PALBA.CZ

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 31.

Mapa japonských anexí v Asii







od roku 1875 do roku 1939, mapa volně přístupná na několika webech.

Japonské námořní zbrojení v 30. letech 20. století.

V zemi "Vycházejícího slunce" bylo pro třicátá léta dvacátého století příznačné že i námořnictvo nechtělo zůstat pozadu za agresivní armádou , která již bojovala v Číně. I japonské císařské námořnictvo mělo stoupence "Skupiny císařské cesty" - tzv. kódóha (seveřanů) a "jižanů" tzv. Skupiny kontroly - tóseiha. V námořnictvu se však jižané i seveřané shodli na jednom principu - Musí být vybudované silné válečné i obchodní loďstvo, které bude podmínkou i zárukou pro provádění "aktivní" - čti "expanzivní, útočné zahraniční politiky"! Kdo dobře vše četl, tak ví, že japonští admirálové byli nespokojeni se stavem - "vlastně již od podpisu Námořní smlouvy pěti velm ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 28.

Mapa







na které jsou patrné anexe Japonska mezi roky 1931-1937, pro Palbu kreslil Roz.

Japonsko 1933-1936. "Císařská cesta" versus "Kontrola".

Když se okupací Džeholu (viz mapa) pro Japonsko uzavírala, v roce 1933, prvá fáze expanze na kontinentě, otevírala se druhá fáze jejich cesty, nejen k dalším dílčím útokům. Vlastně začínala další příprava na cestě k válečnému vystoupení země vycházejícího slunce v Asii.

V samotném vnitropolitickém životě Japonska stále pokračovala, i v roce 1933, cesta k "extrémní nacionalistické společnosti", způsobem rozvíjení politické propagandy i "praktické činnosti", která nejednou směřovala k přípravě a vzniku spiknutí, přípravám převratu, ale i k různým druhům teroristických útoků. Právě rozvinutí spikleneckého prostředí a teroristické metody vlády v Japonsk ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 25.

Mapa







územních zisků Japonska a vývoj situace na Dálném východě, 1931-1937. Pro Palbu mapu nakreslil Roz.

Brzy po atentátu na premiéra začaly ve vnitropolitickém životě Japonska vznikat další potíže. Na konci minulého článku bylo řečeno, že po smrti Inukaie, byl již 16. května 1932, jmenován prozatímním ministerským předsedou Korekijo Takahaši, ale další ministři odmítli nominaci nového premiéra a ten nabídl rezignaci celé japonské vlády. Císař Hirohito ji nepřijal.



"Kníže Saiondži, jehož souhlas byl nezbytný pro jmenování premiéra, se uchýlil do určité pasivní rezistence. Chtěl tak dát najevo svůj odpor proti událostem 15. května. V úterý 17. května přijel, jak žádal zvyk, posel s osobním pozváním císaře do Okicu. Podle tradice měl Saiondži za těchto okolností jen dvě možnosti - buď mo ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 22.

Mapa,







na které jsou japonské agrese mezi roky 1931 až 1937. Pro Palbu nakreslil Roz.

Ještě než mohl vstoupit v platnost japonský návrh na příměří v Šanghaji, návrh, který vycházel z pětibodového návrhu západních velmocí a USA, situace ve městě se ještě více přiostřila. Dokonce se den 7. února 1932 stal "černým dnem" japonského válečného námořnictva. Neúspěchy v boji ve městě Šanghaji znamenaly, že japonská námořní pěchota zaznamenala v bojích i porážky a nepostupovala. Stalo se takřka dříve nemyslitelné, admirál Šiozawa musel požádat o spolupráci, přesněji řečeno o pomoc, japonské pozemní síly. Dne 7. února se tak musela v Šanghaji vylodit smíšená brigáda pozemních sil, což bylo 10 000 vojáků a důstojníků, "aby vytrhla trn z paty Šiozawovým modrokabátníkům" (zde viz mapu







na které jsou japonské agrese mezi roky 1931 až 1937. Pro Palbu nakreslil Roz.

Ještě než mohl vstoupit v platnost japonský návrh na příměří v Šanghaji, návrh, který vycházel z pětibodového návrhu západních velmocí a USA, situace ve městě se ještě více přiostřila. Dokonce se den 7. února 1932 stal "černým dnem" japonského válečného námořnictva. Neúspěchy v boji ve městě Šanghaji znamenaly, že japonská námořní pěchota zaznamenala v bojích i porážky a nepostupovala. Stalo se takřka dříve nemyslitelné, admirál Šiozawa musel požádat o spolupráci, přesněji řečeno o pomoc, japonské pozemní síly. Dne 7. února se tak musela v Šanghaji vylodit smíšená brigáda pozemních sil, což bylo 10 000 vojáků a důstojníků, "aby vytrhla trn z paty Šiozawovým modrokabátníkům" (zde viz mapu



...

Dynamitová děla

Velkým problémem klasických dělových konstrukcí byly především vysoké teploty uvnitř hlavně vzniklé odpálením nálože. Rovněž k nim bylo nutné dopravovat velké množství střelného prachu. Mnozí konstruktéři tak obrátili svou pozornost k látce, které je všude a je zdarma, začali tedy experimentovat se zbraněmi poháněnými stlačeným vzduchem. Je pozoruhodné že jedny z prvních pneumatických děl vznikaly na druhém konci světa a to v Americe. Leč zde jdou ruku v ruce s objevem nitroglicerínu v roce 1847. Zásadní změna přišla roku 1866, kdy jej Alfred Nobel (1833-1896) stabilizoval křemelínou (infusoriová hlinka) a tak vznikl dynamit. Samotný dynamit je poměrně stálý na rozdíl od samotného nitroglycerínu, který vybuchuje již při malém nárazu. Dynamit ale nebyl vhodný k přímému odpálení projektilu z hlavně, jelikož jej nedokázal dostatečně urychlit. Konstruktéři jej tedy využili nepřímo, právě dík ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 19.

Mapa







japonských agresí od roku 1931 do roku 1937. Pro Palbu nakreslil Roz.

Další jednání v SN o Mandžusku.

Jak bylo minule řečeno, další jednání ve Společnosti národů (dále též SN) začalo 16. listopadu 1931. Rada SN se k němu sešla toho dne v Paříži, kde jí předsedal francouzský ministr zahraničí Aristid Briand. Dalšími jednajícími byli za VB sir John Simon, za USA, jako neoficiální, tzv. "styčný činitel" tam byl vyslán velvyslanec Spojených států v Londýně Charles B. Dawes. Úloha Dawese byla popisována jako sporná, neboť se většiny jednání vůbec neúčastnil.

Nejvíce zprvu hovořil japonský delegát, který stále točil okolo jednoho základního argumentu, že Čína, podle něho, stále není schopna dostát svým závazkům, které vyplývají z mezinárodních smluv a proto musela japonská vojska zasáhnou ...

Donínsko a „spol.“

České panství na Labi











A nyní se podíváme zase zpět k do střední Evropy, do končin i dějů nám výrazně bližším, přesto ne tak známým. Čeští panovníci (jako koneckonců všichni ostatní) se snažili o rozšiřování svého území s tu většími, tu menšími úspěchy. Jednou z oblastí, kam upínali své zraky a snažili se prosazovat svůj vliv, bylo okolí Labe severně od Krušných hor.



Při svém nástupu se Slovanské obyvatelstvo v 6. a 7. století usídlovalo podél prakticky celého Labe. Místní Polabští Slované, ale nedokázali vytvořit pevný státní útvar a po nástupu výbojné „christianizační“ politiky císaře Jindřicha I. v letech 928 až 934 byla většina slovanského osídlení v námi sledované oblasti podmaněna a kontrolována z hradu v Míšni místním markrabím a záhy i biskupem. Skutečná a intenzivní germanizace zde usazených Slovanů pak začala na konci 11. století.



...

Araukánské války

V polovině 16. století probíhala na území dnešního Chile válka s domorodými Mapuči, dříve známými jako Araukáni nebo Araukánci. Konflikt je znám jako Araukánské války, k němu si ale řekneme víc později. První kontakty Mapučů s bělochy se datují do první poloviny 16. století, kdy na jejich území pronikl z Peru španělský conquistador Pedro de Valdivia. Mapučové pod vedením náčelníků Caupolicána a Lautara kladli dobyvatelům tuhý odpor. Sám Valdivia byl roku 1553 po prohrané bitvě Mapuči zajat a usmrcen. Na straně Mapučů se v bojích se Španěly vyznamenal toki (náčelník) Lautaro, který se od Španělů naučil chovu koní a měl hlavní podíl na porážce Valdivii. Mapučové žili v malých rodinných osadách, tvořených dřevěnými či hliněnými domy. Ústřední moc představovali náčelníci toki (toqui, tj. "ti, kdo mají sekeru"), volení pro období války. Symbolem jejich moci byla sekera zhotovená ze surové mědi. Původně lovci ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 16.

Mapa







japonské agrese v letech 1931 až 1937. Z map volně přístupných na webech nakreslil pro Palbu Roz.

V předchozím Č 15 jsme otevřeli článek s názvem - Historický a politicko-vojenský průběh Mukdenského incidentu. Začali jsme si říkat co vlastně dělali onen den, kdy došlo k otevřenému konfliktu v Mukdenu, její hlavní aktéři, velitel Kuantungské armády, plánovači a dohlížející na akci. Jména jsou: generál Šigeru Hondžó, ostatní, jejichž funkce v incidentu jsou popsány v Č 14 a Č 15 pak jsou jména: Tatekawa, Itagaki a Doihara.

Nyní si tedy řekneme o dalším aktéru, který měl provést vlastně signál pro ostatní záškodnické oddíly. Byl jím poručík Suemori Komoto. Poté budeme pokračovat průběhem akce - Mukdenský incident, - jak jej popisuje historická literatura, archivy dokonce i diplomatic ...

Dne 29. července 1967 došlo na palubě americké letadlové lodi USS Forrestal k neštěstí, jehož důsledkem bylo 134 mrtvých a 161 zraněných členů posádky, nehledě na obrovské materiální škody. Co této nehodě předcházelo a jaké byly příčiny?

Letadlová loď CV-59 USS Forrestal, první plavidlo stejnojmenné třídy a první z moderních, tzv, superletadlových lodí (supercarriers) byla spuštěna na vodu 11. prosince 1954 v loděnici Newport News Shipbuilding and Drydock Co. Kmotrou se jí stala vdova po ministrovi obrany Jamesi Forrestalovi, jenž za nevyjasněných okolností zemřel na psychiatrickém oddělení námořní nemocnice v Bethesdě; spekulovalo se o sebevraždě.
Pěkný souhrnný článek o tomto zajímavém plavidle máme zde:

http://palba.cz/viewtopic.php?f=43&t=71 ... 02e1#p8743

Vietnamská mise

USS Forrestal vyplula 6. června 1967 z námořní základy v Norfolku ve Virginii, aby se zúčastnila bojových operací na Yankee Station v Tonkinském ...