Bojová odolnost letadel-Aircraft combat survivability

[Likan]

Dobrý den kolegové...
Mám za úkol zpracovat téma Bojová odolnost letadel, chtěl bych vás poprosit o radu, kde hledat informace, články, knihy, cokoliv co mi pomůže. Pokud znáte nějaký titul věnující se tomuto tématu, dejte vědět....Děkuji

[asija]

no knizku ti asi nedoporucim.... ale je to dost podobne tema jako jsem uz zalozil
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=5042&highlight=

tak si kdyztak precti co napsali lidi tam

[Dzin]

Kdyby si trochu definoval, co si pod "bojovou odolností letadla" představuješ, resp. jak jí chceš zpraqcovat, radilo by se lépe.
Resp. začni definicí a potom si udělej jasno, jak k tomu chceš přistoupit.
Tady máš takovou lehkou nápomoc.
http://aircraft-survivability.com/Pages ... tions.html

[Likan]

Pojem bojová odolnost letadla je již dávno (je asi tak stejně stará, jako první díra v draku letadla od nepřátelské palby) přesně definován...je to schopnost letadla vyhnout se nebo odolat účinkům nepřátelského prostředí - ve zkratce.

[Alchymista]

"Bojovú odolnosť" netvorí len samotná odolnosť konštrukcie lietadla voči pôsobeniu ničivých účinkov zbraní protivníka, ale naopak je to celý súbor vlastností, počínajúc pravdepodobnosťou odhalenia (pomocou RL, IR, alebo optických prieskumných prostriedkov), cez pravdepodobnosť zachytenia a sledovania, ... až po samotnú odolnosť voči poškodeniu.

Zjednodušene povedané, "Bojová odolnosť lietadla" je tvorená týmito schopnosťami:
1) Nedať sa odhaliť – zabrániť odhaleniu lietadla na bojisku – túto úlohu plnia predovšetkým konštrukčné riešenia znižujúce demaskujúce príznaky lietadla (rádiolokačný odraz, rádiové a tepelné vyžarovanie, optický kontrast proti typickému pozadiu zeme a oblohy…)
2) Nedať sa zachytiť na sledovanie a nedať sa zamerať – znemožniť zamierenie alebo aspoň znížiť presnosť zamierenia protilietadlových zbraní protivníka – znížiť možnosť zamerania umožňujú rôzne rušiace prostriedky, vrhače klamných cieľov, maskovacie nátery, "protirádiolokačné" nátery, vhodná taktika a spôsob letu a vlastne všetky prvky predošlej skupiny
3) Nedať sa zasiahnuť – zabrániť zásahu lietadla alebo aspoň znížiť presnosť zásahu protilietadlových zbraní - napríklad znížením presnosti navádzacieho systému protilietadlových zbraní, túto úlohu plnia rôzne rušiace prostriedky, vrhače klamných cieľov, "protirádiolokačné" nátery a všetky prvky predošlej skupiny
4) Znížiť rozsah poškodenia a zachovať bojaschopnosť – pokiaľ sa zásahu a preniknutiu ničivých účinkov zbraní protivníka do lietadla nedá zabrániť, treba prijať také opatrenia (predovšetkým konštrukčné), aby neboli poškodené dôležité systémy a zariadenia a posádka a lietadlo mohlo viesť boj ďalej, hoci aj s menšou účinnosťou a efektivitou alebo aby si aspoň zachovalo letuschopnosť.
5) zabezpečiť prežitie posádky – vycvičená posádka je veľmi cenná, náklady na výcvik posádky lietadla môžu byť porovnateľné alebo aj vyššie ako cena novovyrobeného lietadla

Ale pre ďalšie zjednodušenie sa môžeme v intenciách predošlých príspevkov venovať len a iba bodu (4).
------------------------------
V teórii zbraňových systémov sa často vyskytuje pojem "zákon ničenia", čo je istom zmysle "prevrátená hodnota" bojovej odolnosti podľa bodu (4). Zákon ničenia hovorí zhruba o tom, s akou pravdepodobnosťou daný zbraňový systém nejaký typový cieľ poškodí, vyradí, alebo zničí.
Pritom "poškodenie" je obvykle chápané ako poškodenie, ktoré nezabráni splneniu bojovej úlohy, ale zabráni opakovanému vzletu k plneniu ďalšej bojovej úlohy na nejaký stanovený čas, "vyradenie" je také poškodenie, ktoré zabráni splneniu bojovej úlohy, ale nezabráni návratu na vlastnú základňu alebo územie (a môže byť ešte rozdelené na "opraviteľné" a "neopraviteľné") a "zničenie" je poškodenie, ktoré zabráni lietadlu pokračovať v ďalšom lete.
Lietadlo určitej kategórie je ako "typový cieľ" v popise zákona ničenia pre daný zbraňový systém rozdelené na niekoľko častí, ktorým je pridelená rôzna plocha, objem a predovšetkým rôzna významnosť.
Potom napríklad prienik piatich črepín o hmotnosti 5 gramov cez 1 meter štvorcový plochy krídiel predstavuje "poškodenie", ale rovnaký prienik do kabíny sa hodnotí ako "vyradenie" a s 50% pravdepodobnosťou "zničenie", pretože kabína sa dehermetizuje, veľmi pravdepodobne sa rozpadne prekryt a s 50% pravdepodobnosťou bude zasiahnutý a vážne zranený alebo usmrtený pilot

V hodnotení bojovej odolnosti môžeme postupovať obrátene. Konštrukciu daného lietadla rozdelíme na niekoľko častí s rôznou plochou, objemom a významnosťou a môžeme skúmať, ako sa zásah typovou zbraňou prejaví na schopnosti lietadla splniť bojovú úlohu alebo udržať si aspoň letuschopnosť.

"Typovými zbraňami" sa tu rozumejú priame zásahy pechotnými zbraňami, veľkorážnymi guľometmi, kanónmi rôznych kalibrov, priame zásahy riadenými strelami, blízke zásahy riadenými strelami a zásahy črepinovými prúdmi od bojových častí riadených striel rôznych kategórií v nejakých dohodnutých vzdialenostiach.

[Dzin]

Likan: Šlo mi o to, jak to chceš rozebrat ty. Jako jednostránkové pojednání co je to, jako 380 stránkovou odbnornou knihu, vypíchnout nějaké specifické a podle tebe nejdůležitější charakteristiky a tak. Jinak ti tu můžeme psát prakticky vše, co se konstrukce letadel týká.

[Likan]

Uvítám veškeré a jakékoliv informace v jakémkoliv rozsahu....děkuji
Co se literatury týče, mám zatím pouze odbornou literaturu pana doc. Petráska od nás z UNOB, rád bych si rozšířil obzor a vstřebal více názorů a pohledů...

[jersey.se]

Můžu posloužit výcucem ze svého článku o Gripenu:

Odolnost v boji je u něj zajištěna zejména těmito faktory:

-Malé celkové rozměry a nízké RCS znesnadňují zachycení letounu a vedení palby na něj.
-Značná tolerance vůči poškození je dána mnohonosníkovým systémem nosných ploch typu fail-safe (ale nevím kolik nosníků je možno porušit aniž by došlo ke zborcení křídla) a nosným potahem z uhlíkových kompozitů, v nichž se nesnadno šíří trhliny
-Odolnost vůči poškození je dále rozšířena samotnou aerodynamickou koncepcí letounu - elevony a kachní plochy jsou v případě poškození do jisté míry funkčně zaměnitelné.
-Všechny systémy jsou zálohovány (i když ne všechny nutně zdvojené) a jejich větve od sebe fyzicky odděleny.
-V případě výpadku EFCS jsou kachní plochy odpojeny od řízení (volně vlají), čímž se posune působiště aerodynamických sil vzad a s letounem je možno přistát jako s klasickým stabilním deltakřídlem. Mluvil jsem s pilotem, který takto přistával a prý to není tak hrozné jak by se to na první pohled mohlo zdát, letadlo se chová relativně normálně.
-Bezpečnost provozu závisí i na schopnosti zvládnout například takové situace jako je vysazení motoru za letu. Zajištění dostatečné energie pro pohon letových systémů při vysazení motoru zajišťuje APU. Navíc jsou k dispozici dva typy záložních baterií. Chemické mohou dodávat proud po dobu 10 minut, normální přibližně 30 minut. V praxi to znamená, že bude-li mít letoun v dosahu letiště či jakoukoliv plochu, (například silnici) o délce 800 metrů, může bezpečně přistát i s nefunkční pohonnou jednotkou. Těch 10 minut bude mít letoun k dispozici i hydraulický tlak v případě že nepůjde spustit ani APU. S využitím autorotace motoru pro zajištění čehokoliv se pochopitelně neuvažuje.

[Likan]

Děkuji všem....jersey.se neměl bys něco podrobnějšího o fail-safe? popřípadě něco co bys mohl odeslat na mail? díky

[jersey.se]

Co chceš podrobnějšího? Fail-safe je způsob konstruování celků, například nosných ploch, takovým způsobem, aby byla zachována jejic soudržnost i při poškození některých jejich prvků. Typicky se jedná o vícenosníkovou konstrukci křídla, které nemá hlavní nosník jako starší konstrukce.

Křídlo s hlavním nosníkem:


Vícenosníkové křídlo bez hlavního nosníku:


Dále je to již zmíněné zamezení šíření případných trhlin v nosném potahu atp. Je to konstrukční filozofie, takže potřebný rozsah je na mnohosetstránkovou publikaci.

[Likan]

To samozřejmě chápu, taková publikace by nebyla k zahození! ale spíš jsem doufal. že bys mi to ve zkratce popsal, myslím trochu to rozvést podle vlastního uvážení!

[jersey.se]

No ve zkratce jsem ti to popsal.

[Farky]

Doporučuji knihu The Fundamentals of Aircraft Combat Survivability: Analysis and Design, napsal Robert E. Ball. Je to asi 1000 stránek informací o tématu, určitě tě to Likane uspokojí.

[Likan]

Díky za tip, knihu jsem sehnal