PALBA.CZ

Kniha Pacifik 1, schůzka 13. července 2023.


Obálka knihy Pravda o válce v Pacifiku 1931-1945 aneb Japonsko, USA, Čína Díl 1.
Ve čtvrtek dne 13. července 2023, jsme se sešli na schůzce 1x za měsíc, s panem ředitelem Mgr. Šteflem.
Účelem bylo dohovořit se na několika dalších skutečnostech, se kterými chceme seznámit Palbáky, kteří si již knihy objednali a poté i ty, kteří budou mít ještě také zájem si knihy objednat. Zároveň si pohovořit o tom jak kniha postupuje na své cestě k vytištění.
Při našem setkání jsem nejprve předal panu řediteli peníze za knihy, které byly zaplaceny ještě do konce června a na začátku července, a to oproti řádné stvrzence.

Panem ředitelem bylo řečeno, že práce na knize Pacifik 1 postupují tak jak mají.

V pondělí dne 17. července 2023 byla dokončena korektura knihy a návazné práce na knize budou prováděny tak aby mohl být proveden křest knihy 21. září 2023. Tedy tak jak bylo předtím již zde napsáno.
Dne 21. září 2023 (pokud se nic mimořádného ...

Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB 1931-1945. Č 87.
V době bojů na Nové Guinei, a konci bojů na Guadalcanalu, v prvých měsících roku 1943 se admirál King a admirál Nimitz rozhodli, že vytvoří ve středním Tichomoří nový úderný svaz. Tehdy však bylo Výborem náčelníků štábů ve Washingtonu (generál Marshall) vytvořeno Spojené operační velení, které bylo rozděleno mezi admirála Halseyho a generála MacArthura.


Admirál Chester Nimitz, foto je majetkem Wikipedie a zde bylo zmenšeno.
Navrhované útočné operace v oblasti generála MacArthura (Nová Guinea) tehdy nevyžadovaly žádné velké válečné lodě, myšleno bitevní či letadlové lodě a křižníky. Ty proto mohly být uvolněny pro boje ve středním Pacifiku. A generál MacArthur své záměry mohl tehdy na Nové Guinei provádět leteckými výsadky a to, včetně zásobování.
Admirál Nimitz tak mohl navrhnout a bylo mu schváleno, vytvoření nového operačního svazu – „Task Force 50 (a další 50.1 atd.) – a následné jmenování sv ...

Po vyhlášení budíčku v 05:00 hod. následovala rychlá snídaně, načež se v 06:00 hod. letový personál jednotky shromáždil v operačním stanu k absolvování briefingu. Vzhledem k tomu, že start byl naplánován na 07:20 hod. bojová porada proběhla rychle a stručně. Zprvu velitel 339th FS seznámil piloty s cílem a základními parametry mise, čímž tak oficiálně potvrdil to, co už se nějaký čas na Fighter Two šuškalo. Následně na tabuli Mitchell vypsal jména k letu vybraných pilotů s podotknutím, že mise je přísně tajná a zcela dobrovolná. Dle velitelova očekávání však z nebezpečného podniku chtěl sotva kdo vycouvat, přičemž skutečnost byla zcela opačná. Nadšení stále nepolevovalo.

S přihlédnutím k samotné organizaci letu, vč. nutnosti zachování co nejpřísnějšího radiového ticha byla podstatná část briefingu věnována navigaci a vzájemné komunikaci ve skupině. Co se týče navigování k více jak dvě hodiny letu vzdálenému cíli, pak toto na sebe bez výhr ...

Rafael de Nogales Méndez

Venezuelský voják, dobrodruh a spisovatel Rafael de Nogales Méndez (1877-1937), který během první světové války bojoval za Osmanskou říši. Hodně cestoval a aktivně se zapojil do mnoha válek své doby. Rafael Inchauspe Méndez se narodil 14. října 1877 v San Cristóbal, Táchira. V mládí jej otec poslal studovat do Evropy, přičemž navštěvoval univerzity v Německu, Belgii a Španělsku, mluvil plynně několika jazyky. Navzdory svému vzdělání se cítil více přitahován k vojenské profesi a již koncem 19. století začal cestovat všude tam, kde řinčely zbraně. Vždycky ale stál na poněkud špatné straně, když kupříkladu pomáhal Španělům ve španělsko-americké válce (1898), nebo nikaragujskému prezidentovi (José Santos Zelaya) v neúspěšném pokusu o svržení venezuelského diktátora Cipriana Castra. V roce 1904 se zúčastnil rusko-japonské války jako dvojitý agent. Kromě ...

Přestože se může zdát, že rozhodovací proces, na jehož konci bylo vyřčení konečného ortelu nad japonským admirálem byla pouze formalita, tak jednoduché to zase nebylo. Americké vnímání vlastního práva na adekvátní odpověď ve vztahu k věrolomnému napadení Pearl Harbouru byla jen část problému. Ve skutečnosti Nimitz se svým zpravodajským důstojníkem řešil tři základní dilemata:

Jako první to bylo již výše naznačené hledisko morální, tj. jakási otázka potenciálního státního terorismu, v podstatě cílené likvidace čelního představitele nepřátelského režimu. Tento "problém" byl však záhy a vcelku nepřekvapivě vyřešen promptním mávnutím ruky. Ostatně pravidla války a vzpomínka na „Pearl“ byly dost pádnými argumenty k jeho ignorování. Dále to bylo hledisko možné admirálovi náhrady kvalitativně lepším velitelem. A v poslední řadě, ne nevýznamné riziko, spočívající v ohrožení amerického tajemství prolomených japonských kódů a šifer.

...

Ačkoliv popisem Bitvy u mysu sv. Jiří z konce listopadu 1943 byla ve své podstatě vytvořena ona symbolická tečka, tečka za 15 bitvami jejichž výsledkem byla pozdější japonská porážka v oblasti Šalomounových ostrovů a jejich faktické ovládnutí Američany. Vraťme se na časové ose o více jak půl roku nazpět k jedné zdánlivě malé spojenecké operaci, která ač ve svém rozsahu zcela marginální, o to větší dopady na budoucí směřování tichomořského bojiště měla. A nejen jeho. Jednalo se o operaci VENGEANCE, nebo-li Pomsta, na jejímž konci dne 18. dubna 1943 byla smrt vrchního velitele Spojeného loďstva, admirála Isoroku Jamamota.

Ovšem, než se budeme věnovat samotné operaci, je vhodné si alespoň v hrubých rysech opět připomenout a v některých bodech i nově osvětlit, jak velký kus cesty ve svém boji proti Japoncům od napadení Pearl Harboru americké vojenské zpravodajství vůbec urazilo. To zpravodajství, jehož roli ve válce a podíl na celkovém vítězství S ...

I po bitvě v Zátoce císařovny Augusty byl generálporučík Hjakutake přesvědčen, že se jedná o demonstrativní vylodění a hlavní cíl Spojenců představuje některá z japonských leteckých základen na Bougainvillu či jeho okolí. V úvahu připadala letiště na ostrově Buka a Bonis na protilehlém pobřeží Bougainvillu, které se stratégům Země vycházejícího slunce zdály důležité i z toho důvodů, že jejich ztráta by zhoršila obranu Rabaulu. Proto 7. listopadu lehký křižník JÚBARI a torpédoborec ŠIGURE dopravily na ostrov Buka přes 700 vojáků a 25 tun nákladu, přičemž další „Tokijský expres“ s touto cílovou stanicí opustil Rabaul 24. listopadu.

Tentokráte se skládal ze tří transportních torpédoborců AMAGIRI, UZUKI a JÚGIRI krytých novými torpédoborci MAKINAMI a ÓNAMI a kromě přepravy 875 vojáků měl z Buky evakuovat část leteckého personálu, jelikož zdejš ...

Ve 2:27 radiolokátor na MONTPELIERU zaznamenal 3. eskadru torpédoborců vzdálenou 32 800 m a střet nazvaný historiky bitva v Zátoce císařovny Augusty se stal nevyhnutelným, přičemž Američané měli díky technické převaze možnost prvního výstřelu. Aby tuto výhodu nepromarnili, Burkeho 45. divize torpédoborců už o čtyři minuty později vyrazila do útoku, ale sotva jeho lodě pohltila temnota, na obrazovkách radarů se rozzářila další „souhvězdí“ a americký kontradmirál si uvědomil, že nepřítel své síly rozdělil na tři formace. Proto nařídil obrat o 180° na pravobok, při němž se však FOOTE oddělil od zbytku divize, takže když ve 2:45 fregatní kapitán Austin zamířil na západ, aby napadl japonskou pravou kolonu, držely se v úplavu za jeho vlajkovým SPENCE pouze THATCHER a CONVERSE.

Námořní kapitán Burke sice vypracoval novou taktiku nasazení torpéd ...

Lorica segmentata typ Kalkriese

Římský legionář oděný v lamelovém pancíři (lorica segmentata), zde konkrétně nejstarší typ "Kalkriese", který se vyráběl v prvních dvou desetiletích 1. století našeho letopočtu. Díky kovovým pásům zbroj vojáka nijak neomezovala, umožňovala libovolný pohyb a nebránila v dýchání, přičemž ji nebylo možné prorazit oštěpem či šípem. Jeden kus se podařilo archeologům nalézt v roce 2018 poblíž stejnojmenné vesnice, na místě bitvy v Teutoburském lese (roku 9 n.l.). Germáni vedení Arminiem tehdy zmasakrovali tři římské legie (Legio XVII, Legio XVIII a Legio XIX) vedené Publiem Quinctiliem Varem. Tento nález poskytuje zcela nové poznatky o římské zbrojní technologii. Nález z Kalkriese ve svém nečekaně dobrém stavu vyžaduje revizi našich dosavadních znalostí o standardu římské vojenské výstroje.
Původně se totiž předpokládalo, že nový t ...

Po stažení japonských vojsk z oblasti středních Šalomounů se Spojenci rozhodli završit ovládnutí tohoto archipelagu přenesením válečných operací na Bougainville, kde hodlali postavit leteckou základnu umožňující stíhačkám doprovázet bombardéry útočící na důležitou námořní a leteckou bázy Rabaul. Tento velký, řídce zalidněný ostrov pokrytý hustou gžunglí a nesoucí jméno francouzského badatele Louise de Bougainvilleho má rozlohu asi 8800 kilometrů čtverečních a bránila jej 17. armáda generálporučíka Harukiči Hjakutakeho.

Ta čítala 33 000 mužů a početné posádky měly i Buka, Shortlady a Ostrovy pokladů, přičemž na Bougainvillu byly i tisíce příslušníků válečného námořnictva, kteří v případě nutnosti mohli rovněž bránit ostrov se zbraní v ruce. Admirál Mineiči Koga velící Spojenému loďstvu navíc posílil formaci v Rabaul ...