Tu-160

Letouny všech typů a použití.

Moderátor: Julesak

Odpovědět
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Tu-160

Příspěvek od redboy »

Tu-160
Obrázek

Odskočím trochu od stíhaček a mrknu na letoun poněkud větší. Je z konstrukční kanceláře Andreje Nikolajeviče Tupoleva. To kam padá její historie sem upomenul u Tu-128čky, ale tam se mluvilo o stíhačkách, čili o letadle které k Tupolevovi tak nějak nepatří, tady ale budeme mluvit o letadle, které mu patří ze všeho nejvíc. Těžký strategický bombardovací letoun, Tu-160.
Pokud se chceme dopátrat jeho počátku, musíme kouknout celkem daleko. Do roku 1967, tehdy vyhlásili VVS konkurs a úkol zněl vyvinout nový strategický bombardér o parametrech které byly více než neskromné: Rychlost 3200-3500km/h ve výšce 11000m a dolet touto rychlostí 11-13000km, při rychlosti podzvukové pak 16-18000km ve výšce a 11-13000km při letu v přízemních výškách. Výzbroj měly tvořit čtyři kusy ŘS Ch-45 (aerobalistická střela o doletu cca 600km a hmotnosti 4500kg) Této první etapy se chtěl účastnit Pavel Suchoj se svým T-4MS a Vladimír Mjasiščev se strojem M-20. Jak výsledek dopadl je jasné…. Takových parametrů by nebylo možné dosáhnout snad ani dnes, ne to v roce 1970. V roce 1971 tedy vojáci slevili a vybíralo se znovu. Suchoj už se nezúčastnil a soustředil se na stíhací letouny(…….. je to dobře, vznikla Su-27), Mjasiščev přišel s projektem M-18 a Tupolev s letounem označeném jako 160. Dolet měl být 14000-16000km a maximální rychlost > 2000km/h. Tupolevův 160 byl kombinací projektu 135 a dopravního Tu-144, Tu-244. Měl tvar létajícího křídla které do trupu plynule přecházelo. Křídlo bylo pevné a tam se trochu narazilo. Tato konfigurace nebyla vhodná pro velký rozsah výšek a rychlostí. Mjasiščev přišel s letounem s měnitelnou geometrií křídel, s samonosným centroplánem a s plynulými přechody křídlo, trup. A právě M-18 si odnesl vítězství. Jenže rozhodnutí bylo zajímavé. Letadlo postaví konstrukční kancelář Tupoleva na základě projektu M-18. Důvodem byla velikost a kapacita konstrukční kanceláře Mjasiščeva. Neznamená to ale, že Tupolev projekt převzal a postavil podle něj letadlo. Převzal koncepci a vložil do ní svoji práci. Práce začali v roce 1975 pod označením 70.

135 Tupolevův projekt
Obrázek

T-4MS Suchojův pokračovatel Sotky
Obrázek

M-20
Obrázek

M-18, v podstatě vítěz
Obrázek

Vlastní letadlo bylo stavěno velmi moderními technologiemi, je na něm použito třeba svařování slitin titanu, technologie nemající ve světě obdoby. Jeden titanový díl křídla integrální svařované konstrukce má velikost 12,4 x 2,1m!! Titan a jeho slitiny tvoří 38%, hliníku 58%, vysokopevnostní ocele 15% konstrukce letadla a 3‘% kompozitní materiály. Poprvé u Tupoleva byla použita v takovém rozsahu koncepce integrální konstrukce, jak křídel tak trupu. Při podobných rozměrech jako Tu-95 má Tu-160 o 50% vyšší vzletovou hmotnost. Konce křídel lze nastavovat v úhlu šípovitosti 20- 65 stupňů. Zajímavé je řešení mechanizmu sklápění. Většina (všechny?) letadel s měnitelnou geometrií křídel má v centroplánu, trupu nebo v pevné části křídla prostor, kam se pohyblivá část zasune. Toto sebou nese snížení pevnosti konstrukce a mrtvý prostor. Tupolevovi konstruktéři sáhli k originálnímu a elegantnímu řešení. Část křídla která by skončila v centroplánu se při sklápění křídla začne vyklápět směrem nahoru. Při maximálním úhlu šípovitosti pak zůstane kolmo ke křídlu a tvoří jakési stabilizační směrové plochy pro lety ve vysokých rychlostech. Ocasní plochy jsou plovoucí, a to nejen vodorovné, ale i svislá. Na letounu nejsou provedena žádná konstrukční opatření na snížení RCS které by ovlivňovalo letové vlastnosti a výkony (především regulované vstupy vzduchu k motorům), přesto je na něm použit „grafitový“ nátěr mající vlastnosti RAM materiálu, především na místech které jsou kritické (příď, kanály přívodu vzduchu, náběžné hrany…) a speciální zasklení kabiny, které brání průniku elektromagnetického záření do prostoru osádky a ven. Z Tu-144 byla rozvinuta koncepce uložení motorů v gondolách a způsob regulace vstupu vzduchu do motorů. Původní gondola se musela pochopitelně rozdělit na dvě po dvou motorech kvůli pumovnicím. Ty jsou dvě za sebou o rozměrech 11,28 x 1,92m každá. V roce 1977 byly pro Tu-160 vyvíjeny nové motory. V konstrukční kanceláři N.Kuzněcova NK-32 ( znali se, NK-144 poháněly Tu-144, NK-25-Tu-22M…) a v roce 1980začali letové zkoušky motoru pod trupem Tu-95. Letoun je čtyřmístný a dva piloty doplňuje navigátor a operátor ofenzivní výzbroje. Všichni sedí na sedadlech K-36DM, jejichž obdoby známe z letadel Mig-29, Su-27…Kabina je velmi prostorná, k dispozici je kuchyňský kout, toaleta a skládací lůžko pro jednoho pilota. Sedadla se stala terčem kritiky, bylo totiž „stíhačové“ a na dlouhodobé lety nepohodlné. Byly dovybaveny masážními vzduchovými polštářky. Letadlo zcela nezvykle pro Sovětské konstruktéry nenese žádnou defenzivní výzbroj (od instalace GŠ-6-30 se nakonec upustilo) a defenzivu letounu mají na starosti pouze elektronické systémy a klamné cíle klasické koncepce. Elektronická výbava letadla je hodnocena velmi vysoko a moderní konstrukce. Ofenzivní elektroniku tvoří především radiolokátor Obzor-K a optoelektronický systém Groza. Letoun vyšel opravdu velký, délkou 54,1m a rozpětím 35,6 – 55,7m převyšuje svou velikostí nejen B-1, ale i Tu-95 a v délce i B-52 (v rozpětí chybí zhruba metr) V počátcích projektu vedl projekt Alexej Tupolev (syn Andreje Tupoleva) a od roku 1975, kdy začaly technické projekční práce pak Valentin Blizniuk. V roce 1977 byla postavena maketa letounu a začala stavba tří prototypů. Prototypy vznikaly v Moskvě, ale pro sériovou výrobu se stavěl nový závod v Kazani.

Fotografie některého z prototypů
Obrázek

První pojížděcí zkoušky prvního prototypu 70-01 začali v polovině listopadu 1981 a 18. prosince 1981 (mimochodem den 75. narozenin Leonida Brežněva) letoun vykonal první let a jako první pilot za řízením seděl Boris Vjremej. Druhý prototyp 70-02 skončil na lámačkách a třetí 70-03 vzlétl 6. října 1984 a měl již podobu sériového stroje. Převážné na něm bylo v letech 1989 a 1990 ustanoveno 44 světových rekordů. Mimo jiné rychlost na okruhu 1000km se zátěží 30t v kategorii C-1-r (vzletová hmotnost 240000kg): 1731,4km/h Byl to zároveň rekord se zátěží 25,20,15,20,5 a 2t. I když Američané věděli, že Sověti staví nový bombardér, jeho existenci a základní tvar prozradily až fotografie pořízené družicovým průzkumem na základně Ramenskoje. Dostal označení RAM-R a po potvrzení účelu kodové označení NATO Blackjack

Tu-160 se sklopenými křídly, všiměte si částí křídla vyklonými kolmu ke křídlu mezi centroplánem a pohyblivou částí křídla.
Obrázek

Před letem. Speciální oblek pilotů Tu-160
Obrázek

Pilotní kabinu sem tu viděj, tady je navigátor.
Obrázek

První letouny dorazily k bojové jednotce, byl to 184. Gardový Těžký Bombardovací Pluk (184.GvTABP) v Prilukách na Ukrajině 17.dubna 1987. Celkem bylo do začátku 90tých let vyrobeno 34 letounů, včetně prototypů a letounů, které byly vyrobeny, leč kvůli nedostatku financí nepředány VVS. V Prilukách byly letouny vyzbrojeny dvě letky celkem 19 strojů. Třetí letka sloužila jako výcviková a byla vybavena letouny Tu-134UBL které slouží jako cvičné stroje pro Tu-160. V průběhu zavádění letounu bojové jednotce bylo na základně až 300 odborníků, techniků, konstruktérů… kteří léčili „dětské nemoci“ letadla. V srpnu 1987 byl proveden první „bojový“ let spojený s odpalem ŘSPDL Ch-55. Do poloviny roku,1989 kdy skončili vojskové zkoušky takové lety jen s CH-55 byly provedeny 4. Při jednom z letů dosáhl letoun rychlosti 2200km/h. jinak je jeho rychlost omezena na 2000km/h. Brzy také začaly lety mimo území SSSR. Letoun s velkým doletem běžně létal nad Severní Moře, nad polárními oblastmi a v průběhu cvičeních došlo i k odpalům ŘSPDL blízko teritoria Kanady a USA. Na těchto výletech se dostával do prvních kontaktů se stíhači států NATO (vůbec první byl údajně pilot Norské F-16A v květnu 1991). V roce 1988 byl letoun předveden při oficiální návštěvě ministru obrany USA na Kubince.

Po prosincových změnách roku 1991 se rokem 1992 rozpadl Sovětský Svaz a letouny Priluckého pluku se ocitly na území suverénní Ukrajinské republiky. Z počátku se staly středem hrdosti a jakýmsi znakem silného státu. No bylo to spíš více přání jak realita. Spolu z rozpadem se spousta odborníků vrátila domů, do Ruska. Velká část pilotů i pozemního personálu byly Rusové. Na základně zůstali jen základní náhradní díly. Na Ukrajině se nevyrábělo téměř nic, dokonce ani palivo do NK-32 bylo speciální a totéž platilo o mazivech. (To se podařilo později získat z Kazachstánu). Brzy došlo k vystřízlivění a vnitrozemská Ukrajina pochopila, že strategický bombardér této kategorie jí příliš k ničemu není. Ukrajina navíc byla v situaci kdy 170t paliva na jeden dálkový let a i 40t na cvičný byly problémem. Bojová hodnota 19 letounů se začala blížit nule, letouny byly kanibalizovány, aby alespoň několik mohlo létat a sem tam se zúčastnit alespoň letecké přehlídky. Ukrajinci začali přemýšlet co s nimi. Možnosti byly zhruba dvě, buď po vzoru Kazachstánu je předat Rusku, nebo je zničit.
Mezitím v roce 1992 přišli první letouny do výzbroje teď už VVS Ruska. Jednotkou byl 121. TABP VVS Ruska na základně Engels. V roce 1999 bylo na základně 6 bojových strojů a zbytek z vyrobených byl na vývojové a zkušební základně v Žukovském pod Moskvou (včetně prototypů a testovacích strojů) a několik (nejčastěji je uváděno tři. + tri nehotové) byly v Kazani u výrobce z finančních důvodů neodebrány.
Ale zpět na Ukrajinu. V roce 1995 začali rozhovory s Ruskou stranou a ta za 10 kusů nabídla cenu 25M$ za kus. Toto Ukrajinci nepřijali a Kyjev rozhodl o likvidaci strategických bombardérů Tu-95 a Tu-160. V roce 1998 začala jejich likvidace financovaná ze zdrojů z USA a byla podepsána smlouva mezi Ukrajinou a USA o likvidaci 44 těžkých bombardérů a 1068 ŘSPDL Ch-55.V roce 1998 byly zničeny první dva letouny (jeden z nich údajně neměl nalétáno ani 100hodin a byl vyroben v roce 1991) Dodatečně bylo rozhodnuto o tom zachovat tři Tu-160 jako nosiče kosmických raket. V březnu projevila o ně zájem firma Orbital Network Services Corporation která měla v úmyslu s nimi vynášet rakety Pegasus. Tato snaha ale narazila na protesty Ruska a argument, že se jedná o porušení odzbrojovacích smluv. Nakonec začaly jednání v dubnu až květnu 1999 o výměně osmi Tu-160 a tří Tu-95SM za letouny An-22 a An-124 z Ruska. Na začátku srpna 1999 Ukrajina přistoupila a bylo dohodnuto o převozu osmi, plně operačních letounů Tu-160 (a tří Tu-95SM a včetně 575 ŘSPDL a pozemním vybavením) do Ruska a cena byla hrazena odpuštěním části dluhů Ruskem. V říjnu na Ukrajinu odletěli technici na prohlídku stavu letadel a předání započalo v listopadu. Letouny vyžadovaly opravy a kontroly stavu. Část náhradních dílů si sebou museli přivést Rusové, protože Ukrajinci je prostě neměli. V dubnu 2000 už byly všechny v novém domově, na základně Angels znovu s rudou hvězdou na křídlech. Ukrajinské éra Tu-160 se uzavřela 2.2.2001 zničením posledního stroje. Krom něj byl jeden letoun po převedení do stavu vylučujícího bojové nasazení umístněn v muzeu letectví a kosmonautiky v Poltavě.

Likvidace letounu na Ukrajině. Tahle smutná fotka je tajímavá pohledem do konstrukce. Všiměte si demontovaných krytů nad sedadly pilotů.
Obrázek

Odlet "domů". Jeden letoun opouští Ukrajinu, cíl je Rusko.
Obrázek

V Rusku se měly letouny lépe. V roce 1997 Započala obnova výrobní linky v Kazani. Tři prototypy (jeden neletový) jsou ve vlastnictví Tupoleva Na základně Engels bylo ve stavu 121. TABP 6 bojových strojů. V roce 2000 byl dodán první „nový“ letoun (jednalo se ale o předání letounu vyrobeného před rozpadem SSSR a neodebraného VVS) V roce 1995 byly kromě tří strojů u Tupoleva by měly být 4 stroje u VVS ve výzkumném a výcvikovém centru v Žukovském a 15 (včetně 8.exukrajinských) u 121. TABP v Engels.To je celkem 19 bojových strojů(našel sem ale údaje o více letounech, toto je ale nejčastější) 18. září 2003 byl jeden letoun ztracen při nehodě jižně od Moskvy. Letos, v roce 2006 mají být předány další dva, jeden měl být v únoru, takže je jich asi 20. Počet objednaných strojů není dost dobře jasný, mluví se o dalších 5ti až 10ti kusech. Především na letounech v Žukovském probíhají vývojové a modernizační práce, ale i bojové letouny jsou průběžně modernizovány. Nově vyrobené stroje budou mít výrazně vyšší možnosti použití nových ŘS a konvenční výzbroje.

U jednotky. Součastnost Tu-160
Obrázek

I v dobách, kdy se Ruské letectvo rozpadalo pod rukama, byl nálet pilotů 160tek mezi 50ti a 100hodinami, což bylo hodně nad průměr pilotů VVS. Letouny se zúčastnili po roce 1999 několika velkých cvičení a cvičných střeleb. Krom typicky Ruských (Sovětských) výletů na sever až k pobřeží Kanady a Tichého a Atlantického oceánu mě zaujala informace o zajímavém cvičení v roce 2003. Dva Tu-160 a čtyři Tu-95MS vzlétly k dálkovému letu, ne ale jako obvykle na sever, ale nad Indický Oceán (netuším kudy). Letouny byly plně vyzbrojeny Tu-95 po 6ti kusech Ch-55MS, 160tky po 12ti. Z Tu-95 byly odpáleny po dvou ŘS na cvičné cíle a Tu-160 pak pouze imitovaly odpal ŘS na ostrov Diego Garcia v Indickém oceánu. Let trval více jak 12 hodin a letouny nalétali výrazně přes 10000km. V té samé době další dvě 160tky, čtyři Tu-95 a osum Tu-22M3 prováděli dálkové lety na sever a východ ruského teritoria. Akci zajišťovali tři Il-78 a součástí bylo i cvičení PVO. Záměrem akce byla demonstrace možnosti dálkového letectva působit v dalekých oblastech planety.


Loni na aerosalonu MAKS 2005 se prezident Putin zúčastnil pětihodinového letu při němž byly z paluby letadla odpáleny čtyři nové ŘSPDL Ch-555. Velmi přesná varianta Ch-55 o doletu až 5000km. Tahle výzbroj předznamenává pokračování výroby. Letoun by měl dostat zcela nové vybavení a snad i novější motory. Neoficiální označení je Tu-160M

Každý kdo se trochu zajímá o letadla nemůže nepoložit otázku jak je to s B-1B.
Letouny jsi sou aerodynamickým pojetím velmi podobné, je otázkou jestli nějak ovlivnil B-1A (první let 23.12.1974) nějak konstrukci Tu-160? Jistě že ano. Sice ne přímo konstrukci, ale je naivní se domnívat, že by u Mjasiščeva nebo u výběrové komise neměli informace o v té době chystané B-1. Je ale nepravděpodobné, že by měli k dispozici víc. Konstrukčně sou letouny jiné. Tu-160 se podobá spíš B-1A s výzbrojí B-1B. Křídlo je převzato spíš z Tu-22M a vůbec je na něm vidět menšího předchůdce. Je to jak sem psal u Migu-25 vs. F-15. Když dva dělají totéž, může vyjít totéž. Tu-160 je větší, výkonnější (i než B-1A). Co se výzbroje týče, je v použití zbrani velmi podobné AGM-69 SRAM vs. Ch-15 a AGM-86 ALCM vs. Ch-55. Co se množství týče je to na straně Tu-160 (bodejť by ne, je větší) a nepočítá se u něj s umístnění výzbroje mimo pumovnice. Je pravda, že dvě pumovnice jsou výhodnější, než tři u B-1B. Vybavení letounu je velmi podobné a odpovídá době vzniku a modernizačním programům. Co je na straně B-1 je možnost použití konvenční výzbroje. Co je na straně B-1 také a to je nejdůležitější je počet letounů a pravděpodobně vyšší vycvičenost osádek, to jsou hlavní parametry bojové efektivity.


TTD:

Délka: 54,1m
Rozpětí: 35,6m – 55,7m
Výška: 13,2m
Hmotnost prázdná: 110000kg
Vzletová normální: 267600kg
Vzletová Maximální: 275000kg
Hmotnost paliva: 148000kg
Motory 4x NK-32 tah 137,2/245,7kN
Max rychlost 2000 (2200) km/h
Max rychlost při zemi: 1030km/h
Cestovní rychlost: 850km/h
Praktický dostup: 15600m
Praktický dolet při normální zátěží: 14000km
Praktický dolet při maximální zátěží: 10500km
Nosnost normální 22500kg
Nosnost maximální 40000kg

Verze letounu:
Tu-160P- projekt těžkého stíhacího letounu z konce 80tých let. Měl být nosičem PLŘS dlouhého a středního dolet, c bohatou elektronickou výbavou. Nerealizováno a asi i nebude. Mě osobně to nepřijde jako hloupý nápad, problematika PVOS SSSR byla jistě naléhavá a jako letoun, který by vyhledával bombardéry protivníka………

Tu-160PP- Verze pro REB. Dostala se do stádia makety koncem 80tých let. Měl být vybaven novými motory (hospodárnější) a krom elektronických systémů i přesnou výzbrojí na ničení PVO protivníka.

Tu-160V- Projekt letounu upraveného na spalování tekutého vodíku.

Tu-160K- V roce 1984 navržená projekt letounu nosiče dvou těžkých raket Ch-90 (2x 24,4t) o doletu 3000km při M= 4-5.

Tu-160SK- Nosič kosmického dopravního prostředku Burlak. Koncepce podobná nosiči Pegasus. Byl přestavěn jeden letoun, ale je dost možné, že se jedná o velmi malé úpravy na letadle jako takovém. Systém měl být funkční v roce 2000, ale nic. Jeho budoucnost je nejistá.

Jako hlavní materiály

Piotr Butovski - Lotnictvo Wojskove Rossji II
Preglad konstrukci lotnicnych
Ganin, Karpenko – Očesctvenyje bombardirocčiki
P. Duffy a. Kandalov – Tupolev muž a jeho letadla
A internet.
Všechny písemné zdroje byly do roku 1990, max 1995, zbytek je z netu.

Díky za pozornost

redboy
Naposledy upravil(a) redboy dne 27/8/2006, 23:47, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Výzbroj Tu-160.

U každého vojenského letounu je výzbroj polovina úspěchu. Letoun je koncipován jako těžký strategický bombardovací letoun, nosič ŘS. Takto byl projekt už zahájen a taky dokončen. Původně, v době výběru se sice uvažovalo o střelách Ch-45 (střela o doletu cca 600km a hmotnosti 4500kg), ale v době projektování a přípravy už bylo jasno.

Primární raketová výzbroj ne nošena v pumovnici na revolverovém zásobníku MKU-6 (v každé jeden zásobník)

Ch-55
Primární výzbroj tvoří 12 ŘSPDL Ch-55. Jsou analogem AGM-69 SRAM případně BGM-109 z USA. Jedná se o střelu univerzální konstrukce (existuje v námořní verzi pro torpédomety ponorek a existovala i v pozemní verzi která byla zničena v souvislosti smlouvou o likvidaci raket středního a krátkého doletu). V základní verzi má dolet 2500km na výšce 40-110m. Střela má skládací křídlo a vysunovací motor, jinak zasunutý v trupu. Je vybavena primárně jadernou bojovou náplňí o ráži 200kt. Letoun jich může nosit max. 12 s tím, že v tomto případě je zatížení 20400kg.


Délka 8,09m
Rozpětí: 3,1m
Průměr: 0,514m
Hmotnost: 1700kg
Dolet: 2500km
Rychlost M= 0,48-0,77


Ch-55SM je modernizovaná verze předchozí zbraně (také standardní). Dostala jiný tvar trupu, čímž došlo k prodloužení doletu na 3000km a průměr se zvětšil na 0.77m. Jinak jako původní verze, včetně hmotnosti.

Ch-65 Konvenční verze Ch-55. Dolet se snížil na 600km a bojová náplň je konvenční (tříštivá, nebo kontejnerová). Její použití na Tu-160 je spíše teoretická

Ch-555. je zcela nová verze o doletu až 5000km. Přesná, rozměrově podobná původní.

Ch-101 je nástupce Ch-55. Dolet bude údajně 5000-5500km a má odpovídat AGM-129.

Ch-55 v útrobách Tu-160
Obrázek

Ch-55SM
Obrázek

Ch-15
Druhou základní střelou je aerobalistická střela Ch-15. Odpovídá koncepčně AGM-69 SRAM. Letoun jich může nosit až 24ks (po dvanácti na vypouštěcím zařízení). Hmotnost nákladu je pak 28800kg. Standardní je střela s jadernou hlavicí o ráži do 350kt (?)
Verze Ch-15P je protiradiolokační ŘS s pasivní radiolokační naváděcí soustavou. Verze Ch-15S je pak protilodní ŘS s aktivní radiolokační naváděcí soustavou v koncové části letu. Většina údajů se shoduje, že letoun může používat všechny verze, ale u Ch-15S bych to z jistotou netvrdil.

Délka 4,78m
Průměr: 0,455m
Hmotnost: 1100kg
Dolet: 150-300km (podle výšky odhozu)
Výška letu: do 40km
Rychlost M= 5

Ch-15, tady v pumovnici Tu-22M
Obrázek

V spoustě pramenech najdete možnost nosit konvenční gravitační pumy. Tato možnost je více než teoretická. (Dokonce sem četl, že je možno naložit 300ks FAB-100 s vtipnou poznámkou, že je problém sehnat tolik lidí aby to naložili.) Jsou to nepodložené spekulace. Letoun sice může nosit i gravitační pumy, ale využití je neefektivní a rozhodně v této konfiguraci není používán. Toto by se mělo změnit příchodem verze Tu-160M(?), ale to si asi počkáme.

redboy
Naposledy upravil(a) redboy dne 27/8/2006, 23:56, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Nádherná obluda...

A že se jedná o Mjasivčevův upravený projekt je pro mě naprostá novinka!
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Ve všech zdrojích je uvedeno, že důvodem byla nízká kapacita Mjasiščevovi OKB (v Tupolev, muž a jeho letadla o tom nic není), ale na internetu sem našel, že to sice byl problém, ale stála ze tím politika. Těžko říct...... Je ale pravda, že OKB Tu mělo za sebou Tu-22, dělalo na Tu-22M. Jedno se ale musí uznat, ty projekty sou hezký. I samo Tu-160 je elegantní.

Původní projekt "160" se kterým šel Tupolev do výběru.
Obrázek
Naposledy upravil(a) redboy dne 27/8/2006, 23:51, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alferi
svobodník
svobodník
Příspěvky: 26
Registrován: 24/2/2006, 16:31
Bydliště: Libčice, Šternberk
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Alferi »

Pokud se nepletu, tak tohle letadlo si zahrálo ve filmu Svéráz národního lovu, kde do jeho pumovnice vlezla Kuzmičova kráva :) .
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Alferi píše:Pokud se nepletu, tak tohle letadlo si zahrálo ve filmu Svéráz národního lovu, kde do jeho pumovnice vlezla Kuzmičova kráva :) .
Kuzmičova kráva skončila v pumovnici Tu-22M, tak daleko na severu Tu-160 nejsou.

Ale Lov i Rybolov byly skvělé :mrgreen:
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Pegeucko
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 2793
Registrován: 14/7/2005, 10:40
Bydliště: jižní Čechy

Příspěvek od Pegeucko »

Alferi:
Který ze zmiňovaných letounů máš na mysli?
Ve filmu Svéráz národního lovu(Osobenost nacionalnoj ochoty) to tuším byl právě typ Tu-22M.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

To sem neviděl, co to je?
ObrázekObrázek
mechoš
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 181
Registrován: 5/10/2005, 08:45

Příspěvek od mechoš »

Vynikajici ruska komedie,na to se opravdu podivej :-).
Uživatelský avatar
Alferi
svobodník
svobodník
Příspěvky: 26
Registrován: 24/2/2006, 16:31
Bydliště: Libčice, Šternberk
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Alferi »

sa58 píše:
Alferi píše:Pokud se nepletu, tak tohle letadlo si zahrálo ve filmu Svéráz národního lovu, kde do jeho pumovnice vlezla Kuzmičova kráva :) .
Kuzmičova kráva skončila v pumovnici Tu-22M, tak daleko na severu Tu-160 nejsou.

Ale Lov i Rybolov byly skvělé :mrgreen:
Pravda, spletl jsem si to - už je to pár let, co jsem to viděl.
Uživatelský avatar
Pegeucko
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 2793
Registrován: 14/7/2005, 10:40
Bydliště: jižní Čechy

Příspěvek od Pegeucko »

Doplnil bych,že se jedná o VOLNOU Ruskou komediální trilogii z 2/2 90.let.
Osobenost nacionalnoj ochoty - Svéráz(nost) národního lovu
Osobenost nacionalnoj rybalky - Svéráz(nost) národního rybolovu
Operacia "S novym godom" - Operace "Silvestr"

Ta třetí je opravdu volné pokračování - nevystupuje tam třeba postava Kuzmiče. Ale zbytek osazenstva tam je - generál,policista, podnikatel atd. Prostě parta "exotů" se naprostou hříčkou náhody sejde na Silvesta v nemocnici a začnou slavit.Tak důsledně, že v závěrečné fázi odoperujou "beznadějně nemocného".

Pak je ještě komedie,kde hraje pouze postava Kuzmiče. Je to takové soft erotik. Jmenuje se to Osobenost nacionalnoj (e)bani. V základu to znamená Svéráz(nost) národní sauny. Přidáním toho E(je) vzniká slovní hříčka - jebani.
Průvodce Kuzmič popisuje úlohu Ruské sauny v dějinách(vč. 2.sv.války). Nemusím snad připomínat,že nikoliv seriozním způsobem.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Dobrá, ale ten letoun je skutečně třída.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Jo a málem bych zapoměl: redboy já Ti za sebe za tu Tu-160 děkuji.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kragh
desátník
desátník
Příspěvky: 57
Registrován: 6/1/2006, 11:47
Bydliště: Boiomeium

Příspěvek od kragh »

Jo,Blackjack... Musím konstatovat,že po postavení modelu jsem zjistil,že TU-160 v mém soukromém "top ten"nejkrásnějších letadel silně ohrožuje zatím bezkonkurenčně vedoucí SU-35...
A jen malý doplněk: "Civilní" verze TU-160SK pro kosmický program byla postavena v 1 ks a byla vystavována na Mosaeroshow,resp.MAKS
A ještě dotaz: Nevíte někdo,jaké jméno má být přiděleno nově vyrobenému Blackjacku,který má nahradit ten loni (nebo předloni) zničený ?
Lidi jsou někdy prapodivná podívaná
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Mě se nepodařilo zjisti jména všech kusů. Všude se píše, že jsou pojmenovány všechny, ale nikde nejsou všechna jména uvedena.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pegeucko
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 2793
Registrován: 14/7/2005, 10:40
Bydliště: jižní Čechy

Příspěvek od Pegeucko »

Samarský závod OAO Kuzněcova dokončil modernizaci motorů HK-32(viz obr) pro letouny Tu-160 - informuje dnes agentura ITAR-TASS.

Modernizace proběhla na základě státní zakázky po dobu 2.let. Byl zesílen výkon a zvýšena životnost i spolehlivost. Motory již prošli sérií testů a zkoušek a v nejblížší době již budou umístěny na letouny. Tato modernizace navíc není jediná. Dochází též k modernizaci zbrojních systémů pro nesení velmi přesných nejaderných zbraní.
Pro letošní rok je plánována celková modernizace 2ks Tu-160 a 1 nový letoun,jehož dokončení je v plánu do konce dubna.
Následně je pak plánovaná modernizace 1-2 letounů ročně.

Obrázek
Naposledy upravil(a) Pegeucko dne 12/8/2007, 19:34, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Jak je vidět, tak si tyhle hezké a kvalitní stroje budou udržovat.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alferi
svobodník
svobodník
Příspěvky: 26
Registrován: 24/2/2006, 16:31
Bydliště: Libčice, Šternberk
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Alferi »

Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Když sem to psal, tak sem marně hledel fotku "cvičné Tu-160" totiž Tu-134UBL, teď se vo jednu zakop:


Obrázek
Naposledy upravil(a) redboy dne 28/8/2006, 00:01, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Pěkné čisté tvary, ale Tu-160, se mi zdá mnohem hezčí i vizuelně.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Letadla“