PALBA.CZ

Fedosij Justynovyč Ščus

Velitel kavalérie v Černé armádě anarchisty Nestora Machna a jeho pravá ruka. Fedosij Justynovyč Ščus se narodil 25. března 1893 do chudé ukrajinské rolnické rodiny ve vesnici Dibrovki (Velikomichajlovka) na východě dnešního Pokrovského rajonu v Dněpropetrovské oblasti. V roce 1915 byl povolán ke službě u černomořské flotily imperiálního ruského námořnictva, konkrétně na bitevní loď Ioann Złatoust (Иоанн Златоуст). Tento predreadnought třídy Jevstafij byl postaven ještě před první světovou válkou a dokončení bylo značně zdrženo změnami, které odrážely poučení z rusko-japonské války z roku 1905. Fedir se v námořnictvu hodně věnoval sportu, byl šampionem ve francouzském boxu a zápase, znal dobře jiu-jitsu, bez velkého úsilí prý dokázal kohokoliv přiškrtit rychlým chvatem. Během služby se začal zajímat o anarchokomunismus a s kolap ...

Část 2.

Pro mnohé může být s podivem, že země, která dala světu početnou sérii čtyřmotorových „velkoletounů“ Ilja Muromec, letadel představujících na mnoho let dopředu koncepční etalon, nebyla schopna až na pár výjimek vyprodukovat obdobně úspěšné typy kategorií o řád nižších. Jakkoliv byla v Rusku oblast letecké konstrukce a designu špatná, v oblasti motorů pak byla přímo tragická. V podstatě tato země nebyla výroby, natož vývoje moderních leteckých motorů schopna 1). V kontextu výše uvedeného již méně překvapivě působí ten fakt, že tato tristní situace domácího vědecko-průmyslového komplexu věrně odrážela stav letectva Carského Ruska - Императорскiй военно-воздушный флотъ. Přestože jeho „papírová“ hodnota na počátku Velké války působila, jakkoliv impozantně.

V průběhu konfliktu tak byla aktuální potřeba řešena zejména dovozem a licencemi zahraničních konstrukcí. Nejinak tomu bylo i u leteckého personálu, jehož výc ...

Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB 1931-1945. Č 60.



Zde viz mapu Papui, na které je vyznačena Kokodská stezka a to s místy japonského vylodění Gona, Sanananda a Buna a i s místy bojů. Mapa byla na několika webech a zde byla zmenšena.
Dne 29. srpna roku 1942, po dotažení horských děl ráže 75 mm, začaly japonské skupiny velitele japonských sil v jižních mořích generálmajora Horii, znovu u Isuravy útočit.




Generál Tomitaro Horie, foto je majetkem Wikipedie, bylo zde zmenšeno.
Obránci, jako třeba australský 39. prapor milice, tehdy již pod třetím velitelem praporu majorem Cameronom, se drželi statečně. Trochu horší to tehdy bylo s 53. praporem milicí, který měl velké problémy a začal se pod útokem japonských skupin hroutit. Jeho obrana se postupně začala rozpadat. Začalo hrozit, že japonské útočící oddíly Australany obejdou a ti se tak museli urychleně stahovat. Neznamenalo to nějak doslova, že by milice z 53. praporu vyloženě zklamala, a ...

Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB 1931-1945. Č 57.



Zde viz mapu, na které je Milne Bay, Milneova zátoka. Mapa je majetkem Wikipedie a zde byla zmenšena. Patrna je i Bona, Kokoda, spojení pak vede po Kokodské stezce k Port Morsesby a také je zachycena i Salamaua a Lae.
Když se již v březnu roku 1942 vzdalo Císařské Japonsko a jeho Vrchní velení plánů na obsazení Austrálie, začalo se více soustřeďovat na to, aby Austrálii a Nový Zéland pokud možno izolovalo od bojů v Tichomoří, což samozřejmě zcela nešlo. Svého cíle izolovat Austrálii a Nový Zéland, chtěli tehdy Japonci dosáhnout tím, že obsadí Port Moresby, Šalamounovy ostrovy, souostroví Fidži, Samou a Novou Kaledonii. Kdyby se Japoncům podařilo, rychle se zmocnit Port Moresby, měli by základnu, odkud by jejich letadla mohla ovládat Korálové moře a mohli by zároveň útočit na australskou pevninu. Nikdo jim tehdy neviděl do hlavy. Třeba plánovali to, že když si zajistí Port Moresby, budou moci změn ...

Casimir Pulaski

Polský šlechtic Casimir Pulaski a hrdina americké války za nezávislost, mohl být ve skutečnosti ženou či intersexuálem, tedy jedincem, který anatomicky vykazuje znaky obou pohlaví. Vyplývá to ze studie amerických vědců, kteří zkoumali jeho ostatky. V USA je dnes národním hrdinou a je po něm nazváno 18 měst. Roku 2009 mu bylo uděleno čestné občanství Spojených států amerických, což je pocta, jíž se krom něj v celé historii dostalo jen sedmi dalším osobnostem.
Kazimierz Michał Władysław Wiktor Pułaski (1745-1779) se již v osmnácti letech zúčastnil bojů s Rusy o Jelgavu. O tři roky později patřil k nejúspěšnějším velitelům vojsk barské konfederace, několik týdnů se bránil ruské přesile u berdičevského kláštera (na území dnešní Ukrajiny), v bitvě pod Orzechowem se pak utkal s ruským vojskem vedeným slavným Alexandrem Suvorovem. Slavnou se stala rovněž jeho obrana kláštera v Čenstochové proti oddílům ruského plukovníka Ivana ...

Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB 1931-1945. Č 54.


Papua Nová Guinea, náčrt je majetkem Wikimedie a zde byl zmenšen.

2.1 Nová Guinea, „Kokoda“, směr japonských útoků na Port Moresby.
Nejprve je třeba se seznámit s děním na, tehdy ostrově Papua Nové Guinea, který byl svěřeneckým územím, od SN (Společenství Národů, po válce vznikl název OSN) pro Austrálii a Nový Zéland, země, které byly vlastně vtaženy do druhé světové války v prosinci 1941 a to i v Tichomoří (předtím již od začátku II. světové války bojovaly po boku Velké Británie i v severní Africe). Než však dorazila tehdy pomoc z USA a slíbená pomoc i z Velké Británie, musely si jmenované země pomoci v Tichomoří samy. A zde si dovolím citovat pana profesora Davida Hornera, který v, Kapitola 8., jeho studie nazvané: „ Příspěvek zemí ANZAC (Australian and New Zealand Army Corps)“, článek s názvem:
AUSTRALIE A NOVÝ ZÉLAND V TICHOMOŘSKÉ VÁLCE., kniha - PRŮVODCE VÁLKOU V PACIFIKU – Od Pearl Harbour po ...

Část 1.

Ačkoliv v pomyslném žebříčku 182 leteckých es francouzského letectva – L´aéronautique militaire Velké války se svými 9 sestřely obsadil 63 pozici, díky čemuž tak doposud spočívá, a zřejmě i nadále bude spočívat v hlubokém stínu mnohem známějších bratrů ve zbrani Foncka, Guynemera a dalších. Přesto v životopise Georgese Marcela Lachmanna můžeme nalézt několik skutečností, které ho v porovnání s ostatními piloty činí něčím výjimečným.

Poprvé spatřil tento rodilý Pařížan světlo světa dne 10. srpna 1890 v alsaské rodině Alphonse Lachmanna a François Loehler, žijící toho času na adrese boulevard de l'Hôpital 140, classe 10, Paris. Tehdejší hlavní město světového letectví nebylo na dostatek podnětů a inspirací rozhodně vůbec skoupé, obzvláště pro formující se životní cesty technikou okouzlených mladíků. Mladého Georgese nevyjímaje. Tento podědil od svého otce pracujícího jako mechanik strojařské vlohy, načež ve svých čtrnácti letech nast ...

Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB 1931-1945. Č 52.




Zde viz mapu oblasti Barmy, na které jsou zachyceny boje do května 1945 (v levém spodním rohu náčrt), kdy spojenecké jednotky vstoupily do Rangúnu. Mapa je majetkem Wikipedie a zde byla upravena.
Zachycená fakta hovoří o tom, že Admirálu Lordu Mountbattenovi byla prý v této válce dána poslední šance k naplánování velkého (obojživelného) kombinovaného (obojživelného) útoku války. Sám tuto akci nazval Operace „Dracula“ a jejím cílem bylo dobytí Rangúnu. Lord v ní velice spoléhal na to, že se IV. sboru podaří obsadit letiště v Toungoo do 25. dubna 1945. Odtud pak měla spojenecká letadla startovat k akcím, kdy měla podporovat útočící jednotky Spojenců. Spojenecký IV. sbor byl pak rychlejší a letiště v Toungoo obsadil již 22. dubna.




Zde viz admirál, Lord Mountbatten. Foto je majetkem Wikipedie.
Na celé Operace „Dracula“ se podílely i bitevní a letadlové lodě ...

Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB 1931-1945. Č 49.



Mapa útoků spojeneckých armád do Ragúnu, konec roku 1944, květen 1945. Náčrt je na několika webech, zde byl zmenšen.
Postup Spojenců do Rangůnu.
Z historických podkladů je možno nejprve konstatovat, že britská 14. armáda generála Slima, s pomocí činditských jednotek (Operace Thhursday), které operovaly okolo Indaw, uštědřila japonské armádě velkou porážku. Japonští generálové, Mutaguči (japonská 15. armáda) a Kawabe (velel japonské Barmské oblastní armádě /Burma Area Army/, se sídlem v Rangúnu), kteří nikdy ani v duchu nepomysleli na to, že by byli poraženi, posílali každý den své vojáky na jistou smrt.
Byl srpen roku 1944, když Japonci zahájili oběma stranami tak dlouho očekávaný ústup. Srpnový ústup přinesl mnoho zásadních změn na velitelských místech a to jak v japonské armádě, tak i ve spojeneckých vojscích. Z historických zápisů změny velení na obou stranách, zachytil i historik David Rooney, ve své knize - ...

Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB 1931-1945. Č 46.


Boje ve východní Indii, severozápadní Barmě (Myanmar), japonských a Spojeneckých armád, sborů, divizí a pluků v roce 1944. Skica je volně na několika webech.
Bylo 13. dubna 1944, v 11.30 před polednem, když se dvě dograské roty s několika tanky přiblížily velice blízko k nerovnému, něco přes 5 km dlouhému vrcholku hřebenu a to v bitvě u Nungshigumu (začátek viz u konce Č 45). V době kdy skončila krycí dělostřelecká palba, se rozjely tanky. Svah před nimi byl však tak příkré, že nešlo, ani při maximálním sklonu hlavně, zamířit na japonské bunkry, takže velitel každého tanku musel mít vystrčenou hlavu z poklopu a sám řídit palbu. A takto se pak tanky dostaly až k předním krytům, když několik japonských vojáků vyskočilo a snažilo se upevnit na tanky nebezpečné magnetické miny. Velitelé tanků naštěstí pomocí pistolí a granátů nebezpečí brzy odvrátili, avšak hned několik z nich vše zaplatilo svým životem. Co ...