Protitankové střely
Protitankové střely
Postupem času bylo vyvinuto několik protitankových střel, pracující na různém principu. Uvádím zde pouze nejznámější střely pro obecnou představu. Ovšem rád uvítám doplnění a rozšiřující informace k tomuto příspěvku.
Kumulativní střela - HEAT
Na začátku je vhodné vysvětlit princip kumulativní střely. V osmdesátých letech 19. století americký vynálezce Monroe náhodou objevil, že pokud se z kousku trhaviny vytvoří mistička, dutou stranou se položí na ocelový plát a odpálí, důlek v ocelovém plátu odpovídá tvarem a velikostí vyduté části mističky.
Po 1. světové válce zjistil německý vědec Neumann, že vložením ocelového plíšku do dutiny v trhavině se otisk v oceli zvýší, někdy až do té míry, že dojde k proražení plátu. Uskutečnilo se mnoho experimentů, které se pokoušely využít tento jev pro některou zbraň, ale zatím bez výsledku.
Podařilo se to až v roce 1938 Švýcar Mohauptovi, který produkt svých výzkumů předvedl v Zürichu vojenským atašé z různých zemí jako tajuplný a záhadný objev. Výměnou za své tajemství požadoval obrovskou sumu peněz. Hlavní mocnosti však na tuto demonstraci poslaly své dělostřelecké inženýry a ti si velmi brzy uvědomili, že viděli vylepšený Monroe-Neumannův efekt. A tak na základě předpokladu, že dokáže-li ho využít neznámý Švýcar, svedou to oni také, ponechali odborníci Mohauptovi jeho tajemství a pustili se do vlastních pokusů. O spolupráci požádali Mohaupta pouze Američané.
Výsledkem byl přibližně od roku 1940 nový typ munice, známý jako kumulativní střela (HEAT - High Explosive Anti Tank). Jejím základem je válcová nálož s kuželovitým nebo kulovitým vybráním, vyloženým nejčastěji měděnou kumulativní vložkou. Exploze zapalovače na konci nálože vzdálenějším od dutiny způsobí detonační vlnu, která projde náloží, zničí kumulativní vložku a přemění ji v odpařující se roztavený kov. Tvar dutiny a detonační vlna, šířící se do dutiny z celého jejího povrchu, vyúsťuje podél osy dutiny v proud žhavého kovu a plynu, jež se pohybují extrémně vysokou rychlostí. Dopad takového proudu na kov nebo na jiný materiál je natolik účinný, že umožňuje proniknout překážkou a pokračovat ještě za ní.
Tento princip začaly využívat také přenosné protitankové zbraně pro pěšáky, např. Panzerfaust, Bazuka nebo magnetické miny. Německé tanky byly proto chráněny tzv. představným pancířem umístěným v určité vzdálenosti od hlavního pancíře. Postupem času byly a jsou protitankové zbraně využívajíc tohoto efektu zdokonalovány, na to je nutno reagovat novými protiopatřeními.
Podkaliberní střela - HESH
Protitanková střela, jejíž účinek je jako u HEAT chemický, ale na jiném principu. I účinek HESH je konstantní po celou dobu letu. Střela je naplněna plastickou trhavinou, které se po nárazu na pancíř rozplácne a dojde k výbuchu. Plastická trhavina sice nemusí pancíř prorazit, ale způsobí mocný otřes, který dokáže z vnitřní strany vytrhnout kus materiálu a zranit posádku.
Podkaliberní střela - APDS
Někoho možná napadne proč kanóny mají tak velkou ráži. Je to dáno tím, aby byla střele udělena vyšší energie (podle rovnice E = síla nálože x plocha). Ideální by byla taková střela, která by měla v hlavni velkou ráži a malou hmotnost pro nabrání vysoké rychlosti a během letu naopak malý průměr a velkou hmotnost pro udržení rychlosti (působí zde odpor vzduchu).
Vycházejíc z těchto úvah byla vyvinuta tzv. podkaliberní střela (APDS - Armour Piercing Discarding Sabot), skládající se ze dvou částí. Vevnitř je tvrdé jádro z karbidu wolframu (nebo ochuzeného uranu) a okolo rozměrné pouzdro z lehké slitiny. Po opuštění hlavně pouzdro z lehké slitiny odpadne a vpřed pokračuje jen těžké malorážové jádro z tvrdého materiálu.
Představitelé Pentagonu argumentují, že důvodem pro použití dělostřeleckých nábojů s ochuzeným uranem je jejich schopnost pronikat pancířem bitevních tanků. Tato výhoda však je pouze řádu asi 10 procent a zcela vymizí, pokud porovnáme uran a wolfram z hlediska jejich dlouhodobých účinků na životní prostředí a živé organismy včetně člověka. Tedy zamoření životního prostředí uranem je škodlivé, možnost vzniku rakoviny a jiné. Historicky první použití dělostřeleckých nábojů s ochuzeným uranem ve Válce v zálivu v roce 1991 mělo za následek zamoření Iráku.
Naštěstí nové wolframové slitiny vyrobené nanotechnologiemi budou mít v blízké budoucnosti přinejmenším stejně dobré vlastnosti jako slitiny ochuzeného uranu a dlouhodobé náklady na jejich použití budou nižší, protože nejsou radioaktivní.
Princip střel:
Princip střely typu HEAT:
Kumulativní střela - HEAT
Na začátku je vhodné vysvětlit princip kumulativní střely. V osmdesátých letech 19. století americký vynálezce Monroe náhodou objevil, že pokud se z kousku trhaviny vytvoří mistička, dutou stranou se položí na ocelový plát a odpálí, důlek v ocelovém plátu odpovídá tvarem a velikostí vyduté části mističky.
Po 1. světové válce zjistil německý vědec Neumann, že vložením ocelového plíšku do dutiny v trhavině se otisk v oceli zvýší, někdy až do té míry, že dojde k proražení plátu. Uskutečnilo se mnoho experimentů, které se pokoušely využít tento jev pro některou zbraň, ale zatím bez výsledku.
Podařilo se to až v roce 1938 Švýcar Mohauptovi, který produkt svých výzkumů předvedl v Zürichu vojenským atašé z různých zemí jako tajuplný a záhadný objev. Výměnou za své tajemství požadoval obrovskou sumu peněz. Hlavní mocnosti však na tuto demonstraci poslaly své dělostřelecké inženýry a ti si velmi brzy uvědomili, že viděli vylepšený Monroe-Neumannův efekt. A tak na základě předpokladu, že dokáže-li ho využít neznámý Švýcar, svedou to oni také, ponechali odborníci Mohauptovi jeho tajemství a pustili se do vlastních pokusů. O spolupráci požádali Mohaupta pouze Američané.
Výsledkem byl přibližně od roku 1940 nový typ munice, známý jako kumulativní střela (HEAT - High Explosive Anti Tank). Jejím základem je válcová nálož s kuželovitým nebo kulovitým vybráním, vyloženým nejčastěji měděnou kumulativní vložkou. Exploze zapalovače na konci nálože vzdálenějším od dutiny způsobí detonační vlnu, která projde náloží, zničí kumulativní vložku a přemění ji v odpařující se roztavený kov. Tvar dutiny a detonační vlna, šířící se do dutiny z celého jejího povrchu, vyúsťuje podél osy dutiny v proud žhavého kovu a plynu, jež se pohybují extrémně vysokou rychlostí. Dopad takového proudu na kov nebo na jiný materiál je natolik účinný, že umožňuje proniknout překážkou a pokračovat ještě za ní.
Tento princip začaly využívat také přenosné protitankové zbraně pro pěšáky, např. Panzerfaust, Bazuka nebo magnetické miny. Německé tanky byly proto chráněny tzv. představným pancířem umístěným v určité vzdálenosti od hlavního pancíře. Postupem času byly a jsou protitankové zbraně využívajíc tohoto efektu zdokonalovány, na to je nutno reagovat novými protiopatřeními.
Podkaliberní střela - HESH
Protitanková střela, jejíž účinek je jako u HEAT chemický, ale na jiném principu. I účinek HESH je konstantní po celou dobu letu. Střela je naplněna plastickou trhavinou, které se po nárazu na pancíř rozplácne a dojde k výbuchu. Plastická trhavina sice nemusí pancíř prorazit, ale způsobí mocný otřes, který dokáže z vnitřní strany vytrhnout kus materiálu a zranit posádku.
Podkaliberní střela - APDS
Někoho možná napadne proč kanóny mají tak velkou ráži. Je to dáno tím, aby byla střele udělena vyšší energie (podle rovnice E = síla nálože x plocha). Ideální by byla taková střela, která by měla v hlavni velkou ráži a malou hmotnost pro nabrání vysoké rychlosti a během letu naopak malý průměr a velkou hmotnost pro udržení rychlosti (působí zde odpor vzduchu).
Vycházejíc z těchto úvah byla vyvinuta tzv. podkaliberní střela (APDS - Armour Piercing Discarding Sabot), skládající se ze dvou částí. Vevnitř je tvrdé jádro z karbidu wolframu (nebo ochuzeného uranu) a okolo rozměrné pouzdro z lehké slitiny. Po opuštění hlavně pouzdro z lehké slitiny odpadne a vpřed pokračuje jen těžké malorážové jádro z tvrdého materiálu.
Představitelé Pentagonu argumentují, že důvodem pro použití dělostřeleckých nábojů s ochuzeným uranem je jejich schopnost pronikat pancířem bitevních tanků. Tato výhoda však je pouze řádu asi 10 procent a zcela vymizí, pokud porovnáme uran a wolfram z hlediska jejich dlouhodobých účinků na životní prostředí a živé organismy včetně člověka. Tedy zamoření životního prostředí uranem je škodlivé, možnost vzniku rakoviny a jiné. Historicky první použití dělostřeleckých nábojů s ochuzeným uranem ve Válce v zálivu v roce 1991 mělo za následek zamoření Iráku.
Naštěstí nové wolframové slitiny vyrobené nanotechnologiemi budou mít v blízké budoucnosti přinejmenším stejně dobré vlastnosti jako slitiny ochuzeného uranu a dlouhodobé náklady na jejich použití budou nižší, protože nejsou radioaktivní.
Princip střel:
Princip střely typu HEAT:
Info
Pravě jsem narazil na info,po kterém již delší dobu pátrám. Jaké byly ztráty tanků M 1 Abrams v Iráku.
Řekl bych,že mýtus o jejich nezničitelnosti celkem padl.
Z 1.100 M 1 nasazených bylo poškozeno tak,že bylo nutno je odeslat do tovární opravy(přestavbu) či vyřadit 7% tanku (tj 77ks). Ale..... Z celkového počtu bylo do boje nasazeno 70% tanků(tj 770).
Ztraty bojově nasasazených tanků tak vychází 10%!!!!
Mnohem lepší výsledek je u ztát osádek. Z 4.400 tankistu jich zahynulo 20. A z toho 2/3 bylo těch, co vykukovali z velitelské věžičky. (slabina amiku již z doby 2WW)
Řekl bych,že mýtus o jejich nezničitelnosti celkem padl.
Z 1.100 M 1 nasazených bylo poškozeno tak,že bylo nutno je odeslat do tovární opravy(přestavbu) či vyřadit 7% tanku (tj 77ks). Ale..... Z celkového počtu bylo do boje nasazeno 70% tanků(tj 770).
Ztraty bojově nasasazených tanků tak vychází 10%!!!!
Mnohem lepší výsledek je u ztát osádek. Z 4.400 tankistu jich zahynulo 20. A z toho 2/3 bylo těch, co vykukovali z velitelské věžičky. (slabina amiku již z doby 2WW)
vykukovali z věžičky, tak to koupili Tohle byl ale problém i Němců, ne? Ale típek vykukující z tanku vypadá dobře
Voni v tý poušti taky hodně trpěj pásy, písek dělá svoje, taky je třeba mít kvalitní filtry pro nasávání vzduchu do motoru atd.
Takže ty tanky spíš byly zničeny tímto způsobem než že by je zničil Saddám, resp. irácké tanky.
Myslím, že co se týče těch filtrů tak tam už nějaký opatření udělali, ale tyhle problémy měly i britské Challenger.
Voni v tý poušti taky hodně trpěj pásy, písek dělá svoje, taky je třeba mít kvalitní filtry pro nasávání vzduchu do motoru atd.
Takže ty tanky spíš byly zničeny tímto způsobem než že by je zničil Saddám, resp. irácké tanky.
Myslím, že co se týče těch filtrů tak tam už nějaký opatření udělali, ale tyhle problémy měly i britské Challenger.
Ono v te informaci víc nebylo. Ale opravy,vyžadující opravu v továrně se zrejmě netýkají ucpanejch filtru a přetrženejch pásů. To už musel tank dostat pořádě "na prdel" aby byla nutna rekonstrukce v továrně. Amíci mají mobilní opravárenské dílny na vysoké úrovni.
Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Mýtus o nezničitelnosti? Spíše o maximální ochraně posádky...a to se potvrdilo!
On klasický tank nasazený ve městě bude vždy velmi zranitelný, ať již jakkoliv kvalitní. Protitankovka může být skoro kdekoli, v okně, na střeše...proto se začíná uvažovat o kategorii městského tanku.
On klasický tank nasazený ve městě bude vždy velmi zranitelný, ať již jakkoliv kvalitní. Protitankovka může být skoro kdekoli, v okně, na střeše...proto se začíná uvažovat o kategorii městského tanku.
Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Ono by to celkem odpovídalo. Většina zásahů co byla kde nafocena je buď rozbitý pojezdový ústrojí nebo zadní motorový blok,tj PT miny a RPG.
To info bylo pouze o mrtvých a ne o zraněných. Možná kdyby se někde objevil tento údaj o zraněných,mohlo by to dokreslit,kolik z toho bylo zasahů bojového prostoru. V něm bývají hlavním zraněním popáleniny.
Když je včasná a rychlá pomoc(a to amíci umí) nekončí tato zranění v drtivě většině smrtí.
To info bylo pouze o mrtvých a ne o zraněných. Možná kdyby se někde objevil tento údaj o zraněných,mohlo by to dokreslit,kolik z toho bylo zasahů bojového prostoru. V něm bývají hlavním zraněním popáleniny.
Když je včasná a rychlá pomoc(a to amíci umí) nekončí tato zranění v drtivě většině smrtí.
Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
ten popis fungovania HEAT municie je chybny. je popularnym mytom ze pri vybuchu vznika prud zhaveho kovu, plynu, nebodaj plazmy atd. to nie je pravda. kumulativna vlozka (v anglickej terminologii typicky "HEAT liner") nemeni skupenstvo. boli napr. robene testy kde velmi presne rozrezali kumulativnu vlozku na 4 casti, a po odpaleni do vody odtial vybrali 4 casti (keby sa to roztavilo tak by sa znovu "zlepili").
takze co sa stane? vybuch naloze okolo kumulativnej vlozky vytvori obrovsky tlak. material kumulativnej vlozky sa pod tym tlakom sprava ako tekutina, ale nie je kvapalny. vybuch tvaruje vlozku tak, ze material z jej stredu (t.j. z vrcholu toho "ihlanu") sa pohybuje dopredu najvyssou rychlostou (skoro 10km/s), material dalej od stredu sa postupne pohybuje nizsou a nizsou rychlostou....toto sposobuje to, ze ten prud kovu sa natahuje. este na konci toho prudu leti relativne pomaly, ale vacsi "kus" materialu. ten prud materialu je celistvy (t.j. nie su to "kvapky" apod, ale je to ako dlha tenka celistva tycka).
z dovodov ktore vysvetlim neskor, je potrebne pre co najlepsiu prieraznost mat ten prud dost dlhy, ale nie prilis aby sa neporusila celistvost prudu (aby sa nepotrhal na mensie kusy, "kvapky" atd). preto existuje urcita idealna vzdialenost odpalenia HEAT hlavice (ak odpalite blizsie, prud kovu sa nestihne roztiahnut, ak odpalite priliz daleko, tak sa rozpadne skor nez dorazi k cieli). pri modernych hlaviciach prieraznost az tak prudko neklesa so zvysujucou sa vzdialenostou odpalu, preto napr. tzv. "slat armor" co je na Strykeroch nefunguje pomocou oddialenia odpalu, ale pomocou uplneho prerusenia odpalu (vdaka tomu ako funguje zapalovanie klasickych HEAT hlavic do RPG-7). aby ste podstatne znizili prieraznost modernej HEAT hlavice, museli by ste ju dopalit niekolko metrov od panciera...pretoze chceme co najdlhsi prud kovu, tak sa kumulativne vlozky typicky robia z kovov s vhodnymi mechanickymi vlastnostami (plasticita), napr. med.
co sa deje pri prebijani panciera? teplota kumulativnej vlozky na to nema prakticky vplyv (byva to okolo 400 stupnov). jednoducho spicka toho prudu kovu ked narazi na pancier, tak sa ho to snazi "odtlacit" prec. vznika tam vysoky tlak, a pancier sa tiez zacne spravat ako tekutina (nie je ale kvapalny!). pancier a cast prudu kumulativnej vlozky z jej spicky odtekaju "nabok" a naspat vonku z otvoru spraveneho prierazom. tymto sa prud kovu skracuje, preto chcem mat dlhy prud kovu. kedze prud kovu a aj pancier sa spravaju ako tekutiny, tak "vyhodu" ma ten kto ma vyssiu hustotu (preto su snahy vyrabat kumulativne vlozky z tazkych materialov, napr. ochudobneny uran)...
zakladnym principom pancierov zameranych proti HEAT hlaviciam je snaha narusit celistvost prudu kovu a dostat do neho turbulencie. ERA to robi tak ze prud kovu musi "rezat" pancierove platy ktore letia pod nejakym uhlom. "bulging armor" typicky pouziva mnoho tenkych vrstiev panciera a vyuziva energiu HEAT hlavice na to aby tie vrstvy panciera dostaval do drahy toho prudu kovu (bulging armor je pravdepodobne vyuzity vo veziach T-72 a T-90 a v leoparde 2). niektore typy panciera obsahuju vela malych "buniek" s tekutym alebo "skoro-tekutym" obsahom, ktore ked zasiahne prud kovu HEAT hlavice, tak razove vlny sposobene tym prudom kovu v tekutom materiali su odrazene naspat do prudu kovu (toto je pravdepodobne pouzite v T-80, neviem teraz z hlavy v ktorych verziach).
mimochodom, ked si porovnate sposob prebijania pancieru HEAT hlavice a APFSDS municie, tak je na pohlad taky isty. prud kovu z HEAT hlavice, penetrator z APFSDS municie a pancier sa v mieste dotyku spravaju ako tekutiny a navzajom sa vytlacaju. v com je teda rozdiel? prud kovu z HEAT hlavice je pohybuje rychlostou vyssou ako rychlost zvuku v materiali z ktoreho je vytvoreny. preto "informacia" (resp. sokova vlna) o tom ze spicka toho prudu uz naraza do panciera sa nestihne preniest dalej dozadu, a teda casti ktore su za spickou nie su negativne ovplyvnene prave prebiehajucou penetraciou panciera. u APFSDS municie toto neplati.
preco sa pouzivaju tazke kovy ako wolfram a ochudobneny uran? ako som popisoval, pri penetracii panciera sa penetrator (HEAT alebo APFSDS) a aj pancier spravaju ako tekutiny a navzajom sa "vytlacaju". vyhodu ma ten kto ma vyssiu hustotu...napr. preto je v pancierovani Abramsu (myslim ze od verzie M1A1HA) pouzity ochudobneny uran. vyhodou ochudobneneho uranu je ako uz niekto spominal pyroforicnost. vsetky tazke kovy su vysoko toxicke, takze vlastne vzdy zamorujete bojisko. ochudobneny uran vyzaruje len alfa a beta radiaciu, ktorej vacsinu zastavi vasa pokozka . ta radiaca je nebezpecna ked ho vdychnete/zjete, ale vtedy by vas otravil tak ci tak (aj wolfram).
zdroje:
"How's and why's of armor penetration":
http://www.panzer-war.com/Airland/page7.html
"NII Stali"
http://www.niistali.ru/science/secure_en.htm
"Armor scientific forum" na www.tank-net.org
takze co sa stane? vybuch naloze okolo kumulativnej vlozky vytvori obrovsky tlak. material kumulativnej vlozky sa pod tym tlakom sprava ako tekutina, ale nie je kvapalny. vybuch tvaruje vlozku tak, ze material z jej stredu (t.j. z vrcholu toho "ihlanu") sa pohybuje dopredu najvyssou rychlostou (skoro 10km/s), material dalej od stredu sa postupne pohybuje nizsou a nizsou rychlostou....toto sposobuje to, ze ten prud kovu sa natahuje. este na konci toho prudu leti relativne pomaly, ale vacsi "kus" materialu. ten prud materialu je celistvy (t.j. nie su to "kvapky" apod, ale je to ako dlha tenka celistva tycka).
z dovodov ktore vysvetlim neskor, je potrebne pre co najlepsiu prieraznost mat ten prud dost dlhy, ale nie prilis aby sa neporusila celistvost prudu (aby sa nepotrhal na mensie kusy, "kvapky" atd). preto existuje urcita idealna vzdialenost odpalenia HEAT hlavice (ak odpalite blizsie, prud kovu sa nestihne roztiahnut, ak odpalite priliz daleko, tak sa rozpadne skor nez dorazi k cieli). pri modernych hlaviciach prieraznost az tak prudko neklesa so zvysujucou sa vzdialenostou odpalu, preto napr. tzv. "slat armor" co je na Strykeroch nefunguje pomocou oddialenia odpalu, ale pomocou uplneho prerusenia odpalu (vdaka tomu ako funguje zapalovanie klasickych HEAT hlavic do RPG-7). aby ste podstatne znizili prieraznost modernej HEAT hlavice, museli by ste ju dopalit niekolko metrov od panciera...pretoze chceme co najdlhsi prud kovu, tak sa kumulativne vlozky typicky robia z kovov s vhodnymi mechanickymi vlastnostami (plasticita), napr. med.
co sa deje pri prebijani panciera? teplota kumulativnej vlozky na to nema prakticky vplyv (byva to okolo 400 stupnov). jednoducho spicka toho prudu kovu ked narazi na pancier, tak sa ho to snazi "odtlacit" prec. vznika tam vysoky tlak, a pancier sa tiez zacne spravat ako tekutina (nie je ale kvapalny!). pancier a cast prudu kumulativnej vlozky z jej spicky odtekaju "nabok" a naspat vonku z otvoru spraveneho prierazom. tymto sa prud kovu skracuje, preto chcem mat dlhy prud kovu. kedze prud kovu a aj pancier sa spravaju ako tekutiny, tak "vyhodu" ma ten kto ma vyssiu hustotu (preto su snahy vyrabat kumulativne vlozky z tazkych materialov, napr. ochudobneny uran)...
zakladnym principom pancierov zameranych proti HEAT hlaviciam je snaha narusit celistvost prudu kovu a dostat do neho turbulencie. ERA to robi tak ze prud kovu musi "rezat" pancierove platy ktore letia pod nejakym uhlom. "bulging armor" typicky pouziva mnoho tenkych vrstiev panciera a vyuziva energiu HEAT hlavice na to aby tie vrstvy panciera dostaval do drahy toho prudu kovu (bulging armor je pravdepodobne vyuzity vo veziach T-72 a T-90 a v leoparde 2). niektore typy panciera obsahuju vela malych "buniek" s tekutym alebo "skoro-tekutym" obsahom, ktore ked zasiahne prud kovu HEAT hlavice, tak razove vlny sposobene tym prudom kovu v tekutom materiali su odrazene naspat do prudu kovu (toto je pravdepodobne pouzite v T-80, neviem teraz z hlavy v ktorych verziach).
mimochodom, ked si porovnate sposob prebijania pancieru HEAT hlavice a APFSDS municie, tak je na pohlad taky isty. prud kovu z HEAT hlavice, penetrator z APFSDS municie a pancier sa v mieste dotyku spravaju ako tekutiny a navzajom sa vytlacaju. v com je teda rozdiel? prud kovu z HEAT hlavice je pohybuje rychlostou vyssou ako rychlost zvuku v materiali z ktoreho je vytvoreny. preto "informacia" (resp. sokova vlna) o tom ze spicka toho prudu uz naraza do panciera sa nestihne preniest dalej dozadu, a teda casti ktore su za spickou nie su negativne ovplyvnene prave prebiehajucou penetraciou panciera. u APFSDS municie toto neplati.
preco sa pouzivaju tazke kovy ako wolfram a ochudobneny uran? ako som popisoval, pri penetracii panciera sa penetrator (HEAT alebo APFSDS) a aj pancier spravaju ako tekutiny a navzajom sa "vytlacaju". vyhodu ma ten kto ma vyssiu hustotu...napr. preto je v pancierovani Abramsu (myslim ze od verzie M1A1HA) pouzity ochudobneny uran. vyhodou ochudobneneho uranu je ako uz niekto spominal pyroforicnost. vsetky tazke kovy su vysoko toxicke, takze vlastne vzdy zamorujete bojisko. ochudobneny uran vyzaruje len alfa a beta radiaciu, ktorej vacsinu zastavi vasa pokozka . ta radiaca je nebezpecna ked ho vdychnete/zjete, ale vtedy by vas otravil tak ci tak (aj wolfram).
zdroje:
"How's and why's of armor penetration":
http://www.panzer-war.com/Airland/page7.html
"NII Stali"
http://www.niistali.ru/science/secure_en.htm
"Armor scientific forum" na www.tank-net.org
Připomínka ke střele HESH. V napisu je uvedeno: "Podkaliberní střela - HESH". Správně se jedná o střelu s výtržným účinkem. Výtržného účinku je dosaženo vznikem mocných rázových vln po výbuchu trhaviny, těsně přiléhající po nárazu granátu k pancíři, rázové vlny postupují pancířem, na druhé straně pancíře dojde k odrazu rázových vln zpět, vlivem interference dojde v místech, kde se amlituda vlnění sčítá k porušení soudržnosti materiálu pancíře a k jeho vytržení. Střepiny dosahují rychlosti okolo 30 až 100 m/s, ale jsou poměrně veliké. S nástupem vrstvených pancířů toto střelivo ztrácí na významu. Jinak děkuji za moc pěkné články a všem přispívajícím přeji hodně nápadů.
Na rozzlobených mužích je následující video.
Protitanková střela TOW vs. tank T-72.
http://www.rozzlobenimuzi.com/?linkid=2 ... vs_t72.htm
Prosím vás, vysvětlíte mně nekdo princip, jak to funguje? Mně se totiž zdá hodně divné, že raketa letící víc jak metr nad cílem zničí tank. Tak dlouhý plazmový paprsek přece není.
Protitanková střela TOW vs. tank T-72.
http://www.rozzlobenimuzi.com/?linkid=2 ... vs_t72.htm
Prosím vás, vysvětlíte mně nekdo princip, jak to funguje? Mně se totiž zdá hodně divné, že raketa letící víc jak metr nad cílem zničí tank. Tak dlouhý plazmový paprsek přece není.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
- kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Je to verze BGM-71F TOW 2B ... http://cs.wikipedia.org/wiki/BGM-71_TOW
Jinak dobrá reklama, by mě zajímalo kolik tam bylo trhavin...BGM-71F TOW 2B - zatím poslední verze, která je vybavena speciální tandemovou hlavicí EFP (Explosively Forged Projectile - projektil formovaný explozí) určená k útoku na stropní partie tanků. Dodávky zahájeny roku 1992.
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Tady je trošku realističtější reakce tanku po zásahu PTŘS Bill, která funguje také se shora
http://youtu.be/z3AJfTBig0E
http://youtu.be/z3AJfTBig0E