Libellus honoris c. k. důstojníků padlých ve válce roku 1866

[adraj]

U příležitosti 145. výročí války roku 1866 jsem vydal knižně komentovaný seznam 952 rakouských důstojníků, kteří padli nebo zemřeli za polního tažení roku 1866 na všech tehdejších bojištích a to, jak severní, tak i jižní fronty. Včetně bojů ve středním Německu a v Dalmácii. V minulosti takovéto monumentální a kompletní dílo ještě nikdo nevydal, ba ani oficiálními místy sestavené seznamy nejsou úplné. Z tohoto důvodu se jedná o zcela ojedinělou publikaci završující mou šestnáctiletou badatelskou práci.
Kniha je napsána formou lexikonu a jsou v ní vzpomenuti všichni rakouští důstojníci, kteří během války 1866 přišli o život, a proto jsou v ní zahrnuti nejen padlí, ale též i zemřelí na následky zranění či nemocí a úrazu apod.
V samotném textu pak uvádím vždy celé jméno se všemi jeho existujícími variantami, zařazení a hodnost. Asi u čtvrtiny osob přidávám stručný životopis nebo případný popis úmrtí pokud mi byl z dostupné literatury, jejíž seznam čítá 211 titulů, znám. Seznam je doplněn obdobnými informacemi o 40 osobách, jejichž úmrtí považuji za sporné. Přiloženy jsou tři přehledové tabulky podle různého třídění, a to dle střetnutí, dle jednotek a dle hodností.
Případní zájemci o knihu mě mohou kontaktovat na e-mailu adrajdvorak@tiscali.cz. Kniha není v knihkupectvích běžně k dostání. Cena je 350 Kč.

[kacermiroslav]

Hmmmm......tak věřím, že pán si s tím musel dát pořádný kus práce. Celkově bych řekl, že Prusko-Rakouská válka a Rakousko-Italská z roku 1866 je na Palbě a i celkově na české scéně, nedoceněná. Moci publikací jsem nikdy na kližních pultech neviděl. Takže sám za sebe, budu vážně o nákupu uvažovat.

[jarl]

To vypadá na velmi zajímavou publikaci. Rád bych se zeptal zde jsou v ní zahrnuti i námořní důstojníci padlí v bitvách u Helgolandu a u Lissy.

[adraj]

Jmenováni jsou jen řadolodníkapitáni Klint, Moll a řadolodní praporčík Proch, kteří padli v bitvě u Visu. Helgoland patří do jiného historického období. Zpracoval jsem pouze padlé důstojníky v roce 1866 a to jen ty, kteří zemřeli v době válečných operací.

[Hans S.]

No mrzí mě, že je to mimo můj obor, protože podobně zpracované dílko by se mi asi velmi zamlouvalo

Jen nevím, jestli překládat ten termín "Linienschiff", asi bych raději zvolil označení hodnosti v němčině. Bylo by prosím možné sem vložit třeba krátký vzorek textu - třeba jednu vybranou osobu? Jako takovou demoverzi...

[adraj]

Musel jsem to přeložit do češtiny, protože píšu česky a nikoliv německy a skloňování nás k tomu nutí. Někdy u některých dnešních moderních autorů mám pocit při čtení, že polykám doslova dlažební kostky, protože ignorují českou mluvnici. Někdy je to však docela těžké najít řešení, aby netrpěl ani jeden jazyk. To připouštím.

[Destroyman]

No přiznávám, s překladem řadolodní kapitán se taky setkávám poprvé a vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Asi bych to řadil do kategorie slov typu břinkotruhla, čistonosoplena, knihovtipník apod.
Hodnost linienschiffskapitän jsem to do češtiny viděl buď přeloženou jako "kapitán řadové lodi", nebo to bylo převedené do současného jazyka jako "námořní kapitán".

[950]

Přikláním se k tomu co podotkli Hans S. a Destroyman: Myslím si, že hodnosti, názvy, označení typů a funkce by bylo lepší napsal německy (ostatně byl to tehdy i velící jazyk) a do závorky bych dal český překlad. Ale to je věc pana autora, nechci mu do toho kecat.
Pokud jde o jmenný seznam všech důstojníků tehdejší K.k. Landmacht a taktéž K.k. Kriegsmarine, je na
http://books.google.de/books?id=TrEAAAA ... &q&f=false
(Militär-Schematismus des österreichischen Kaiserthumes f¨r 1866)

[Destroyman]

Napadlo mě pár jazykovědných věcí, snad je to trochu zábavný, tož se o to podělím.
Budeme-li překládat linienschiffskapitäna jako řadolodního kapitána, pak musíme použít stejný mustr i na hodnosti korvettenkapitän a fragattenkapitän, to dá rozum. Tím místo běžnýho fregatního a korvetního kapitána dostaneme zajímavě znějícího korvetokapitána a fregatokapitána.
Ale to je jen začátek, klidně můžeme jít ještě dál. Tak třeba fregata samozřejmě taky není české slovo, pochází z anglického frigate a v 17. až 19. století se tak označovaly válečné lodě nesoucí děla na palubě a v jedné řadě v podpalubí. Tím z fregatokapitána dostáváme válečnáloďsdělynapaluběavjednéřaděvpodpalubíkapitána. Jenže ono ani slovo kapitán není až zas tak moc české, možná by bylo na místě použití slova hejtman. Takže tu najednou máme válečnáloďsdělynapaluběavjednéřaděvpodpalubíhejtmana. Nicméně i původ slova hejtman můžeme jednoduše vystopovat do německého hauptmann (hlavní muž) a pokud chceme dodržet jazykovou čistotu měli bychom použít něco jiného - třeba slova vladyka nebo vojevůdce. Tímto se nám fregatní kapitán stává válečnáloďsdělynapaluběavjednéřaděvpodpalubívladykou.
Ale to ještě není konec, protože se obloukem můžeme vrátit k řadolodnímu kapitánovi. Udělali-li jsme z fregatního kapitána válečnáloďsdělynapaluběavjednéřaděvpodpalubívladyku, musíme použít stejný mustr i na linieischiffskapitäna, protože pojmem linienschiff se označovaly lodě s děly na palubě a ve dvou či více řadách v podpalubí. Tím pádem namísto řadolodního kapitána dostáváme válečnáloďsdělynapaluběavedvoučivíceřadáchvpodpalubívladyku.
Zde však stále ještě nemusíme končit; vrátíme-li se k pojmu fregata/frigate/, musíme vzít v úvahu, že ani tenhle výraz nespadl z nebe a že vznikl z francouzského slova brigantine, kterým se původně označoval menší typ plachetnic pirátů (brigantů). A tím asi končím a zahanbeně přiznávám, že si absolutně neumím představit, jak by teď měl znít titul chudáka fregatního kapitána v puristické češtině...

[adraj]

Hoši, chtěl bych vidět zdejší diskusi nad pojmy jako byly vrchník čili plukovník či praporník čili major nebo dvojna čili divise, čtyřice čili Doppelreihe atd., atd. A propo v celé své knížce používám výraz setnik čili velitel setniny a německy zde již změný Hauptman. Nevím jak je zde dalece známo, že rakouská armáda v napoleonských dobách měla jak Hauptmanna tak i Capitäna a časem došlo k sloučení těchto hodností a kapitán byl setníkem 2. třídy a Hauptmann setníkem 1. třídy. Kdybyste se více zabývali obdobím války 1866 nebo i starším tak byste se nepozastavovali nad kdejakou ptákovinou, která vám připadá jako blbost.
Už roku 1866 existovaly české ekvivalenty rakouské vojenské terminologie a běžně se i české výrazy používaly. V českých jednotkách se i česky velelo a v regimentech doplňovaných z jiných zemí mocnářství se též velelo národním jazykem. Samozřejmě na nejnižší úrovni. Dokonce vyšla kniha od Miroslava Tyrše v roce 1867 pod názvem "České velení a názvosloví vojenské". Případy národního velení jsou uváděny v literatuře i na pruské straně.
K připomínce, že němčina byla velícím jazykem musím dodat, že v námořnictvu se roku 1866 běžně používala i italština, protože rakouské námořnictvo vzešlo z námořnictva Benátské republiky.
K připomínce Děvětsetpadestátky. Moje kniha není seznam rakouských důstojníků, ale pouze padlých důstojníků ve válce 1866. Bez uvedeného schematismu, který je mimo jiné v psaní vlastních jmen velice nepřesný, jsem se při psaní neobešel.
Výraz námořní kapitán se mi sice líbí, ale ten byl používan v německém námořnictvu a já jsem se ve své knize dotkl jen rakouského námořnictvo, kde se slovo řadolodní používal ještě i v době, kdy již žádné řadové lodi neexistovaly.
Destroymanovi bych pak doporučil dvě věci. Aby se přejmenoval na Detractmana nebo jestli se mu spíš líbí na Pooh-poohmana a aby své originální myšlenky hodil na papír a zkusil si je vydat knižně. Rád se potom zapojím do následné diskuse.

[Destroyman]

Destroymanovi bych pak doporučil dvě věci. Aby se přejmenoval na Detractmana nebo jestli se mu spíš líbí na Pooh-poohmana a aby své originální myšlenky hodil na papír a zkusil si je vydat knižně. Rád se potom zapojím do následné diskuse.

K tomu se dá dodat jen kultovní hláška z filmu Knoflíkáři: „Nežereš maso a nepoznáš vtip.“

BTW nick si měnit nebudu. Díky za návrhy, ale slovo Destroyman ve spojení s opičákem v avataru je ve virtuálním světě (nejen) cz/sk internetu celkem slušná firma už asi od roku 2004 a zatím nemám důvod na tomto stavu cokoli měnit. A jestli chceš se mnou diskutovat, nevidím v tom problém. Článků tu mám dost, stačí se tu jen trochu porozhlédnout. Což bys asi měl, když už jsi sem šoupnul ten svůj spam/reklamu nebo co to je.

[skelet]

oba dva napočítejte do deseti než na sebe budete reagovat!

[950]

adraj: Je samozřejmě pravdou, že velící řečí v rakouském námořnictvu byla původně italština, ale vzpourou a s ní i zhruba ročním osamostatněním se Benátek na úkor mocnářství v letech 1848-49 byly např. veškeré lodě, které nepadly vzbouřencům v Benátkách do rukou, striktně přejmenovány z italských jmen na jména německá a protože italský živel v námořnictvu se dal vesměs do služeb vzbouřenců, začala se používat němčina. Po povstání samozřejmě italský živel nabyl opět jisté síly, ale už nikoliv takové, jako před vzpourou. Italština se např. na Marine-Akademie vyučovala, ale velelo se již německy. Navíc podstatného významu začal nabývat živel dalmatinský, tedy chorvatština s dalmátským dialektem. Správný námořní oficír však musel umět německy, italsky a dorozumět se chorvatsky, učil se i angličtinu a francouštinu, ať byl jakékoliv národnosti.
Jinak k těm schematismům, to jsou ofocené originály tak jak je ve své době vydalo K.k. Reich-Kriegs-Ministerium ve Vídni. Já samozřejmě pochopil, že se zmiňujete jen o těch padlých, ale já tento zdroj připomněl i pro ostatní. A pokud jde o jména (to je samozřejmě opět jen můj názor), myslím, že by se měla psát tak, jak je psal dotyčný nebožtík, i když se nám zdá, že jde o třeba česko-německý paskvil. Tedy, pokud se někdo třeba psal Gerzhabek a nikoliv Jeřábek, mělo by to být psáno podle dotyčného. On i Feldmaschall Graf Radetzky se psal tak jak se psal, nikoliv Radecký, jak mnozí čeští autoři píší. Proč? Ano, narodil se v Čechách, ale byl to tzv. Austriják mluvící německy (byť uměl i česky, italsky atd).

[adraj]

A co dělat v případech, že třeba pět pramenů uvádí každý jiné jméno? Jak to bys řešil? Detailním porovnáním se dojde ke zjištění, že i tzv. oficiální schematismus se striktně nedrží již sebou uvedeného tvaru jména, ale bylo to prostě nejspíše jen v rukou sazeče v tiskárně a možností tiskařských typů písma.