PALBA.CZ

Neprůstřelné vesty carského Ruska

První ruské pokusy o ochranu pěchoty, před smrtící palbou nepřítele, se datují k roku 1886. Tehdy navrhl plukovník Fisher přenositelný ocelový štít, který byl opatřen jednoduchou střílnou. Použitá ocel ale byla příliš tenká, nekvalitní a celé zařízení tak bylo proti moderním puškám neúčinné. Při obléhání přístavu Port Arthur, se ruští obránci setkali s japonskými vojáky vybavenými ocelovými, neprůstřelnými štíty, které sice byly velké (1m x 0,5m) a s váhou 20 kg byly i velice těžké. Svůj účel ale splnily a dokázaly vojáky ochránit před palbou z pušek. Obdobné štíty používaly všechny armády v době Velké Války, jedná se ale o tak rozvětvené téma, které by si zasloužilo samostatné bádání. Krátce po porážce v Rusko-Japonské válce, bylo vrchnímu velení armády jasné, že vojsko musí projít kompletní reorganizací a přezbrojením. Pozadu nezůstaly ani neprůstřelné vesty a vrchní velení se rozhodlo zavést pro své jednotky, nové, neprůstřelné kyrysy objednané ve Francii u společnosti Simone Geslyuen. Náklad byl vskutku ohromný, plných 100 000 pancéřových vest. Není jasné, zda a kolik těchto vest bylo skutečně dodáno. Jisté je že nesplnily očekávání a k jejich rozšíření nedošlo. Vraťme se ale zpět do Rusko-Japonské Války. Na Ruské straně byly nasazeny vesty z vrstvené látky, vyráběné kapitánem Avenirem Czemerzinem z Petrohradu. Váha byla 4 kila a chránily pouze přední část trupu. Jelikož se rozšířily pouze mezi důstojníky, je jasné, že se jednalo o soukromý nákup, patrně z novinových inzerátů. Tedy nic oficiálního. Podle jiných textů, byly Czemerzinovy vesty vyrobeny z chrom-niklové oceli o tloušťce 2 mm, která byla překryta a olemována vrstvenou hedvábnou látkou, nebo levnějšími tkaninami. Tyto kompozitní vesty měly, dle zkoušek, překvapivě dobré výsledky a ochránily nositele, na vzdálenost 180 m, před ruským projektilem o rychlosti 700 m za sekundu. Generál Leniewitch objednal celkem 50 000 těchto vest za cenu 75 dolarů za kus. S odstupem času je jasné, že celá tato zakázka je velice kontroverzní. Podle tehdejších možností bylo možno vyrobit maximálně čtvrtinu tohoto množství a navíc bez použití nedostatkového hedvábí. Zde je potřeba zmínit, že s nedostatkem hedvábí se potýkala též Anglie a ostatní státy. Další věcí je, zda k samotné zakázce opravdu došlo a kolik kusů těchto kompozitních vest bylo vyrobeno a dodáno armádě. Jisté ale je že kapitán Czemerzin i nadále prodával své vesty různé konstrukce dál. Krátce před Velkou Válkou, se staly neprůstřelné vesty velkým hitem a módní záležitostí. V důsledku napjaté situace ve velkých městech, byly neprůstřelnými vestami vybaveny jednotky městské policie, které měly chránit před projektily a noži revolucionářů. Několik tisíc vest se údajně dostalo i k armádě. Objevily se i vesty určené pro skryté nošení, pro civilní trh. Ty měly poskytnout svému nositeli ochranu před ozbrojenými loupežemi. Problém byl v tom, že za vysokou cenu, 1500 – 8000 rublů si je mohli koupit i samotní zločinci. Podle novinových článků vznikly v Czemerzinově dílně i různé typy pancéřů, které chránily krom hrudi a zad, též boky s částí stehen (podle fotografií zkonstruoval též přilbu, která chránila celou hlavu). Také vznikly různé ruční štíty. V časopise Nová Éra z 27. února 1908 byl otištěn krátký článek se zajímavými fakty k osobě Czemerzina a jeho zbrojí:

"Neprůstřelné brnění a nové krunýře jsou nádhernými vynálezy našeho století. Vynálezce Czemerzin si našel čas, aby se s námi podělil o své tajemství. Plukovník Czemerzin absolvoval Matematicko-inženýrskou universitu, učil matematiku a studoval chemii. Právě řada pokusů jej přivedla k myšlence obohatit chrom-niklovou ocel o drahé kovy – platinu, stříbro, iridium, vanad a mnoho dalších. Tato slitina, vytvořená za vysoké teploty a vysokého tlaku, se ukázala být dobře tažnou a tvrdost vzrostla tři a půl krát oproti běžné oceli. Na vzdálenost tří kroků tuto ocelí, o tloušťce půl milimetru, neprojde ani projektil Mauser. Tak vznikla brnění a pancéře odolné projektilům. Ty se po zásahu deformovaly, ale neroztrhly se na drobné střepiny. Také se podařilo eliminovat energii nárazu. Tyto Czemerzinovy pancéře jsou poměrně drahé, ale zachráněný život je cennější. Dvoukilová vesta ochrání hrudník i záda. 7000 Czemerzinových pancéřů, přileb a štítů bylo posláno armádě na Dálném Východě, bohužel příliš pozdě. Cena vest, kterou neprojde jakákoliv zbraň nebo střepina stojí 1500 – 1900 rublů. Vesty vyrobené přesně na míru (podle sádrového odlitku) stojí 5000 – 8000 rublů. Nejlepší zbroj, chránící srdce, plíce, břicho, oba boky, páteř a záda, odolávající projektilům z jakýchkoliv revolverů, stojí 15000 – 20000 rublů. Neprůstřelnost každé vesty bude otestována v přítomnosti kupujícího." - Yuri Minkin

Seriál článků o balistické ochraně pěchoty (1914-1918)
Pancéřová ochrana pěchoty No.I (Francie)
Pancéřová ochrana pěchoty No.II (Německo)
Pancéřová ochrana pěchoty No.III (Británie)
Pancéřová ochrana pěchoty No.IV (Itálie)
Pancéřová ochrana pěchoty No.V (Rusko)
Pancéřová ochrana pěchoty No.VI (R-U)
Pancéřová ochrana pěchoty No.VII (USA)
Pancéřová ochrana pěchoty No.VIII (Japonsko)

Zdroj:
Helmets and body armor in modern warfare – Dean Bashford
http://topwar.ru/19191-kratkaya-istoriy ... chast.html

Pózují policista oděný do hrudního pancéře a držící neprůstřelný štít

Vpravo si povšimněte řezu kompozitní vestou. Ocelový plát je ukryt ve vrstvách látky