ale dost polaku a spol., konecne se dostavam k tomu o cem jsem chtel hovoriti ... takze nejdriv souhrn ... Rosomaku predpokladam, ze kdyz
Platba v lednu byla záloha pod nátlakem Německa.
tak stale plati to tvoje ze Treti rise by nemohla pokracovat ve zbrojeni, protoze
Němci by nemohli zbrojit, kdyby nedostali z druhé republiky v lednu 1939 481 miliónů korun, z toho 465,8 milionů Kč ve zlatě a devizách a to po stupňovaném nátlaku trvajícím od přijetí Mnichova.
Jedna Me-109 E stála 86.000 říšských marek.
Při kurzu 1 RM = 6 Kč si např. Německo mohlo postavit 900 těchto stíhaček.
Tj. bez peněz do války nelez.
(dovolil jsem si upravit letopocet na leden 1939, protoze evidentne jde o preklep tak aby to pripadne nedelalo bodel)
a dale
Pár tvrdých čísel o situaci Německa v té době:
příjmy 15 miliard RM, výdaje 30 miliard RM
státní dluh 40 miliard RM
schodek zahraničního obchodu 0,13 miliardy RM přes veškeré proexportní úsilí či barterový obchod
dluhy u zbrojních firem 12 miliard RM
téměř nulové zásoby zlata a valut ve výši 0,07 miliard RM
setrvalý propad hospodářské výroby daný dramatickým omezením dovozu
ad katastrofální finanční situace Německa v roce 1938: říká Ti něco pojem měna krytá zlatem?
Ovsem situace se vyrazne zmenila v lednu 1939
Jak vidíme na příkladu Německa, tak rozběhnutí letecké výroby po obdržení československého zlata se v roce 1939 rychle rozeběhlo (když měla německá vláda - přesněji Göring který tehdy vedl ministerstvo financí - čím zaplatit).
Byly zde dříve zmiňovány problémy s výrobou eliptického křídla, ale víme, že byla objednána zkušební série 10 ks do konce roku 1938, která byla po Mnichovu zrušena - cca tři letadla měsíčně.
Tj. v průběhu ledna se mohla rozjet skutečná sériová výroba např. 100 ks. Nevím, co je na této úvaze tak fantastického.
nakonec celkovy sumar po pochybnostech ze by ta pulmiliarda z ledna mela takovy vliv
Pánové, trocha ekonomické teorie. Tu nešlo o finanční hodnotu, ale o 14 tun zlata. Německo si za svoji pracně stabilizovanou marku mohlo koupit v zahraničí pouze to, co se jí podařilo vyvézt. A obchodní bilanci mělo dlouhodobě zápornou přes veškerou snahu.
K tomu si připomeňme, jak jsem tu uváděl, že Německo nemělo v roce 1938 již žádné zlaté rezervy - tj. potřebné nákupy 33% z celkového objemu surovin v cizině provádělo pomocí zlatých rezerv.
Největší průšvih pro Německo byl tzv. MEFO systém, z kterého kryl zbrojní program. Kryl je v podstatě nekrytými směnkami (a byl veden mimo oficiální státní dluh):
Mefo směnky vydané od roku 1934 v RM:
2,14 miliardy v roce 1934
2,72 miliardy v roce 1935
4,45 miliardy v roce 1936
2,69 miliardy v roce 1937 (do 31. března 1938)
Tj. 12 miliard RM, z nichž bylo v roce 1938 dojednáno, že splátka 3,2 miliardy RM se posune do roku 1939 (přeměněno na pokladniční poukázky). Schacht, ministr financí z toho důvodu odstoupil, protože odmítal krýt vydávání dalších nekrytých směnek, protože Hitler logicky na to naléhal. Tak nastoupil Göring...
Německo díky tomu, že dostalo československé zlato, mohlo jím krýt vytištění peněz a zaplacení směnek. Jinak by padlo do inflační spirály jako v roce 1921...
Jenom podotknu, že některé země angažované v Mnichovské dohodě opustily v roce 1937 zlatý standard a ČSR se zlatým standardem byla najednou pro finanční svět velký problém.
(zde je ale treba nepocitat s tema 14ti tunama zlata to je az brezen 1939 a tudiz mimo zajmove obdobi, viz vyse)
otazka jakej byl vliv zlata na vyrobu letadel (a tedy myslim ze muzeme pouzit na zbrojeni jako celek) + nejaky ty kursy apod.
Jednoduše. Už žádná německá banka nechtěla vzít pokladniční poukázky (natož státní dluhopisy) - úroky bohužel nevím - dokud německá vláda neproplatí dlužné částky z března 1938.
Ty bys byl spokojený, kdyby Ti chronický dlužník místo zaplacení půjčky "zaplatil" další půjčkou?
Nezapomeň, že v Německu generace bankéřů zažila hyperinflaci a dobře věděli, že by na tom jen prodělali. Také pád Danatbank a rakouského Creditanstaltu v dobách krize velmi varoval. A čísla o státním dluhu jsem zde už dával.
Těch 14 tun bylo převedeno až 4. 3. 1939, no a pro zbytek si došli pár dní později za laskavého přispění Bank of England.
Tehdejší kurz byl několik let stabilní kolem 35$ za trojskou unci. Tj. bylo to 15.754.107$.
Česká měna ale po roce 1934 velmi rychle zpevňovala, takže československá měna každým rokem rychle sílila.
Kurz Kčs vůči $ v roce 1936 byl 4:1, v roce 1937 již 3,5:1, tak si každý rychle spočítá, kolik to bylo peněz. Podobně klesal i kurz RM ke Kčs - mezi 7:1 a 6:1. Ale přepočet po Mnichovu byl 8,33:1, po okupaci 10:1.
snad jsem na nic co se tyce ty ekonomiky nezapomnel, takze ted se dostavam k samotnymu dotazu bo nejsem inzenyr ekonomie a trocha ekonomicke teorie me nezabije a treba se priucim necemu hodne zajimavemu
co me teda zajima:
Podle tebe teda stala na prelomu let 1938/39 Treti rise kdyz ne na pokraji bankrotu tak k nemu smerovala strasne rychle, coz by v pripade odmitnuti Mnichova ze strany CSR a neodstoupeni Sudet melo za nasledek, ze by Treti rise nemohla napadnout CSR z toho pouheho faktu, ze by nemohla k tomuto ukolu svoji armadu a letectvo adekvatne vyzbrojit
zatim souhlas? jestli ano jdeme dal
Sam jsi mluvil o mene kryte zlatem. Hodnotu ceskych penez v lednu 1939 jsi specifikoval na 465,8 milionu ve zlate a devizach - pro zjednoduseni zaokrouhlime na 470 milionu ve zlate ... coz pri tom, pro Nemecko priznivejsim kurzu, 6:1 bude cinit 78 333 333 RM - opet pro zjednuduseni zaokrouhlim na 80 milionu RM
a ted samotna otazka bo me to nesedi:
Pokud ma byt mena kryta zlatem tak me z logiky veci vychazi ze muze pokryt maximalne svoji hodnotu v te mene, ergo kladivka zlato v hodnote 80 mil. RM pokryje bankovky v hodnote 80 mil. RM
zbrojni program byl kryt MEFO systemem ktery byl kryt nekrytymi smenkami v celkove vysi 12 miliard RM, z toho 3,2 miliardy RM splatnymi v roce 1939 ... tato vyse a hlavne skutecnost, ze se jednalo o nekryte smenky meli velmi znervoznovat bankovni domy ktere odmitali dalsi pujcky dokud vlada nezacne splacet soucasne dluhy ... cela tato situace si i vyzadala kreslo ministra financi
a presto de facto zanedbatelna splatka 80 milionu RM na zacatku roku (bohuzel nezname uroky, ale vubec bych se nedivili, kdyby tato splatka pokryla jenom uroky z uveru) staci na to, aby se veritele uklidnili, dluznik ziskal jejich opetovnou duveru a dalsi penize na zbrojeni nebot to evidentne pokracovalo
JAK JE TO MOZNE?
takze Rosomaku muzes me tohle, prosim, vysvetlit?
tohle me osobne to titiz prijde jako strasne fantasticke a domnivam se, ze ta castka 80 milionu RM nema s pokracovani financovani zbrojeni Treti rise absolutne nic spolecneho, protoze jednoduse nemohla pokryt ani vyznamejsi cast dluhu ... je jasne ze dluznik, tedy nemecka vlada, musela duveru veritelu ziskat naprosto jinym zpusobem a ze stejnym zpusobem by duveru ziskala i v pripade ze by k one splatce 80 milion RM vubec nedoslo - tedy ziskala by ji i v dobe, kdy by CSR odmitlo Mnichov
Kdysi dávno, při vzniku peněz v dnešní podobě, to tak snad možná i bylo, ale dnes už je situace zcela jiná. Jistě to bude někde dohledatelné, jak je to v současné ekonomice s krytím oběživa.
