Začátek bojů v severní Africe můžeme stanovit na 13.září 1940, to je den, kdy italská vojska překročila Egyptské hranice ve svém pokusu dobýt Suezský průplav. Konec bojů je 13.května 1943 v Tunisu kdy vojska Osy kapitulovala.
Za těchto 32 měsíců zde v severní Africe proběhlo několik kampaní, které v několika kapitolách budeme sledovat. Zasadíme je do historického a časového harmonogramu.Řekneme si o všech souvislostech, které nakonec vedli až ke kapitulaci.
„Bitva u El Almeinu“ je již zde dobře popsána, my jí jen dáme do souvislosti při příslušné kampani.
Frontové linie, ve kterých se budeme pohybovat, jsou většinou poušť, tedy přírodní podmínky mimořádně náročné zvláště pro středoevropany. Válčiště bylo 1200 – 1500 km dlouhé a 80 – 250 km široké. Teploty od 45 stupňů plus, do 5 – 6 stupňů mínus. V některých místech prudké deště zničily i obranné linie a vedli k prolomení fronty. Známé jsou i autentické filmové snímky, kdy si vojáci jedné i druhé strany na pancířích obrněné techniky dělali volská oka z vajec.
Přizpůsobení se vojáků na podmínky v Africe byla jedna z nejdůležitějších etap v této válce .
Poušť určovala charakter bojů od kamufláží, dle příslušné barvy písku, přes tvar povrchu pro podhuštěné pneumatiky. Kdo zde nepochopil, že základem boje je pohyb a manévr bojem, prohrával. Rozhodujícím faktorem zde byly dvě tekutiny, benzin a voda. Britové to pochopili jako první a snížili příděl vody na jednoho muže, bez rozdílu vojín,generál 4,5 l denně. Ten kdo se snažil se přizpůsobit a ne si poušť podrobit, byl na tom lépe.
Dozvíme se zde o mimořádných výkonech mužů všech hodností ve věku od 18. let do 70. let té doby, různých národností i barvy kůže.
Spousta armád se zde učila vůbec bojovat, nejvíce patrné to bylo na americké armádě, která sem poslala skutečné nováčky. Ale i u ostatních armád je to při popisu operací vidět.
Všeobecně kampaně: Italská ofenzíva 1940
Britská ofenzíva 1940 -41
Afrikakorps 1941 Tobruk
Afrikakorps 1941 – 42 El Alamein
Američané 1942
Konečná porážka 1943.
Jednotlivé kampaně jsou rozsáhlé a tak budou mít i několik kapitol a popis bude i chvilku trvat, tak Vás prosím o strpení. Je mnoho mareriálů, které by se neměli opomenout a i pro svou historickou hodnotu je třeba je zde říci.
Některé bojové zkušenosti Rommelových tankových jednotek studovali i pozdější mistři tankových jednotek izraelské armády , např. generál Tall, ale i jiní
.
Počátkem všeho byly německé úspěchy v západním tažení v roce 1940. Mussolini nechtěl zůstat pozadu a tak 10. června 1940 vyhlásil válku Velké Britanii a Francii. Mussolini chtěl nezávisle na Německu ukousnout také svůj kus krajíce.
O tom jak to začne si povíme : Italská ofenzíva 1940.
Použité podklady – Boje v Severní Africe.
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Janusz Piekalkiewicz – Tanková válka 1939 – 1945 – Letecká válka 1939 – 1945 – Námořní válka 1939 – 1945.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Na druhou stranu - pokud palbu nezná někdo dokonale, tak tu informaci prostě nenajde. Tematicky to rozhodně patří do obou vláken, kam jsem to dal. Kdybych já něco podobného hledal, hledal bych to tam, kde to má tematicky být. Aktuality jsou hezká věc, ale je to netříděná změť všeho možného,... 
Pánové, tahle zajímavá informace o raritním nálezu, podle mého názoru klidně múže být i ve dvou nebo více tém. Radši na ni narazit víckrát, než ji opomenout. 
