Už jsem stárnoucí zbrojnoš, tak jsem si musel doplnit vzpomínky přečtením nějakých internetů. Režimů měl AN/AWG-9 celkem 6:
Pulsní
Tyto režimy poskytují informaci jen o poloze cíle, ne o radiální rychlosti. V těchto režimech navíc může operátor přepnout systém vychylování antény, aby kvedlal anténou buď v rovině letounu nebo se snažil kvedlat v rovině povrchu země.
Pulse Search
- pro přehled vzdušného prostoru na velkou vzdálenost a mapování terénu. Používá LPRF (cca 500Hz ) a impuls délky 50mikrosekund s vnitroimpulsní modulací (chirp). To mu umožňuje použít kompresi signálu při příjmu a několikanásobně zdvihnout poměr signál/šum. Navíc se zvyšuje přesnost určení vzdálenosti (bez komprese by byla kolem 15km).
Pulse Single Target Tracking
- pro boj na blízkou vzdálenost. Používá LPRF a impuls o délce 0,4mikrosekundy. Poskytuje velmi přesnou informaci o poloze cíle bez informace o jeho radiální rychlosti.
Pulsně-dopplerovské
V těchto režimech má radar informaci o radiální rychlosti cíle a někdy i o poloze. Používá se selekce pohyblivých cílů s filtrem nad 180km/h, kterou může operátor vypnout manuálně nebo se přepíná automaticky podle směru, kterým radar vysílá (-3° od horizontály a výš). Právě vlivem SPC radar v těchto režimech ignoruje cíle, které se pohybují přibližně kolmo ke směru letu.
Radar v těchto režimech používal délky impulsů 0,4, 1,3, 2,0 a 2,7 mikrosekundy bez vnitroimpulsní modulace. Používal převážně LPRF, HPRF jen v jednom režimu. HPRF ve více dopplerovských režimech používal až AN/APG-71 (ale to je moje domněnka). Ono je taky otázkou, co je LPRF a HPRF. Za posledních 40 let se názor na tohle rozdělení vyvíjel a dnes se ustálil na hranicích 3 a 30kHz.
Pulse-Doppler Search (PDS)
- režim s největším dosahem. Poskytuje pouze data o azimutu, elevaci a radiální rychlosti cíle. Radar poskytoval informaci ve stylu: "Někde +- 10° od osy letadla je něco rychlého ve vzduchu. Ale jak je to daleko, to se mě neptejte. Buď je to velké a daleko, nebo malé a blízko."
Range While Search
- v tomto režimu propátrává největší objem vzduchu s dosahem nižším, než PDS. Kužel, ve kterém je prováděn přehled může mít šířku 40, 80 a 170 stupňů. Elevace je rozdělena na 2, 4 nebo 8 pásů. Závisí na libovůli operátora. LPRF se pohybovala kolem 1kHz. V tomto režimu je poskytována kompletní informace o poloze a radiální rychlosti cíle.
Track While Scan
- V tomto režimu radar provádí přehled prostoru a současně sleduje až 24 cílů. Neozařuje je ale souvisle. Protože kvedlá anténou v kuželu 40°x40°, jsou polohy cílů a jejich pohybové vektory aktualizovány jen jednou za dvě sekundy. Když cíl razantně manévruje, vypadne ze sledování. V tomto režimu je možno odpálit AIM-54.
Pulse-Doppler Single Target Track
- radar veškerou svou pozornost a vysílací výkon věnuje jenom jednomu cíli. To zajistí maximální vzdálenost odpalu AIM-54, kdy je raketa naváděná poloaktivně na odraz tohoto signálu. AWG-9 zřejmě používal HPRF a nebyl schopen poskytnout informaci o vzdálenosti cíle.
Celkově se jedná o hodně povedený radar. Jeden z prvních v operační službě s monoimpulsním principem činnosti (jo, o FuG 202 vím). To znamená, že signál vysílá do poměrně širokého kužele (pro RT průzkum protivníka velmi příjemná vlastnost) a teprve při příjmu se na anténě tvarují přijímací svazky. Pomocí měření poměru síly signálu z nich je určena přesná elevace cíle.
Některé použité internety (pro zdejší diskutéry nic nového):
https://www.secretprojects.co.uk/thread ... ionics.42/
https://forums.eagle.ru/uploads/monthly ... 381ed1.jpg
https://fightson.net/1030/thoughts-on-r ... the-awg-9/
EDIT: Odstraněn mýtus o přechodu AIM-54 na aktivní navádění.