Norimberské zákony
Norimberské zákony
Poté, co se soustředila moc v Hitlerových rukou se uplatnil přísný vůdcovský princip, který poskytoval vůdci absolutní moc, povyšoval jeho vůli na vůli národa a podřídil Hitlerovi v konečné instanci celou společnost a státní mechanizmus.
NSDAP se stala součástí státního aparátu.Její ústřední i místní orgány měly oficiálně přiznané funkce, tj. státní aparát byl nahrazen stranickým. Usnesení sjezdu NSDAP měla sílu zákona. Říšský sněm ztratil jakýkoli význam.
Vyhraněný rasismus nacistické Třetí říše se promítl do rozsáhlého protižidovského zákonodárství, které už před 2.ww zahrnovalo kolem 250 předpisů.
Jejich vrcholem se staly tzv. NORIMBERSKÉ ZÁKONY, vyhlášené na sjezdu NSDAP r. 1935.
Byly to:
zákon o ochraně německé krve a cti,
zákon o státním občanství a
zákon o říšské vlajce a říšském státním znaku.
Všechny tyto zákony a jejich prováděcí předpisy měly vyhraněně rasistický charakter. Zbavovaly osoby, které nemohly prokázat tzv. árijský původ, základních lidských a občanských práv. Mimo jiné stanovily, že židé se nemohou stát říšskými občany nebo, že židé a říšští občané nesmí uzavírat smíšená manželství či udržovat mimomanželské styky.
Tyto zdánlivé právní akty umožňovaly nacistům pronásledovat, tzv. neárijské obyvatelstvo, to jest zejména židovské obyvatele a zmocnit se jejich majetku. Staly se podkladem pro zločinné vyhlazování, genocidu, velkých skupin obyvatelstva neárijského původu.
Představují nejhlubší úpadek buržoazního právního vědomí.
Z hlediska právního vědomí civilizovaného lidstva je nelze - přes jejich v nější formu zákonů - považovat za právo.
PS: Za důležitý zdroj při tvorbě této krátké statě považuji VŠ učebnici S. Balíka a tímto mu děkuji.
NSDAP se stala součástí státního aparátu.Její ústřední i místní orgány měly oficiálně přiznané funkce, tj. státní aparát byl nahrazen stranickým. Usnesení sjezdu NSDAP měla sílu zákona. Říšský sněm ztratil jakýkoli význam.
Vyhraněný rasismus nacistické Třetí říše se promítl do rozsáhlého protižidovského zákonodárství, které už před 2.ww zahrnovalo kolem 250 předpisů.
Jejich vrcholem se staly tzv. NORIMBERSKÉ ZÁKONY, vyhlášené na sjezdu NSDAP r. 1935.
Byly to:
zákon o ochraně německé krve a cti,
zákon o státním občanství a
zákon o říšské vlajce a říšském státním znaku.
Všechny tyto zákony a jejich prováděcí předpisy měly vyhraněně rasistický charakter. Zbavovaly osoby, které nemohly prokázat tzv. árijský původ, základních lidských a občanských práv. Mimo jiné stanovily, že židé se nemohou stát říšskými občany nebo, že židé a říšští občané nesmí uzavírat smíšená manželství či udržovat mimomanželské styky.
Tyto zdánlivé právní akty umožňovaly nacistům pronásledovat, tzv. neárijské obyvatelstvo, to jest zejména židovské obyvatele a zmocnit se jejich majetku. Staly se podkladem pro zločinné vyhlazování, genocidu, velkých skupin obyvatelstva neárijského původu.
Představují nejhlubší úpadek buržoazního právního vědomí.
Z hlediska právního vědomí civilizovaného lidstva je nelze - přes jejich v nější formu zákonů - považovat za právo.
PS: Za důležitý zdroj při tvorbě této krátké statě považuji VŠ učebnici S. Balíka a tímto mu děkuji.
Bull-dogg
Němci to měli ovšem vše lépe promyšlené. Přesto Německo bylo o něco více civilizované než Rusko. Pogromy vůči židům měly v Rusku většinou jen momentální účinek, rozhodně to nebyla tak systematická a postupná degradace židovského živlu, na druhou stranu nutno říci, že Hitler zpočátku chtěl jen emigraci židů z Německa, úvaha o konečném řešení ho napadla až na počátku války, jednak ostatní státy odmítaly takový příliv židů a jednak někteří utekli tam, kam posléze stejně vstoupil wehrmacht.
V Rusku šli židé "pracovat" do kulagu, Stalin potřeboval mezi lidmi vytvořit ovzduší strachu, přitom se oháněl židozednářským spiknutím.
V Rusku šli židé "pracovat" do kulagu, Stalin potřeboval mezi lidmi vytvořit ovzduší strachu, přitom se oháněl židozednářským spiknutím.





jo v Rusko potřebovalo budovat velké stavby během pětiletek, aby nebylo od Západu bito za svoji zaostalost. Příliš kapitálu k tomu neměli, v zahraničí jim odmítali pučit, takže museli hledat rezervy ve svých vlastních řadách, taková pracovní síla je levná a když přitom umře ... naberou se další a potom nás bude o něco míň - menší požadavky na jídlo a spotřební zboží ... Stalin to měl promyšlený, ale bylo to zvrácený uvažování.





Jestli je to otázka na mě, tak nevim jak to nazvat tam dle tehdy užívaných pojmů, ale i tam by se tento pojem dal použít, s přihlednutím k variabilitě obsahu tohoto pojmu. Problémem je, že tento pojem byl užíván nejčastěji ve spojitosti s "kapitalistickými měšťáky", nicméně zamění-li se tito za jiné, ovšem se stejnou společenskou a sociální funkcí, může být tohoto pojmu využíváno v souvislosti s nimi. Navíc byl používán v jiné době, ale myslim si, že i v době o které ty píšeš by se snad dal per analogiam použít.
Připomínám, že tohle má být problematika Norimberských zákonů a ne výkladu pojmů. Nebo bych se na to moh vy.... , a prostě slovo buržoazních vymazat. Nemá cenu bazírovat nad jednim slovem, když by měla utéct hlavní nit.
Připomínám, že tohle má být problematika Norimberských zákonů a ne výkladu pojmů. Nebo bych se na to moh vy.... , a prostě slovo buržoazních vymazat. Nemá cenu bazírovat nad jednim slovem, když by měla utéct hlavní nit.
Bull-dogg
Ale jo, někdy bazíuje. Slovo buržoazní je automaticky spojováno s pravicí. NSDAP byla extrémně levicová strana, ale podobným "bazírováním" se jiné extrémně levicové straně, komunistům, podařilo přesvědčit velkou část lidstva o tom, že NSDAP byla naopak extrémně pravicová strana. Se všemi z toho vyplývajícími důsledky...


Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
YAMATO: Pokud používáme komunistickou resp. bolševickou terminologii, potom i nacismus je radikální pravicová a ne levicová strana a Norimberské zákony potom představují radikální úpadek buržuazního práva. Přičemž stojí za povšimnutí, že zatímco "buržuazní právo" o Norimberských zákonech mluví jako o protiprávních, bolševici je označují jen za právo úpadkové, ale stále za právo.

Člen palby bez super hlášky pod čarou
NSDAP byla v politické realitě po roce 1933 spíše pravicovou stranou, levicová rétorika byla jen zástěrkou pro získání voličů, levicový voliči vstupovali do SA.
Avšak po uchopení moci Hitlerem, tento názory SA zlikvidoval, nešlo jen o to, že Rohm byl panovačný, on měl za sebou sílu SA, kterou se mohl legitimovat. Ve skutečnosti šlo o to, že levicová SA zastávala levicové názory a chtěla vládnout levicově, zatímco Hitler po získání moci přehodil výhybky a začal se kamárádit s průmyslníky a armádou a prosazoval pravicové zájmy, tento rozpor měla nahradit teorie pospolitosti.
Avšak po uchopení moci Hitlerem, tento názory SA zlikvidoval, nešlo jen o to, že Rohm byl panovačný, on měl za sebou sílu SA, kterou se mohl legitimovat. Ve skutečnosti šlo o to, že levicová SA zastávala levicové názory a chtěla vládnout levicově, zatímco Hitler po získání moci přehodil výhybky a začal se kamárádit s průmyslníky a armádou a prosazoval pravicové zájmy, tento rozpor měla nahradit teorie pospolitosti.





Otázkou je jak hodnotíme právo, podle jaké teorie, nacisté zastávali názor, že boj mezi rasami je přírodní zákon, a že oni tyto zákonitosti jen urychlí. Zatímco současné pojetí práva se opírá o lidské svobody a rovnost lidí.Dzin píše:YAMATO: Pokud používáme komunistickou resp. bolševickou terminologii, potom i nacismus je radikální pravicová a ne levicová strana a Norimberské zákony potom představují radikální úpadek buržuazního práva. Přičemž stojí za povšimnutí, že zatímco "buržuazní právo" o Norimberských zákonech mluví jako o protiprávních, bolševici je označují jen za právo úpadkové, ale stále za právo.





NSDAP a pravicová? V čem? Paktování s průmyslem mělo jasnou logiku a není důkazem pravicovosti, pak bych musel VKS(b) označit v době NEPu za pravicovou, což je evidentně nesmysl. Ostatně fakt je, že podniky se staly silně závislé na státu. Armáda byla v Německu tradičně silně apolitická a ostatně paktování s ní je nutné pro každý totalitní režim, viz. třeba carští důstojníci v RA. A politika vůči pracujícím byla evidentně levicová. Srážka s SA byla srážkou dvou odnoží než protikladů.


Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Nechci si tady hrát na žádného mravokárce nebo děda vševěda, sám se onu dobu z pochopitelných důvodů nezažil. A každý se díváme na to trochu jinak. Armáda byla možná v Německu apolitická, ale Hitler jí navrhl znovuvyzbrojení a obnovu její slávy a to se pochopitelně důstojníkům líbilo, dále pak někteří mladší důstojníci byly nacismem nadšeni. Mě jde o postižení drobných nuancí, možná že ve svém důsledku se tedy musel režim přirozeně paktovat tak jako tak.
Ale například v Rusku si Stalin armádou být jist nemohl a řešil to čistkami, což se mu vzápětí nevyplatilo při napadení SSSR Hitlerem v roce 1941 a nedostatku schopných důstojníků, kteří by měli na moderní válku. Z hlediska mocenského mohl dosáhnout svého, vyvolat pocit strachu a sankce.
Co se týče pracujících v Německu, tak zpočátku byly ihned zlikvidovány odbory, tedy organizace, které hájily zájmy dělníků, pracujících. Pravda, že Hitler zavedl svátek práce po kterém volali generace dělníků, ale to byla věru slabá náplast, spíš gesto.
Co se týče SA jako odnože je třeba si uvědomit, že nacisti používali svůj vlastní hodnotový žebříček, co je špatné a co nikoliv v nacionálním slova smyslu. Röhm chtěl přetvořit SA v armádu, v armádu kde by měli velký vliv esamani a ne generálové. Známo že Reichswehr si přál zničení SA, za to nabídl svoji loajalitu nacistům. Ale to nebyl jediný důvod v podstatě šlo o to jak se SA, která velkou měrou přispěla k vítězství nacistů podělí nyní o plody revoluce. Vůdcové SA hovořili o nutnosti další, čistě socialistické revoluci. Zatímco Hitler nezrušil soukromé vlastnictví, moc a zisky kapitalistů zůstaly zachovány, národní hospodářství bylo jen v některých aspektech řízené – především se to týká zbrojní výroby.
Ale například v Rusku si Stalin armádou být jist nemohl a řešil to čistkami, což se mu vzápětí nevyplatilo při napadení SSSR Hitlerem v roce 1941 a nedostatku schopných důstojníků, kteří by měli na moderní válku. Z hlediska mocenského mohl dosáhnout svého, vyvolat pocit strachu a sankce.
Co se týče pracujících v Německu, tak zpočátku byly ihned zlikvidovány odbory, tedy organizace, které hájily zájmy dělníků, pracujících. Pravda, že Hitler zavedl svátek práce po kterém volali generace dělníků, ale to byla věru slabá náplast, spíš gesto.
Co se týče SA jako odnože je třeba si uvědomit, že nacisti používali svůj vlastní hodnotový žebříček, co je špatné a co nikoliv v nacionálním slova smyslu. Röhm chtěl přetvořit SA v armádu, v armádu kde by měli velký vliv esamani a ne generálové. Známo že Reichswehr si přál zničení SA, za to nabídl svoji loajalitu nacistům. Ale to nebyl jediný důvod v podstatě šlo o to jak se SA, která velkou měrou přispěla k vítězství nacistů podělí nyní o plody revoluce. Vůdcové SA hovořili o nutnosti další, čistě socialistické revoluci. Zatímco Hitler nezrušil soukromé vlastnictví, moc a zisky kapitalistů zůstaly zachovány, národní hospodářství bylo jen v některých aspektech řízené – především se to týká zbrojní výroby.




