
Moderní kresba - Joe Hinds
Jako u většiny plavidel Konfederace, byla i Manassas původně civilní lodí, přesněj parním remorkérem/ledoborcem Enoch Train hnanou dvěma vrtulemi (nikoli oblíbeným kolesem). Původní loď byla postavena roku 1855 Jamesem O. Curtisem v samém srdci Unie, ve městě Medford, Massachusetts. Na začátku války ji zakoupil, v New Orleans, kapitán John A. Stevenson, který se ji rozhodl použít jako korzárskou loď, načež ji odvezl do Algiers v Louisianě. Zde byla budoucí Manassas osazena útočným klounem a byl radikálně přestavěn i její trup. Ochranu tvořil tzv. "želví krunýř", celá loď tedy byla zakuta do železných plátů o síle 1,5 palce. Loď byla i velice malým cíle, jelikož byla projektována tak aby nad hladinu vystupovala část o výšce pouhé 2,5 stopy, kde byl umístěn především komín a ventilační otvory. Trup měl vypouklý tvar, což v kombinaci se silným pancéřováním způsobovalo, že se od trupu lodi, dělové střely jednoduše odrážely. Příď byla osazena již zmíněným, železným klounem, který dokázal velice snadno pronikat boky nepřátelských lodí hluboko pod čarou ponoru. Navíc byla loď vybavena jedním 64-liberním dělem typ Dahlgren. Manassas dosahovala díky svému doutníkovitému tvaru velice dobrých rychlostí, což v kombinaci s malými rozměry znamenalo, že loď byla velice těžké zasáhnout. Patrně nikoho nepřekvapí že si CSS Manassas brzy vysloužila mezi námořníky Unie přízvisko "pekelný stroj".

Původní Stevensonova kresba, pro porovní vzhledu
Loď sice byla původně koncipována k přepadávání obchodních lodí Unie, leč její kariéra se měla vydat zcela jiným směrem. CSS Manassas byla totiž zabavena konnfederačním důstojníkem zodpovědným za obranu vodní cesty k New Orleans, admirálem G. N. Rollinsem. Již 12. října roku 1861, byla Manassas vyslána spolu s dalšími pancéřovanými loďmi, aby napadla unijní bolkádu ústí řeky Mississippi. Kapitán lodi, poručík A. F. Warley, si vybral jako první cíl unijní šalupu USS Richmond. Během přibližovací plavby se střely vypálené z nepřátelských děl, od železného trupu jen odrážely a nenápadný útočník zdárně dosáhl cíle. Richmond se podařilo zasáhnout pod čarou ponoru, ale loď se nepodařilo potopit, ba co víc, došlo k poškození i lodi Manassas. Silná rána poškodila komín, příď a motor. I takto poškozená loď se ale dokázala stáhnout a to i pod těžkou palbou z USS Preble a Richmond. Jejich střely se ale opět odrážely od trupu pancéřované lodě. Dva měsíce po této bitvě si konfederační vláda povšimla nevšedních úspěchů této konstrukce a loď oficiálně odkoupila. Čtyři měsíce po útoku na USS Richmond, rozhodl admirál David Glasgow Farragut, že je nutné prorazit blokádu pod New Orleans, nedaleko pevnosti Fort Jackson a St. Philip. Tato bitva pozděj dostala přízvisko Battle of the Passes. Po osmi dnech ostřelování flotily Unie ze samotné pevnosti, vyrazila pod rouškou tmy do boje 24. dubna 1862 i CSS Manassas. Pokusila se prorazit trupy hned tří lodí. Nejprve zaútočila na USS Pensacola a následně i fregaty USS Mississippi a USS Brooklyn. Jediný úspěch ale zaznamenala až u poslední jmenované lodi, ale ani loď USS Brooklyn nedokázala řádně potopit. Během celého útoku byla Manassas terčem palby ze všech lodí Unie, leč opět hladce proklouzla bez větších potíží. Loď následně začala pronásledovat lodě Unie, které se snažily dostat hlouběj do vnitrozemí. Proti silnému proudu se jednalo o vskutku loudavý hon. K překvapení kapitána Warleyho, se jedna z lodí odpojila od skupiny a namířila si to přímo proti Manassasu. Byla to velká kolesová loď Mississippi a hrozilo že se obě lodě srazí. Úhybný manévr se sice podařil, leč loď uvízla na mělčině. V ten monet se stala snadným terčem pro nepřátelská děla a sama mohla odpovídat jen palbou z jediného děla. Kapitán shledal nastalou situaci krajně zoufalou a urychleně vydal rozkaz k opuštění lodi. Několik let po válce se v knize "Battles and Leaders of the Civil War" tvrdilo, že minimálně jeden z členů osádky lodi Manassas, byl zabit námořníkem Unie. Kapitán poručík A. F. Warley ale nezapsal, v oficiální zprávě ze dne 13. srpna 1863, ztrátu ani jednoho ze členů osádky. Je tedy pozoruhodné, že celá osádka této lodi přežila všechny urputné boje. Vratme se ale k osudu, již opuštěné ocelové schránky, která byla i nadále terčem nepřátelských děl. Hořící plavidlo se brzy odpoutalo od mělčiny a bylo proudem hnáno přímo proti lodi admirála Davida Dixon Portera, který se musel hořící lodi vyhnout. Porter se údajně pokusil loď zachránit, jako technickou kuriozitu, ale dřív než se ji podařilo zachytit, Manassas explodovala a okamžitě se potopila. Pokud je mi známo tak se na dně řeky Mississippi, tato nevšední loď nachází dodnes. Údajně je v relativně dobrém stavu, ale zatím není možné vyzvednou žádnou z větších částí trupu.
Na závěr několik údajů:
Výtlak: 387t
Rozměry: 43,6 m x 10m x 5,18m
Pohon: parní stroj, dvojitý šroub
Osádka: 36 mužů a důstojníků
Výzbroj: 64-liberní Dahlgren, pozděj nahrazený 32-liberním dělem
Pancéřování: 38mm

Manassas taranuje USS Brooklyn


Výřez z velkého obrazu (manassas zcela vpravo)
Zdroje:
http://www.cottage-industries.com/store ... at=33&ID=0
http://www.history.navy.mil/photos/sh-u ... nsas-k.htm
http://www.squidoo.com/cssmanassas
http://www.numa.net/expeditions/manassa ... ansas.html
http://www.history.navy.mil/photos/sh-u ... nassas.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/CSS_Manassas