(1491 – 1547)
"Slova nejsou činy.."
(ze hry Williama Shakespeara Jindřich VIII.)
Jindřich VIII. je jedním z nejznámějších panovníků v historii Velké Británie, jeho cesta k úspěchu však nebyla jednoduchá. Na trůn se dostal jen díky předčasné smrti staršího bratra Artura, zavedl svou zemi do sporu s papežem a katolickou vírou, zruinoval královskou pokladnu a krvavě potlačoval protestantská hnutí. Zároveň se zasloužil o vznik britského námořnictva, rozvoj kultury a vzdělanosti a uzavření smluv s Walesem. Za svůj život se šestkrát oženil a dvě manželky poslal na popraviště. Zkrátka neměl od slov k činům nikdy daleko..
Jindřich VIII., Z Boží milosti král anglický, se narodil 28. června roku 1491 v Greenwichi královskému páru - Jindřichu VII. a Alžbětě z Yorku. Kromě staršího bratra Artura měl šest dalších sourozenců (bratry Edmunda a Edwarda a čtyři sestry: Markétu, Alžbětu, Marii a Kateřinu), z nichž se pouze tři dožili dospělosti. Jako druhý syn obdržel v roce 1494 titul vévody z Yorku a byl připravován pro církevní dráhu. Pod vedením znalců svolaných z celé Evropy se učil latinsky, španělsky a francouzsky.
2. dubna roku 1502 náhle zemřel Jindřichův bratr Artur, který měl už od raného dětství nalomené zdraví. Všechny povinnosti následníka trůnu přešly na Jindřicha. Po bratrovi "zdědil" i manželku, Kateřinou Aragonskou. Jindřichův otec se snažil udržet spojenectví se Španělskem a navrhl proto Kateřininým rodičům, aby svou dceru provdali za nového dědice. Ferdinand II. Aragonský a Isabela Kastilská souhlasili, bylo však nutné získat povolení od papeže.
Kateřina přísahala, že její manželství nebylo naplněno, oba žili odděleně údajně proto, aby Artur mohl v klidu dospět a španělská princezna se naučila řádně anglicky. Pro obě strany její ujištění stačilo, ale papež stále pochyboval. Po několika měsících intensivních jednání došla Isabele Kastilské trpělivost a začala s papežem vyjednávat osobně. Julius II. nakonec svolil a sňatek povolil vydáním buly. Čtrnáct měsíců po Arturově smrti se Jindřich s Kateřinou zasnoubil.
Po třech letech už Anglii spojenectví se Španělskem nepřinášelo tolik možností a Jindřich prohlásil, že on sám se svatbou nesouhlasí a jednalo se prý bez jeho souhlasu. Diplomaté brzy rozpory urovnali a 11. června roku 1509, již po smrti Jindřicha VII., se konala svatba. Za nového krále byl Jindřich korunován ve Westminsterském opatství 24. června téhož roku.
LÉTA VLÁDY 1509 - 1533:
Dva dny po svém nástupu na trůn dal Jindřich zatknout nejméně populární otcovy ministry - Richarda Empsona a Edmunda Dudleyho. Obvinil je z vlastizrady a nechal popravit. Jasně tím ukázal, jaký osud stihne každého, kdo by se odvážil mu odporovat.
Mladý Jindřich prý býval velmi elegantní. Vynikal v jízdě na koni, vyhrával rytířské turnaje, rád lovil zvěř, po večerech hrál v kostky, tančil na plesech a skládal hudbu. Zároveň byl věrným křesťanem, četl liturgické spisy a vedl filosofické rozpravy. Podle dochovaných brnění jsou dokonce známé jeho přesné míry (jestli by vás to zajímalo, tak při výšce 190 cm měřil 89 cm přes pás a přes hrudník 107 centimetrů).
Roku 1511 papež založil Svatou ligu proti Francii, do níž okamžitě vstoupilo Španělsko následované Svatou říší římskou a Anglií. Od války si Jindřich sliboval rozšíření území a získaní držav v severní Francii. V listopadu uzavřel ve Westminsteru dohodu o vzájemné podpoře se Španěly. Anglie byla připravena vstoupit do bojů.
První bitva s Francií se odehrála 16. srpna roku 1513 u Guinegate a Jindřich zaznamenal vítězství. V témže roce se Jindřichův zeť, skotský král Jakub IV., spojil s Francouzy a zahájil proti Anglií tažení, které skončilo katastrofální porážkou 9. září 1513 u Flodennu. V bitvě padl i samotný skotský král a Jindřich ze své strany válku ukončil.
Jindřich VIII.
18. února roku 1516 se královně Kateřině narodilo první živé dítě, dceru pojmenovali Marie. Přecházející potraty podlomily její zdraví, ztloustla a král v ní žádné zalíbení nenacházel. Přišel čas, aby si našel mezi manželčinými dvorními dámami milenku. Jejich přesný počet znám není, oficiálně se hovoří pouze o dvou.
První Jindřichovou favoritkou byla Alžběta "Bessie" Blountová, s níž měl král syna Jindřicha FitzRoye. Roku 1525 mu udělili titul vévody z Richmondu a o osm let později ho oženili s Marií Howardovou. Jindřich FitzRoy zemřel brzy, již roku 1536, bez potomků. Krátce před jeho smrtí se Jindřich VIII. snažil prosadil, aby byl jeho nemanželský syn jmenován budoucím králem.
Vedle Bessie Blountové figurovala Marie Boleynová (sestra Anny Boleynové, historikové se stále nemohou shodnout zda byla starší nebo mladší). Z Mariina vztahu s králem se měly narodit dvě děti – Jindřich a Kateřina, ale k žádnému z nich se panovník nehlásil.
Marie Boleynová
Neschopnost Kateřiny Aragonské přivést na svět mužského potomka přiváděla Jindřicha na hranici šílenství. Z šesti dětí přežila první týdny jen Marie.
V roce 1525 Jindřich poprvé potkal manželčinu dvorní dámu Annu Boleynovou, do níž se okamžitě zamiloval. Ale Anna nehodlala následovat sestru Marii a jeho nabídky odmítla, což krále utvrdilo v tom, že Anna je pro něj ta pravá. O rok později svolila pod podmínkou, že se král rozvede s Kateřinou a učiní ji královnou. V květnu 1527 Jindřich zahájil jednání s novým papežem Klimentem VII., ale setkal se s rázným zamítnutím. Papež si nechtěl proti sobě poštvat římského císaře Karla V., jehož vojska vyplenila Řím. Navíc Karlova matka, Jana Kastilská, byla sestrou Kateřiny Aragonské a sestřino pošpinění by nemusela snést. Proto Kliment poslal do Anglie dopis se slovy "co Bůh spojil, člověk nerozloučí.". Panovník váhal, Anna čekala dítě, dle předpovědi astrologů to měl být chlapec. Další nelegitimní syn by mu v jeho trápení nepomohl. Svolal proto parlament, kde oznámil, že jeho manželství s vdovou po vlastním bratrovi bylo od začátku neplatné a papež se zmýlil. V lednu roku 1533 ho canterburský arcibiskup Cranmer tajně oddal s Annou, manželství bylo veřejnosti oznámeno o Velikonocích a novou královnu korunovali 1. června.
Kateřina Aragonská byla zbavena titulu královny, její jediná dcera Marie prohlášena za nelegitimní dítě a její případné nároky na trůn tím vzaly za své. Kateřinu poslali do vyhnanství na venkov, kde do konce života bojovala za Mariina práva. Zemřela 7. ledna 1536 na zámku v Kimboltonu ve věku padesáti let.
SPORY S ŘÍMEM, VLÁDA 1533 - 1540:
7. září 1533 se královně předčasně narodilo dítě, nebyl to očekávaný chlapec ale "jen" dcera. Pojmenovali ji na počest královy matky Alžběta.
Sňatkem s Annou Boleynovou si Jindřich definitivně popudil papeže. Dolní sněmovna parlamentu vydala ustanovení, že papežské buly nejsou v Anglii platné a církev nesmí provést nic, s čím by král nesouhlasil. Až se tyto informace donesly k papeži, exkomunikoval krále i arcibiskupa Cranmera z církve. Jako hlavní důvod svého činu uvedl, že Jindřich uzavřel nezákonný sňatek a jeho manželství nenabývá platnosti před zákonem. Jindřich nakázal ze své země vyhostit papežského legáta, který papežovým jménem prosazoval jeho myšlenky, a roku 1534 letech vydal tři důležité zákony, v nichž objasnil svůj postoj k církvi:
1. Zákoník "Ecclesiastical Appointments Act", v němž bylo kněžím určeno, aby zvolili biskupa předem vybraného panovníkem.
2. Podle zákoníku nazvaného "Act of Supremacy" se anglický král stává ve svém státě nejvyšší církevní autoritou.
3. Poslední dokument "Treasons Act" upozorňoval, že nerespektování předchozího zákona bude bráno jako zrada a podle toho bude viník potrestán.
Díky těmto dokumentům se církev dostala zcela pod kontrolu panovníka, vliv Říma byl minimální. Veškerý odpor proti Jindřichovi byl rychle a krutě potlačen; protestanti, kterým se nepodařilo včas uprchnout, byli pronásledovánia zatýkáni. Proti vybíjení křesťanů brzy vystoupil kardinál John Fisher, spisovatel a kancléř Thomas More a řada dalších. Odmítli přísahat věrnost králi, za což byli zajati, uvězněni v londýnském Toweru a poté popraveni.
Vedle problémů s církví se Jindřichovi nevedlo ani v manželství. Anna Boleynová si přála, aby s ní jednal jako se sobě rovnou, což se panovníkovi nelíbilo. Podobně jí vyčítal přílišný temperament a podrážděnost. Po narození dcery Alžběty královna dvakrát potratila a Jindřich si to vyložil jako velezradu. Vzal si jí kvůli tomu, aby mu porodila syna, ale žádného se nedočkal. V prosinci roku 1534 dokonce s Cranmerem přemýšleli, že by se vladař vrátil ke Kateřině Aragonské a Annu opustil.
8. ledna 1536 se královský pár doslechl o Kateřinině smrti. Anně bylo jasné, že pokud urychleně nepřivede na svět syna, Jindřich se znovu ožení a jí v nejlepším případě pošle do vyhnanství. Naštěstí brzy otěhotněla, ale 29. ledna byl král zraněn při rytířském turnaji a vyděšená královna o dítě přišla. Stalo se tak v den pohřbu jeho první manželky. Mezi lidem se začaly šířit pověsti, že je to zlé znamení a Kateřina Jindřichův rod proklela.
Od Annina potratu se Jindřich přestal o manželku zajímat, zamiloval se do dvorní dámy Jany Seymourové. Královnu dal sledovat a neunikl mu její důvěrný vztah k hudebníkovi Marku Smeatonovi. 30. dubna ho nechal převést do Toweru, kde se Smeaton na mučení přiznal ke svému poměru s královnou. 1. května panovník obvinil svou druhou manželku z údajného incestu s bratrem Jiřím a zatkl další čtyři šlechtice, kteří podle něj měli udržovat s jeho ženou poměr. Na druhý den byli všichni zatčeni a uvězněni v Toweru. 17. května byli obvinění šlechtici popraveni, Anna stále doufala, že se jí podaří vyváznout. Když si pro ni 19. května přišly stráže, myslela, že ji zachrání. Teprve, když spatřila kata povolaného až z francouzského Calais, došlo jí, že se milosti nedočká.
Anna Boleynová byla popravena okolo osmé hodiny ráno, údajně před svou smrtí prohlásila: "Popravčí je doufám odborník, mám totiž velice štíhlý krk."
Den po Annině popravě, 20. května 1536, se král zasnoubil s Janou Seymourovou. Svatba proběhla o deset dnů později ve Whitehallu. V oficiálním zápise je uvedeno, že: "První i druhé královo manželství je se souhlasem parlamentu anulováno a prohlášeno za neplatné." Annina dcera Alžběta byla prohlášena za nelegitimní a jediné děti, které měly právo po králově smrti usednout na trůn, se měly narodit z třetího svazku.
Krátce po uzavření tohoto manželství Jindřich uzavřel smlouvy s Walesem, které toto území připojily k Anglii, a obyvatelstvo spojily v jeden národ.
12. října roku 1537 se Jindřichovi narodil první syn, vybrali mu tradiční jméno Edward. Sloužily se slavnostní mše a rozdávalo víno. Janu Seymourovou dlouhý porod natolik vyčerpal, že o dvanáct dní později zemřela. Jindřich se o ní vyjádřil jako o "opravdu milující choti".
POSLEDNÍ LÉTA VLÁDY (1540-1547)
Na počátku roku 1540 Jindřich uvažuje o novém sňatku, na radu přítele Thomase Cromwella si vybral třiadvacetiletou Annu Klevskou pocházející z malého severoněmeckého vévodství Kleve. Vzájemné spojenectví mělo zajistit Anglii bezpečnost při možném útoku katolíků. Brzy byl do Anglie zaslán Annin portrét od malíře Hanse Holbeina mladšího a král souhlasil se svatbou.
Když Anna Klevská přijela do Anglie, král zjistil, že jeho budoucí manželka hovoří pouze německy, nehraje na hudební nástroje a neumí zpívat. Zklamal ho i její vzhled, skutečná Anna vypadala jinak, než ji zachytil Holbein. Král prohlásil, že "vypadá jako kůň". Přesto se s ní 6. ledna v Greenwichi oženil a zároveň zahájil jednání o nové manželce. Když se seznámil s komornou Kateřinou Howardovou, Anna jeho volbu schválila. Uvědomila si, že by mohla skončit jako její předchůdkyně Anna Boleynová; potvrdila, že její manželství s Jindřichem nebylo nikdy neplněno a král jako hlava církve sňatek zrušil. Anna získala titul královy sestry a usadila se na hradě Hever, kde dříve sídlila rodina Boleynových. V dopise svému bratru Vilémovi napsala, že jí její nynější postavení vyhovuje, neutrpěla žádné příkoří a je plně spokojena.
Thomase Cromwella nechal Jindřich 28. června 1540 popravit za jeho neschopnost vybrat vhodnou ženu a týž den se oženil s osmnáctiletou Kateřinou Howardovou. Mladou manželku panovník zahrnuval šperky a aby se jí více zalíbil, častěji sportoval. Na jaře 1541 však onemocněl, trpěl vysokými horečkami a téměř nemohl chodit. Kateřina nemarnila čas ošetřováním krále, navštěvovala přátele a střídala milence. Dlouho se jí dařilo utajit své aféry, ale jednoho dne se o nich dozvěděl i král. Okamžitě nechal její milence popravit a jí samotnou uvěznil v Toweru. Požadoval, aby se "všechny radosti, jež ta prokletá žena zažila díky své prostopášnosti, nemohly vyrovnat bolesti, kterou zakusí při mučení." V únoru 1542 byla Kateřina zbavena titulu královny a 13. února ji popravili.
Svou poslední, v pořadí již šestou manželku, bohatou dvojnásobnou vdovu Kateřinu Parrovou, si Jindřich VIII. bere 12. července roku 1543. Kateřina naplnila panovníkovy představy o ideální manželce. Byla tichá, skromná a nezasahovala do politiky. Urovnala rodinné vztahy a zasloužila se o to, aby Jindřichovy dcery Marie a Alžběta získaly právo nastoupit na trůn. Roku 1544 přesvědčila Jindřicha, aby syna Edwarda představil veřejnosti jako právoplatného následníka.
Jindřich VIII. zemřel 28. ledna roku 1547 v paláci ve Whitehallu, bylo mu pětapadesát let. Příčinou smrti byla pravděpodobně obezita, jíž panovník posledních deset let života trpěl, dna a nedoléčené zranění nohou z rytířského turnaje. O století později se objevila teorie, že Jindřich od své milenky chytil syfilis, ale současní historikové to vyvracejí s tím, že syfilis byla za Jindřichových časů již známá nemoc a lékaři by příznaky jistě rozpoznali. Poslední výzkumy ukazují i na možnost, že král trpěl cukrovkou podobně jako jeho sestra Markéta Tudorovna.
Je pohřben v kapli svatého Jiří na Windsorském hradě vedle své třetí manželky Jany Seymourové. Té, kterou nejvíc miloval.
Jindřich VIII.
JINDŘICHOVY REFORMY A POLITIKA
Spolu s Alfrédem Velikým a Karlem II. je Jindřich považován za jednoho ze zakladatelů britského královského námořnictva. Za jeho vlády byly postaveny nové válečné lodě (známá je například karaka Mary Rose), budovaly se nové doky a většina lodí byla vyzbrojena děly, která nahradila tradiční lukostřelce. Podporu námořnictva naplno zužitkovala Jindřichova dcera Alžběta I., jejíž flotila dokázala ve válce se Španělskem porazit slavnou Armadu.
Díky rozporu s Římem vystavil Jindřich svou zemi možné invazi Španělska či Francie, aby zajistil svému lidu ochranu, nechal při pobřeží vystavět síť pevností a hradů. Nejsilnější opevnění se nacházelo v jižní Anglii, opevněné bašty lemovaly pobřeží od přístavu Dover po poloostrov Cornwall. Jako stavební materiál byly údajně použity kusy zdiva z rozbořených katolických klášterů.
Zasloužil se také o přestavení řady slavných staveb – královské kaple, university v Cambridge a Westminsterského opatství v Londýně.
Jindřichův otec pro syna ušetřil 1,25 milionů liber (v přepočtu na dnešní hodnotu britské libry by to bylo nějakých 375 milionů l.), ale rozhazovačný Jindřich je brzy utratil. Značnou část otcova majetku investoval do oprav královských paláců, zbylé peníze pohltila válka. Do konce dvacátých let 16. století všechny peníze utratil a v nouzi požádal o pomoc parlament. Částka, kterou parlament uvolnil, však nestačila pokrýt mnohé výdaje a Jindřich musel hledat jinde. Jako vhodný zdroj se ukázala církev. Panovník nechal pozavírat četné kláštery, přivlastnil si jejich poklady a rozprodal církevní pozemky. Zisk na duchovenstvu sice pokladnu naplnil, přesto Jindřich zemřel jako dlužník..
VÝVOJ PO SMRTI JINDŘICHA VIII.
Po Jindřichově smrti na trůn nastoupil jeho jediný syn Edward korunovaný na krále Edwarda VI.. Protože mu bylo pouze devět let, vybrali šestnáct úředníků, kteří mu měli pomáhat s vládou dokud mu nebude osmnáct let.
Od Eduardova narození se mezi lidem šeptalo, že je slabý a náchylný k nemocem. V roce 1553 onemocněl tuberkulózou, před svou smrtí však stačil vyškrtnout Alžbětu a její sestru Marii z pořadí nových nástupců a místo nich zvolil jako budoucí královnu Janu Greyovou, vnučku sestry Jindřicha VIII.. Jana vládla pouze devět dní než ji svrhla Alžbětina nevlastní sestra Marie, nechala ji uvěznit a 12. února roku 1554 popravit.
Marie I. Tudorovna byla, podobně jako její matka Kateřina Aragonská, fanatická katolička a rozhodla se, že v Anglii opět zavede katolickou víru. Od svého nástupu na trůn v červenci 1553 do své smrti nařídila upálit na tři sta protestantů (za což získala přídomek Marie I. Krvavá), obnovila zákon o kacířství a pro upevnění vztahů s katolickým světem se provdala roku 1554 za španělského krále Filipa II.. Jejich manželství zůstalo bezdětné. Katolická královna nebyla ve společnosti příliš oblíbená, proběhlo několik neúspěšných převratů, během nichž se snažili dosadit na trůn Alžbětu. Za účast ve spiknutí v roce 1554 byla zavržená dědička odsouzena a uvězněna v londýnském Toweru. Marie I. řečená Krvavá vládla pět let, od roku 1555 ji sužovala rakovina. Aby dokázala svou sílu a odhodlanost, vyhlásila válku Francii. Krátký konflikt skončil pro Anglii katastrofou, když museli předat Francii strategický přístav Calais u kanálu La Manche. Roku 1558 souhlasila Marie s návrhem muže a jmenovala nenáviděnou protestantku Alžbětu svou zákonitou dědičkou. 17. listopadu téhož roku britská panovnice podlehla rakovině a dcera Anny Boleynové, která svůj předcházející život strávila ve stínu dvora, se konečně chopila moci.
Alžběta I. Anglická
____________
Jinak přivítám jakékoli dotazy, obrázky, nové informace apod.
Hrubky se budu snažit postupně opravovat.
