Tempik píše:No když tu porovnáváte to nošení pum u Fw 190 a u F6F, tak by bylo fér taky říci, jak s tím kdo startoval. Zatímco F6F s tím nákladem musel startovat z letadlovky s výrazně omezenou vzletovou dráhou, tak Fw 190 s tím nákladem startoval z betonových ploch dlouhých řádově 10x delšími. Moc nepochybuji o tom, že kdyby F6F byli převedeny do operycí z betonu a museli nést velkou zátěž, že by díky síle motoru a nosné ploše Fw bez problémů dorovnal, spíše i překonal.
Ano, Hellcat měl výrazně nižší plošné zatížení, s čímž je spjata nižší vzletová a pádová rychlost. Nicméně Hellcat s maximálním nákladem nejspíše z letadlové lodi vzlétnout také nedokázal. Při palubních operacích se používaly poněkud lehčí konfigurace. Kdyby se Fw 190 pokusil vzlétnout z letadlové lodě, tak by to určitě dokázal, ale jedině v čisté konfiguraci. S pumami byla dráha potřebná ke vzletu velmi dlouhá.
Tempik píše:Hansi, možná najdeš někde údaj o tom, jak dlouhý start měl Fw s tou 1800kg pumou?
Pokud si vzpomínám, tak se používaly (stejně jako při nasazení Mistelů) dlouhé dráhy o délce cca 2 km.
Skeptik píše:A Hansi, když už budeš v tom hledání, nemohl by jsi najít i nějaký dokument, který potvrzuje, že s ní opravdu operačně létal?
Zkoušel jsem "dojit" internet, ale našel jsem jen fotku s SC1000 a pár článků, kde je napsáno, že "některá verze" (liší se to článek od článku) mohla nést i SC1800. Díky.
Ne že by to bylo úplně ve středu mého zájmu, ale jestli si vzpomínám, tak nějaké ty memoáry na toto téma lze dohledat v eskadře KG 200 a snad v Zebrowském. Ten s tím myslím letěl dokonce osobně, ale možná se mýlím. Informací je o tom velmi málo. Zmínka je prakticky v každé publikaci o Fw 190, ale nic moc konkrétního. Osobně bych opravdu rád viděl fotografii.
Kruan píše:Také si nejsem jistý tím, kolik měla která mašina steroidů na to, aby unesla větší náklad. To, že takový prcek jako Fw-190 unesl tolik zasluhuje poklonu konstrukci, ale výrazně větší a robustnější Hellcat, se silnějším motorem a výrazně větší plochou křídla měl podle mě větší potenciál nosnosti. A když jsem poprvé viděl Fw na vlastní bulvy - nejvíc mě překvapilo jak malej pinďa to je. Klobouk dolů před jeho výzbrojí, sice zásoba střeliva odpovídala velikosti, ale laufy tam byly.
Fw 190 F a G z roku 1944 dosahovaly vzletového výkonu 1730, resp. 2000 PS. Fw 190 v porovnání s Hellcatem měl lepší poměr výkonu k hmotnosti, ale vyšší plošné zatížení křídla. Pokud by se někdo pokoušel ta letadla skutečně maximálně zatížit, pak by to nejspíše byla +/- plichta.
A k té munici: i bitevní Fw 190 F nesl více jak dvojnásobné množství munice v porovnání se Spitfiry IX či XIV. S Američany se to téměř nedalo porovnávat. Byť Hellcatu vydržela munice o něco delší dobu, tak zásah z kanonu Focke-Wulfu byl mnohonásobně ničivější. Prostě nesrovnatelné. Ale na Zera to stačilo bohatě a s trochou štěstí i na odhánění německých stíhaček od svazů bombardérů.
Bez diskuze je, že F6F za svůj palubní rodokmen pokutován byl se vším všudy. To že si proti LW zastřílel málo je fakt, ale stejně jako jeho předchůdce obstál se ctí (BTW: teď to nemám po ruce, ale co to ta JG 5 proti tlupě nebohých Martletů předvedla? Zaútočit z převýšení, poškodit jeden Martlet a pak si takhle nechat nařezat?)
I soubojů proti Martletům bylo minimum. Nicméně JG 5, stejně jako jakákoliv jiná eskadra, občas předvedla parádní kiks

Snad jedině JG 54 nedostala nikdy nikde nehorázně na prdel. I když vlastně ano, III. Gruppe byla na západě v době Invaze skoro zničena. Na obranu Eismeer nutno podotknout, že tito kluci bojovali zpravidla za krajně obtížných podmínek, běžně dostávali olétané stroje..navíc servis tam na severu..
Kruan píše:Hellcat bych neporovnával jen s A6M, v jeho době už nebyly operace Jap letadlových lodí to, co bývaly v roce 42 a Hellcat hrál svoji roli v nájezdech, kde potkával výrazně jiné typy než Zero, jak IJN tak IJA. To je např. N1K, Ki-44, Ki-61 nebo Ki-84.
Souhlasím, Hellcat obstál i proti nebezpečnějším strojům, než byl A6M. Občas sice někde dostali Američané trošičku za uši, ale nic vážného. Bylo jich zpravidla mnohem více, jejich výcvik byl naprosto nesrovnatelný s japonským a ostatně Hellcat se do podobné situace vyloženě hodil.
Kruan píše:Ovšem toto již beru jako vyloženou licenci. Aby se mi ze čtyř, možná pěti světových stran hrnuly nepřátelské kolony směrem ke mě domů a někdo si myslel, že není nutné jim něco naházet do cesty - tomu nevěřím
Pumových útoků proběhlo minimum. Spíše se prováděla podpora vojsk postřelováním, nebo podobně dělané bitevní výpady, ale hlavně hlavňovou výzbrojí. Nejmasovějším nasazením stíhačů s pumami byla operace Bodenplatte a ta dopadla tak, jak dopadla. Luftwaffe měla ale opravdu velké zastoupení JABO (stíhací bombardérdy) jednotek v poměru ke stíhačům. Tam byli piloti cvičeni především na práci s pumami, zatímco stíhači především na letecké boje, byť částečný výcvik toho druhého dostávaly obě skupiny. Stíhač byl důležitější v leteckém boji, nežli s pumou, zatímco bitevník s pumou, nežli v leteckém boji. Takže asi tak.
U západních spojenců byli piloti spíše hnáni k univerzalitě, zatímco ti němečtí se specializovali. Přeřazení od stíhačů k bitevníkům či naopak bylo něco naprosto výjimečného.
Kruan píše:Ještě nevím, jak si přebrat Tvůj příklad s P-39, výkonná mašina a od Japů dostala nařezáno, kde mohla. Na druhou stranu - Pokryškin si mohl o hodně později vybírat, na čem bude proti LW létat. Co si vybral?
I Američané se museli nějak učit a učili se tak, že dostali drobet přes čenich. Jsem přesvědčený, že za dané situace by to odnesly Hellcaty úplně stejně - a dost možná i více - než Airacobry s P40. Airacobra byla slušné letadlo. Na svou dobu velmi slušné..hlavně celkem výkonné. S menším křídlem a kompresorem by to musela být dost pila

Ale to jsou kdyby
