Ionor: Nechci se Tě dotknout, ale viděl jsi někdy pásový podvozek zblízka? Jen to lehce popíšu: kola, které nesou váhu stroje (jedou po pásu) se nazývají pojezdové. Pak jsou tu kola, které se zpravidla nedotýkají země a vytváří tak celkový tvar pásového podvozku a určují přední a zadní nájezdový úhel. Jedno z nich je hnací (tzn napevno v podvozku, neodpružené) a druhé napínací (zpravidla je tlačeno vinutou pružinou a je buď na páce, nebo se "vysunuje" z podvozku v horizontální ose). Pokud nemají pojezdové kola dostatečný průměr, jsou použity opěrné kladky, které podpírají pás na horní straně. A teď to důležité: Pojezdová kola jsou (zpravidla) uložena na konci ramene, které je odpruženo tak, aby kolo mohlo kopírovat terén. Při každém propružení kola dojde k napnutí pásu. Drobné nerovnosti vyrovná průvěs pásu, větší vyrovnává napínací kolo stlačením pružiny. Tekže při přejezdu překážky se k tahu motoru přidává ještě další tah napínací pružiny (boční tahy ponechme mimo). Napínací kolo koná poměrně velký a rychlý pohyb, takže umístnění elektromotoru by dost zvýšilo jeho setrvačnost a kladlo by velké nároky na jeho uložení. V případě ztráty hnacího kola nebudeš mít pás kam natáhnout, protože dráha pásu bude kratší a žádné z pojezdových kol to nedokáže vyrovnat. Použitím dvou hnacích kol v jednom pásu se bude potřeba vyřešit napínání pásu, protože jedno kolo bude pás "tahat" a druhé "tlačit", takže si myslím, že výsledné tlaky a vibrace budou hrát spíš proti životnosti. Navíc se pás při vracení v průvěsu "zklidní" a jeho váha odstraní houpání a vibrace.
Při použití torzních tyčí k pérování jsou tyto uloženy v podlaze a určují vlastně tvar podlahy. U hydropneumatického pérování zvýšíš výrazně komfort, máš možnost měnit světlou výšku, případně naklápět vozidlo (viz STRV 103), vhodným konstrukčním uspořádáním budeš mít i integrované tlumení. Zaplatíš za to složitějším (= dražším a poruchovějším) systémem, který bude navíc i zranitelnější.
Obrněné vozidlo budoucnosti, část 2, střední podvozek
knezdub: na Abramse mnou popisovaný postup bol testovaný a to bol pripnutý na koleso (namiesto napínacieho na pojezdové na simulované pretrhnutie pásu minou kde bol aj pás skrátený o pár článkov) ktoré nemalo variabilné pruženie ako hydropneumatické ktoré ti umožnuje uzamknúť pruženie a defacto pôsobiť ako napínacie koleso podstatne lepšie.
Ohľadom štyroch hnacích kolies, myslím, že by to kompenzovať šlo, ono pri jazde stačí zrýchľovať resp. spomaľovať len zadné hnacie kolesá a ako hovoríš sám o zvyšok sa postará na vykompenzovanie zotrvačnosť, žeby tie sily boli väčšie pri polovici dĺžky ako pri celej pri dobrej kontole pnucích síl nehrozí, zároveň by mohol byť aj efektívny výkon lepší ako keď pásy treba hnať celou dĺžkou. Keď tak rozmýšlam kontrola pnutia teoreticky nemusí byť vôbec keďže reguľovateľný podvozok má kontrolovaný momentálny stav pruženia tak či tak čo ide využiť k vypočítaniu momentálneho pnutia pásov v jednotlivých častiach, taktiež zmena výšky podvozku o pár mm môže slúžiť k pnutiu pásov namiesto napínacieho kolesa ktorého pozíciu treba meniť vzhľadom na naťahovanie pásov kôli opotrebovaniu.
Ohľadom štyroch hnacích kolies, myslím, že by to kompenzovať šlo, ono pri jazde stačí zrýchľovať resp. spomaľovať len zadné hnacie kolesá a ako hovoríš sám o zvyšok sa postará na vykompenzovanie zotrvačnosť, žeby tie sily boli väčšie pri polovici dĺžky ako pri celej pri dobrej kontole pnucích síl nehrozí, zároveň by mohol byť aj efektívny výkon lepší ako keď pásy treba hnať celou dĺžkou. Keď tak rozmýšlam kontrola pnutia teoreticky nemusí byť vôbec keďže reguľovateľný podvozok má kontrolovaný momentálny stav pruženia tak či tak čo ide využiť k vypočítaniu momentálneho pnutia pásov v jednotlivých častiach, taktiež zmena výšky podvozku o pár mm môže slúžiť k pnutiu pásov namiesto napínacieho kolesa ktorého pozíciu treba meniť vzhľadom na naťahovanie pásov kôli opotrebovaniu.
Ionor: jak by se Tebou navrhovaný podvozek choval při pomalém přejezdu překážky tvaru dvou za sebou položených nerovností (koleje, klády). Nějak si nedokážu představit, jak se to bude chovat. Navíc se mi nelíbí ta složitost a závislost na počítačem řízeném všem. Myslíš, že by elektromotor dostatečného výkonu dokázal reagovat tak rychle?
Zkracovat pás v palbě je blbost a po boji je jednodušší poškozený stroj odtáhnout do opravy, kam by musel tak jako tak, jen bez té zbytečné práce navíc. Navíc znehybněný stroj je moc lákavý cíl, aby ho někdo nedorazil
Kopapaka: jsem pro vláček, ale pro samé mašinky :-) Aby byla každá jednotka plně autonomní co se týče pohonu, ty bezosádkové dálkově ovladatelné pro transport, průzkum, zbraňové vozy atd
Zkracovat pás v palbě je blbost a po boji je jednodušší poškozený stroj odtáhnout do opravy, kam by musel tak jako tak, jen bez té zbytečné práce navíc. Navíc znehybněný stroj je moc lákavý cíl, aby ho někdo nedorazil
Kopapaka: jsem pro vláček, ale pro samé mašinky :-) Aby byla každá jednotka plně autonomní co se týče pohonu, ty bezosádkové dálkově ovladatelné pro transport, průzkum, zbraňové vozy atd
knezdub: máš na výber vyhodíš transportér v cene niekoľko milionov $ do povetria aby ho nedostal protivník a utečieš v nádeji že ťa snaď nikdo cestou neobjaví, alebo sa pokusiš získať aspoň redukovanú mobilitu opravou za ochrany palebnej sily vozidla a opustíš bojovú zónu v ňom, čo si vyberieš?
Ono v boji môžeš mať rušenú alebo poškodenú komunikáciu, ešte aj v Iraku ktorý bol pod úplnou vzdušnou kontrolov USA nebolo možné poškodené vozidla vždy odtiahnuť a museli byť zničené (aj tanky v prípade keď im odišiel len motor), nieto ešte v prípade, že budeš čeliť rovnocennému protivníkovy.
Ohľadom toho napínania, kde je vôla a peniaze, ide skoro všetko a toto mi nepripadá práve ako Project Manhattan.
Ono v boji môžeš mať rušenú alebo poškodenú komunikáciu, ešte aj v Iraku ktorý bol pod úplnou vzdušnou kontrolov USA nebolo možné poškodené vozidla vždy odtiahnuť a museli byť zničené (aj tanky v prípade keď im odišiel len motor), nieto ešte v prípade, že budeš čeliť rovnocennému protivníkovy.
Ohľadom toho napínania, kde je vôla a peniaze, ide skoro všetko a toto mi nepripadá práve ako Project Manhattan.
-
kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Jasně, tak je to také myšleno...Už sem to tu trochu rozepisoval,ale zatím jsem nenašel čas abych to udělal podrobněji, jestli bude zájem, tak bych to mohl skusit...
Jen pro ilustraci " trojdílné " BvS 10 ( 2 min. 13s. ). Pravda, bez pohonu v třetím dílu...kopapaka píše:Základ by tvořila Tatrovácká nosná trubka, řekněme 5 m dlouhá s šesti kotevními body ( ryclospojky ) na polonápravy ( snad se tomu tak říká ) s průchodkou na napájecí kabel a konektorem na elektroniku. Jedna taková roura by tak mohla být použita na několik kombinací vozidel od jednonápravového přívěsu po vozidlo s náhonem 6x6. Samozřejmě za předpokladu, že by bylo potřeba malé vozidlo. Větší ( delší stroj ) by šel vyřešit propojením dvou kusů rour se vším potřebným, buď pevně nebo pohyblivě.
Řízení:
promýšlel sem všechny varianty, smykem řízená vozidla se hodí spíše do terénu a v tomhle případě bych je jako plus bral u bezosádkových a jednodílných.
Ostatní bych řešil s klasickým s natáčením kol.
Návrhy řešení řízení:
Schéma podvozku-----------rozpis náprav
4x4----jeden díl---------------Ř_P----------( Ř-řízená a poháněná...P-poháněná )
6x6----jeden díl-----------Ř_P_P nebo Ř_Ř_P
8x8----dva díly--pevný spoj---Ř_P_P_Ř
8x8----dva díly--pohyblivý spoj---Ř_P+Ř_P
12x12-dva díly--pevný spoj---Ř_Ř_P_P_Ř_Ř
12x12-dva díly--pohyblivý spoj--Ř_P_P+Ř_P_P nebo Ř_Ř_P+ Ř_Ř_P
A tak případně pořád dál, ale pez pevných, tři za sebou už by musely být jen pohyblivě spojené. V rozpisu chybí 2x2 přívěs s pohonem a samostatná náprava pro manipulaci s taženými děly, oboje s ostruhovým kolečkem pro krátké přesuny.
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Když je vůle a peníze.. bavme se reálně peněz je málo a nikdy se nebudou rvát do něčeho takového jako je pozemní technika. Už proto se ustupuje od drahých pásů k levné kolové technice. A ty chceš podvozek ještě více zkomplikovat a prodražit. Navíc se mi nezdá, že by ty výhody byly natolik výhodné, aby se zaplatily.
Cílem každé konstrukce není, aby zvládla každou nástrahu, kterou potká, ale aby zvládala maximum nástrah. Něco prostě musíš obětovat. A to co navrhuješ bych obětoval s klidem. Navíc u mého "dvojčlánku" se mi bez jednoho pásu klidně obejde a odsune se do bezpečí.
Cílem každé konstrukce není, aby zvládla každou nástrahu, kterou potká, ale aby zvládala maximum nástrah. Něco prostě musíš obětovat. A to co navrhuješ bych obětoval s klidem. Navíc u mého "dvojčlánku" se mi bez jednoho pásu klidně obejde a odsune se do bezpečí.
knezdub > pancerovat "jen nektere casti" se paradoxne priliz nevyplati pokud je pancir siroky (a ze dnes smysluplny hlavni pancir ma ~0.5m). Predstav si to na jednoduchem ciste geometrickem prikladu. kdyz opancerujes 2x2x2metrovou krichli 0.5 metrovym pancirem spotrebujes na to 11m^3 pancire, na opancerovani 2 1x1x1 m kryli potrebujes 14m^3 pancire a pritom ma pak pancerovany prostor objem 8x mensi. (priklad je umyslne prehnany).
Ze stejneho duvodu mi prijde z hlediska pancerovani nevyhodne jakkoli snizovat kompaktnost vozidla (protahovat do delky, rozdelovat na 2 dily)
linearnim motorgeneratorem myslim dvojci pistu proti sobe omotanych civkou, ktera zaroven slouzi k rozbehu viz.
pro snizeni vibraci by se jeste mohly tyto motory davat vzdy po dvojcich za sebe pracujici v protifazi (aby jejich vyslednice momentu hybnosti byla nulova). Velka plocha vicero malych motoru by podle me taky umoznila relativne jednoduche vzduchove chlazeni, absence jakychkoli hrideli a prevodu by VYRAZNE snizila hmotnost. A pocet nezavislych motoru by zajistil malou zranitelnost.
Jsem silne zastancem nazoru, ze pokud uz ma byt tank elektricky tak ma byt lektricky kompletne cimz se usetri mnoho zbytecnych slozitych, tezkych a rozmernych zarizeni a vsechno se prevede na unifikovanou vzajmene zamenitelnou platformu ktera je tedy robusni a odolna vuci poskozeni.
Ten zapojeni si dokazu predstavit, napadaji me dve moznosti ale tezko se to slovy popisuje (mozna nejak vymodeluju). Pro rychle znovuzapojeni bych pouzil nejaky trychtyr ktery pripoj navede do zapadky (neco jako u letadel pri tankovani za letu, samozdrejme decentnejsi a robusnejsi).
Spise nez 1 spoj pohyblivy ve 3 osach, bych volil 3-4 spoje v rozich karoserie pohyblive jen v jedne ose. Vyhoda je ze hidraulika jimi pohybujici by mela mnohem vetsi rameno sily a celkove by spij nebyl tak namahan.
Zapojeni proudu a datlink mi neprijde problem, pokud uz se jednou casti spoji pevne mechanicky, snadnou uz se dodatecne spoji data a proud. Nevidim duvoda proc by melo prenaseni par set kW elektrickeho vykony problem kdyz si predstavim zbreace elektrickych vlaku a metra, tam neni ani ta zasuvka.
Ionor > Ja s tebou dost souhlasim v tom ze by melo byt vice nezavisle pohanenych pojezdovych kol (i) v pasovem podvozku. Ale predstava ze by se mel pas napinat v boji se mi nelibi. Podle me by melo byt pasove vozidlo schopne v pripade nouze odejet bez pasu a bez nekterych kol (tj. pojezdove kola by mela byt pohanena). knezdubem zminovane problemy se synchronizaci nahonu takoveho podvozku v terenu jsou podle me u nezavisle pracujicho elektromotoru ke kazdemu kolu prakticky eliminovany.
jinak mam za to ze miny a IED jsou smerove naloze (i kdyz casto s mnohem melci vlozkou nez u HEAT hlavic), a proto prave ma V podvozek jen maly a pro ochranu zcela nedostatecny vyznam. (kdyztak me opravte) Mozna ze proti nejakym uplne low-end nastraham pomaha, ale ty nejsou moc podstatne.
Ze stejneho duvodu mi prijde z hlediska pancerovani nevyhodne jakkoli snizovat kompaktnost vozidla (protahovat do delky, rozdelovat na 2 dily)
linearnim motorgeneratorem myslim dvojci pistu proti sobe omotanych civkou, ktera zaroven slouzi k rozbehu viz.
pro snizeni vibraci by se jeste mohly tyto motory davat vzdy po dvojcich za sebe pracujici v protifazi (aby jejich vyslednice momentu hybnosti byla nulova). Velka plocha vicero malych motoru by podle me taky umoznila relativne jednoduche vzduchove chlazeni, absence jakychkoli hrideli a prevodu by VYRAZNE snizila hmotnost. A pocet nezavislych motoru by zajistil malou zranitelnost.
Jsem silne zastancem nazoru, ze pokud uz ma byt tank elektricky tak ma byt lektricky kompletne cimz se usetri mnoho zbytecnych slozitych, tezkych a rozmernych zarizeni a vsechno se prevede na unifikovanou vzajmene zamenitelnou platformu ktera je tedy robusni a odolna vuci poskozeni.
Ten zapojeni si dokazu predstavit, napadaji me dve moznosti ale tezko se to slovy popisuje (mozna nejak vymodeluju). Pro rychle znovuzapojeni bych pouzil nejaky trychtyr ktery pripoj navede do zapadky (neco jako u letadel pri tankovani za letu, samozdrejme decentnejsi a robusnejsi).
Spise nez 1 spoj pohyblivy ve 3 osach, bych volil 3-4 spoje v rozich karoserie pohyblive jen v jedne ose. Vyhoda je ze hidraulika jimi pohybujici by mela mnohem vetsi rameno sily a celkove by spij nebyl tak namahan.
Zapojeni proudu a datlink mi neprijde problem, pokud uz se jednou casti spoji pevne mechanicky, snadnou uz se dodatecne spoji data a proud. Nevidim duvoda proc by melo prenaseni par set kW elektrickeho vykony problem kdyz si predstavim zbreace elektrickych vlaku a metra, tam neni ani ta zasuvka.
Ionor > Ja s tebou dost souhlasim v tom ze by melo byt vice nezavisle pohanenych pojezdovych kol (i) v pasovem podvozku. Ale predstava ze by se mel pas napinat v boji se mi nelibi. Podle me by melo byt pasove vozidlo schopne v pripade nouze odejet bez pasu a bez nekterych kol (tj. pojezdove kola by mela byt pohanena). knezdubem zminovane problemy se synchronizaci nahonu takoveho podvozku v terenu jsou podle me u nezavisle pracujicho elektromotoru ke kazdemu kolu prakticky eliminovany.
jinak mam za to ze miny a IED jsou smerove naloze (i kdyz casto s mnohem melci vlozkou nez u HEAT hlavic), a proto prave ma V podvozek jen maly a pro ochranu zcela nedostatecny vyznam. (kdyztak me opravte) Mozna ze proti nejakym uplne low-end nastraham pomaha, ale ty nejsou moc podstatne.
skelet: myslené obrazne, v USA tento problém majú dosť možno dávno vyriešený keďže FCS aj jeho programový nástupcovia boli rodina hybridov.
Kdo chce šetriť vyhne sa dvojmodulovej koncepcii úplne a kúpi BMP3, hybridnú M113, Pumu, alebo hoci aj Namera za stále podstatne nižšiu cenu a náklady na údržbu.
asija: IED sú povačšinou spojené kusy veľkorážovej delostreleckej,minometnej a pod. munície, keby to boli špeecializované HEAT netreba také ťažké kravy ktoré vystrelia motor z trupu Merkavy niekoľko metrov od tanku.
Vybrácie ktoré riešiš sú v rámci pásov nie motora, tam pomôže len iný typ pásov a pruženia...
Kdo chce šetriť vyhne sa dvojmodulovej koncepcii úplne a kúpi BMP3, hybridnú M113, Pumu, alebo hoci aj Namera za stále podstatne nižšiu cenu a náklady na údržbu.
asija: IED sú povačšinou spojené kusy veľkorážovej delostreleckej,minometnej a pod. munície, keby to boli špeecializované HEAT netreba také ťažké kravy ktoré vystrelia motor z trupu Merkavy niekoľko metrov od tanku.
Vybrácie ktoré riešiš sú v rámci pásov nie motora, tam pomôže len iný typ pásov a pruženia...
Tvoju koncepciu som rozvádzal s vedomím, že tento koncept je zameraný na maximálnu ochranu ktorá zo stratou mobility rýchlo mizne, to je vec za ktorú sú ochotné krajiny priplatiť (stačí si zobrať čoraz väčšie monstriozity nasadené v Afganistane) v tomto smere nemá táto koncepcia veľmi konkurenciu, v moduratite tú ochotu zaplatiť nevidím tam ochota platiť zatiaľ končí u modulárneho pancierovania, ale je to len môj pohľad a s teoretickej časti vyriešený.
Naposledy upravil(a) Ionor dne 22/10/2010, 21:22, celkem upraveno 1 x.
Asia: Pancéřovat jen některé části jsem myslel jako pancéřovat vlastně jen čelo a střed takového vozidla, kde je závěr, nabíjecí automat a munice. Ze zadu není pancéřování potřeba a pokud bude hlaveň mezi motory, není potřeba plýtvat materiálem ani tady. Vlastně vytvořit takovou pancéřovanou kapsli.
lineární motor: není tam překlep v tom, že chceš dovnitř elektromagnet? Tam by měl být pernamentní magnet. Při použití vzduchem chlazených motorů budeš muset dimenzovat korbu i pro vzduchovody a ke každému motoru přivádět dostatečné množství vzduchu. Byl bych spíš pro vodní chlazení. Proč ty pružiny mezi pístem a magnetem? Písty by měly být spojeny napevno.
Souhlasím s názorem, že když na elektriku, tak všechno. Taková dieselelektrická lokomotiva v menším.
Ten spoj? pokud bude každé rameno pohyblivé jen v ledné ose, jak chceš zajistit natáčení (zatáčky), lámání (nájezd na a z náspu) a kroucení (šikmý nájezd na svah). A to vše navíc řízené. Přenos proudu: U trolejí jsou součásti v pohybu a hlavně čisté, což u vozidla do blata nezajstíš, Takže zbývá nějaká zásuvka s možností umytí tlakovou vodou ( ostřikovač světlometů).
Přenos síly z hnaných pojezdových kol na pás by musel být nějak na způsob hnacího kola, tzn ozubené kolo, na tření bych nespoléhal, přece jen to bude jezdit v blatě a vodě.
lineární motor: není tam překlep v tom, že chceš dovnitř elektromagnet? Tam by měl být pernamentní magnet. Při použití vzduchem chlazených motorů budeš muset dimenzovat korbu i pro vzduchovody a ke každému motoru přivádět dostatečné množství vzduchu. Byl bych spíš pro vodní chlazení. Proč ty pružiny mezi pístem a magnetem? Písty by měly být spojeny napevno.
Souhlasím s názorem, že když na elektriku, tak všechno. Taková dieselelektrická lokomotiva v menším.
Ten spoj? pokud bude každé rameno pohyblivé jen v ledné ose, jak chceš zajistit natáčení (zatáčky), lámání (nájezd na a z náspu) a kroucení (šikmý nájezd na svah). A to vše navíc řízené. Přenos proudu: U trolejí jsou součásti v pohybu a hlavně čisté, což u vozidla do blata nezajstíš, Takže zbývá nějaká zásuvka s možností umytí tlakovou vodou ( ostřikovač světlometů).
Přenos síly z hnaných pojezdových kol na pás by musel být nějak na způsob hnacího kola, tzn ozubené kolo, na tření bych nespoléhal, přece jen to bude jezdit v blatě a vodě.
V plno situáciach by bolo ekonomicky žiadúce aby malo takúto možnosť aj samostatné vozidlo, napr. konvoj kde majú vozidla dostatočnú ochranu a dá sa použitím len jedného modulu slušne ušetriť na pohoných hmotách a opotrebení, mimoto mobilita je relatívny pojem keď hp/t klesne na polovicu po poškodení motoru alebo pásov vyžadujúce ich skrátenie v pôvodnom skeletovom koncepte...
Naposledy upravil(a) Ionor dne 22/10/2010, 21:46, celkem upraveno 1 x.
skelet > Inor tim myslel ze se snazil zvysit sance na preziti posadky tim ze jim zajisti mobilitu i po poskozeni pasu.
Jinak i kdyz me bavi o te dvojsegmentove koncepci premyslet, myslim ze posadka by byla lepe chranena kyby byla co nejvic veprostred co nejvic kompaktniho tanku. Ale dost libi se mi ta mobilita kterou to dava.
Ionor > IDE sem si ja zase predstavoval takhle
http://www.youtube.com/watch?v=44YmezeL ... re=channel
do tech medenych misek podle me mnedavaji zradlo pro psy
Ale hlavne mi ani neprijde podstatne. Nesouhlasim s tim aby se problemum s manasama v turbanech podrizovala zakladni desingova koncepce a dokrina hlavnich pozemnich sil. Armady se maji pripravovat pro skutecnou valku. Podle me ma smysl navrhovat zbrane proti vyspelemu protivnikovi, a nejake takove arabske kravinky resit ad hoc
knezdub > Predpokladam ze elektromagnet je schopen poskytnou silnejsi pole pri nizsi hmotnosti (i kdyz dnesni permanentni samariove a neodymove magnety dokazi vivonout i vic nez 1Tesla ). Uvedomuju si ze by pak ale mohl byt problem s vodivym spojenim, takze nevim.
Ty pruziny jsou jen moznost - nejsem si jisty jaky by byl behem jedoho cyklu prubeh jednotlivych velicin (setrvacne sily, magenticka sila, tlak plynu na pisty) tak aby celek tvorim maximalne vylazeny oscilator. Pokud by prubehy jednotlivich sil nebyly optimalni, mohlo by dalsi volitelny parametr v podobe tuhosti priziny umoznit optimalizaci (jestli je to mimo misu tak sorry, jsem fyzik, tak sem zvykly takhle uvazovat
1)najezd na nasp - horni dve ramena pritahnes
2)zatacka - leve rameno pritahnes, prave odtlacis
3)Sikmi najezd na svah - leve ramono zvysis, prave snizis
Jinak i kdyz me bavi o te dvojsegmentove koncepci premyslet, myslim ze posadka by byla lepe chranena kyby byla co nejvic veprostred co nejvic kompaktniho tanku. Ale dost libi se mi ta mobilita kterou to dava.
Ionor > IDE sem si ja zase predstavoval takhle
http://www.youtube.com/watch?v=44YmezeL ... re=channel
do tech medenych misek podle me mnedavaji zradlo pro psy
Ale hlavne mi ani neprijde podstatne. Nesouhlasim s tim aby se problemum s manasama v turbanech podrizovala zakladni desingova koncepce a dokrina hlavnich pozemnich sil. Armady se maji pripravovat pro skutecnou valku. Podle me ma smysl navrhovat zbrane proti vyspelemu protivnikovi, a nejake takove arabske kravinky resit ad hoc
knezdub > Predpokladam ze elektromagnet je schopen poskytnou silnejsi pole pri nizsi hmotnosti (i kdyz dnesni permanentni samariove a neodymove magnety dokazi vivonout i vic nez 1Tesla ). Uvedomuju si ze by pak ale mohl byt problem s vodivym spojenim, takze nevim.
Ty pruziny jsou jen moznost - nejsem si jisty jaky by byl behem jedoho cyklu prubeh jednotlivych velicin (setrvacne sily, magenticka sila, tlak plynu na pisty) tak aby celek tvorim maximalne vylazeny oscilator. Pokud by prubehy jednotlivich sil nebyly optimalni, mohlo by dalsi volitelny parametr v podobe tuhosti priziny umoznit optimalizaci (jestli je to mimo misu tak sorry, jsem fyzik, tak sem zvykly takhle uvazovat
predstav si 3 ramena spojene kloubem s druhym modulem. 2 v hornim rohu vozidla schopne kontrakce a zdvihu, jedno dole pevne.pokud bude každé rameno pohyblivé jen v ledné ose, jak chceš zajistit natáčení (zatáčky), lámání (nájezd na a z náspu) a kroucení (šikmý nájezd na svah). A to vše navíc řízené.
1)najezd na nasp - horni dve ramena pritahnes
2)zatacka - leve rameno pritahnes, prave odtlacis
3)Sikmi najezd na svah - leve ramono zvysis, prave snizis
Asia: pružiny mezi písty: potřebuješ při dosažení horní úvratě stlačit směs paliva a vzduchu, takže se samotný plyn chová jako pružina. Čeho dosáhneš odpružením magnetu? Jen možná trochu změkčíš "dopad" magnetu v okamžiku dosažení HÚ a začátkem zpětného pohybu. Ale je to pohyblivá součást v jinak nepohyblivém mechanismu, která se dřív nebo pozděj pokazí a narážející magnet zničí písty a tím celý motor.
I ty tři ramena se budou muset hýbat ve více než v jedné ose, i když v těch dalších dvou jen minimálně. A čím dál od osy kývání, tím míň. Spodní bod by mohl být jen kulový kloub, ale ty horní by musely být složitější, vem si, jak by se to muselo chovat při zatáčení a současném najetí na překážku.
I ty tři ramena se budou muset hýbat ve více než v jedné ose, i když v těch dalších dvou jen minimálně. A čím dál od osy kývání, tím míň. Spodní bod by mohl být jen kulový kloub, ale ty horní by musely být složitější, vem si, jak by se to muselo chovat při zatáčení a současném najetí na překážku.
knezdub > jako ja tu pruzinu tam nijak neprosazuju, ale podivej se na to tak, tim ze do systemu vnesu dalsi oscilujici prvek s nejakou vlastni frekvenci muzu dosahnout z hlediska termodynamickeho cyklu vhodnejsiho prubehu pohybu pistu v case. Jestli ti neco rikaji Lissajousovy obrazce nebo fouriererovy rady. Nejspise se to obejde i bez toho. O tom nakolik se muze takova pruzina pokazit moc predstavu nemam.
jako jo, ty ramena by asi museli mit nejakou vuli vykyvu i bokem, ale z hlediska reseni hidraulickeho ovladani mi to prijde konstrukcne jednoduzsi a taky robusnejsi nez jednen spoj aktivne ovladany v 3 osach. Myslim ze neco takoveho mame aj doma na traktoru
jako jo, ty ramena by asi museli mit nejakou vuli vykyvu i bokem, ale z hlediska reseni hidraulickeho ovladani mi to prijde konstrukcne jednoduzsi a taky robusnejsi nez jednen spoj aktivne ovladany v 3 osach. Myslim ze neco takoveho mame aj doma na traktoru
Ja su jen mechanik a vycházím z Murphyho zákona, že může -li se něco pokazit, tedu se to pokazí. Ty teoretické poučky mi nic neříkají, ale vím, jak se umí vymlátit i zdánlivě napevno uložené součásti natož co by udělaly ty pružiny při tomto pohybu, teplotě a mizerném mazání. Navíc u jediného zatím fungujícího LCE motoru je všechno napevno, asi vědí proč.
Nevím, co máte za traktor, ale u klasického kloubáku je pohyb jen ve dvou osách (krut a v pravo/vlevo). Podívej se na nějaké video o DT 30, tam bývá záběr na kloub a právě tento kloub je to, co by muselo mít dvoudílné pásové vozidlo, aby dokázalo využít všechnu možnosti čtyř pásových podvozdků
Nevím, co máte za traktor, ale u klasického kloubáku je pohyb jen ve dvou osách (krut a v pravo/vlevo). Podívej se na nějaké video o DT 30, tam bývá záběr na kloub a právě tento kloub je to, co by muselo mít dvoudílné pásové vozidlo, aby dokázalo využít všechnu možnosti čtyř pásových podvozdků
Lineární motor je pekná věc, pánové z ČVUT bezesporu vykonali velký kus práce. Já si ale nemůžu pomoct, domnívám se, že to není příliš perspektivní cesta. Tento motor prostě není ani kočka, ani pes.
Koncem 90-tých let bylo možno skoro na každém rohu slyšet, že spalovací motor je minulost. Většina lidí čekala, že během velmi krátké doby masivně nastoupí palivové články a budeme jezdit na elektřinu. Už je to víc než 10 let a stále je kolem sebe nevidím. Já se v tomto oboru nepohybuji, ale pravděpodobně je reálný vývoj těchto článků náročnější, než se čekalo. Je třeba si uvědomit, že jedna věc je něco vyvynout "na papíře" a druhá v reálu, kde to mimo jiné také musí být konkurenceschopné. Musí se to také nějak prodat, zadarmo nikdo dělat nebude.
U toho lineárního motoru nějak nevidím perspektivu. Jednak to není žádná zásadní novinka, pořád je to "pouze" motor-generátor, i když teoreticky výrazně lepší, než ty současné. Z hlediska vozidel je to dobrá pohonná jednotka do hybridního vozidla. Otázkou ovšem je, zda má smysl se vývojem hybridních vozidel vůbec zabývat. V tomto bodě prostě není shoda, kromě toyoty se stále objevují pouze různé prototypy a experimenty. Někteří výrobci (BMW) sází na spalovací motory s "alternativním" palivem (vodík), (zemní plyn - Fiat), atd. Napsal bych to asi takto. Ve své podstatě všichni čekají "co bude dál". Pokud se podaří palivové články skutečně dotáhnout po použitelné a konkurenceschopné podoby, všechny podobné věci jako, hybridní pohon, lineární motor, ale i samotný spalovací motor, rázem zastarají.
K tomu samotnému motoru na obrázku. Takto koncipován může být pouze 2-taktní. To samotné by ani tak nevadilo, pokud vím, tak pánové proplachují vzduchem, takže spotřeba bude asi dobrá. Olej si to nějaký bude brát, stěny spalovacího prostoru se nějak mazat musí. Otázka je případné přeplňování, to by asi nebylo tak jednoduché udělat. Hlavně je ale třeba určit, kolik elektrické energie by vlastně spotřebovalo takové bojové vozidlo a tedy jaký výkon by podobný motor musel mít. Možná bychom poté zjistili, že to chlazení vzduchem není vhodné, případně další věci. Ty samotné pružiny, nějak mě uniká jejich smysl. Také se domnívám, že by se jen těžko hledal materiál, který by měl dostatečnou životnost.
Jeden problém ale stále zůstává. Pokud by se elektrická enegie vyrobená v tomto motoru musela někde ukládat (nějaké akumulátory), tak je zde stále ona nevýhodná vícenásobná proměna energie, která způsobí ztráty. Já má pořád zafixováno, že celková účinnost sériového hybridu je cca 55 %. Už taky na fóru někdo psal, že v dnešní době již je to více, což nespochybňuji, ale pořát zde ztráta bude.
Koncem 90-tých let bylo možno skoro na každém rohu slyšet, že spalovací motor je minulost. Většina lidí čekala, že během velmi krátké doby masivně nastoupí palivové články a budeme jezdit na elektřinu. Už je to víc než 10 let a stále je kolem sebe nevidím. Já se v tomto oboru nepohybuji, ale pravděpodobně je reálný vývoj těchto článků náročnější, než se čekalo. Je třeba si uvědomit, že jedna věc je něco vyvynout "na papíře" a druhá v reálu, kde to mimo jiné také musí být konkurenceschopné. Musí se to také nějak prodat, zadarmo nikdo dělat nebude.
U toho lineárního motoru nějak nevidím perspektivu. Jednak to není žádná zásadní novinka, pořád je to "pouze" motor-generátor, i když teoreticky výrazně lepší, než ty současné. Z hlediska vozidel je to dobrá pohonná jednotka do hybridního vozidla. Otázkou ovšem je, zda má smysl se vývojem hybridních vozidel vůbec zabývat. V tomto bodě prostě není shoda, kromě toyoty se stále objevují pouze různé prototypy a experimenty. Někteří výrobci (BMW) sází na spalovací motory s "alternativním" palivem (vodík), (zemní plyn - Fiat), atd. Napsal bych to asi takto. Ve své podstatě všichni čekají "co bude dál". Pokud se podaří palivové články skutečně dotáhnout po použitelné a konkurenceschopné podoby, všechny podobné věci jako, hybridní pohon, lineární motor, ale i samotný spalovací motor, rázem zastarají.
K tomu samotnému motoru na obrázku. Takto koncipován může být pouze 2-taktní. To samotné by ani tak nevadilo, pokud vím, tak pánové proplachují vzduchem, takže spotřeba bude asi dobrá. Olej si to nějaký bude brát, stěny spalovacího prostoru se nějak mazat musí. Otázka je případné přeplňování, to by asi nebylo tak jednoduché udělat. Hlavně je ale třeba určit, kolik elektrické energie by vlastně spotřebovalo takové bojové vozidlo a tedy jaký výkon by podobný motor musel mít. Možná bychom poté zjistili, že to chlazení vzduchem není vhodné, případně další věci. Ty samotné pružiny, nějak mě uniká jejich smysl. Také se domnívám, že by se jen těžko hledal materiál, který by měl dostatečnou životnost.
Jeden problém ale stále zůstává. Pokud by se elektrická enegie vyrobená v tomto motoru musela někde ukládat (nějaké akumulátory), tak je zde stále ona nevýhodná vícenásobná proměna energie, která způsobí ztráty. Já má pořád zafixováno, že celková účinnost sériového hybridu je cca 55 %. Už taky na fóru někdo psal, že v dnešní době již je to více, což nespochybňuji, ale pořát zde ztráta bude.