Lodě poháněné Flettnerovým rotorem, Turbosail

[jersey.se]

Plachty soudobých nákladních lodí jsou ovládány elektronicko-elektricky, znalost většiny členů posádky opravdového námořnického řemesla tedy může být v limitech těch cvičených lidoopů, co lze na takových leviatanech potkávat normálně a ani jich víc být nemusí. Krom toho jsou stěžně u takových lodí dostatečně nízké na to, aby byly v bouři nebezpečné. Správně navržená plachetnice (tedy loď s plachtami) se také při libovolně silném větru nepřevrhne, pokud se tedy nejedná o vícetrupé pavidlo (ovšem ne každý výrobek je správně navržen - platí to i o masově vyráběných autech ledadlech, tak proč ne o lodích?). Nakloní se, ale tím jak se nakloní, úměrně náklonu se zmenší průmět takeláže na směr kolmý větru tedy se sníží účinek větru na ní.

[Scrat]

No neznám mnoho nákladních lodí poháněných plachtami, tedy pokud se nebavíme o pokusech s vlečnými plachtami.
Ovšem pravdou je že takeláž například takové krasavice jakou je "Maltský sokol" skutečně ovládá jediný člověk z můstku.

Scrat

[asija]

omlouvam se tim "dopravni" jsem samozdrejme myslel nakladni

a opravdu jsem nevedel ze se v soucasnoti vyuziva u nakladnich lodi klasickych plachet v beznem provozu.

Tech par videi na youtube a obrazku na googlu co jsem nasel jsem povazoval za futuristicke projekty pro obdobi az bude nafta sakra draha.

Ten kite-sail mi pritom prisel uplne nejlepsi
- nepotrebuje zadne stezne prekazejici nakladani / vykladani kontejneru, je mozne tak upravdi velice jednoduse existujici nakladni lode
- proudeni vetru ve vetsi vysce je dost rychlejsi nez pri zemi
- za boure tam zadne nebezpeci nehrozi - odpor lze snizit velice rychle proste tak ze se odepne jedna strana kridla ono se slozi po vetru, spadne do vody a pak se za zbyle lano vytahne

jen mi neni jasne jesti pomoci kobinace lanek a vztalku lze tu plachu natocit v optimalnim uhlu vzhledem k smeru vetru a smeru plavby. To asi bude slabina - ze klasicke plachetnice s pevnymi stezni maji mnohem lepsi rozsah uhlu resp ucnost vzhledem k plose plachet (?).

ty stezne by asi docela snadno mohly byt sklopne nebo zatazitelne.

docela me vydesilo kdyz jsem cetl v nejake knizce ze 70.tych let o dobrave, ze tanker jedouci z perskeho zalivu do USA spotrebuje nejake nezanedbatelne mnozstvi paliva oproti rope kterou veze - neco jako 10-15% (i kdyz tomu do ted moc neverim)

[Alfik]

Kite-sail má v souč. době ještě mnohem užší rozsah použitelných směrů větru (jen asi 20%) než ráhnové oplachtění. Přesto já právě v tomto konceptu vidím budoucnost - kdykoli se může podařit vymyslet nějaký lepší systém nastavování úhlu.
Japonci nějakou dobu experimentují s třídílnou plachtou z pevných bloků, čímž řeší jak problém nastavení úhlu náběhu tak i vyklenutí profilu, a je to na motor a ovládané "z můstku" jsak píšete. Pokud se jim podaří vyřešit vyrotování plachty (u letadla je něco obdobného, říká se tomu aerodynamické zkroucení) tak by to mohla také být revoluce.
Jersey.se: Asi se shodneme, že rozhodující budou prachy. Jen ty rejdaře přesvědčí k návratu k oplachtění.
Asijo: Dokonce jsou i nákladní lodě s naprosto klasickým oplachtěním - jeden až dva stěžně s ráhnovým a vzadu latinská nebo pňová (vratiplachta). A to mluvíme jen o těch lodích které jsou velké, ocelové, a tak podobně.
Ve skutečnosti když se jukneš na lodě v reálu, ne na fotkách co jsou na netu, tak zjistíš, že na světě je nekonečné množství dhou, pinas, džunk, a jiných lodiček které jsou plachetní, ze dřeva, s výtlakem cca do 100 tun, a které se věnují dopravě zboží a lidí kolem takřka všech pobřeží světa - s výjimkou Evropy a severní Ameriky.
Kolem Afriky a jihovýchodní Asie jsou nespočítatelné. Dokonce bych řekl že typická loď na současném moři je právě dřevěná plachetní džunka nebo dhou, a řekl bych že ani nemá pomocný motor

[jersey.se]

Alfik: No to je vlastně fakt! Moc se upínáme na svou Evropu a Severní Ameriku a Japonsko. A při tom některá řešení zde používaná jsou z globálního hlediska spíše marginální, přestože my je pokládáme za běžná.