Pátrači, přimlouval bych se abys to sem napostoval sakumprásk se vším všudy a kdyžtak to rozdělil a u ne-vojenských částí to zamknul a tedy nepovolil diskusi. Nebo pak alespoň uveď odkaz, kde je to celé... Nechci, aby mi z té práce něco uniklo.
Jinak k těm aktivistům z prorážení blokády se obávám, že se mýlíš. Vědeli dobře, do čeho jdou - viz toho video Al-Džazíry:
http://www.youtube.com/watch?v=b3L7OV414Kk
"Právě teď čelíme jednomu ze dvou šťastných vyústění: buď mučednictví, nebo proražení do Gazy".
A už i wikipedia a dokonce BBC (sic!) uznaly a uvádějí, že na palubě Mavi marmara jako první zaútočila "oddělená skupinka hardcore aktivistů" na vyloďující se Izraelce, velitele družstva bodla nožem do žaludku a s dalšími dvěma vojáky jej odvlekla do podpalubí (později se zjistilo, že pro nějaké základní ošetření).
Při zkušenostech Izraelců s únosci bych, být velitelem zásahu, nařídil, ať se vykašlou na běžný postup a okamžitě jdou vším co mají do nich a zachrání ty unesené, než jim "aktivisté" provedou něco moc ošklivého. To je prostě nouzák.
A tady:
http://www.youtube.com/watch?NR=1&featu ... vS9PXZ3RWM
Je hezky vidět, co si tato "hardcore skupinka" vezla s sebou a v jakém množství. To nevypadá na "neočekávání boje".
Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize
Cover 72 - takže to plně potvrzuje závěr druhé komise OSN že jsou důvodné značné pochybnosti co se touto lamačskou akcí vlastně sledovalo. Záměr Turecka udělat peklo tím vystupuje už úplně je tojen další sklíčko do celkové mozaiky.
Lord - doporučení akceptuji, vzpomínám si více než dobře co tenkrát proběhlo u toho staršího vlákna. Uděláme vojenský aspekt krize a i tak to bude stát za to.
Máš pravdu - toto vlákno je úspěšné a nikdo z toho nemá větší radost než já jako autor úvodní práce. Asi jsem se trefil do volného pole a díky tomu to nese ovoce i nečekané a kvalita diskuse palbáckou veřejnost vysloveně šlechtí. Snad pokračování bude míst stejný ohlas.
Lord - doporučení akceptuji, vzpomínám si více než dobře co tenkrát proběhlo u toho staršího vlákna. Uděláme vojenský aspekt krize a i tak to bude stát za to.
Máš pravdu - toto vlákno je úspěšné a nikdo z toho nemá větší radost než já jako autor úvodní práce. Asi jsem se trefil do volného pole a díky tomu to nese ovoce i nečekané a kvalita diskuse palbáckou veřejnost vysloveně šlechtí. Snad pokračování bude míst stejný ohlas.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 24/5/2012, 06:24, celkem upraveno 1 x.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
-
VGR_j4ck41
- nadpraporčík
- Příspěvky: 448
- Registrován: 1/9/2010, 10:23
Jen dodávám, že jsem trochu doplnil také pohled z druhé strany, aby bylo možné konflikt pochopit v celé jeho šíři. Jako základ posloužila trochu zapomenutá práce od Stuky.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=122580#122580
Myslím, že je to vhodné takto oddělit, než mixovat všechno dohromady.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=122580#122580
Myslím, že je to vhodné takto oddělit, než mixovat všechno dohromady.
Nu, sice jsem psal, že sociální faktory krize v Izraeli, nebudeme rozebírat, ale přesto ostatní jaksi Pátrače přesvědčili, aby to jsem dal. Nevím, jak je dalece s prací, ale jen tak pro zajímavost jsem něco málo dám. Původně jsem chtěl něco zjistit o kibucu Mišmar ha-Emek, který jsme rozebírali v jiném vláknu, ale trochu se mi to rozrostlo.
Od roku 1985 dochází k privatizaci a výprodeji doposud v ekonomice vévodících odborových a státních koncernů a bank izraelským a zahraničním investorům za babku, kdy to bylo rozšířeno dokonce i na kibuce, které sloužily jako model rovnosti a solidarity.
Kibuc Mišmar ha-Emek byl jedním z mála, který neprošel téměř žádným procesem privatizace jako mnoho jiných kibuců v Izraeli a zachovává si z větší části původní kolektivní strukturu. Obyvatelstvo Mišmar ha-Emek je sekulární, tj. světské protiklad je náboženské.
Hromadná repatriace ze SSSR (400 tisíc lidí), která podpořila vznik levné pracovní síly, extenzivní ekonomický růst a zvýšení ziskovosti jakéhokoliv podnikání, vzniku boomu v oblasti nemovitostí a růstu cen jak u nemovitostí, tak půdy (přičemž samotní navrátilci si v důsledku nemohli plody ekonomického růstu dovolit). Později z toho vznikají sociální problémy. Podle statistik musela průměrná izraelská rodina v roce 1989 na koupi bytu vynaložit 50 svých plných výplat, dnes je potřeba výplat už devadesát. Průměrný byt v Tel Avivu je nedostupný pro 90 procent obyvatelstva, a to i kdyby si hypotéku rozložili na 30 let. Izrael už mnoho let není sociálním státem, o němž snili jeho otcové zakladatelé.
V roce 2011 se odehrály velké prostesty, kdy lidé přišli vyjádřit nespojenost s výší nákladů na bydlení a základní zboží. „Nepokoušíme se změnit nic víc ani nic méně než celý systém, který zvýhodňuje zájmy jedinců ke škodě zájmů kolektivu.“
Ale zpět. Po podpisu dohod z Osla v r. 1993 dochází nejen k přílivu zahraničního kapitálu, ale také dalších přistěhovalců, pěkně ruka v ruce. Nadnárodní společnosti a nadnárodní banky si pro sebe doslova otevřely izraelský trh.
V Izraeli je prováděno zapojování dětí a mládeže do judaismu prostřednictvím všech možných kanálů, na čemž pracuje rozsáhlá síť náboženských středisek a škol a různých židovských a sionistických organizací. Obzvláštní aktivity v tomto ohledu vykazuje Chabad.
http://www.chabad.org/
Pro Araby to je dalším důvodem k džihádu ... Hypotéza - pokaždé, když došlo k rapidnímu přílivu židů do Palestiny, resp. Izraele - můžeme pozorovat vzestup radikalismu.
Pro porovnání nám může posloužit druhý graf, který znázorňuje četnost teroristických útoků. Ty mají samozřejmě trochu zpoždění za akcemi Izraele. Pro pochopení podstaty je tedy nutné sledovat různé dohody a příliv populace. V podstatě jde o spojené nádoby. Jak vidíte v Izraeli vzrostla cena půdy a bydlení, kde tedy brát a nekrást? Ano, možná už někteří tuší, je to na úkor palestinských území. I židé potřebují svůj lebensraum. Pod pojmem „bezpečnost“ je nutno tehdy chápat i tyto širší konotace.
Od roku 1985 dochází k privatizaci a výprodeji doposud v ekonomice vévodících odborových a státních koncernů a bank izraelským a zahraničním investorům za babku, kdy to bylo rozšířeno dokonce i na kibuce, které sloužily jako model rovnosti a solidarity.
Kibuc Mišmar ha-Emek byl jedním z mála, který neprošel téměř žádným procesem privatizace jako mnoho jiných kibuců v Izraeli a zachovává si z větší části původní kolektivní strukturu. Obyvatelstvo Mišmar ha-Emek je sekulární, tj. světské protiklad je náboženské.
Hromadná repatriace ze SSSR (400 tisíc lidí), která podpořila vznik levné pracovní síly, extenzivní ekonomický růst a zvýšení ziskovosti jakéhokoliv podnikání, vzniku boomu v oblasti nemovitostí a růstu cen jak u nemovitostí, tak půdy (přičemž samotní navrátilci si v důsledku nemohli plody ekonomického růstu dovolit). Později z toho vznikají sociální problémy. Podle statistik musela průměrná izraelská rodina v roce 1989 na koupi bytu vynaložit 50 svých plných výplat, dnes je potřeba výplat už devadesát. Průměrný byt v Tel Avivu je nedostupný pro 90 procent obyvatelstva, a to i kdyby si hypotéku rozložili na 30 let. Izrael už mnoho let není sociálním státem, o němž snili jeho otcové zakladatelé.
V roce 2011 se odehrály velké prostesty, kdy lidé přišli vyjádřit nespojenost s výší nákladů na bydlení a základní zboží. „Nepokoušíme se změnit nic víc ani nic méně než celý systém, který zvýhodňuje zájmy jedinců ke škodě zájmů kolektivu.“
Ale zpět. Po podpisu dohod z Osla v r. 1993 dochází nejen k přílivu zahraničního kapitálu, ale také dalších přistěhovalců, pěkně ruka v ruce. Nadnárodní společnosti a nadnárodní banky si pro sebe doslova otevřely izraelský trh.
V Izraeli je prováděno zapojování dětí a mládeže do judaismu prostřednictvím všech možných kanálů, na čemž pracuje rozsáhlá síť náboženských středisek a škol a různých židovských a sionistických organizací. Obzvláštní aktivity v tomto ohledu vykazuje Chabad.
http://www.chabad.org/
Pro Araby to je dalším důvodem k džihádu ... Hypotéza - pokaždé, když došlo k rapidnímu přílivu židů do Palestiny, resp. Izraele - můžeme pozorovat vzestup radikalismu.
Pro porovnání nám může posloužit druhý graf, který znázorňuje četnost teroristických útoků. Ty mají samozřejmě trochu zpoždění za akcemi Izraele. Pro pochopení podstaty je tedy nutné sledovat různé dohody a příliv populace. V podstatě jde o spojené nádoby. Jak vidíte v Izraeli vzrostla cena půdy a bydlení, kde tedy brát a nekrást? Ano, možná už někteří tuší, je to na úkor palestinských území. I židé potřebují svůj lebensraum. Pod pojmem „bezpečnost“ je nutno tehdy chápat i tyto širší konotace.
Pokud se Patrac nerozhodne, ze to sem da cele, tak se budu snazit drzet veci spojenych s vojenstvim.
Podle statistik IDF se v roce 1997 vyhybalo vojenske sluzbe mene nez deset procent izraelskych muzu. V roce 2010 uz to bylo skoro trikrat tolik. U zen neni narust tak markantni, ale je tam taky.
Driv se v Izraeli za nenormalni neslouzit, dnes je to mnohem vice tolerovano.
Dale bych mel velice spekulativni dotaz. Myslite, ze Izrael pristoupi(l) k nejake podpore nebo spolupraci s Kurdy? Dumal jsem o tom po tom hambuku s prorazenim blokady a potom co Patrac napsal o vyvoji v Turecku me to napadlo znova. (Preci jen nepritel meho nepritele...)
Podle statistik IDF se v roce 1997 vyhybalo vojenske sluzbe mene nez deset procent izraelskych muzu. V roce 2010 uz to bylo skoro trikrat tolik. U zen neni narust tak markantni, ale je tam taky.
Driv se v Izraeli za nenormalni neslouzit, dnes je to mnohem vice tolerovano.
Dale bych mel velice spekulativni dotaz. Myslite, ze Izrael pristoupi(l) k nejake podpore nebo spolupraci s Kurdy? Dumal jsem o tom po tom hambuku s prorazenim blokady a potom co Patrac napsal o vyvoji v Turecku me to napadlo znova. (Preci jen nepritel meho nepritele...)
Splav možné je všechno. Pátrač zde vyslovil tezi, že Izrael je v krizi na několika frontách.
Jako jsou vnitřní sociální nepokoje, otazníky kolem vyhlášení nezávislosti Palestiny a výrazné zhoršení bilaterálních vztahů s dlouholetými spojenci Tureckem a Egyptem. Zatím se nezdá, že by situace spěla k lepšímu. Uvidíme ještě co přinese kolem armády, ale je možné, že Izrael se bude snažit ještě více militarizovat na úkor ostatních oblastí. Je tedy otázkou, jestli se s tím židovský stát vypořádá na základě racionální úvahy, nebo ze strachu.
Meir Dagan bývalý ředitel zpravodajské služby Mossad nedávno prohlásil: „Nemyslím, že bychom museli útočit na Írán neprodleně. Je důležité, aby co se týče národní bezpečnosti, nebyl předseda vlády terčem politického tlaku. Írán stále není schopen vytvořit jadernou zbraň.“
A dále se někteří představitelé Izraele nechali slyšet, že vojenská podpora Kurdů je možná. Zatím si myslím, že to je spíše rétorika jestřábů, ale v šuplíku můžou mít plány „pro všechny případy“. Otázka je co by tato eskalace přinesla, protože problémy s Kurdy má i Írán. Zřejmě jen další napětí do regionu. Zatím jsem pochytil zprávu, že v iráckém Kurdistánu údajně operují příslušníci izraelské zpravodajské služby a sbírají informace proti Íránské islámské republice a nedivil bych se, kdyby i proti Turecko.
V posledním desetiletí židovský stát navštívila řada kurdských představitelů a panují mezi nimi dobré vztahy. Ve 20.století zvolila velká část židů (resp. ti co konvertovali k judaismu) vystěhování z iráckého Kurdistánu do Izraele. A nakonec touha Kurdů po vlastním státě je podobná touze židů. Kurdové jsou "nejpočetnější národ na světě bez vlastního státu" - zatím mají jen svou autonomii v Iráku.
Počet Kurdů se blíží k třiceti milionům a vyskytují se zejména v Turecku, Iráku, Íránu a Sýrii. Kolem 13. století potom poprvé vznikl Kurdistán s přesně stanovenými hranicemi, který však neměl dlouhé trvání. V historii se s ním potom můžeme setkat ještě jednou, v 19. století, kdy byl provincií Osmánské říše. Ta byla následně zrušena během vládním reforem a Kurdové se již vlastního území nedočkali. Přesto s ním konference vítězných velmocí v Sévres u Paříže počítala. Mírová smlouva vzniklá roku 1920 stanovovala hranice Kurdistánu. Mělo se jednat o autonomní oblast na území Turecka, proti čemuž se tamější obyvatelé vzbouřili. V jejich čele stál Mustafa Kemalpaşa, později zvaný Atatürk, neboli „Otec Turků“. Roku 1923 byly jeho zapříčiněním potvrzeny dnešní hranice Turecka.
Roku 1978 potom vznikla proslulá PKK, tedy Strana pracujících Kurdů, jejímž zakladatelem a vůdcem byl Abdullah Öcalan.
Turecko zatím provádí úspěšnou pacifikaci PKK, takže si myslím, že zatím nejsou důvody ani podmínky proto, aby jim to dokázalo přerůst přes hlavu. Podle mého soudu ani jakákoliv podpora Izraele nemůže mít velký úspěch či nějakou základnu, kde by bylo možné bojovníky vycvičit. Ovšem možné jsou třeba bombové teroristické útoky v Istanbulu a jinde.
Jako jsou vnitřní sociální nepokoje, otazníky kolem vyhlášení nezávislosti Palestiny a výrazné zhoršení bilaterálních vztahů s dlouholetými spojenci Tureckem a Egyptem. Zatím se nezdá, že by situace spěla k lepšímu. Uvidíme ještě co přinese kolem armády, ale je možné, že Izrael se bude snažit ještě více militarizovat na úkor ostatních oblastí. Je tedy otázkou, jestli se s tím židovský stát vypořádá na základě racionální úvahy, nebo ze strachu.
Meir Dagan bývalý ředitel zpravodajské služby Mossad nedávno prohlásil: „Nemyslím, že bychom museli útočit na Írán neprodleně. Je důležité, aby co se týče národní bezpečnosti, nebyl předseda vlády terčem politického tlaku. Írán stále není schopen vytvořit jadernou zbraň.“
A dále se někteří představitelé Izraele nechali slyšet, že vojenská podpora Kurdů je možná. Zatím si myslím, že to je spíše rétorika jestřábů, ale v šuplíku můžou mít plány „pro všechny případy“. Otázka je co by tato eskalace přinesla, protože problémy s Kurdy má i Írán. Zřejmě jen další napětí do regionu. Zatím jsem pochytil zprávu, že v iráckém Kurdistánu údajně operují příslušníci izraelské zpravodajské služby a sbírají informace proti Íránské islámské republice a nedivil bych se, kdyby i proti Turecko.
V posledním desetiletí židovský stát navštívila řada kurdských představitelů a panují mezi nimi dobré vztahy. Ve 20.století zvolila velká část židů (resp. ti co konvertovali k judaismu) vystěhování z iráckého Kurdistánu do Izraele. A nakonec touha Kurdů po vlastním státě je podobná touze židů. Kurdové jsou "nejpočetnější národ na světě bez vlastního státu" - zatím mají jen svou autonomii v Iráku.
Počet Kurdů se blíží k třiceti milionům a vyskytují se zejména v Turecku, Iráku, Íránu a Sýrii. Kolem 13. století potom poprvé vznikl Kurdistán s přesně stanovenými hranicemi, který však neměl dlouhé trvání. V historii se s ním potom můžeme setkat ještě jednou, v 19. století, kdy byl provincií Osmánské říše. Ta byla následně zrušena během vládním reforem a Kurdové se již vlastního území nedočkali. Přesto s ním konference vítězných velmocí v Sévres u Paříže počítala. Mírová smlouva vzniklá roku 1920 stanovovala hranice Kurdistánu. Mělo se jednat o autonomní oblast na území Turecka, proti čemuž se tamější obyvatelé vzbouřili. V jejich čele stál Mustafa Kemalpaşa, později zvaný Atatürk, neboli „Otec Turků“. Roku 1923 byly jeho zapříčiněním potvrzeny dnešní hranice Turecka.
Roku 1978 potom vznikla proslulá PKK, tedy Strana pracujících Kurdů, jejímž zakladatelem a vůdcem byl Abdullah Öcalan.
Turecko zatím provádí úspěšnou pacifikaci PKK, takže si myslím, že zatím nejsou důvody ani podmínky proto, aby jim to dokázalo přerůst přes hlavu. Podle mého soudu ani jakákoliv podpora Izraele nemůže mít velký úspěch či nějakou základnu, kde by bylo možné bojovníky vycvičit. Ovšem možné jsou třeba bombové teroristické útoky v Istanbulu a jinde.
Ja jsem nekde cetl, ze izraelci jim nekdy v sedesatych-sedumdesatych letech dodavali zbrane a snad i vycvik.
Napriklad Yitzhak Mordechai jenz byl ministr obrany je myslim kurdsky zid.
Nadruhou stranu je izraelcum pripisovan podil na zadrzeni Abdullaha Öcalana.
Zakladni informace mam (stejne diky Lorde), spis me zajimalo jesli ma nekdo predstavu, jak je to s temito vztahy v posledni dobe. Popripade jesli ma nekdo ucelenejsi obrazek.
Priznavam, ze ja v tom mam vcelku hokej.
Doufam, ze to neni moc offtopic.
Napriklad Yitzhak Mordechai jenz byl ministr obrany je myslim kurdsky zid.
Nadruhou stranu je izraelcum pripisovan podil na zadrzeni Abdullaha Öcalana.
Zakladni informace mam (stejne diky Lorde), spis me zajimalo jesli ma nekdo predstavu, jak je to s temito vztahy v posledni dobe. Popripade jesli ma nekdo ucelenejsi obrazek.
Priznavam, ze ja v tom mam vcelku hokej.
Doufam, ze to neni moc offtopic.
Ano, Yitzhak Mordechai – smetla ho sexuální aféra a je to skutečně kurdský žid, proto jsem zmínil určité historické vazby a že tady určitý potenciál je. Ty informace sem dávám nejen pro tebe, ale také pro ostatní méně znalé čtenáře.
Že se na chycení Öcalana podílel také Mossad je spíše spekulace zakládající se na tom, že existovala silná bezpečnostní spolupráce mezi Izraelem a Tureckem. Ten ho měl vypátrat v Keni a předat tureckým úřadům. Skutečností, ale také je, že v té době nebyl v Turecku ještě u vesla islamista Erdogan, kterého se snaží zavraždit.
O novějších vztazích nebo pomoci nevím, snad doplní někdo jiný. Nicméně si myslím, že větší potenciál by zde třeba byl po pádu režimu v Sýrii. Zásadní otázkou v problematice možného konfliktu způsobeného kurdskou menšinou tak je, kdy bude (případně bylo) separatistické hnutí natolik silné, aby bylo schopné postavit se vládám ve výše zmiňovaných zemích?
PKK vysílá své guerillové bojovníky kromě samotného tureckého vnitrozemí i z táborů v Sýrii, Iránu a Iráku. Nejvíce výcvikových táborů má v horách tvořících hraniční pásmo mezi Tureckem a Irákem. Právě v těchto místech podniká turecká armáda největší množství zásahů proti povstalcům.
Quandilské pohoří, které je baštou kurdských povstalců z hnutí PKK (Kurdská strana pracujících), se může stát cílem kombinovaného útoku turecké a íránské armády.
Bývalí příslušníci izraelských speciálních sil prý od roku 2004 působili (nebo působí) v Kurdistánu jako výcvikoví poradci. Kontraktorem celého programu byla kdysi údajně i izraelská společnost Interop. Každopádně Mossad může být nadále dodavatelem zbraní.
Novější konflikty mohou odvádět pozornost od Gazy či jinak zmást turecké vedení.
PKK ohrožuje nejen vládní činitele a oficiální budovy, ale také běžné obyvatele, především západní části země a velkých měst. Během turistické sezóny se také hlásí k několika výbuchům ve frekventovaných destinacích. Ve svých prohlášeních poté udává, že šlo o útoky s cílem poškodit cestovní ruch v zemi.
Již několikrát zvolila turecká vláda proti organizaci přímý vojenský zásah. Při každém z nich bylo zabito několik členů organizace, nikdy se však nepodařilo zcela zničit její strukturu a především potlačit ideu jako takovou.
Erdogan o něčem hovoří na tomto videu, mimo jiné i o „flotile svobody“.
www.youtube.com/watch?v=T7eavVlaYKU
Že se na chycení Öcalana podílel také Mossad je spíše spekulace zakládající se na tom, že existovala silná bezpečnostní spolupráce mezi Izraelem a Tureckem. Ten ho měl vypátrat v Keni a předat tureckým úřadům. Skutečností, ale také je, že v té době nebyl v Turecku ještě u vesla islamista Erdogan, kterého se snaží zavraždit.
O novějších vztazích nebo pomoci nevím, snad doplní někdo jiný. Nicméně si myslím, že větší potenciál by zde třeba byl po pádu režimu v Sýrii. Zásadní otázkou v problematice možného konfliktu způsobeného kurdskou menšinou tak je, kdy bude (případně bylo) separatistické hnutí natolik silné, aby bylo schopné postavit se vládám ve výše zmiňovaných zemích?
PKK vysílá své guerillové bojovníky kromě samotného tureckého vnitrozemí i z táborů v Sýrii, Iránu a Iráku. Nejvíce výcvikových táborů má v horách tvořících hraniční pásmo mezi Tureckem a Irákem. Právě v těchto místech podniká turecká armáda největší množství zásahů proti povstalcům.
Quandilské pohoří, které je baštou kurdských povstalců z hnutí PKK (Kurdská strana pracujících), se může stát cílem kombinovaného útoku turecké a íránské armády.
Bývalí příslušníci izraelských speciálních sil prý od roku 2004 působili (nebo působí) v Kurdistánu jako výcvikoví poradci. Kontraktorem celého programu byla kdysi údajně i izraelská společnost Interop. Každopádně Mossad může být nadále dodavatelem zbraní.
Novější konflikty mohou odvádět pozornost od Gazy či jinak zmást turecké vedení.
PKK ohrožuje nejen vládní činitele a oficiální budovy, ale také běžné obyvatele, především západní části země a velkých měst. Během turistické sezóny se také hlásí k několika výbuchům ve frekventovaných destinacích. Ve svých prohlášeních poté udává, že šlo o útoky s cílem poškodit cestovní ruch v zemi.
Již několikrát zvolila turecká vláda proti organizaci přímý vojenský zásah. Při každém z nich bylo zabito několik členů organizace, nikdy se však nepodařilo zcela zničit její strukturu a především potlačit ideu jako takovou.
Erdogan o něčem hovoří na tomto videu, mimo jiné i o „flotile svobody“.
www.youtube.com/watch?v=T7eavVlaYKU
I kdyz pominu paralelu s narodem bez vlastni zeme, izraelska podpora myslece na restauraci 'Kurdistanu' se jevi vcelku logicka. Kurdove jsou sice prevazne musimove, nadruhou stranu Izrael ma komunitu kurdskych zidu citajici cca 150k lidi, tudiz tam nejake vazby budou. Navic by to oslabilo ctyri izraelske rivaly v regionu.
Coz me privadi k otazce, jak se to ma mezi Izraelem a mladou Irackou 'demokraciji'?
Zaznamenal jsem jen, ze po nich iracane chteji odskodne za Osirak
Coz me privadi k otazce, jak se to ma mezi Izraelem a mladou Irackou 'demokraciji'?
Zaznamenal jsem jen, ze po nich iracane chteji odskodne za Osirak
Splav možná, že by pak mohl vzniknout nějaký „Velký Izrael“ Irácká ropa z Kirkúku kontrolovaná Kurdy může proudit do okupované Palestiny či Izraele. Mosul se hemží Mossadem již od roku 1991 spolu s dalšími asyrskými městy. Zatímco probíhá boj proti pravoslavným syrským křesťanům.
S tím náboženstvím bych trochu polemizoval. Kurdové jsou dnes z naprosté většiny sice vyznavači islámu, ale až překvapivě mnoho dnešních Kurdů vidí své původní náboženství v zoroastrismu. Zakladatele náboženství Zarathuštru neváhají stoupenci této ideje označit za Kurda.
Navíc hory (Kaçkar-Kavrun, Cilo-Sat) obydlené Kurdy se sice ocitly takříkajíc v geografickém centru islámského světa, ale současně zůstávaly islamizovány velmi povrchně. Hory Kurdistánu ostatně byly v povědomí vyznavačů judaismu, křesťanství a islámu vždy spojeny s přistáním Noemovy Archy, které na horu Ararat klade biblický text. Autoři babylonského Talmudu, jehož konečná redakce proběhla koncem 5.století n.l., si evidentně byli vědomi, že oblast v okolí Araratu obývali v jejich době Kurdové, jak tomu nasvědčuje talmudická věta: „Hamanův syn Paršandatha byl místodržícím v zemi Kardunja, kde spočinula Archa“.
Nelze opomíjet ani vliv křesťanství. Dynastie vládnoucí státu Adiabéné se v 5.století n.l. obrací na křesťanství. Současní příslušníci všech jmenovaných církví sami sebe jen zřídkakdy považují za Kurdy. Mnoho z nich si dodnes udrželo syrštinu (křesťanskou formu aramejštiny, rodného jazyka Ježíšova) jako svou mateřskou řeč a označují se za Asyřany.
Zdroj: http://kurdove.ecn.cz/nabozenstvi.shtml
Každopádně za příznivé situace by toho bylo možné využít či zneužít třetí silou. Možná se někdy opět Kurdistán stane objektem zájmu mocností, ale on se už částečně stal. I když je tu určitá roztříštěnost samotných Kurdů a mnozí zřejmě nemají nějaké velké ambice. Zatím je v plánu rozkulačit Sýrii. Zlikvidovat osu Sýrie-Hizbolláh-Írán, protože to je jediný vážný odpor v regionu, a pak se uvidí.
Zatím největší samostatnost má irácký Kurdistán, kde můžou tajné služby provádět své rejdy, včetně cvičení íránských a kurdských disidentů (mnoho členů patří do íránské kurdské menšiny). Je to příprava v souvislosti s tzv. íránským jaderným programem. Další jsou cvičeni v partyzánských a odstřelovacích taktikách.
Zdroj: intelnews.org
Ale tím už končím tento off-topic.
Irácká ropa z Kirkúku kontrolovaná Kurdy může proudit do okupované Palestiny či Izraele. Mosul se hemží Mossadem již od roku 1991 spolu s dalšími asyrskými městy. Zatímco probíhá boj proti pravoslavným syrským křesťanům. S tím náboženstvím bych trochu polemizoval. Kurdové jsou dnes z naprosté většiny sice vyznavači islámu, ale až překvapivě mnoho dnešních Kurdů vidí své původní náboženství v zoroastrismu. Zakladatele náboženství Zarathuštru neváhají stoupenci této ideje označit za Kurda.
Navíc hory (Kaçkar-Kavrun, Cilo-Sat) obydlené Kurdy se sice ocitly takříkajíc v geografickém centru islámského světa, ale současně zůstávaly islamizovány velmi povrchně. Hory Kurdistánu ostatně byly v povědomí vyznavačů judaismu, křesťanství a islámu vždy spojeny s přistáním Noemovy Archy, které na horu Ararat klade biblický text. Autoři babylonského Talmudu, jehož konečná redakce proběhla koncem 5.století n.l., si evidentně byli vědomi, že oblast v okolí Araratu obývali v jejich době Kurdové, jak tomu nasvědčuje talmudická věta: „Hamanův syn Paršandatha byl místodržícím v zemi Kardunja, kde spočinula Archa“.
Nelze opomíjet ani vliv křesťanství. Dynastie vládnoucí státu Adiabéné se v 5.století n.l. obrací na křesťanství. Současní příslušníci všech jmenovaných církví sami sebe jen zřídkakdy považují za Kurdy. Mnoho z nich si dodnes udrželo syrštinu (křesťanskou formu aramejštiny, rodného jazyka Ježíšova) jako svou mateřskou řeč a označují se za Asyřany.
Zdroj: http://kurdove.ecn.cz/nabozenstvi.shtml
Každopádně za příznivé situace by toho bylo možné využít či zneužít třetí silou. Možná se někdy opět Kurdistán stane objektem zájmu mocností, ale on se už částečně stal. I když je tu určitá roztříštěnost samotných Kurdů a mnozí zřejmě nemají nějaké velké ambice. Zatím je v plánu rozkulačit Sýrii. Zlikvidovat osu Sýrie-Hizbolláh-Írán, protože to je jediný vážný odpor v regionu, a pak se uvidí.
Zatím největší samostatnost má irácký Kurdistán, kde můžou tajné služby provádět své rejdy, včetně cvičení íránských a kurdských disidentů (mnoho členů patří do íránské kurdské menšiny). Je to příprava v souvislosti s tzv. íránským jaderným programem. Další jsou cvičeni v partyzánských a odstřelovacích taktikách.
Zdroj: intelnews.org
Ale tím už končím tento off-topic.
Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize
Skvělý článek a co víc, skvělá diskuze. Mnohé z výše řečeného mi sice není novinkou, ale takhle pěkně zabalené a předložené, to je radost číst. Jen kdyby víc lidí mělo takhle zdravý nadhled nad situaci.
"Každý šermíř na ho..., když nepřátel nerovno."
(A. Sapkowski)
(A. Sapkowski)
Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize
Sholva - děkuji nový kolego. A odkud tě sem mezi nás přivál vítr? Článek možná je dobrý, ale diskuse je skvělá - zde se kolegové palbáci předvedli v tom nejlepším světle. Až dodělám pokračování což momentálně není pro mě skoro dosažitelné, ale v plánu to mám, budeš mít možnost se zapojit i Ty.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize
Pátrač: Pokud dobře vzpomínám, tak mě palbu.cz vyhodil google, když jsem se mořil se seminárkou do školy. Měl jsem udělat návrh nějaké hřídele leteckého motoru - šlo tuším o to vybrat adekvátní materiál, jenže jsem netušil namáhání a další radosti, tak jsem zagooglil a ejhle, hodilo mi to tu jeden článek, tuším o nějakém ruském letadle. A když jsem byl u toho, tak jsem se začetl a už to tu pár let louskám :-) Musím říct, že na mě spousta článků udělala ohromný dojem. Ale popravdě - nejvíc mě fascinují diskuze tady. To se jen tak po netu nevidí, aby se lidi neuráželi, ale konstruktivně a smysluplně se o problému pobavili. Jsem moc rád, že se takové prostředí dá taky najít...
"Každý šermíř na ho..., když nepřátel nerovno."
(A. Sapkowski)
(A. Sapkowski)
Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize
Sholva, ne že by se to občas nestalo, ale snažíme se držet určitou linii, a máš pravdu povedlo se sehnat i dobrý tým, takže i to je deviza. Navzájem se hlídáme, občas musíme téma i zamknout do "vychladnutí hlav", ale dlouhodobě je zde přínos o kterém jsi tak hezky napsal. Pátrač připravuje jistě něco dalšího ... a každé téma se občas podrobuje i konstruktivní kritice a vo tom to je.
-
Miroslav Comorous
- desátník
- Příspěvky: 54
- Registrován: 19/9/2007, 22:41
- Bydliště: Cheb
Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize
Dovoluji si hodit sem odkaz na studii Arabskoizraelské vojenské rovnováhy. Je sice už dva roky stará, ale místní odborní v ní zajisté najdou dost užitečných informací.
Kód: Vybrat vše
http://csis.org/publication/arab-israeli-military-balance-2010Můj Staline. Lid i já sám, Josife Vissarionoviči Staline, si dobře pamatujeme vaši moudrou předpověď: Hitler v roce 1941 nezaútočí!
Lavrentij Pavlovič Berija , 21.června 1941
Lavrentij Pavlovič Berija , 21.června 1941
Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize
A tady strojový překlad google - otevři v novém okně.
Syrské konvenční vojenské schopnosti se trvale snižují kvůli nedostatku dovozů zbraní, modernizaci struktury a tréninkových metod.
Izrael těžil z egyptského a jordánského dodržování mírových smluv, ze zmizení "Saddámova" Iráku jako potenciálního zdroje mimo vojenské pomoci arabských sil, a pokračující slabosti pravidelných libanonských ozbrojených sil.
Palestinská samospráva a polovojenské bezpečnostní síly neohrozí bezpečnost Izraele - ve skutečnosti se neustále zlepšuje a snižuje nebezpečí terorismu na západním břehu Jordánu.
Izrael je schopen čerpat nejmodernější americké vojenské technologie, často za zvýhodněných podmínek, a začlenit je do vlastní pokročilé vojenské průmyslové základny.
Článek situaci Izraele vidí docela optimisticky, žádná krize
Syrské konvenční vojenské schopnosti se trvale snižují kvůli nedostatku dovozů zbraní, modernizaci struktury a tréninkových metod.
Izrael těžil z egyptského a jordánského dodržování mírových smluv, ze zmizení "Saddámova" Iráku jako potenciálního zdroje mimo vojenské pomoci arabských sil, a pokračující slabosti pravidelných libanonských ozbrojených sil.
Palestinská samospráva a polovojenské bezpečnostní síly neohrozí bezpečnost Izraele - ve skutečnosti se neustále zlepšuje a snižuje nebezpečí terorismu na západním břehu Jordánu.
Izrael je schopen čerpat nejmodernější americké vojenské technologie, často za zvýhodněných podmínek, a začlenit je do vlastní pokročilé vojenské průmyslové základny.
Článek situaci Izraele vidí docela optimisticky, žádná krize
-
Miroslav Comorous
- desátník
- Příspěvky: 54
- Registrován: 19/9/2007, 22:41
- Bydliště: Cheb
Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize
Co by asi napsali letos.Lord píše: Článek situaci Izraele vidí docela optimisticky, žádná krize
Stejně psát nějaké dlouhodobější předpovědi o zemi jako Libanon s Hizballáhem musí být pro izraelské analytiky za trest.
Můj Staline. Lid i já sám, Josife Vissarionoviči Staline, si dobře pamatujeme vaši moudrou předpověď: Hitler v roce 1941 nezaútočí!
Lavrentij Pavlovič Berija , 21.června 1941
Lavrentij Pavlovič Berija , 21.června 1941
Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize
Dlouhodobější předpovědi jsou většinou nejisté. Jako hrozby a příležitosti jsou v tom článku identifikovány docela dobře, ale jsou všeobecně známé ... Sýrie, Egypt, Írán, Libanon, Gaza, atd.
Asymetrické nebo nepravidelné válčení ... to už je zajímavější, tam připouští ... Hizballáh byl přezbrojen, získal účinnější rakety, výrazně zlepšil své velení a kontrolní schopnosti. Ovšem neexistují přesvědčivé důkazy, které by dokumentovaly tyto trendy.
Klíčovou otázkou je, což už jsem také zmiňoval, jak velký vliv Íránu a / nebo Sýrie je do Hizballáhu, a do jaké míry to může být hrozba pro vyhrožování?
Ale zdá se, že Hizballáh má větší zájem na politické moci a pokračující autonomii v Libanonu, než že by představoval vážnou hrozbu pro Izrael.
Asymetrické nebo nepravidelné válčení ... to už je zajímavější, tam připouští ... Hizballáh byl přezbrojen, získal účinnější rakety, výrazně zlepšil své velení a kontrolní schopnosti. Ovšem neexistují přesvědčivé důkazy, které by dokumentovaly tyto trendy.
Klíčovou otázkou je, což už jsem také zmiňoval, jak velký vliv Íránu a / nebo Sýrie je do Hizballáhu, a do jaké míry to může být hrozba pro vyhrožování?
Ale zdá se, že Hizballáh má větší zájem na politické moci a pokračující autonomii v Libanonu, než že by představoval vážnou hrozbu pro Izrael.
-
Miroslav Comorous
- desátník
- Příspěvky: 54
- Registrován: 19/9/2007, 22:41
- Bydliště: Cheb
Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize
Těch vlivů tam za chvíli může být až moc. O slovo se hlásí Turecko, najednou kde se vzal tu se vzal katarský emír na návštěvě Gazy s měšcem dolarů a ve finále Čína vyjádří podporu Palestincům a pošle jim milión dolarů. jak tohle dopadne?Lord píše:Dlouhodobější předpovědi jsou většinou nejisté. Jako hrozby a příležitosti jsou v tom článku identifikovány docela dobře, ale jsou všeobecně známé ... Sýrie, Egypt, Írán, Libanon, Gaza, atd.
Asymetrické nebo nepravidelné válčení ... to už je zajímavější, tam připouští ... Hizballáh byl přezbrojen, získal účinnější rakety, výrazně zlepšil své velení a kontrolní schopnosti. Ovšem neexistují přesvědčivé důkazy, které by dokumentovaly tyto trendy.
Klíčovou otázkou je, což už jsem také zmiňoval, jak velký vliv Íránu a / nebo Sýrie je do Hizballáhu, a do jaké míry to může být hrozba pro vyhrožování?
Ale zdá se, že Hizballáh má větší zájem na politické moci a pokračující autonomii v Libanonu, než že by představoval vážnou hrozbu pro Izrael.
Můj Staline. Lid i já sám, Josife Vissarionoviči Staline, si dobře pamatujeme vaši moudrou předpověď: Hitler v roce 1941 nezaútočí!
Lavrentij Pavlovič Berija , 21.června 1941
Lavrentij Pavlovič Berija , 21.června 1941