jedna z římských legií. Její jméno obsahuje slovní hříčku „ srpnová legie“.
Gaius Iulius Caesar
Se sedmou, devátou a desátou legií,byla osmá mezi nejstaršími jednotkami v císařské římské armádě. Byla s Juliem Caesarem když napadl Galii v r. 58 př.n.l. Římský velitel se zmiňuje o osmé legii v jeho popisech boje proti Nervianům obleženým v Gergovia. Není vyloučeno, že někteří gallští válečníci byli přijatí mezi mužstvo legie. Nápis který se zmiňuje o Gaiu Cabilenovi "z Galie" toho může být důkazem..
Během občanské války proti Caesarovu spolutriumvirovi Pompeyovi, osmá byla vl akci v Corfiniu a Brindisi (r.49 př.n.l.) a zůstala po nějakou dobu v Apulii. Na jaře r.48 př.n.l., byla osmá posádkou v Dyrrhachiu. V bitvě u Farsálu (9 srpna r.48), osmá bojovala v linii spolu s devátou legií. Po této bitvě, byli vojáci poslaní zpět do Itálie kde po propuštění dostali půdu v Campanii. Ačkoli mnoho veteránů nyní žilo na farmách, v r.46 př.n.l. se zúčastnili Caesarovi africké kampaně. V r. 45 př.n.l., tito znovu naverbovaní vojáci dostali zemi v Casilinum.
Na podzim r.44, bylo mnoho propuštěných vojáků Osmé a Sedmé znovu zverbováno Caesarovým dědicem Octavianem, který potřeboval veterány těchto legií k získání vlivné pozice v Římské politice. Již v r. 43,Osmá bojovala v Modeně proti Marku Antoniovi a v r.42, vojáci bojovali proti vrahům Caesara, Brutovi a Cassiovi v bitvě u Filippi.
Osmá musela také bojovat v Octavianově tažení proti Sextu Pompeiovi který zabral Sicílii, ale byl vyhnán Octavianovým admirálem Markem Vipsaniem Agrippou. Osmá se pravděpodobně také zúčastnila Octavianovi druhé kampaně proti Marku Antoniovi završené bitvou u Actia r.31 př.n.l. V této době, byla tato jednotka ještě nazývaná VIII. Legio Gallica. Přídomek Mutinensis bylo užívané jen krátce. Veteráni z bitvy u Actia, byli propuštěni ve Forum Iulii (moderní Fréjus ve Francii).
Teď když Octavian nyní známý jako Augustus byl prvním Římským Císařem, převelel osmou legii do Tunisu. (pravděpodobně, přinejmenším dílčí jednotka byla v severní Hispanii a účastnila se Cantabrianské války). Později byla legie převelená do Balkánských států. Vojáci museli někde dobýt vítězství které jí vyneslo jméno „Augusta“. V r.15 či 14 př.n.l., byli veteráni VIII.Legio Augusta a V. Legio Macedonica posláni do Fénicie a usadili se v Berytu, dnešní Beirut.
Testudo Legio VIII. Augusta
Po r. 9 n.l., je osmá legie dislokována v blízksti Poetovia (moderní Ptuj) v Panonii, ale jednotka tam pravděpodobně byla již po nějakou dobu . Bohužel nevíme jak dlouho.
V r.6 n.l. Augustus zeť Tiberia vedl přinejmenším osm legií (VIII.Legio Augusta a XV.Legio Apollinaris z Panonie, XX. Legio Valeria Victrix z Illyrica, XXI. Rapax z Raetie, XIII.Legio Gemina, XIV. Legio Gemina a XVI. Legio Gallica z Germanie Superior a neznámou jednotku) proti králi Marobodovi z Marcomanie v Čechách. Zároveň, I. Legio Germanica, V. Legio Alaudae, XVII, XVIII a XIX (ztracené Teutoburské legie) táhnou podél Mainzu a Labe do Čech. Toto byla nejgrandióznější operace která kdy byla provedena římskou armádou, ale povstání v Panonii zhatilo její konečné provedení. V dalších třech letech, byla VIII. Legio Augusta pravděpodobně zapojena do války v Panonii.
Aguilius
Pravděpodobně v pozdním r. 44 n.l., císař Claudius přesunul legionáře Osmé do Novae v Moesii, (dnešní Sishtov v Bulharsku). Augusta byla nahrazena vojáky XIII. Legio Gemina. Je pravděpodobné, že se zároveň dílčí jednotka VIII. Legio Augusta zúčastnila dobytí Británie. Hrobka Gaia Valeria Valense z Korintu se datuje do této doby.
Náhrobek Gaia Valeria Valense
V r.45-49 vojáci VIII. Legio Augusta mohli být zapojeni ve válce proti králi Mithridatovi na Krymu. Mezitím v r.46, Římané porazili Thráky a je pravděpodobné, že legionáři Osmé se do této kampaně také zapojili. Během vlády císaře Nera, legie bojovala proti kmenům Sarmatů, Dacianů, a Roxolanů a jako odměnu dostala přídomek Bis Augusta .
Ve zmateném roce po sebevraždě císaře Nera, VIII. Legio Augusta sympatizovala s uchazečem Othem a zajištěním jeho kandidatury (leden r. 69), ale nebyla schopna chránit ho proti dalšímu uchazeči, Vitelliovi. Později Osmá podporovala Vespasiana. Příští rok byla legie s generálem Cerialisem a obnovovala pořádek na Rýně po batávské vzpouře.Osmá byla nejdříve umístěna v Mirebeau-sur-Béze, 25 kilometrů od Dijonu kde byla druhá pevnost v Argentorate (moderní Strasbourg) v Germanii Superior. Zde legie chránila strategický bod, křižovatku na středním Rýnu. Zde zůstala více než tři staletí.
V r.74 n.l. vojáci vybudovali cestu ze Strasbourgu do Rottweil a Hufingenu skrz Čerrný les a zkrátili tím cestu ze středního Rýna k dolnímu Dunaji. Je téměř jisté , že osmá legie byla částí sil , které císař Domitian poslal v r. 83/85 a 88/89 proti Chattům, kteří hrozili obsazením římských držav Černém lese.
Strasbourg
Více než století VIII. Legio Augusta zůstávala ve svém obranném postavení. Kupodivu není nic známo o dílčích jednotkách legie, které se zúčastnily Trajanových válek v Dácii a skoro nic o vojácích bojujících v dunajských válkách Marka Aurelia. Jednotka je lépe známa svým stavitelským uměním, kvůli kterému byla povolána na stavbu Hadriánovi zdi.
V r.187, muž pojmenovaný Maternus osvobodil nějaké vězně a založil gang lupičů. Dezertéři z několika armádních jednotek se spojily s Maternem, ale legie ze Strasbourgu je porazila. Legie byla odměněná titulem Pia Fidelis Constans Commoda ('věrný, loajální, spolehlivý, a užitečný). Poslední z přídomků, který připomínal lidem notoricky známého císaře Commoduse přestal užívat po jeho smrti v r.192.
Po nešťastné vládě Publia Helvia Pertinaxe r.193 a převratu Didia Juliana, legie podporovala Lucia Septimia Severa, a nový císař ji použil ve válkách proti Parthskému impériu a v r.196/197, proti svému konkurentovi Clodiovi Albinovi. Severův syn Caracalla zaměstnal VIII. Legio Augusta společně s III. Legio Italica a XXII. Legio Primigenia, během své úspěšné kampaně proti koalici germánských Alamanů v r. 213 n.l.
Coin VIII. Legie
O generaci později, Severus Alexander Osmou provětral ve své kampani proti perským Sasanianům ( r.233 n.l.). Zatímco tolik římských vojáků bylo pryč, Alamani úspěšně napadli Baden-Württemberg. V r. 235 jim to Římané oplatili a je pravděpodobný, že VIII. Legio Augusta si opět přihřála svoji polévku. Ačkoli Severus Alexander byl zabit svými vlastními lidmi, jeho následník Maximinus Thrax dovedl válku do vítězného konce.Mezi lety 250 a 260, byl však přesto Baden - Württemberg v držení Alamanů. Tentokrát Římané nebyli schopni účině zakročit a vzdali se země mezi Dunajem a Rýnem. Ať tak nebo tak, VIII. Legio Augusta stále ještě bránila rýnskou hranici. V konfliktu mezi císaři Gallienem ( Itálie) a Postumus ( Galie), se zdá že legie podporovala Galliena, a za to se jí dostalo titulů jako V, VI, VII Pia Fidelis (pětkrát, šest krát, a sedmkrát věrný a loajální). Přitom se zdá jisté, že Postumus řídil Germanii Superior dále, což nám zanechává drobný problém v tom, že si to s Osmou „nevyřídil“.
Ve čtvrtém století dílčí jednotka Osmé legie zabrala Divitium, moderní Deutz, naproti Kolínu nad Rýnem v Germanii Inferior. Byla zde spolu s II. Legio Italica.
Hlavní síla jednotky však ještě byla v Strasbourgu ve čtvrtém století, možná s novou legií nazvanou XII.Legio Victrix. Přímý důkaz je vzácný, ale nápis nalezený v Zurzachu na dolním Rýnu s datování k r. 371 prokazuje, že VIII. Legio Augusta ještě existovala a byla v Germanii Superior. Zde zůstala do prvních let pátého století, kdy vrchní velitel římských sil na západě, Stilicho, přenesla armádu Rýnu k jihu, kde musela bránit Itálii proti Visigotům.
Hrobka Gaia Valeria Crispa
Nález hrobky Gaia Valeria Crispa, který sloužil v osmé legii Augusta po 21 let a zemřel r.90 n.l. ve stáří 40 let. Valerius byl pohřben u starověkých lázní Wiesbaden, a je pravděpodobné, že navštívil toto město , aby se uzdravil z nemoci.
Jako všechny legie založené Juliem Caesarem symbol legie je Kozoroh.
Údaje čerpány a přeloženy z:
article by Jona Lendering ©
Oxford Library
Ancient Warfare Magazine
Wikipedia
