Operace Lvoun (Seelöwe)

[Lord]

Operace "Lvoun'' - Seelöwe

Britové měli po celé Británii asi jen 400 tanků a děl, a to znáte ještě mizernou kvalitu britských tanků, asi jen 160 tančíků bylo novějšího typu. Po evakuaci z Dunkerque zanechali v Evropě téměř veškerou výzbroj, morálka zachráněných Britů nebyla zrovna nejlepší, mořské pobřeží mohlo chránit jen několik těžkých děl, ale i tak do nich bylo jen pár nábojů.

Britové však měli nadále silné lodstvo, ale i letectvo, i když ve Francii ztratili hodně letadel. Nejít o výsadkovou operaci, ale čistě podzemní boj byla by Británie do dvou týdnů vyřízena. Pro Němce tedy představoval největší problém přeprava vojska a poté jeho zásobování na pevnině, k tomu ovšem potřebovali mít zajištěné námořní linky z Francie do Británie a dostatek zásobovacích lodí.

Královské loďstvo začalo ihned po vypuknutí války s námořní blokádou Německa, která však byla omezená tím jak Německo získávalo další území a bylo zásobováno jinými cestami uvnitř evropského kontinentu. Německé námořnictvo začalo na oplátku napadat britskou přepravu pomocí ponorek.
Ačkoli královské loďstvo mělo převahu na moři, jeho válečné lodě nebyly schopné přiblížit se dost blízko k plážím a nalodit vojska u Dunkirku. Na žádost vlády proto tisíce malých civilních lodí od pobřeží Británie pluly k Dunkirku, často pod leteckým útokem nebo střelbou. Celkem bylo na plážích 330 tisíc vojáků, z toho 230 tisíc Britů. Nicméně téměř všechna těžká výzbroj byla zanechána ve Francii, mnoho vojáků nebylo dokonce schopno přenášet svoje pušky.

Na základě výpočtů velení Wehrmachtu tvrdilo, že podaří-li se mu přes kanál převést tankové divize a následovně je vylodit na britském území, může zaručit dobytí Anglie.

Uvažovalo se též o výsadku parašutistických jednotek kolem Doveru nebo Brightonu. S pokládkou min a tím uzavření kanálu La Manche a jiné.
Námořní síly Německa, hlavně ponorky se též zapojili do bitvy o Británii na podporu celé akce. Avšak v té době měli Němci k dispozici asi pouze 60 ponorek místo 300, které by podle Doenitze postačovaly ve vítězství na moři.

Osud celé operace tak ležel hlavně na bedrech říšského maršála, vrchního velitele Luftwaffe Hermanna Göringa.

V každé bitvě závisí její výsledek nejen na uvážlivém vojenském vedení, na počtu zbraní, ale také na technických možnostech zbraní. V bitvě o Británii bojovala hlavně letadla, uvádím zde proto nejdůležitější parametry stíhacích letadel, která se bitvy účastnila.

Německá stíhací letadla:

Bf 109 E-3 – stěžejní stíhačka Luftwaffe, nevýhoda kratší dolet. Mezek musel překonat cestu do Anglie a zpět, k tomu připočítejte dobu boje (větší spotřeba paliva), plus rezerva pro opožděné přistání a vyjde Vám bojový rádius jen okolo 220 km. To znamená, že například mezci startující z Le Havru mohly dosáhnout jen okraje Londýna a poté se obracet zpět.
Rychlost: 560 km/h
Dostup: 10 500 m
Dolet: 660 km

Bf 110 C-4 – dvoumotorový stíhací letoun, velká palebná síla, i větší dolet než Bf 109 E, ale menší obratnost, výhodou měl být delší dolet, ale v leteckých soubojích kvůli horší obratnosti oproti britským strojům neuspěl.
Rychlost: 560 km/h
Dostup: 10 000 km
Dolet: 1 120 km

Štuka - Ju 87B-2 – střemhlavý bombardér, mohl vést i těžkopádné letecké souboje, ale prakticky malá obratnost a rychlost letounu. Po velkých ztrátách v průběhu bitvy nebyl už později masově nasazován.
Rychlost: 383 km/h
Dostup: 8 000 m
Dolet: 790 km

Britská stíhací letadla:

Spitfire Mk. IA – vynikající stíhací letoun, náročnější na servis.
Rychlost: 571 km/h
Dostup: 10 360 m
Dolet: 805 km

Hurricane Mk. I – horší než Spitfire, ale výrobně levnější, hodil se proti útokům na německé bombardéry, šikovný pilot dovedl vést i vyrovnané souboje s „mezkem“.
Rychlost: 520 km/h
Dostup: 10 900 m
Dolet: 965 km

V bojích ve Francii a při zajišťování evakuace z Dunquerku ztratila RAF 959 strojů, k nímž lze připočíst 66 strojů ztracených v Norsku, polovinu všech ztrát činily stíhačky. Dále RAF ztratilo na 300 zkušených pilotů. Ihned po skončení bitvy o Francii mohlo RAF nasadit do obrany ostrovů kolem 300 bojeschopných letounů. Ovšem na počátku srpna 1940 to už bylo 600 bojeschopných strojů. Luftwaffe mohla v té době nasadit téměř tisícovku letadel, měla tedy na počátku bitvy (v červenci) početní převahu.

Ovšem v průběhu bitvy se tyto počty začaly měnit a to nejen kvůli ztrátám, ale také protože Britové dokázali v období od června do října vyrobit přes 2300 nových letadel, zatímco Němci necelou tisícovku.

Na britských ostrovech bylo do začátku bitvy o Británii postaveno 29 radarových stanic
. Němci i když o radarovém systému věděli neprovedli vážnější útoky proti těmto stanicím, což můžeme z dnešního pohledu považovat za chybu. Dnes se většinou používá v prvních fázích letecké kampaně taktika spočívající v rozrušení radarového systému.

Operace Lvoun

Němci cvičí na Lvouna.

Letecká bitva o Británii, rozmístění jednotek, dosah radaru ...

[Lord]

fotodokumentace ...

Dopředná palebná síla Me 110 se z skládala z většího počtu kulometů.

Londýnské doky 7. září 1940 po německém bombardování.

Bf 109 E, model

[Radola Gajda]

Bf 109 E se nenazýval "MEZEK" ale "EMIL".
Mezek bylo označení pro československou verzi S-199 s motorem Jumu místo DB605. Název to dostalo díky letovým vlastnostem.

skywolfcz: Pokud si přečteš nějakou literaturu,ohledně bojů např. našich letců v Británii, tak se dozvíš,že už oni užívali označení "Mezek", odvozené od názvu samotného letounu, takže rozhodně né od Avie-199!!!

[Matty76]

Zdravím všechny, palbu sleduji už roky ale až teď jsem se odhodlal k přihlášení, protože se stále nemohu dopátrat pro mne zcela zásadní odpovědi.
Proč nedošlo po kapitulaci Francie ke zrekvírování francouzského válečného loďstva jako to Hitler učinil v okupovaném Československu a vyzbrojil si tak 30 divizí včetně v říši tehdy nedostatkového kvalitního a moderního polního dělostřelectva. Pokud je mi známo, Churchill se této altenrativy tak bál, že vydal rozkaz k potopení francouzského loďstva někde u afrických břehů důsledkem čehož byla zlá krev mezi Anglií a Francií ještě po válce. S Francouzským válečným loďstvem by ta invaze zas tak nereálnou nebyla.... Někdo znalý Lord apod. žádám o odpověď

[karaya1]

Vždyť sis odpověděl sám

Němci by se rádi francouzských plavidel zmocnili, ale bránilo jim v tom hlavně, že francouzská válečná plavidla kotvila mimo jejich dosah (v neokupované jižní Francii, popř. severní Africe). Když se o to v listopadu 1942 pokusili, Francouzi svá plavidla v Toulonu sami potopili.

Ostřelování francouzské flotily v severní Africe proběhlo zejména protože Churchill nevěřil (nemohl věřit) slovu Francouzů, že tak skutečně učiní - a v roce 1940 mu šlo o hodně.

Viz
- http://www.fronta.cz/kalendar/potopeni- ... -el-kebiru
- http://www.fronta.cz/kalendar/britsky-n ... -dunkerque
- http://www.fronta.cz/kalendar/britsky-n ... -richelieu
- http://www.fronta.cz/kalendar/potopeni- ... -v-toulonu

[Lord]

Karaya to v podstatě už napsal. Pokusím se to jen více rozkošatit.

Matty to asi mnohé zarazí, že podmínky příměří s Francií byly poměrně velkorysé. Je otázka co tím Hitler sledoval. Tehdy se ještě neuvažovalo v termínech „totální kapitulace“ apod. Možná mu stačilo odčinit jen potupu Versailleské smlouvy, možná si představoval určitou formu spolupráce s Vichystickou Francií. Něco jako počátek evropské integrace

Ale hlavně nemohl doufat, že to dopadne podle jeho představ … Dnes když víš, jak se válka vyvíjela, šlo by to označit možná za chybu, ale já si myslím, že problém byl složitější.

O Hitlerově snaze naklonit si špičky poražené Francie svědčí preambule smlouvy o příměří, obsahující jeho vlastní formulaci: "Francie je nyní po hrdinném odporu v jediném sledu krvavých bitev přemožena a zhroutila se. Německo proto nechce, aby podmínky příměří nebo jednání o příměří mělo charakter potupy tak statečného protivníka..."

"Vůdce" měl enormní zájem na uzavření míru s Británií, obával se rovněž možnosti podřízení francouzské válečné flotily Britům, o čemž uvažoval jak admirál Jean Francois Darlan, tak generál Astier de La Vigerie.

Proto je obecně za jednu z nejdůležitějších součástí dohody o příměří považován článek č. 8: "Francouzské válečné loďstvo, s výjimkou části ponechané k dispozici vládě k ochraně francouzských zájmů v koloniální říši, se soustředí v později určených v přístavech, kde bude pod kontrolou Německa, respektive Itálie, demobilizováno a odzbrojeno.
Tyto přístavy budou odpovídat základnám, k nimž plavidla patřila v době míru. Německá vláda slavnostně prohlašuje, že v době války nehodlá používat ve svůj prospěch francouzské válečné loďstvo rozmístěné pod německou kontrolou v těchto přístavech s výjimkou plavidel nezbytných pro ostrahu pobřeží a odstraňování min. Dále slavnostně a oficiálně prohlašuje, že nezamýšlí vznášet požadavky týkající se francouzského válečného loďstva při uzavírání mírové smlouvy. S výjimkou později určené části francouzského loďstva vyčleněné k ochraně zájmů Francie v koloniální říši budou všechna plavidla, která se nacházejí mimo francouzské teritoriální vody, povolána zpět do Francie."

A za další Francie měla ještě některé kolonie, a kdo by se stal jejich dědicem? Kriegsmarine neměla kapacity, aby dokázala moře ovládnout. Je jistě na místě, že v případě spojení italského, německého a francouzského loďstva mohla vzniknout již solidní síla, alespoň ve Středomoří.

Ale frantíci mohli taky svoje loďstvo potopit dříve než by se dostalo do rukou Němců. Ba ještě hůře se mohlo připojit v případě ohrožení k Britům. Lze asi říci, že v tomto neměl Hitler jasný plán ani vizi jak dál vést válku. Ve skutečnosti chtěl s Velkou Británií uzavřít mír. Proto i operace Lvoun byla značně improvizovaná.

Odkazy:

Mers-el-Kebír 3.července 1940
Po kapitulaci Francie v červnu roku 1940 a ustavení vlády ve Vichy v čele s maršálem Petainem vyvstala pro Velkou Británii základní otázka života a smrti: Co bude s Francouzským loďstvem, které je 4. největší na světě?
www.palba.cz/viewtopic.php?t=1345

Darlan absolutně vyloučil, že by „jeho“ námořnictvo (jediný útvar, který nebyl v bojích zdecimovaný) mělo pokračovat v boji proti Němcům … Nepřítel Británie Darlan nekolaboroval ekonomicky a vojensky proto, že by jej přitahovala ideologie nacionálního socialismu, ale pevně věřil, že se Británie z vyčerpávající války již nevzpamatuje a že na kontinentu se stane hegemonem Německo. Francie by vyšla jako mediátor mezi Německem a Británií, třebaže pod německou kuratelou, posílena (!) a stala by se druhou evropskou mocností (s koloniemi) …
http://www.militaria.cz/cz/clanky/valky ... adcem.html

Matty, pročti si text a uvedené odkazy a bude ti to jasnější, kdybys měl ještě nějaké další dotazy, tak se klidně zeptej.

[Scrat]

Ono těch důvodů bylo ve skutečnosti více ale jak uvedl "karaya 1" to že na ně nedosáhli byl zřejmě ten nejpodstatnější německý problém.
Myslím ale že i kdyby se jich ale zmocnili, nebyli by zřejmě schopni pro ně v rozumné době (tak aby se mohly zúčastnit operace "Seelöwe") zajistit posádky. Přeci jen krátce před tím si cca. 2000 specialistů vyžádal Bismarck a v inkriminované době dávali do kupy obsluhu Tirpitze. A vycvičit posádky pro další bitevní lodě a křižníky je na delší dobu, navíc v době kdy začínala růst ponorková flotila s jejími personálními požadavky.
Nedostatek námořníků byl tak akutní že i při obsazení Vichystické Francie dostalo přednost obsazení obchodního loďstva v Marseille před válečnou flotilou v Toulonu. A i z těch zbytků co nešly v Toulonu ke dnu Němci využili jen několik menších lodí.

Scrat

[Lord]

Do operace "Seelöwe" by to pochopitelně nestihli konsolidovat, ale mohlo se přeci bojovat i v roce 1941 a dál. Narušovat námořní trasy, uzavřít Středomoří, atd. Ale jak již bylo napsáno těch důvodů a pohnutek bylo více, který byl ten hlavní těžko soudit.

Slibná byla třída Richelieu
A jak to s ní dopadlo?
Z plánovaných šesti jednotek se podařilo dokončit pouze dvě. Richelieu byl v době vypuknutí války z 95 % hotov a před Němci unikl do Dakaru, zatímco Jean Bart byl dokončen pouze ze tří čtvrtin (bez 381 a 152mm kanónů) a unikl do Casablanky.
Clemenceau byla v době vypuknutí války hotova pouze z 10% a její trup Němci později potopili, aby zablokovali přístav Brest (následovat měla ještě další trojice lodí, počínající jednotkou Gascogne, která se lišila především přesunutím jedné z věží na záď).

Jelikož Richelieu a Jean Bart zůstaly po porážce Francie podřízeny vládě ve Vichy, dostaly se několikrát do souboje s bývalými spojenci. Dne 6. července 1940, tedy pouhé tři dny po útoku na Mers-el-Kébir, poškodila letadla z letadlové lodě HMS Hermes Richelieu jedním torpédem.

[karaya1]

Scrat: problém s obsazením lodí jsem ani nechtěl zmiňovat, přišel mi v porovnání s nedosažitelností trochu vedlejší, takové stavění vzdušných zámků

Lord: Do operace "Seelöwe" by to pochopitelně nestihli konsolidovat, ale mohlo se přeci bojovat i v roce 1941 a dál. Narušovat námořní trasy, uzavřít Středomoří, atd. Ale jak již bylo napsáno těch důvodů a pohnutek bylo více, který byl ten hlavní těžko soudit.
No, Němci nijak rozsáhlé námořní kádry neměli, neměli moc kde brát. Podívej se, jak dlouho trvaly cvičné výlety Bismarcku a Tirpitze na Balt, než se mohly pustit za Skagerrak.

[Dzin]

Hlavně, jak by nasadili lodě, které v klidu spočívají na dně mořském? Nedokázali se jich zmocnit v roce 42, v roce 40 by se jim nevedlo lépe. Jak píše karaya1, největší problém je v jejich dosažitelnosti pro Němce.

[Scrat]

Čistě teoreticky,
pokud by Němci v dostatečném předstihu nasadili vhodné páky na premiéra Lavala mohla vláda ve Vichy povolit. Ještě v okamžiku kdy se oceánská flotila v Toulonu potápěla uvažoval francouzský premiér nad tím že lodě eventuálně vydá výměnou za jisté ústupky ze strany Němců. Laval v té době bezvýhradně věřil že Němci válku vyhrají a proč si znepřátelit někoho tak mocného.
Otázkou je jak by se zachovali námořníci ale politicky to vydání lodí až tak neprůchodné nebylo.

A za druhé, kdoví jak by potopení flotily proběhlo kdyby byl dodržen časový harmonogram obsazení válečného přístavu. Většina lodí se v době kdy se na kotvištích s velkým zpožděním objevili Němci potápět teprve začínala. Kdyby německé tanky nezabloudily v oblasti skladů, mohly se v kotvišti Milhaud objevit o více než hodinu dříve, tedy ještě před tím než byl vyhlášen poplach. A kdyby se Němcům podařilo obsadit Marquisovo velitelství bez toho že stihlo varovat admirála Labordeho.

scrat

mimochodem, jak se potápí bitevní loď tak aby zablokovala tak rozsáhlý přístav jako je Brest?

[Cassius Chaerea]

Čistě teoreticky,
pokud by Němci v dostatečném předstihu nasadili vhodné páky na premiéra Lavala mohla vláda ve Vichy povolit. Ještě v okamžiku kdy se oceánská flotila v Toulonu potápěla uvažoval francouzský premiér nad tím že lodě eventuálně vydá výměnou za jisté ústupky ze strany Němců. Laval v té době bezvýhradně věřil že Němci válku vyhrají a proč si znepřátelit někoho tak mocného.
Otázkou je jak by se zachovali námořníci ale politicky to vydání lodí až tak neprůchodné nebylo.

Laval nebyl všemocným pánem Vichy, bez Darlana a hlavně bez souhlasu Pétaina by to neprošlo.

Edit: Jestli to byla reakce na rok 42, tak rozpoložení francouzů ve Vichy a jejich důvěra k vládě Lavala by takový rozkaz pravděpodobně v drtivé většina sabotovala a naopak, kdyby admiralita dostala dopředu náznak, že Němci v trhnou do Vichy a proto nemají potápět své lodě, pak by asi došlo k plánované dezerci.

[Scrat]

No zrovna Darlan nebyl vzorem odbojáře. Až zhruba do dubna 1942 bych jeho jednání označil jako "lezení Němcům do ......". Jenomže pak byl z postu premiéra vykopnut právě ve prospěch Lavala a teprve poté otočil. A to i přesto že byl ochoten udělat víceméně cokoliv aby se udržel u koryta.
citace z článku na militaria.cz.

Kód: Vybrat vše

"Anglofobní Darlan se chopil příležitosti a neváhal jet v květnu 1941 do Berchtesgadenu s přímým požehnáním Pétaina za Hitlerem, aby mu osobně navrhl „rozšířenou“ spolupráci, jestliže Německo zruší restrikce pro Francii. Iniciativně nabídl Hitlerovi, že mu Francie v boji proti Británii předá syrské letiště v Alepu s veškerou svojí výzbrojí – dělostřelectvem a municí, a že mu poskytne své námořní základny v Dakaru a v tuniském Bizerte výměnou za převedení 10 000 francouzských vojáků do Francouzské Afriky a výměnou za propuštění 961 zajatých francouzských důstojníků, jmenovitě generála Juina. Pařížské protokoly byly v tomto smyslu podepsány 28. 5. 1941 mezi Darlanem a Otto Abetzem, říšským „velvyslancem“ ve Vichy (zemřel 1958). Jejich realizace však byla zmařena spojeneckou invazí v severní Africe, ve které Francie přišla o Sýrii, zahrnující tehdy i Libanon."

jak říkám, pokud by Němci předložili dostatečně motivující nabídku.....?

A starý maršál??
Pétain mi v inkriminovaném období přijde jako pouhá figurka kterou postrkovali jak kdo potřeboval, hlavně když jej Hitler nechával na pokoji.

[Cassius Chaerea]

No zrovna Darlan nebyl vzorem odbojáře. Až zhruba do dubna 1942 bych jeho jednání označil jako "lezení Němcům do ......". Jenomže pak byl z postu premiéra vykopnut právě ve prospěch Lavala a teprve poté otočil. A to i přesto že byl ochoten udělat víceméně cokoliv aby se udržel u koryta.
citace z článku na militaria.cz.
A starý maršál??
Pétain mi v inkriminovaném období přijde jako pouhá figurka kterou postrkovali jak kdo potřeboval, hlavně když jej Hitler nechával na pokoji.

Jestli mluvíme tedy o roku 42. Tak k Darlanovi; Darlan nekopal za spojence ani za Němce Darlan kopal za Darlana a vzhledem k tomu, že byl Němci odmítnut a v době přepadu Vichy Němci již spolupracoval (tedy vyjednával) se spojenci a francouzské loďstvo (jeho dítě) byl pilíř jeho moci, takže by rozhodně nad ním nechtěl ztratit kontrolu ani ho vidět na dně přístavů.
Pétain samozřejmě v tomto období již neměl tu moc ani postavení. Na druhou stranu Laval neměl ani z daleka takové postavení jako měl Pétain v roce 40 a loďstvo za něj nekopalo (a nejenom loďstvo) a v této době by těžko jednotlivé admirály a kapitány přemluvil na svojí stranu, respektive na stranu "poraženého" Německa.
Německo, respektive Hitler neměl iluze o skutečné moci Lavala. Kdyby si myslel, že upozorněním Lavala že chce lodě Vichy Francie ty lodě skutečně dostane, pak by přepad 27. listopadu ztratil smysl.

[Scrat]

Darlan ztratil nad Toulonskou flotilou kontrolu v momentě kdy do jejího čela jmenoval Laborda. Až se tomu jmenování divím, tihle dva se totiž osobně nesnášeli kvůli tomu že Darlan o něco dříve nedoporučil Laborda na funkci náčelníka štábu námořnictva. Pak proběhlo několik velmi ostrých výměn názorů a následně mohl Darlan velet tak lodičkám ve vaně. A na jeho alžírskou depeši z 11.11. o připojení se ke spojencům Laborde odpověděl ve smyslu "ať mu Darlan vleze na záda". Nic proti ale pokud velel loďstvu Laborde tak byl přechod loďstva k nepříteli (spojencům) nerealizovatelný, jedině snad kdyby to nařídil přímo starý maršál.

A Darlan v Alžíru? V době invaze nařizoval francouzským jednotkám v severní Africe bojovat proti spojencům a zároveň posílal telegramy vyzývající Luftwaffe k akcím proti konvojům, jeho nejbližší spolupracovníci ve Francii se zase snažili zorganizovat protiúder pomocí italského loďstva. Pak sice otočil (i když i ten přechod na druhou stranu byl takový hodně divný) ale to už bylo za situace kdy mu hrozilo že bude obyčejným válečným zajatcem (jo jo, charakter se pozná).

Darlan nekopal za spojence ani za Němce Darlan kopal za Darlana....

Čili prosazoval to co pro něj bylo za dané situace nejvýhodnější bez ohledu na názor okolí, jak říkám hlavně když z toho měl on, Darlan prospěch.

Scrat

[Dzin]

Jako přijde mi, že Francouzi na velitelských postech Vichi si mohli podar ruku s nacistickými generáli v rámci své morálky. Oba měli tak divně definovanou čest, až si člověk říká, jestli to nebyla nějaká obecná psychologická úchylka.

[Lord]

Ale pořád musíme brát v potaz, že ze strany Hitlera a jeho politiků tu pořád bylo ujišťování, že k válce s Anglií v nejbližších letech nedojde.

Adolf Hitler a David Lloyd George - pohoda na Obersalzbergu v roce 1936, jste viděli?
http://www.youtube.com/watch?v=1WT3QFV5UVU
Byl premiérem v druhé polovině první světové války a v prvních čtyřech letech poválečného období.
Jeho komentáře po tomto jednání vyjadřovaly určité sympatie s diktátorem a s programem veřejných prací.
Nicméně později se přidal na stranu Winstona Churchilla, který kritizoval britskou politiku appeasementu.

Takový to mohli bejt kámoši. Jakoby nevěděl, že Rothschildové ovládají Anglii.
Později se nechal slyšet: Podcenil jsem židovský vliv Churchilla na britský národ.
Už jsem psal, ať to bylo jakkoliv, tak každopádně jeho vize nevyšla, a že neměl alternativu byla jeho chyba.

V projevu 4.září 1940 mimo jiné řečnil:
Nemůžeme srovnávat první rok první světové války: v ní, i přes největší srdnatost, navzdory neslýchané největší obětí, byly jen dílčí výsledky a konečné řešení nikde. Tentokrát se musíme podívat na obrovský trojúhelník, který je chráněn Wehrmacht: na východě Bug, na severu Severní mys, Kirkenes, a Narvik, na jihu hranice Španělska. Řada našich protivníků byla odstraněna. A Angličané vděčí své náhodné geografické poloze a rychlosti útěku, že byli ušetřeni podobného osudu až do současnosti.
Několik britských politiků se pokusí vylíčit situaci: že britská armáda se rvala ..vrhala na německého nepřítele. Ovšem ve skutečnosti se stáhla z našeho okolí, a proto musela žalostné ustoupit i tak je to skvělé vítězství. A takto mají "úspěchy" vypadat! Kromě rozsáhlé oblasti již ovládané německými vojsky v tomto okamžiku, náš spojenec Itálie přešel do útoku ve východní Africe, posílil své postavení, a odrazil Anglii zpět. Jedná se o úspěchy, které se vzpírají pochopení normálního, zdravého lidského mozku. Vidíme, znovu a znovu, jak anglická propaganda klesne z jednoho extrému do druhého, z výšin do minima, kvůli návratu do ještě větších výšin o několik dní později. Nejslavnější z těchto vítězství bylo v našich očích ostudné fiasko od Dunkerque.
Stejně "dobře informovaní odborníci" poznamenali, že i kdyby Německo mělo získat vítězství, pak toto vítězství bude vlastně porážka - jak je vidět, přirozeně z hlediska vyšších strategických úvah. Když jsme konečně stáli před Varšavou, rychle změnili názor: "...že bylo správné se domnívat, že by spojenecký útok na Západě dosáhl svého prvního velkého vítězství, průlomu. To bylo až do Norska.
Když začaly operace na Západě, angličtí váleční reportéři se radovali z "kolosální chyby", které jsme se my Němci prý dopustili. Mohli se s námi měřit v kteroukoli hodinu, protože na Západě jsme leželi pár set metrů od sebe.
Oni řekli: "Válka bude trvat tři roky, Británie se bude připravovat na dobu tří let." A je to tak správně, pro tyto lidí, kteří jsou nesmírně bohatými vlastníky akcií válečných výrobků, jsou dost chytří, aby věděli, že jejich nové akvizice nemůžou nést úrok nebo být odepisovány během půl roku, nebo dokonce roku.
V každém případě považuji za nesnesitelné, že národ osmdesátipěti milionů by měl být vydán na milost těchto lidí kdykoli, kdykoli se to hodí plutokratům v Londýně. Často jsem rozšířil svou ruku k pochopení s Angličany. Víte to sami: byl to můj zahraniční politický program.
Jenže jasné rozhodnutí může spočívat pouze v odstranění tohoto ubohého režimu válečných štváčů ... A tady nic nepomůže Anglii a jejim spojencům: žádný císař Haile Sellassie, ani nikdo jiný: ne král Haakon, ne královna Wilhelmina, ani francouzský generál de Gaulle. Všichny tyto spojenci budou k ničemu.
Churchill nebo pan Eden vyvolává smích. Ve standardní němčině neexistuje vhodný termín pro tento jev, zde se musí člověk uchýlit k bavorskému dialektu, který trefně charakterizuje muže: Krampfhenne (nervózní staré slepice)!
Reichsmarschall Goring mi řekl, že mám připravit vše na dobu pěti let! Ne proto, že jsem přesvědčen, že válka bude trvat pět let, ale ... Samozřejmě, že vše připravujeme obezřetné a pečlivě. Jistě pochopíte, že.
Chceme vybudovat nový stát! To je důvod, proč druzí nás dnes tolik nenávidí. Řekli: "Ano, jejich sociální experiment je velmi nebezpečný! To nemůže být vyjádřeno ziskem, ani z dividend. Jaký to má smysl?" A my byli viděni jako špatný příklad. Pokud tomu tak není, musí najít rozumné řešení, jinak budou státy s nevyřešenými sociálními problémy, dříve nebo později, dorazí šílené řešení. Nacionální socialismus tomu zabránil.
A tak dále ...
http://der-fuehrer.org/reden/english/40-09-04.htm

Nu dávám to sem jen pro pochopení situace v politické rovině ... jaké bylo tehdejší rozpoložení pohlavárů. Z projevu jsou cítit jisté obavy ... a zároveň není ještě počítáno nebo to nebylo řečeno s USA nebo SSSR, i když skrytě mluví o hrozbě sociálních problémů a možnému nástupu komunismu.
V polovině roku 1940 najednou neměl Hitler připraven žádný okamžitý plán pro válku s Velkou Británií. Měl začít budovat loďstvo? Mohl věřit Stalinovi na východě? Nebo hledal nějaké jiné řešení? My víme, že v prosinci 1940 po krachu berlínských jednáních se Sověty (otázky Finska a Balkánu), podepsal prováděcí směrnici k plánu Barbarossu. I když si nechal ještě otevřená vrátka, ... kdyby se situace vyvinula jinak, ale už v to asi stejně moc nevěřil. Německo mohlo zkusit ještě najít "konečné řešení", nebo se uzbrojit, ani neuvažoval o programu zázračných zbraní

[kublaj-chan]

Reálne na čo Nemecko malo po ekonomickej, výrobnej(kapacita), technologickej(zbrane) a vojenskej(Wehrmacht, Kriegsmarine, Luftwaffe ) bolo aj pri dodržaní plánu Z(poprípade bez stavby alebo dokončenia B.L, L.L,):

-(39)- Československo a Poľsko
-(40)- Nórsko, Francúzsko(o BoB a prípravu Seelöwe sa museli Nemci pokúsiť) a Malta(po zrušení Seelöwe) a X. zbor(leto - jeseň) na Sicíliu
-(41)- Balkán(Grécko(a Yugoslavia)), severná Afrika(vytlačenie Britov z Líbye, obsadenie Alexandrie a Káhiry(oblasť ľavého brehu Nílu) a zamínovanie suezského kanála) a v lete(jar) BoB II a Seelöwe
-(42-43)- útok na Rusko a bez pomoci Rusov(Ukrajincov), maximálne obsadenie oblasti po Kaspické more(Kaukaz) a Volgu, za Volgou by sa udržala vláda boľševikov(možno aj Stalina)

Španielsko a Turecko
-(41(42))- po dobytí Anglicka, Španielsko obsadí Gibraltár(s pomocou Nemecka)
-Turecko sa pridá k OSE v 42(43)- Cyprus(s Talianskom), Irak(podpora povstania proti Britom a priama intervencia v Iraku(41-42)) a pri útoku v 43 na Kaukaz, Turecko útok na Gruzínsko a Arménsko

[Lord]

Kublaj-chan máš to dobře vymyšlené, kdyby byli nacisti osvícený, tak možná by svoji strategii promysleli lépe, ale Hitler zřejmě válku až tak neplánoval, nebo později, resp. to byl určitý proces. Ještě po Polsku se myslelo, že se to nějak urovná, jenže to by se musel zachovat aspoň nějaký rádoby Polský stát, a východní část nedat Rusku.
Pokud šlo jen o tzv. Gdaňský koridor, museli by udělat určité ústupky, a to už ani nechtěli. Že padne tak brzy Francie se ani nedoufalo, buď jak buď najednou se nevědělo, jak se na Britských ostrovech vůbec vylodit a do toho špatně vedená letecká ofenzíva.
Podle mě byla možná invaze do Anglie a Němci nemuseli nutně porazit Royal Navy na moři při klasické generální bitvě.
Ale je to trochu OT, zpátky k plánu Z

[kublaj-chan]

Dám trošku aj ja svoje do debaty. Takže mám tieto otázky na tu píšucich odborníkov.

Vylodenie Nemcov podľa mňa(plán Lachtan) bolo možné až v septembri.

Takže prvá otázka???, čo mohli postaviť Nemci(Kriegsmarine) v septembri 40 na podporu výsadku a na odrazenie útoku(v spolupráci s Luftwafe) RN???(ja som niekde čítal že tak možno 2-3 krížniky a 7-8 torpédoborcov)

Druhá otázka??? Koľko by trvalo prepľutie inváznej flotily cez Doverskú úžinu a vylodenie prvého sledu??? (to som čítal že až pol dna preplavenie kanála a pol dna vylodenie a vyloženie nákladua a naspäť potom čo(ak by stihla doraziť R.N. v noci?!?!?! a ak ráno tak je to OK)??? Rozpustiť večer invázny konvoj(transportné lode) a každá v noci naspäť na vlastnú päsť(ideálne by bolo!!! V noci a ráno tam(deň D)!!!, ráno a doobeda vylodenie a vyloženie!!! a poobede, večer naspäť, aby v noci D+ boli v bezpečí prístavov!!!))

Tretia otázka??? Stačila kapacita pripravených transportných lodí na prevoz prvého sledu, cez úžinu???

Štvrtá otázka??? Za aký čas by dorazili BB a BK(T.K, L.K. a torpédoborce) R.N.???(v deň D+1 som niekde zachytil a to znamená že v noci(ráno) v deň D+ dorazia a cez deň D+1 a D+2 by bola bitka o Doverskú úžinu(Luftwafe a Krigsmarine, verzus RAF a R.N) a to znamená 2-3 dni pre vylodené jednotky žiadne posily a zásoby(ako na Guadalcane))

Piata otázka??? Disponovala v septembri Luftwafe dostatočným počtom bômb SD250, SD500 a PC500(ak ich vôbec mali sept/40) na odrazenie R.N.(najme SD 500 a PC500(po zásahu týchto bômb by sa pravdepodobne B.B.(R.N) nepotopila ale určite by bola ťažko poškodená a niekoľko zásahov 3-4 by stačili na vyradenie z boja))

Takže to zhrniem, ak som dobre čítal:

Podmienky na úspešné uskutočnenie Lachtana:
-preplavenie a vylodenie prvého sledu výsadku v deň D
-dostatok bômb pre Luftwafe SD250, 500 a PC500 na odrazenie R.N.
-dostatok bojových lodí na podporu vylodenia a odrazenie(dorazenie ťažko poškodených lodí od bômb Luftwafe) R.N. podľa mňa 1-2(B.B.(Shanhorst) alebo Deutschland), 2-3 L.K., 6-10 torpédoborcov a koľko bolo k dispozícii torpédových člnov?(aspoň 10-15 min.)!!!
-nakladenie obranných mínových polí(východne od Doveru a západne od oblasti vylodenia)

V prípade splnenia každej z týchto podmienok som si istý úspechu Lachtana(samozrejme v prípade že Luftwafe nebude útočiť na Londýn a bude útočiť na radarové stanice(juh a juhovýchod GB) a útočiť na letiská RAF)