letecz píše:Má to své výhody i nevýhody. Já bych si asi netroufl v bojové situaci stát s vypnutým motorem. Radši bych riskoval, že mě bude slyšet než že nestihnu včas zmizet nebo se otočit abych mohl zacílit na nepřítele který se objeví z nečekané strany. Navíc M-10 jako stíhač tanků byl určen pro rychlý boj - stále v pohybu, rychle udeřit a zmizet. Číhat s vypnutým motorem nebyl jeho účel.
Odpověděl sis sám M-10 byl stíhačem tanků a střílel za krátkých zastávek, ovšem jeho střelec byl pohotovější při střelbě díky otočné věži než např. Stug, protože mohl za jízdy kanónem sledovat cíl. Ovšem, i M-10 nebyl problém zamaskovat a čekat.
Největší životní úspěch? Nevím ještě. Ještě žiju! Josef Šnejdárek
Tak nikde není napsdáno, že nemohl stát a mít tam volnoběh. Ten bordel dělaj tanky hlaně při pohybu, kdy se motor vytočí a pásy začnou zvonit. A v bojích ve městech je určitě věž výhodou. M-10 může vyjet do ulice, vystřelit a hned couvnout. Stug musí vyjet, otočit se, vystřeli, otočit se a couvnout. Výhody jsou myslím jasné.
Tempik: tak tím bych si nebyl tak jistý...
Na široké ulici Stug může najíždět šikmo a nebude o moc pomalejší než M-10.
Na úzké to pro M-10 vyjde nastejno protože neprojede s věží vytočenou do boku
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Jak říkám, má to své výhody i nevýhody. Záleží na situaci. Pokud však M-10 potká nepřítele někde na 3 až 9 hodině bude určitě rychlejší se otočit čelem k němu celým trupem než pomalu otáčet věží. V tomhle jsou si s bezvěžovými samohybkami imho rovni. Mimochodem, třeba o Witmanovi se říkalo, že raději přikazoval řidiči otáčet celým tankem směrem k cíli protože to bylo rychlejší než otáčet věží. Ono je to užitečné se otáčet čelem už jenom proto, že vpředu je pancíř nejsilnější :-)
Otočná veža predstavuje vždy nezanedbateľnú taktickú výhodu.
Dôvod, prečo niektoré druhovojnové stíhače tankov a samohybné delá mali kanón v trupe je predovšetkým cena a výška siluety.
Cena - zhotovenie otočnej veže je pomerne drahá a pracná záležitosť, vyrába sa vlastne ložisko s priemerom výrazne nad jeden meter.
Silueta - vozidlá s vežou sú vždy vyššie ako bezvežové vozidlá
Výkon zbrane a hmotnosť vozidla - podvozok bezvežového vozidla môže byť pri použití rovnakej zbrane v ľahšej váhovej kategórii, alebo môže byť vozidlo silnejšie chránené.
Spojené štáty boli prakticky jediný štát, ktorý v tom čase zaviedol stíhač tankov s otočnou vežou - IMHO boli tiež jediným štátom, ktorý si to mohol dovoliť urobiť ako cenovo, tak výrobnými kapacitami.
Prečo nepostavili rovno klasický tank s rovnakým kanónom je trochu otázka (nepochybujem, že by to šlo) - odpoveď by mohla byť v doktríne použitia tankových vojsk a "odborných" názoroch vedúcich predstaviteľov tankových vojsk na rozdelenie úloh tankov a stihačov tankov. V ZSSR a Nemecku sa presadzoval názor, že tank musí byť schopný ničiť tanky protivníka - je to tiež jeho hlavná úloha, v USA sa mohol presadiť dobový názor (neviem), že ničenie protivníkových tankov je úloha predovšetkým pre stíhačov tankov (tank destroyer), až druhotne pre vlastná tanky.
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Já jsem viděl taky dokument, kde říkali, že Wittmann byl tak úspěšný proto, že jeho posádka byla hodně dobře sehraná. A řidič se s tankem natáčel.
Jenže bez otočné věže (tak jak to měli Němci) lze umístit na vozidlo větší a výkonnější dělo. Výrobní náklady budou nižší.
Takto Němci využili podvozky všech možných tanků bez výrazných úprav. A stačilo to.
Tempik: já souhlasím s tím, že otočná věž je rozhodně lepší než žádná, ale nedovedu si představit, že by stíhač tanků najížděl do ulice proti nepříteli ve stylu WOT.
Podle mě bude v ulici číhat třeba jak v Bratrstvu neohrožených. A až mu někdo vjede před dělo, tak to do něj narve, když to nedá, tak stihne max. ještě jednou - jenže v tu chvíli má cíl utrum. A když cíl nepadne tak má utrum stíhač. A těžko budou manévrovací souboje.
No a když stíhač střílí mimo město tak si myslím, že snad krom Hetzera měli všichni dostatečný odměr.
Do té doby, než tu otevřenou věž vykropí z okna nějakej podlej nácek s MP-40
U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)
“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming
letecz píše:Jak říkám, má to své výhody i nevýhody. Záleží na situaci. Pokud však M-10 potká nepřítele někde na 3 až 9 hodině bude určitě rychlejší se otočit čelem k němu celým trupem než pomalu otáčet věží. V tomhle jsou si s bezvěžovými samohybkami imho rovni. Mimochodem, třeba o Witmanovi se říkalo, že raději přikazoval řidiči otáčet celým tankem směrem k cíli protože to bylo rychlejší než otáčet věží. Ono je to užitečné se otáčet čelem už jenom proto, že vpředu je pancíř nejsilnější :-)
Tomu bych věřil, že natáčel tank před střelbou, ale měl kanon ve směru střelby +-, protože rychlost veže u tanku Tiger byla zoufalá. Ovšem trpěl podvozek a v zimě asi nejvíc. M-10 se do městských soubojů snad skoro ani nikdy nepoužil. A když, tak jen jednou . On stačil pěšák s granátem a zbyl jen řidič.
Největší životní úspěch? Nevím ještě. Ještě žiju! Josef Šnejdárek
Otevřená věž byla jedním z kritizovaných nedostatků M-10. Stejně jako nedostatečná ochrana před blízko dotírající pěchotou. Píše se o tom třeba v článku o nasazení M-10 u Anzia v Itálii: lnasazení M-10 u Anzia v Itálii. Ale byla to daň za snahu o co nejmenší hmotnost - stíhač tanků měl být hlavně rychlý - proto je i slabě pancéřovaný.
Nedostatek pomalého otáčení veží si konstruktéři uvědomovali, proto nakonec vyvinuli tuším hydraulický pohon věže, ale to už výroba M-10 končila takže se nepoužil.
Proč nepostavili klasický tank s tímo dělem? Protože měli Sherman s dělem 76mm M1A2/2 což bylo dělo s téměř totožnými parametry.
letecz píše:Otevřená věž byla jedním z kritizovaných nedostatků M-10. Stejně jako nedostatečná ochrana před blízko dotírající pěchotou. Píše se o tom třeba v článku o nasazení M-10 u Anzia v Itálii: lnasazení M-10 u Anzia v Itálii. Ale byla to daň za snahu o co nejmenší hmotnost - stíhač tanků měl být hlavně rychlý - proto je i slabě pancéřovaný.
Nedostatek pomalého otáčení veží si konstruktéři uvědomovali, proto nakonec vyvinuli tuším hydraulický pohon věže, ale to už výroba M-10 končila takže se nepoužil.
Proč nepostavili klasický tank s tímo dělem? Protože měli Sherman s dělem 76mm M1A2/2 což bylo dělo s téměř totožnými parametry.
Možná se amíci, až moc snažili kopírovat německé stíhače tanků Marder I-III,Nashorn a další, ti měly otevřený boj. prostor a proto vznikl M-10 Angličani nacpali do M-10 svůj výborný 17 pdr. a byl z toho Achilles.
Největší životní úspěch? Nevím ještě. Ještě žiju! Josef Šnejdárek
Tempik píše:Kdyby kopírovali to co píšeš, tak to asi nemá věž, ne?
Vážím si tvých názorů Tempiku, asi jsi mě špatně pochopil, amíci okopírovali otevřený boj. prostor u M-10 a ne pevnou nástavbu s kanonem Asi šetřili v době rozmachu hdp jako v CZ
Největší životní úspěch? Nevím ještě. Ještě žiju! Josef Šnejdárek
Jo jo, "Amíci" nejsou moc kreativni, kdyz okopirovali tenhle Nemeckej patent - otevrenej bojovej prostor
Co je to za ptákovinu, ze okopirovali otevrenej prostor? Co je na tom tak prevratniho a unikatniho?
Entropia uzavretého termodynamického systému musí vzrastať.
Polarfox píše:Do té doby, než tu otevřenou věž vykropí z okna nějakej podlej nácek s MP-40
To byl problém hlavně boje ve městech ... tam se to pochopitelně stávalo, v otevřené krajině to je však trochu něco jiného, ovšem i blízko dotírající pěchota mohla za vhodných podmínek vhodit dovnitř granát.
Britové do věže montovali výkonnější 17-liberní dělo, a provozovali pod označením Achilles. I to byla výhoda této koncepce, určitá flexibilita.
M-10 byl stíhačem tanků a střílel za krátkých zastávek, ovšem jeho střelec byl pohotovější při střelbě díky otočné věži než např. Stug, protože mohl za jízdy kanónem sledovat cíl. 
