jedna z římských legií. Její jméno znamená ' Makedonská'.
Julius Caesar
Tato legie byla pravděpodobně založená v Itálii v r.48 př.n.l. Juliems Caesarem, který potřeboval vojáky do války proti jeho spolutriumvirovi Pompeyovi Magnovi. Poprvé byla v akci v Dyrrhachium (jaro r.48). Později byla umístěna v Makedonii. Jednotka byla připravena pro Caesarovu kampaň proti Parthskému impériu, ale expedice byla zrušená po Caesarově smrti. V létě r.44, byla čtvrtá poavolána zpět do Itálie Markem Antoniem a byla aktivní ve východní Itálii. Zanedlouho se čtvrtá přidala k sympatizantům s Caesarovým přijatým synem Octavianem. V bitvě u Modeny v dubnu r.43, bojovala za svého nového velitele proti Antoniovi a utrpěla těžké ztráty. V r.42 bojovala Legio IIII. Macedonica za členy druhého Triumviratu v bitvě u Filippi. Legio IIII. Macedonica (po porážce Caesarových vrahů Bruta a Cassia) se vrátila do Itálie s Octavianem, kde poté bojovala v Perusianské válce proti bratru Marka Antonia Luciovi. V r.31 se čtvrtá zúčastnila námořní bitvy u Actia. Veteráni byli usazeni ve Venetu.
Octavian teď nazývaný Augustus, umístil tuto legii v Hispanii Tarraconensis. Po r.30 př.n.l. se čtvrtá účastnila jeho kampaně proti Cantabrianům, která trvala od r. 25-13 př.n.l. Mimo IIII. Legio Macedonica, se v kampani angažovaly I. Legio Germanica, II. Legio Augusta, V. Legio Alaudae, VI. Legio Victrix, VIIII. Legio Hispana, X. Legio Gemina, XX. Legio Valeria Victrix, a možná i VIII. Legio Augusta. Čtvrtá měla základnu v Herrera de Pisuerga. Po r.13 př.n.l., se v Hispanii rozhostil klid a vojáci byli zaměstnáváni jako státní zaměstnanci všude po iberském poloostrově, jak lze vydedukovat z nalezených nápisů. Byl to pravděpodobně císař Claudius, kdo převelel čtvrtou makedonskou legii k Mainzu do Germanie Superior, pravděpodobně v r. 41 (či 43?) n.l.. Zde nahradila XIV. Legio Gemina, která zrovna bojovala v Británii.
Náhrobek Gnaea Coelia Marullina
Ať tak či tak je také možné, že transfer se konal v r. 39, kdy Caligula vedl válku proti germánským Chattům. Čtvrtá sdílela pevnost s nedávno založenou XXII. Legio Primigenia. Mladší jednotka zabrala méně čestnou levou stranu tábora, zatímco IIII. Legio Macedonica zabrala pravou stranu. Čtvrtá byla ještě v Mainzu, kdy Claudiův následník Nero spáchal sebevraždu (červen 68 n.l.) a vypukla občanská válka (leden r. 69 n.l.). Čtvrtá legie a Dvacátá druhá legie byly první, které se přidaly na Vitelliovu stranu a smíšený odřad obou legií se zúčastnil Vitelliova pochodu do Itálie. Vybojoval si cestu skrz Švýcarsko, bojoval v Cremoně proti vojenským jednotkám císaře Otha a nakonec dosáhl Říma. Několik vojáků bylo odměněno za svoji službu a byli převelení k císařské stráži.
Coin IIII. Legie
Mezitím se v Germanii Inferior schylovalo k pohromě. Bataviáni se cítili uraženi protože Galba propustil svého batávského tělesného strážce a vzbouřili se. Římská expediční jednotka, sestávající ze zbytků V. Legio Alaudae a XV. Legio Primigenia, byla poražena blízko Nijmegenu a ustoupila do Xanten, kde byla zanedlouho obležena. Ačkoli I. Legio Germanica, XVI. Legio Gallica a další legie z Mainzu, XXII. Legio Primigenia, zkusily expediční jednotku z obležení vyprostit, dvě legie v Xanten byly přinuceny vzdát se v březnu r.70 n.l. Později se vzdaly i I. Legio Germanica a XVI. Legio Gallica. To se stalo několik měsíců před nástupem nového císaře Vespasiana, který pak poslal silnou římskou armádu k Rýnu, aby potlačila batávskou vzpouru. Velením pověřil generála Quinta Petillia Cerialise. Legie V. Alaudae a XV. Legio Primigenia nabyly nikdy reorganizovány, zbytky I. Legio Germanica byly smíšeny s Galbovou sedmou legií a dále byla známa jako VII.Legio Gemina (dvojitá legie). XVI. Legio Gallica byla přejmenována na XVI. Legio Flavia Firma. Během válečných bouří IIII. Legio Macedonica měla hlídat Mainz proti útokům germánských Chattů, Usipetů a Mattiaků. Ačkoli po nějakou dobu byla tato obrana úspěšná a legie bojovala statečně během Cerialisovi kampaně, byla hlídána pro nejasné podezření novým císařem. Tím lze vysvětlit proč byla potrestána a reorganizována pod novým jménem, IIII.Legio Flavia Felix. Jako téměř všechny Caesarovi legie měla IIII. Legio Macedonica ve znaku Kozoroha.
Údaje čerpány a přeloženy z:
article by Jona Lendering ©
Oxford Library
Ancient Warfare Magazine
Wikipedia
jeho dotaz považuji za zcela na místě. Když projdu svoje posty zpětně, tak už zcela stejnou otázku někdo položil. Pokládám tedy za lepší vysvětlit proč, než někomu hnedka nacpat hadr do reproduktoru 
Ovšem děkuji převelice 
