E=mc2

[jersey.se]

Jenže tohle je taky otázka víry - víry v to, že věda je špatná. A v pořádku to není, pokud popírači nepřinesou nějaké rozumné argumenty. On experiment s alkoholem je sice zajímavý a dá se najít ještě spousta podobných, ale je především tak absurdní, že osobně bych na něj nikdy nepřišel. Ano, je to experiment a ne důkaz. Kdokoliv kdo na něm bude chtít dokázat že 1+1=1,6 se totiž nutně dostane do vlastní pasti. Hmotnostně to totiž bude pořád 1+1=2 a on, pokud nezná základy chemie, nebude schopen vysvětlit proč, zato jistě vymyslí nějakou pěknou konspirační teorii, jak se proti němu všechno spiklo a že 1+1 přece nemůže být dvě.

[Alchymista]

Alfik - Ale ano, exituje množstvo príkladov, kedy teória "zrazu" neplatí. Veľmi rýchlo sa obvykle ukáže, že je nesprávne aplikovaná.

Priklad s alkoholom a vodou patrí do mimoriadne širokej kategórie sčítavania hrušiek s jablkami.
Súčasne je vhodným príkladom aj druhej častej chyby - nevhodnej voľby porovnávacej veličiny. Pretože ak ako porovnávaciu veličinu zvolíme hmotnosť, teda zmiešame jeden kilogram vody a jeden kilogram alkoholu, matematiku pohodlne zachránime, pretože dostaneme dva kilogramy roztoku.

Ale práve takéto pozorovanie, kedy dochádza k nejakým "neobvyklostiam" je pre vedu veľmi užitočné - pokiaľ sa začneme zaujímať o to, čo sa pri pozorovanom jave vlastne deje.
Neobvyklá zmena objemu predovšetkým naruší predstavu, že kvapalina nejakej látky je "kontinuálne" prostredie a naopak vytvorí predstavu, v ktorom je kvapalina nejakej látky plná "neviditeľných dier", do ktorých sa môže dostať iná kvapalina. Odtiaľ zasa nemusí byť ďaleko k príkladu so štrkom a pieskom a k predstave o rôznej veľkosti molekúl rôznych kvapalín.
Zahriatie roztoku potom vedie k otázke, odkiaľ sa vlastne vzalo teplo, potrebné na ohriatie roztoku dvoch chladných kvapalín.

--------------
Exituje veľmi pekný príklad, ako možno približne odhadnúť veľkosť molekuly (konkrétne molekuly nejakého oleja).
Gáfor (česky kafr) je teprenoid s typickým ostrým zápachom a čistý sa vyskytuje ako biela kryštalická látka. Na vzduchu sublimuje, a na vodnej hladine má zaujímavé chovanie - zrnká gáfru na hladine poskakujú. Stačí ale minimálne množstvo oleja na vodnej hladine a poskakovať prestanú. Naopak čistý benzín poskakovaniu zrniek nebráni.
Je teda možné opakovaným riedením oleja v benzíne dosiahnuť veľmi slabý roztok "účinnej látky" v rozpúšťadle, a zistiť, aké objemové množstvo oleja dokáže zabrániť poskakovaniu gáfrových zrniek na definovanej ploche vodnej hladiny. Za predpokladu, že na zabránenie poskakovaniu stačí vrstva oleja hrubá práve jednu molekulu tak zo známeho objemu oleja v rozpúšťadle a plochy dokážeme určiť výšku olejovej vrstvy - a to je tiež rozmer molekuly oleja.
Mimochodom, je to tak tenká vrstva, že už nevytvára typickú "olejovú" dúhovú škvrnu.

[neutrino]

ICARUS nepotvrdil nadsvetelnu rychlost neutrin

http://www.nature.com/news/neutrinos-no ... ht-1.10249

Je zaujimave, ze nezverejnili aku odchylku namerali a mierou nepresnosti
sa neobtazuju

Este raz davam do pozornosti relativistom : objevili řadu galaxií, u kterých plynná složka nerotuje. Schyluje sa k objavu temneho poľa?

http://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir ... 28162.html

[neutrino]

Do té doby z tebe můžu mít leda prdel.

jersey.se Moja miera skepticizmu je voci alternativnym hypotezam rovnaka.
Brans–Dicke theory of gravitation alebo Plasma universe ty si v zivote nepocul, utaja to aj na karlovke.

S Albertom je ten problem, ze sa stal nekritizovatelny, pokial chces posobit vo vede. Dr. Grygar je zly, ako kazdy inkvizitor a nieje nahoda, ze propagator
teorie relativity.
Grygar ako vedec (v skutocnosti je popularizator ) by ti mal vysvetlit,
ze v ABSOLUTNEJ hodnote nie je styk medzi kreacionizmom a darwinizmom.
Darwin sa vyjadruje k vyvoju zivota, a kreacionizmus k vzniku zivota!
Ale Grygar publikuje inkvizicnu vyhlasku: http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1301101496 Alebo Grygar vyrobil aminokyselinu?

jersey.se, pokial niesi slepo veraci tebe emocionalne pritazlive deklaracie , ale ctis si dokazy, tak nenos roštie ako starenka Janovi Husovi na hranicu.
Skepticizmus nema vytvart nove hypotezy, ale upozornit na problemy jednotlivych hypotez. Skepticizmus je kontrolny mechanizmus, a nie pohrdanie!

Nadherny priklad ,, udajnej,, inkvizicnej praxi vo vede:
Věděli jste, že je každý rok utajeno přibližně 5000 vynálezů?
http://www.reformy.cz/zpravy/vedeli-jst ... -vynalezu/

V originale je uvedene dokopy 5000, a nie rocne!
http://www.newscientist.com/blogs/short ... numbe.html

[Alfik]

Jersey a Alchymista: Máte oba za jedna s hvězdičkou, skutečně je to jen o tom jakou vybereme veličinu.
Ale o tom to nebylo. To co jsem se snažil napsat, je v kostce přibližně to, že každou teorii (a tedy i TR) je nutno opakovaně prověřovat tak dlouho, jak dlouho tu budeme. To je principem vědeckého skepticismu.
Je logické, že některé postupy a důkazy budou vedeny lépe, jiné hůře.
Neutrino: Albert není nekritizovatelný. Naopak, jeho teorie je neustále podrobována těžkým testům, no a zatím odolává - tedy s výjimkou která zde byla popsána (mysím že Alchymistou pokud se nemýlím). Což je naprosto vědecký přístup. Ovšem na Novinkách to tak možná vypadá. nebo v pořadech p. Grygara.
Co se týče Grygara jako osobnosti, no, on totiž vlastně není moc skeptik, pročež se dost lidí tomu jejich "Klubu Sysifos" směje. Těžko lze někoho přesvědčovat že je souč. věřícím, praktikujícím křesťanem (a tedy kreacionistou) na jedné straně a souč. že na druhé straně podrobuje dogmata víry (vč. kreace) soustavnému zkoumání pomocí vědeckého skepticismu... Tak velkou prdel nemá, aby seděl na takovýchto dvou židlích.

[Trismegistos]

To co jsem se snažil napsat, je v kostce přibližně to, že každou teorii (a tedy i TR) je nutno opakovaně prověřovat tak dlouho, jak dlouho tu budeme. To je principem vědeckého skepticismu.
Je logické, že některé postupy a důkazy budou vedeny lépe, jiné hůře.
Neutrino: Albert není nekritizovatelný. Naopak, jeho teorie je neustále podrobována těžkým testům, no a zatím odolává - tedy s výjimkou která zde byla popsána (mysím že Alchymistou pokud se nemýlím). Což je naprosto vědecký přístup. Ovšem na Novinkách to tak možná vypadá. nebo v pořadech p. Grygara.
Co se týče Grygara jako osobnosti, no, on totiž vlastně není moc skeptik, pročež se dost lidí tomu jejich "Klubu Sysifos" směje. Těžko lze někoho přesvědčovat že je souč. věřícím, praktikujícím křesťanem (a tedy kreacionistou) na jedné straně a souč. že na druhé straně podrobuje dogmata víry (vč. kreace) soustavnému zkoumání pomocí vědeckého skepticismu... Tak velkou prdel nemá, aby seděl na takovýchto dvou židlích.

Vidím to naprosto stejně.

[Alchymista]

Albert nie je "nekritizovateľný", ako tvrdí neutrino.
Problém jeho "kritikov" (ako je Bolčo/Boltcho/Bolstein a jemu podobní patafyzici) je v tom, že na "vyvrátenie" TR/OTR/STR používajú chybné príklady a potom ich chybne interpretujú.
Fyzici samozrejme odhalia chyby a nezrovnalosti v konštrukcii príkladu a celkom prirodzene im ich závery otlčú o hlavu. Čož je normálny jav, ktorý neutrino nazýva inkvizíciou.

[neutrino]

Problém jeho "kritikov" (ako je Bolčo

A.Boltcho mal problem, pokial nepresiel cez recenzne konanie, ktore absolvoval uspesne. European Journal of Scientific Research,
nieje nejaky platok, ale seriozny vedecky casopis.

Ak obsah jeho tvrdenia
povazujes za patafyziku, vies to nejako podlozit?

[neutrino]

Čož je normálny jav, ktorý neutrino nazýva inkvizíciou

Alchymista, nehnevaj sa. Poukazal som na dve evidentne inkvizicne vyhlasky Grygara. Kritika nejakeho nazoru,
by sa nemala robit emocionalne, staci skonstatovat,
ze jav nezodpoveda platnej teorii xy,
pokial je Grygar lenivy robit experiment.

Grygar ,,upalil,, akupunkturu.
Je evidentne, ze akupunktura (casto) funguje, ale pravdepodobne
nie tak, ako ju vyvetluju jej vykonavatelia.
Inkvizitor Dr. Grygar rozhodl na zaklade cucania z prsta,
alebo je tam iny skryty zaujem? http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1331898038

[Trismegistos]

Ačkoliv s tím ne každý souhlasí, stále ještě máme ve vesmíru mysteriózní temnou hmotu. Podle aktuálních propočtů představuje temná hmota přibližně 22 procent veškeré hmoty dnešního vesmíru, zatímco tak trochu nudná, známá a viditelná hmota se dohromady zmůže na nějakých 4,5 procenta. Zbytek vesmíru snad vyplňuje přízračná temná energie a o té je lepší mluvit jen šeptem a vyvarovat se při tom černých koček a pohledů do zrcadel. Bez ohledu na přízraky je ale stále naprosto záhadná i temná hmota. Myslíme si, že se na jejím složení podílí baryonová hmota (různé masivní halo objekty – MACHO) a také nebaryonová hmota (snad neutrina, axiony anebo třeba supersymetričtí partneři gravitonů či fotonů?). Bez ohledu na její složení ale také stále tápeme například v tom, kde ve vesmíru vlastně je většina temné hmoty?
Více v článku Mezigalaktický prostor je vyplněný temnou hmotou na stránkách Osel.cz

[Alchymista]

A.Boltcho mal problem, pokial nepresiel cez recenzne konanie, ktore absolvoval uspesne. European Journal of Scientific Research,
nieje nejaky platok, ale seriozny vedecky casopis.

Takže iste môžeš uviesť jeho citačný alebo impact index.

Ad Bolčo/Boltcho -> http://arxiv.org/abs/1012.5045
-> http://arxiv.org/pdf/1012.5045 (save as..)
-> https://docs.google.com/viewer?a=v&q=ca ... sJj9zD6Yww

[jersey.se]

A je to tu zase... Kdysi se milovníci senzací klaněli k černým děrám, dnes je to temná hmota. Jako by sama o sobě byla něčím vyjímečná, něčím jiná než viditelná hmota...

[Trismegistos]

Jersey, pokud by sis článek přečetl, zjistíš že je i o něčem jiném. Dosaď si místo "temné hmoty" svůj předpokládaný zdroj zakřivení časoprostoru (třeba ožralé permoníky) a třeba ti přijde zajímavý.

[neutrino]

citačný alebo impact index

Pokial viem je nulovy... Netvrdim, ze mi nie co neuslo.

[jersey.se]

Ale co je na tom záhadného? Já absolutně nechápu, proč dokola a donekonečna omílat prostý fakt, že nejsme schopni přesně určit hmotu ve Vesmíru zkrátka proto, že jí nevidíme. Nepřijde mi to v nejmenším zajímavý. Může to štvát kosmology, ale jinak to může mít celá fyzika celkem v paži.

[Alchymista]

Aha, takže "seriozny vedecký časopis" vychádzajúci 45 rokov a s nulovým citačným indexom... hm... nuž čo, existujú aj guľaté kocky.

[Trismegistos]

Ale co je na tom záhadného? Já absolutně nechápu, proč dokola a donekonečna omílat prostý fakt, že nejsme schopni přesně určit hmotu ve Vesmíru zkrátka proto, že jí nevidíme. Nepřijde mi to v nejmenším zajímavý. Může to štvát kosmology, ale jinak to může mít celá fyzika celkem v paži.

Je to ironie ale právě Albert Einstein kdysi řekl:

"Kdo už se nedokáže divit, kdo nedokáže žasnout, je mrtvý."

Neber si to osobně.

[jersey.se]

No on to řekl, přiznejme si v trochu jiném kontextu. Úplně všemu se diví jen hlupák. Taky to neber osobně.

[Alchymista]

Ale co je na tom záhadného? Já absolutně nechápu, proč dokola a donekonečna omílat prostý fakt, že nejsme schopni přesně určit hmotu ve Vesmíru zkrátka proto, že jí nevidíme. Nepřijde mi to v nejmenším zajímavý. Může to štvát kosmology, ale jinak to může mít celá fyzika celkem v paži.

Nie, celá fyzika to nemôže "mať v paži", jednoducho preto, že nemá vhodnú platnú teóriu, ktorá by to vysvetlila. A to je spôsobuje "psychický" problém nielen kozmológom, ale fyzike ako celku. Preto je jav intenzívne skúmaný a bude skúmaný, dokiaľ sa preň nenájde vhodné vysvetlenie (teória) a toto vysvetlenie nebude overené experimentom alebo pozorovaním.

[Trismegistos]

Nejspíš je už poněkud únavné neustále omílat, že ve vesmíru chybí hmota, proč si to myslíme, jak maličko hmoty vlastně zatím pozorujeme našimi přístroji a jak by bylo skvělé se dozvědět, co je ta navýsost tajemná a mnohými astronomy proklínaná temná hmota vlastně zač. Nicméně, astrofyzici celé planety teď zbystřili, našpicovali uši a zvědavě čekají, co se bude dít. Zdá se totiž, že jistý výzkumný tým má v ruce data, která možná obsahují klíč k jedné z největších záhad dnešního vesmíru.

Adepty na věčnou slávu jsou členové početné skupiny „Planck Collaboration“, jejichž článek teď čeká na verdikt redakce časopisu Astronomy and Astrophysics. Jak už název týmu napovídá, jde o desítky a desítky lidí kolem projektu Planck Evropské kosmické agentury ESA. Orbitální teleskop Planck od srpna 2009 s vysokou citlivostí a úhlovým rozlišením zkoumá anizotropní reliktní záření a také další podivuhodnosti viditelné v mikrovlnách. Podle mnohých odborníků je od počátku předurčen k prolamování velkých tajemství všehomíra, což se mu možná právě podařilo.

Jednoduše řečeno, teleskop Planck pečlivě snímkuje celou oblohu v mikrovlnné oblasti záření. V jeho datech se mimo jiné vyloupla pozoruhodná záležitost, totiž velmi neobvyklé záření, nikoliv z předalekého vesmíru, ale ze středu Mléčné dráhy, naší domovské galaxie. Astrofyzici mu poeticky říkají Galaktický Závoj (Galactic Haze). Doposud bylo jakžtakž jasné jen to, že vychází ze oblasti středu Mléčné dráhy a že připomíná takzvané synchrotronové záření, za které bývají odpovědné částice urychlené v magnetickém poli, ať už v pozemských urychlovačích anebo třeba ve žhavé výhni supernov. Mimo jiné právě z Galaktického závoje vyrůstají gigantické Galaktické bubliny gama záření, které nedávno odhalil Fermiho vesmírný teleskop. Galaktický závoj vlastně představuje problém pro pozorování reliktního záření, který je třeba odfiltrovat, zároveň je ale sám o sobě nesmírně zajímavý.

Badatelé z Planck Collaboration pracně získali jeho celé spektrum a tvrdí, že jde opravdu o synchrotronové záření vysokoenergetických elektronů a pozitronů, které krouží kolem křivek mohutného magnetického pole v jádru Mléčné dráhy. Podle jednoho z autorů, kosmologa Pavla Naselského z Centra objevů Institutu Nielse Bohra a Kodaňské univerzity, existují silné náznaky, že za tímto záření stojí temná hmota.Podle představ autorů týmu Planck Collaboration temnou hmotu vytvářejí velice těžké částice, možná 10krát těžší, než slavný Higgs, které takřka vůbec neinteragují s běžnou hmotou. Také by se měly vyskytovat tak řídce, že neinteragují ani se svými soukmenovci. Jenže, teorie praví, že ve středu galaxie jsou tak intenzivně nahuštěné, že se občas srazí a přitom vyzáří výše zmíněné elektrony a pozitrony. Ty se pak šíleně roztočí v magnetickém poli jádra galaxie a vytvoří velmi neobvyklé synchrotronové záření. Také se zdá, že Galaktický závoj opravdu těsně souvisí s Fermiho bublinami gama záření, i když tu ještě asi bude hodně co vysvětlovat.

Až doposud jsme takové záření nemohli vůbec zpozorovat, protože na to nestačily naše přístroje. Ale Planck to přesvědčivě zvládne. Podle Pavla Naselského nemůžeme pozorované záření vysvětlit strukturou galaxie, ani to prý nemůže být ozvěna explozí supernov v galaktickém disku Mléčné dráhy. Buď to je projev temné hmoty anebo jsme vystopovali absolutně neznámý mechanismus urychlování částic ve středu galaxií.

Článek převzat z: Osel.cz