hořlavá izolace pod plechem, nebo mezery v oplechování. MOHLO BY DOJÍT ke vznícení dřeva, případně když měly uhlíky jinou teplotu, což zase prokázala jiná zkouška než ta dělaná před badatelem Marešem, toto je tedy nová revize

Uhlíky měly při modelové staré zkoušce teplotu cca 432 stupně Celsia.
Bod hoření se u dřeva pohybuje mezi 260 – 290 °C.
Bodem zápalnosti je označována taková teplota, při které vznikají plyny termickým rozkladem, cca 200 °C.

Rozžhavené uhlíky byly vysypány na dvojitý měděný plech, který byl tehdy na koruně střechy divadla.
Zpětné simulace dokazují, že teplo se přes měděný plech na krov nepřeneslo v takové míře. Nebo přeneslo při novém testu

Výsledky expertizy korespondují i s teoretickými a praktickými poznatky o chování dřeva při působení zdrojů tepla.
Hoření dřeva se projevuje plamenem a (nebo) žhnutím. Ke vzniku hoření dřeva žhnutím, tj. k bezplamennému hoření, dochází při působení zdrojů tepla s nižší energií (horké plyny, tělesa s horkým povrchem), zatímco ke vzniku hoření dřeva plamenem je obvykle zapotřebí zdroj tepla s vyšší energií, např. otevřený plamen.

Pokud by tedy uhlíky na střeše Národního divadla nebyly tehdy zaliti vodou a k tomu se přidaly uvedené konstrukční nedostatky, k samovznícení nebo rychlému zapálení krovu by nepochybně došlo.
Komise sledovala, jak se teplo přenáší přes měděný plech žlabu na dřevěné bednění pod ním. Zjistili, že měď vede teplo nesmírně rychle.

Ovšem závěry by se mohly lišit a skutečně liší podle podmínek. Pokud by pod plechem byl suchý prach, piliny nebo mezera, dřevo by se mohlo vznítit při jaké teplotě uhlíků?
Údajně by stačilo jen 160 až 200 °C. Spustí se exotermická (teplo uvolňující) reakce. Podle měření to bylo jen 103 °C, což nestačí.
Jedině při dlouhodobém působení vede k tepelné degradaci dřeva. Nebo při teplotě dřeva přes 200 °C začíná žnout, to mohlo vést k požáru Národního dívadla.

JUDr. Miroslav Houška spekuluje, že by se mezi trámy a střechu musela dát leda síra. Nemusela.
Síra, jemný prach v kombinaci s organickým materiálem (zbytky hmyzu, pavučiny) v tomto scénáři funguje jako dokonalý chemický akcelerátor a iniciátor, který zásadně mění podmínky.
Na starých půdách nejsou takové podmínky neobvyklé. U Národního divadla však nebylo asi tolik času, aby se to mohlo navrstvit. Mohl to být ale případ vyschlého v krovu katedrály Notre-Dame.

Potom by tedy bylo lepší zapálit trámy jiným způsobem. Žádní další svědkové tam nebyli, kromě Schnirche, který ale pracoval na jiné části budovy.

Bohuslav Schnirch, autor legendárních bronzových Trig s bohyněmi vítězství

Schnirchovo svědectví zpochybňovalo verzi o jediném ohnisku požáru, protože uvedl, že viděl ze střechy vycházet kouř na dvou protilehlých místech.
Pravděpodobnější tak bylo, že ohnisek pod střechou bylo více. Musely by vzniknout tedy v tzv. malířském sále, nebo spíše v oblasti na jevištěm.
V sálu pod střechou se nacházelo velké množství hořlavých laků a pláten.


Co mohlo být příčinou požáru Národního divadla

Kromě úmyslného žhářství se uvažovalo také o dalších věcech, ale dnes už se těžko dozvíme pravdu.

Další technická hypotéza pracovala s možností stavební chyby v topném systému.
V divadle se prováděly zkoušky vytápění a podle některých odborníků mohl být jeden z hlavních kouřovodů či komínů špatně izolovaný.

Schnirchovo pozorování však nahrávalo hypotézám o úmyslném zapálení (žhářství) či kvůli tehdejšímu plynovému osvětlení.
Kvůli politickému tlaku a snaze o rychlé uklidnění veřejnosti však nebylo víceré hledání ohnisek hlouběji prošetřeno.


Zdroje:

Časopis Zprávy ČKAIT, 1999, 2, časopisu Stavební listy, 1999, 5 a Stavební listy, 2000, 3
Testy hoření
https://www.hasici.cz/Hasici/Historie/P ... ci-dostali
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/unik ... adlo-58416

Teorie o ultralevici, ale i mnohem více zajímavých informací, lehce provokativní hypotéza.
https://www.youtube.com/watch?v=5cx2B0-Hy9E

Nacionalistický konflikt mezi Čechy a Němci vyvrcholil pouhý měsíc a půl před požárem Chuchelskou bitkou.
Článek popisuje náhody a okolnosti okolo požáru, které byly vcelku bizarní.
https://zoom.iprima.cz/historie/pozar-narodniho-divadla

Co všechno víme, relativně málo, přesto zajímavé věci, v hydrantech nebyla voda, nešla spustit ani železná protipožární opona, byla údajně zajištěna řetězem, a stálo pod ní lešení pro štukatéry.
https://www.payne.cz/3xS43787/SchnirchClanek72.htm

https://www.narodni-divadlo.cz/cs/sceny ... o/historie

Případně jiné posbírané myšlenky.

Nezkušení klempíři (mladí židé Emil Jenisch a Vácslav Ziniburg) nevypovídali o incidentu pravdivě. Tedy uhlíky z kamínek údajně ještě zalili vodou.
To ale pravděpodobně neudělali, vysypali na plech rovnou rozžhavené uhlíky, které ještě rozdmýchal vítr a potom z toho vzniklo ohnisko. Záleží za jakých podmínek hasiči testy prováděli. O tom to je, podrobně popsány možnosti či argumentace některých badatelů pro přehled.
Nějaké další otázky ?

[Koba]

Trefná poznámka:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazo ... avani_varD

A ano, považuji to za dětinské "čecháčkovství" od zastupitelstva (sorry, nemohu jinak) radši postavit pomník, než opravit chodník, zabývat se vadnoucími stromy v ulicích, nebo konečně ukončit opravu podchodu Na Florenci. O ležení nepřizpůsobených U Anděla ani nemluvě.

Namísto "Fangličkářství - pimprlaření".

[Lord]

Článek rozebírá proč ano i proč ne. Je tedy svým způsobem vtipně vyvážený.

Mimo jiné zaujalo spojení: Mýlit se jako Radecký

Mezi zásluhy o český jazyk patří rčení „plést si to s Radeckým“, které ve významu „být vedle“ ještě mohou znát starší generace.

Jako vojevůdce se nemohl maršál zase tolik mýlit.
Nicméně je to možná myšleno, že se mýlil, spletl politicky v hodnocení Itálie, tak možná jakoby i tehdy ve vztahu k R-U.
Sarkasticky poukazuje VLASTNĚ na to, že TEHDY oslavovaná osobnost, mohla mít zásadní lidské úsudky zcela chybné.
Lidový humor tedy reagoval po svém na kult osobnosti.
Víme, že Evropou se šířily moderní myšlenky a nacionalismus, zatímco Rakousko-Uhersko se snažilo udržet stávající stav.


Rozpor mezi vojenskou genialitou maršála Radeckého a lidovým rčením o jeho „mýlení se“ pramenil z jeho hluboce konzervativních, antirevolučních a tvrdě loajalistických politických postojů.

Prohlásil: „Přísahal jsem císaři, mému pánu, že porazím nepřítele a že budu bránit jeho trůn a práva.“

Kdysi o tom kriticky psali na Reflexu, nemám moc rád jednoznačně zaměřené články, ale současná doba polarizuje skoro ve všem.
https://www.reflex.cz/clanek/zpetne-zrc ... -osly.html

Snahy Italů o sjednocení a vymanění se z rakouské nadvlády považoval za pouhé rebelie.

Český vojevůdce Radecký v Itálii: Druhá piemontská válka
https://medium.seznam.cz/clanek/monarch ... lka-281236

Drnek: Kdyby tohoto úsilí a nacionalistického třeštění nebylo, Lombardsko a Benátsko by zůstaly samostatným královstvím v rámci velké monarchie.

Nějaké články se objevily nyní spíše mimo hlavní proud.

[Tomáš Hájek]

Plameny nad Národním divadlem ČT 2022

https://www.ceskatelevize.cz/porady/136 ... -divadlem/

[Lord]

Požár - Národní divadlo - staronové hypotézy a hasičské testy

Tomáši, díky za doplnění linku na jiný test, kde BY to skutečně dopadlo s požárem Národního divadla "jinak než bylo původně" M. IVANOVEM či J. Marešem uváděno.
Viz bombastický titulek Unikátní pokus boří mýty... Klíma s Marešem zase přestřelili.
Unikátní pokus boří staletou teorii, jak shořelo Národní divadlo
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/unik ... adlo-58416

Shodou okolnosti je dnes výročí. Aktualizoval jsem příspěvek o tebou uvedený link.
Více Požár Národního divadla - jak to bylo
viewtopic.php?p=495267#p495267

Zápalné testy s uhlíky - je TO ukryté viz SPOILER.
Kde jsou různé polemiky, novější test s hasiči naopak ukázal, že to za určitých podmínek možné bylo!

Původní verze vinila klempíře. Marešův test ukazoval na jiné teorie, měl jakoby podklad, ale chytrolíni no.
HASIČSKÝ test sice vypadal vědecky, ale v reálu nepočítal se všemi podmínkami, hlavně v kombinaci vlivu větru a vyšších teplot uhlíků na střeše Národního divadla.

Nový test s uhlíky před hercem Davidem Matáskem ověřil chování uhlíků za vyšších teplot. Původní verze dostala reálný podklad.
Bohužel to není nějak více zaindexováno a prezentováno na Internetu. Nový pokus, který dělali opět hasiči za jiných podmínek, potvrdil starou pravdu.

Původní verze z vyšetřování z roku 1881 je opět nejvíce pravděpodobná, s tím rozdílem, že klempíři nezalili uhlíky vodou, o tom lhali, a bylo jim to doporučeno zřejmě advokátem.
Teoreticky by tím byla možná teorie o ultralevici s kterou přišel badatel JUDr. Miroslav Houška. Nebo to prostě byla jen neopatrnost, divné však je, že za to padly nízké tresty pro viníky.

Soud udělil jen symbolické tresty, což dodnes vyvolává otázky o politickém tlaku a snaze uklidnit českou veřejnost v napjatém Rakousku-Uhersku, kde byly spory s Němci, kteří se z požáru ND také vinili.
Úřady se bály výbuchu hněvu lidí. Symbolické tresty za pouhou nedbalost měly ukázat, že šlo o nehodu, ne o plánovaný útok. Rychlé uzavření případu pomohlo okamžitě spustit novou celonárodní sbírku na obnovu divadla.