Markus AureliusSpolu s II. Legio Italica, byla tato jednotka založena v roce 165 nebo 166 císařem Markem Aureliem, který potřeboval další vojáky do války proti germánským Markomanům. Třetí byla dislokována na západní frontě, tzn. na horním Dunaji. Je pravděpodobné, že legie byla spolu s I. Legio Adiutrix a II. Legio Italica, v rámci pracovní skupiny, které velel Publius Helvius Pertinax, budoucí císař. Tato vojenské seskupení, či spíše armáda, mělo zabezpečovat Raetii a Noricum, provincie ohrožované Markomany. Není jasné, kde byla legie umístěna v prvních letech své existence, i když víme, že odřad složený z vojáků z II. a III. Legio Italica byl ve službě v Salonae (dnešním Splitu) v Dalmácii. Po r.171, je přítomnosti třetí legie doložena v Raetii nedaleko starobylého keltského sídliště Radaspony, kde byla vojáky postavena Castra Regina, (dnešní Řezno).Castrum bylo zvláštní konstrukce. Byl to skutečný hrad, s obří zdí osm metrů vysokou a dva metry širokou. Ostatní tábory byly více "otevřené", pro případný rychlý pochod legie v libovolnou dobu. Regensburg, je však v podstatě defenzivní fortifikace takového typu, která se stala populární až na počátku čtvrtého století. Stavební nápis může být datován do roku 179, krátce před smrtí Marcka Aurelia. Vojáci byli „stavitelsky aktivní“ také v dalších městech, v Raetii například v hlavním městě Augusta Vindelicum (dnešní Augsburg), který byl nedaleko Regensburgu. Není to až tak překvapivé, protože velitel legie obvykle také sloužil jako guvernér Raetie. Legionářští důstojníci a vojáci byli často zaměstnaní v provinční byrokracii. Ostatní nápisy ukazují, že vojáci byli aktivní i v menších městech .Bronzovou tabulku, která obsahuje zasvěcení legie horskému bohu Poenovi, byla objeven v oblasti Velkého Svatobernardského sedla.
Signum kohorty
Centurio s falérami a torques
Táborové praetoriumDne 1. ledna r.193, se starý generál Pertinax stal císařem, ale byl zabit po velmi krátkém panování. Bohatý senátor, Didius Julianus, se stal vládcem Římské říše.Téměř ihned, se guvernér Pannonie Superior Lucius Septimius Severus, vyhlásil sám císařem. III.Legio Italica byl mezi legiemi, které ho podpořili, a připojili se k jeho pochodu na Řím. Později, byly odřady legie vyslány Severusem proti jeho soupeři Pescenniovi Nigerovi a Clodiovi Albinovi, a do války proti Parthské říši. Severusův syn Caracalla použil třetí italskou legii, spolu s VIII. Legio Augusta a XXII. Legio Primigenia, během svého úspěšného tažení proti Alamanům v r. 213. Že by byl odřad III.Legio Italica také přítomen v průběhu císařského tažení proti Parthům, nelze prokázat, ale je to velmi pravděpodobné. Na náhrobku z Paula ( doba vlády Císaře Caracally) je Perinthus z Thrácie uveden,jako voják této legie a je těžké najít lepší vysvětlení o její přítomnosti na východě. Nápis kde je uvedena s přídomkem III.Legio Italica Gordiana může poukazovat na to, že se odřad legie zúčastnil kampaně za vlády Gordiana III., při tažení proti Sassanidským Peršanům v r.243-244. V průběhu třetího století, legie často hrála roli v průběhu zápasu trůn. V r.253, byla císařem Valerianem převelena do armády na Dunaji. Nyní byla oficiálně známá přídomkem Pia fidelis ( 'věrný a loajální'). Během konfliktu mezi císařem Gallienem a jeho rivalem Postumem, legie podporovala prvního uvedeného, za což byla odměněna přídomkem Pia VI Fidelis VI ( 'šestkrát věrný a šestkrát loajální') a Pia VII Fidelis VII. V té době to byla ještě posádkou v Regensburgu na Dunaji. Poté však postupně ztratila na svém významu. Nápis z r. 260 zmiňuje porážku germánských útočníků z rukou místních milicí. Je zřejmé, že legie byl poražena. Nicméně, stále existovala a mohla poslat kohorty do jiných částí říše. Víme, že vojáci III. Legio Italica bojovali proti královně Zenobii z Palmyry v kampani, kterou vedl Císař Aurelian v r.273.
Štítová obrana
Pěkná ukázka legionářských štítůLegie stále ještě existovala na konci čtvrtého století, i když se nyní dělila do šesti menších jednotek. Pět z nich hlídalo brody přes řeku proti Alamanům a Ostrogótům, a musely tak činit až do zhroucení Dunajské hranice ve třetím čtvrtletí pátého století. (Regensburg byl obsazen Bavariany) Šestá jednotka byla převelena do Illyrica, kde byla včleněna do III. Legio Herculia.
Mince se znakem III. Legio Italica
Znak třetí italské legie byl čáp.
Údaje čerpány a přeloženy z:
article by Jona Lendering ©
Oxford Library
Ancient Warfare Magazine
Wikipedia
Fotodokumentace použita z webových stránek I. Legio Italica
