Radiostanice a spojení v Pacifiku (3)
Rádiová komunikace probíhala převážně telegraficky, fonicky, případně radiodálnopisem. Každý typ komunikace používá jiný způsob modulace vysílače.
Technicky nejjednodušší typ provozu je telegrafní. Radista vysílá text pomocí telegrafního klíče v tzv. Morseově abecedě, kde má každé písmeno přiřazen jeden sled teček a čárek. V rytmu těchto teček a čárek je přerušovaná nosná vlna, generovaná vysílačem. Na přijímací straně je pomocí zařízení nazývaného BFO (Beat Frequency Oscilátor, česky „záznějový oscilátor“) přijímaná přerušovaná nosná vlna převedená do slyšitelné podoby – pípání v rytmu protistanicí vysílaných značek v Morseově abecedě.
Telegrafie je zde od samého počátku rádiového vysílání. Její značnou výhodou je vedle technické jednoduchosti potřebného zařízení i vysoká komunikační účinnost. Dobrý telegrafista dokáže přijímat i signály na hranici šumu a v prostředí, zarušeném atmosférickými výboji. To vše je ale vykoupeno nutnost ...