PALBA.CZ

Ve svých pracích o pravěkých a raně středověkých fortifikacích jsem se dopracoval k teorii o důvodech staveb fortifikací jako takových, architektuře použité při jejich budování, typologií hradišť a rozborem opevňovacích aktivit jednotlivých kultur až po vznik první hradské soustavy na území dnešních českých zemí raném středověku. Slíbil jsem, že se sem na Palbu dodám samostatné práce o některých pravěkých fortifikacích, které jsem měl možnost osobně navštívit.

Stalo se. Na Palbě jste měli možnost prostudovat rozsáhlé práce o pravěké pevnosti Rmíz u Laškova, lokalitě Zámeček u křižanovic, Obrově noze u Otaslavic a jako první jste zde měli práci o keltském oppidu Starém Hradisku u obce Malé hradisko.



Takže nyní se vám dostává ke čtení další taková reportáž spojená s hist ...

Dne 15. prosince 1936 rejdařství Deutsche Atlas-Levant-Linie převzalo nákladní loď CAIRO postavenou renomovanou loděnicí Krupp-Germania Werft v Kielu. Plavidlo určené k přepravě jižního ovoce mělo hrubou prostornost 4778 BRT a délka trupu dosahovala 133 m. Pohonnou jednotku tvořil dvoutaktní dieselový motor o výkonu 3750 koňských sil, jenž otáčel lodní vrtulí o průměru 4,7 m. Maximální rychlost činila 14 uzlů a doplavba byla 50 000 námořních mil (také se uvádí 38 000). Vzhledově se jednalo o tuctový parník se dvěma stožáry, jedním komínem a nápadným velitelským můstkem. Na palubě leželo několik lodních člunů a na přídi visely dvě kotvy.



Po krátké službě v řadách německého obchodního loďstva byl CAIRO 15. ledna 1939 zrekvírován pro potřeby Kriegsmarine, vyzbrojen několika děly a pod označením „Schiff 23“ využíván jako pomocn ...

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 37.



Zóny seskoku a přistání jednotlivých parašutistických pluků, americké 101. vzdušně-







výsadkové divize - Křičících orlů" - generála Taylora, dne 17. září 1944 odpoledne.

Jestliže jsme nechali v Č 36 za výsadkáři Roty A, 1. praporu, 506. parašutistického pluku "Křičících orlů, ze 101. vzdušně-výsadkové divize, generála Taylora, zavřít dveře letadel C - 47 Dakota, hovořili o mimořádné snídani a o celém ranním rituálu, i jak bylo obtížné, než byl každý z parašutistů obtěžkán výstrojí a mnohým navíc, poté doslova do letadla vtlačen leteckým personálem, bylo by dobré pokračovat rozjezdem, pocity a děním za letu, které bylo obdobné jako u dalších parašutistů, dalších divizí.

I když informace pro start a samotný let jsem čerpal pro Č 37, 38 a 39 z historického popisu od Donald R. Burgett - Cesta do Arnhemu Kř ...

PROJEKT BITEVNÍCH LODÍ ALSACE

Francie

1941/1942

WW2







Francie již celá staletí patřila mezi světové koloniální velmoci, která vždy dbala na to, aby měla silné námořní síly, které by dokázaly chránit vzdálené kolonie. Nicméně do moderní doby 20. století vstupovala tato velmoc velice rozpačitě. Skoro bych chtěl říct, že nebylo námořní velmoci, která byla tak nepřipravená, jako Francie. Zatímco ostatní země rychle pochopily výhodu bitevních lodí typu dreadnought a potřebu stavět lehké, rychlé křižníky, tak Francie dále setrvávala u stavby starých řadových bitevních lodí a pancéřových křižníků. Ke změně de facto došlo až pod tíhou informací ze zahraničí, když i taková konkurence v podobě Itálie a Rakousko-Uherska se pustila do stavby moderních plavidel. Obdobná situace se pak opakovala v předvečer Druhé světové války. Do ní Francie vstupovala pouze s dvoji ...

PROJEKTY NĚMECKÝCH BITEVNÍCH LODÍ TŘÍDY „H“

Německo

WW2





Srovnání existující třídy německých bitevních lodí BISMARCK (TIRPITZ) spolu s projektem H-39 a dalšími, které jej měli překonávat.

---

Většina zájemců o lodě Kriegsmarine z období Druhé světové války má za to, že poslední vrcholové konstrukce Třetí říše jsou sesterské bitevní lodě BISMARCK a TIRPITZ. Ovšem uvažování a plány německých konstruktérů šli mnohem dále, než k těmto lodím, jejichž konstrukce de facto se dá vystopovat již u lodí z období První světové války. Když budu konkrétnější, tak třída BISMARCK si vzala ten nejlepší základ z nerealizovaných projektů bitevních křižníků tříd MACKENSEN a YORCK. Samozřejmě tyto projekty meziváleční konstruktéři notně upravili o moderní postupy a technologie, z čehož v polovině třicátých let vykrystalizovala tolik mediálně propíraná třída BISMARCK, která ...

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 34.



Oblasti, které měly jednotlivé vzdušně-výsadkové divize zajistit po svém přistání, a které







měly následně zabezpečit pevnou obranou, jak jim určoval plán Operace MARKET GARDEN.

Všeobecné hodnocení prvého dne Operace MARKET GARDEN.

Máme-li hovořit o úspěšnosti prvého dne Operace MARKET GARDEN a to do půlnoci ze 17. do 18. září, můžeme vlastně jen konstatovat, že jak britští, tak také američtí parašutisté své prvotní cíle obsadili, nebo o ně zatím bojovali.

Má-li se však hodnotit celkově splnění úkolů prvého dne té vzdušné části - MARKET - tak úkoly prvého dne splněny nebyly.

Vzdušným výsadkům Spojenců se nepodařilo hned ten první den zajistit koridor pro obrněné jednotky britské 2. A a to:



- Most v Sonu, který, jak si u americké 101. vzdušně-výsadkové divize řekneme, Němci vyhodili do vzduchu - a náh ...

ÚVOD

První obrněná vozidla, která se dostala Japoncům do rukou, byly pancéřové automobily Austin-Putilov, které jednotky Císařského válečného námořnictva ukořistily v průběhu bojů v oblasti Vladivostoku vzbouřeným ruským vojákům v roce 1918. První tank, který získala japonská armáda byl britský Mk. IV, podařilo se to japonské vojenské misi u Mezinárodních intervenčních sil. Tank z objednávky pro Rusko byl do Japonska dopraven v listopadu 1918 a byl o něj projeven velký zájem, a japonské velení nakoupilo další tanky. Začátkem roku 1919 to bylo 13 francouzských tanků FT-17 (japonské označení Ko-Gata) a o půl roku později 3 britské Medium A Whippet, které byly využívány v pěchotních a jezdeckých školách na výcvik tankových posádek.

Vývoj vlastních tanků začal v roce 1925, když byl zamít ...

XIV.díl. Operace MARKET GARDEN Č 31.

Mapa domů severní strany arnhemského dálničního mostu, když některé z nich, od večera do rána ze 17.







na 18. září 1944, obsazovali parašutisté Frostova uskupení, jako obranu severní strany mostu.



V této době, kdy sledujeme odpolední a večerní postup Frostova 2. parašutistického praporu z 1. parašutistické brigády generála Lathburyho k dálničnímu mostu v Arnhemu, reagovali odpoledne na spojenecký výsadek také "nějak" Němci. V předchozích článcích jsme si řekli, že německá 9. td SS "Hohenstaufen" nakládala svou techniku na železniční vagóny v kasárnách Hoenderlo, techniku, která jí z předchozích bojů zbyla a divize s ní měla odjet do Německa, kde měla být divize znovu vybavena lidmi i technikou. Technika 9. td SS měla odjíždět právě 17. září 1944.

A do toho náhle odpoledne vzdušný výsadek Spojenců.

Byl vyhl ...

Když jsem pro svou práci ohledně ozbrojené společnosti hledal prameny o židovském povstání ve varšavském ghettu, s překvapením jsem zjistil, že když se Židé jednou rozhodli se postavit tyranii se zbraní v ruce, rozprášeným povstáním to neskončilo.
Přeživší povstalci byli totiž odesláni do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde pak opět došlo k ozbrojenému povstání. Celé tři stovky vězňů dokázaly uprchnout (sto z nich uniklo i následnému "lovu" SS-many) a koncentrační tábor byl poničen natolik, že se plynové komory záhy zastavily a o rok později byl zrušen celý tábor.
K povstání v Treblince došlo 2. srpna 1943: dnes je tomu přesně 70 let.

Vyhlazovací tábor Treblinka II
Počátky koncentračního a vyhlazovacího tábora Treblinka se datují do roku 1942, kdy byly v rámci "Operace Reinhard" vystavěny tři tábory smrti – poblíž Belzecu, Sobiboru a Treblinky. Treblinka začala oficiálně fungovat 23. července 1942, a vlastně se jednalo o tábory dva: Treblinka I byl koncentrační tábor, ve kterém byli i pol ...

Sovětská automatická protiletadlová děla do r. 1928.

První použitelný systém plně automatického děla ráže 37mm má ve svém rodném listě napsáno datum 1883 a jméno tvůrce Hiram Maxim, současně s kulometem ráže 11,43 mm. Ráže děla 37mm byla zvolena jako nejmenší možná pro výbušný granát v závislosti na podepsané St Peterburgské deklarace (1868)a Haagské dohody(1899), která určila nejnižší hmotnost výbušné střely .

Aut. dělo bylo zakoupeno ruským námořnictvem v r. 1889 v počtu 2 ks po zkouškách , které probíhaly na plavidlech od r. 1888 a na pobřežní baterii Ochtinskaja na zapůjčeném kusu zbraně, která byla poté vrácena firmě. V r. 1891 bylo rozhodnuto MTK(Námořní technický výbor-komise) o nákupu 26ks děl, ale realizace se dočkala až série 8ks děl z r. 1894, pro instalaci na bitevní lodě Černomořské flotily. V roce 1901 zahájil Obuchovský závod (Petrohrad) pokusnou výrobu aut.děla Maxim 37mm. Ve stejné době A.P. Meller pracuje na aut. dělu ráže 47 mm podle vzoru typu Maxim a výroba se ...