Francouzsko-Německá smlouva o příměří (22.6.1940)

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Francouzsko-Německá smlouva o příměří (22.6.1940)

Příspěvek od kacermiroslav »

Francouzsko-Německá smlouva o příměří
22.6.1940

Dohoda o příměří mezi německým nejvyšším velením a francouzskými zplnomocněnci, Compiegne, 22.6. 1940
Mezi náčelníkem generálního štábu německé armády, generálplukovníkem [Wilhelmem] Keitelem, zplnomocněným Vůdcem německé Říše a nejvyšším velitelem německé armády, a pověřenými zplnomocněnci francouzské vlády, generálem [Charlesem] Huntzigerem, vedoucím delegace, velvyslancem [Leónem] Noelem, kontraadmirálem [Mauriciem] LeLucem, velitelem pozemních armádních sborů [Georgem] Parisotem a velitelem vzdušných sil [Jean-Mariem Josephem] Bergeretem, byla uzavřena následující smlouva o příměří:

ČLÁNEK I. Francouzská vláda nařizuje zastavení boje proti Německé Říši ve Francii stejně jako ve francouzských državách, koloniích, protektorátních územích, mandátních územích a na mořích.
[Francouzská vláda] Nařizuje okamžité složení zbraní francouzským jednotkám již obklíčených jednotkami německými

ČLÁNEK II. Aby byly zajištěny zájmy Německé Říše, francouzské státní území na sever a západ od linie nakreslené na připojené mapce bude okupováno německými jednotkami.
Pokud okupované území ještě není pod kontrolou německých jednotek, bude okupace provedena okamžitě po uzavření této smlouvy.

ČLÁNEK III. V okupované části Francie si Německá Říše vyhrazuje všechna práva okupační moci. Francouzská vláda se zavazuje všemi prostředky podporovat nařízení vyplývající z výkonu těchto práv a provádět je prostřednictvím francouzské administrativy.
Všechny francouzské úřady a úředníci na okupovaném území proto budou francouzskou vládou okamžitě informováni, aby se podrobily neřízením německých vojenských velitelů a korektním způsobem s nimi spolupracovali.
Záměrem německé vlády je po skončení válečného stavu s Anglií omezit okupovanou část západního pobřeží na míru naprosto nezbytnou.
Francouzká vláda má dovoleno zvolit si sídlo vlády v neobsazeném území, nebö, pokud si přeje, přesunout se do Paříže. V tomto případě německé úřady garantují francouzské vládě a jejím ústředním orgánům všechna nezbytná opatření potřebná k tomu, aby byla ve stavu vést správu neobsazeného území z Paříže.

ČLÁNEK IV. Francouzské ozbrojené síly na zemi, na moři a ve vzduchu budou demobilizovány a odzbrojeny během období, které bude stanoveno později. Vyjímkou jsou pouze ty jednotky, které jsou nutné k udržení domácího pořádku. Německo a Itálie stanoví jejich sílu. Francouzské ozbrojené síly na území, které bude okupováno, budou rachle staženy na území neobsazené a budou rozpuštěny. Tyto jednotky, než odpochodují, složí zbraně a výstroj na místech, kde jsou rozmístěny v době, kdy tato smlozuva nabývá platnosti. Jsou odpovědné za jejich uspořádané doručení německým jednotkám.

ČLÁNEK V. Jako záruku zachování příměří může být od jednotek francouzské branné moci, které bojují s Německem a v době, kdy tato smlouva nybývá účinnosti, se nacházejí na území, které nebude obsazeno, požádováno vydání nepoškozených pušek, tanků, protitankových zbraní, válečných letadel, protiletadlových děl, pěchotních zbraní, dopravních prostředků, a munice.
Německý zplnomocněnec rozhodne o rozsahu dodávky.

ČLÁNEK VI. Zbraně, munice a válečné stroje všeho druhu zůstávající v neobsazené části Francie budou uskladněny a/nebo zabezpečeny pod německým a/nebo italským dohledem - kromě těch, které budou uvolněny pro dovolené ozbrojení francouzských jednotek.
Německé vrchní velení si vyhrazuje právo řídit všechny tato opetřní, která jsou nezbytná k tomu, aby bylo vyloučeno neoprávněné použití tohoto materiálu.
V neobsazené části bude okamžitě zastavena výroby nových válečných zařízení.

ČLÁNEK VII. Na okupovaném území budou nepoškozena vydána všechna pozemní a pobřežní opevnění se zbraněmi, municí a vybavením. Plány těchto opevnění, stejně jako plány těch, které německé jednotky už dobyly, budou předány.
Přesné plány obsahující připravené odpálení, pozemní miny, překážky, časové odpalování, kryty atd. budou předány německému vrchnímu velení. Tyto překážky budou na německou žádost ostraněny francouzskými jednotkami.

ČLÁNEK VIII. Francouzské válečné loďstvo bude shromážděno v přístavech přesněji určenými a pod německou a/nebo italskou kontrolou demobilizováno a zajištěno - s výjimkou těch lodí, které budou francouzské vládě uvolněny k ochraně jejich zájmů v koloniální říši.
Určení přístavů se bude řídit mírovými stanovišti lodí.
Německá vláda slavnostně francouzské vládě deklaruje, že nezamýšlí použít francouzské válečné loďstvo, které je v přístavech pod německou kontrolou, pro jeho válečné záměry, s vyjímkou jednotek nezbytných pro účely ochrany pobřeží a zaminování.
Dále vědomně a slavnostně deklaruje, že při uzavírání míru nezamýšlí vznést žádné nároky ohledně francouzského válečného námořnictva.
Všechny válečné lodě nacházející se mimo Francii budou povolány zpět do Francie, s vyjímkou té části, která bude určena, aby hájila francouzské zájmy v koloniální říši.

ČLÁNEK IX. Francouzské vrchní velení musí německému předat přesná umístění všech min, které Francie nakladla, stejně jako informace o ostatních přístavních a pobřežních překážkách a obranných zařízeních. Francouzské síly musijó v rámci svých možnosí odstranit miny.

ČLÁNEK X. Francouzská vláda se zavazuje zabránit tomu, aby jakákoli část jejich zbývajícího vojska podnikala jajkékoli nepřátelské akce vůči Německu.
Francouzská vláda také zabrání tomu, aby členové ozbrojených sil opustili zemi a tomu, aby se jakákoliv výzbroj, včetně lodí, letadel, atd. dostala do Anglie či jinam do zahraničí.
Francouzská vláda zakáže svým občanům, aby bojovali proti Německu ve službě zemí, které jsou s Německem stále ve válečném stavu. S francouzskými občany, kteří poruší toto nařízení, bude ze strany německých vojsk zacházeno jako se vzbouřenci.

ČLÁNEK XI. Francouzské obchodní lodě všech druhů, včetně pobřežních a přístavních bárek, které jsou nyní ve francouzských rukou, neopustí až do odvolání přístav. Znovuobnovení obchodních plaveb bude vyžadovat povolení ze strany německé a italské vlády.
Francouzské obchodní lodě budou francouzskou vládou povolány zpět nebo, pokud je návrat nemožný, jim francouzská vláda nařídí vplout do neutrálních přístavů.
Všechny zabavené německé obchodní lodě budou na vyžádání nedotčené vráceny [Německu].

ČLÁNEK XII. Nad francouzským územím je zakázán přelet jakéhokoli letadla. Každé letadlo letící [v té oblasti] bez německého souhlasu bude německými vzdušnými silami považováno za nepřátelské a podle toho s ním bude zacházeno.
V neobsazeném území bude vzdušný prostor a pozemní příslušenství leteckých sil pod kontrolou Německa a Itálie.
Může být vznesen požadavek, aby tento vzdušný prostor nebyl používán. Francouzská vláda je povinna postarat se o to, aby zabránila všem cizím letadlům v neokupované části vzlétnout. Budou předány německým ozbrojeným silám.

ČLÁNEK XIII. Francouzská vláda se zavazuje předat německým jednotkám všechnu výbavu a příslušenství francouzských branných sil v okupované části v nepoškozeném stavu.
[Francouzská vláda] Také dohlédne na to, aby její přístavy, průmyslová zařízení a doky byly zachovány v současném stavu a nebyly nijakým způsobem porušeny.
Totéž platí pro dopravní tepny a vybavení, zvláště pak železnice, silnice a průplavy a celou komunikační síť a vybavení, vodní cesty a pobřežní dopravní obsluhu.
Navíc je francouzská vláda povinna na žádost německého vrchního velení provést veškeré nezbytné obnovovací práce na těchto zařízeních.
Francouzská vláda se postaré o to, aby v okupované části zůstal k dispozici nezbytný technický personál a vozový park železnic včetně ostatního dopravního vybavení, ve stejném množství a kvalitě, jako čase míru.

ČLÁNEK XIV. S okamžitou platností je vyhlášen zákaz přemisťování veškerých rozhlaových stanic na francouzské půdě. Pokračování rozhlasových spojů z neobsazené části Francie vyžaduje zvláštní nařízení.

ČLÁNEK XV. Francouzská vláda se zavazuje zajišťovat průjezd nákladní dopravy mezi Německou říší a Itálií skrz neobsazené území v rozsahu vyžadovaném německou vládou.

ČLÁNEK XVI. Německá vláda, v souladu s odpovědnými německými důstojníky, dohlédne na návrat obyvatelstva na obsazené území.

ČLÁNEK XVII. Francouzská vláda se zavazuje předejít jakémukoliv přemístění hospodářských cenností a zásob z obsazeného území do neobsazeného či do zahraničí.
S těmito cennostmi a zásobami v obsazené části bude nakládáno pouze se souhlasem německé vlády. Německá vláda následně uváží životní potřeby obyvatelstva v neobsazené části.

ČLÁNEK XVIII. Francouzská vláda ponese náklady na udržování německých okupačních jednotek na francouzské půdě.

ČLÁNEK XIX. Všichni němečtí váleční i civilní vězni ve francouzském držení, včetně těch, kteří byli zadrženi a usvědčeni kvůli skutkům ve prospěch Německé říše, budou okamžitě předáni německým jednotkám.
Francouzská vláda je povinna na vyžádání německé vlády vydat všechny Němce ve Francii stejně jako ve francouzskýc državách, koloniích, protektorátěch a mandátech.
Francouzská vláda se zavazuje zabránit přemístění německých válečnách či civilních vězňů z Francie do francouzských držav či do zahraničí. Pokud jse o vězně již z Francie přemístěné, stejně jako o nemocné a raněné německé vězně, kteří nemohou být transportováni, bude předložen přesný seznam s místy pobytu [těchto vězňů]. Německá vláda předpokládá péči o nemocné a raněné německé válečné zajatce.

ČLÁNEK XX. Francouzské jednotky v německých zajateckých táborech zůstanou válečnými zakatci až do uzavření míru.

ČLÁNEK XXI. Francouzská vláda přebírá odpovědnost za všechny objekty a cennosti, jejichž vydání v nepoškozeném stavu či připravenost být Němcům k dispozici je požadováno této smlouvě nebo jejichž přemístění ze země je zakázáno. Francouzská vláda je povinna kompenzovat jakékoli zničení, poškození nebo přemístění [těchto objektů] v rozporu se smlouvou.

ČLÁNEK XXII. Komise pro příměří, jednající ve shodě s nařízeními německého vrchního velení, bude řídit a dohlížet na provádění smlouvy o příměří. Dalším úkolem této komise je zajistit nezbytnou shodu této smlouvy s italsko-francouzským příměřím.
Francouzská vláda vyšle delegaci, aby zasedla v německé komisi pro příměří a představovala tam francouzská přání a přijímala neřízení německé komise pro provádění [smlouvy].

ČLÁNEK XXIII. Tato smlouva o příměří se stává platnou, jakmile francouzská vláda uzavře také dohodu s italskou vládouo klidu zbraní.
Nepřátelství bude zastaveno 6 hodin poté, co italská vláda oznámí německé vládě, že ukončení jednání. Německá vláda francouzskou vládu o tomto čase informuje rozhlasem.

ČLÁNEK XXIV. Tato smlouva je platná do doby, kdy bude uzavřena mírová smlouva. Německá vláda od této smlouvy může kdykoliv s okamžitou platností odstoupit, pokud francouzská vláda nedostojí svým závazkům, které podpisem ztvrdí.

Smlouva o příměří, podepsaná v lese u Compiogne, 22. června 1940 v 18:50 německého letního času:

HUNTZIGER

KEITEL

Dodatek:
Linie zmíněná ve Článku II. smlouvy o příměří začíná na východě na francouzsko-švýcarské hranici v Ženevě a pokračuje odtamtud skoro přesně přes vesnice Dôle, Paray, Le Monial a Bourges asi 20 km od Toursu. Dále 20 km východně od železnice Tours-Angouléme-Liborune a táhne se přes Mont de Marsan a Orthez ke španělské hranici.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“