K ráži 40 mm ještě přidejte další drobný rozdíl mezi protiletadlovou výzbrojí USA a Japonska ... Japoncům chyběla technologie přibližovacího zapalovače, který právě velmi podstatně zvýšil účinnost palby kanonů Bofors a 127 mm proti letadlům.
EDIT: Narychlo z anglické Wiki
Vývoj a výroba přibližovacího zapalovače pro pumy a dělostřelecké granáty byla druhým nejtajnějším, nejdražším a co do lidských zdrojů nejrozsáhlejším projektem USA za WW2 hned po Manhattanu - vývoji jaderné zbraně.
Technologie byla založena na britských pracích ze 30. let a využívala aktivní princip. Zapalovač získával energii z malého elektrického článku: Elektrolyt byl ve skleněné ampuli, kterou síly při výstřelu rozdrtily a odstředivá síla rotace granátu natlačila elektrolyt mezi elektrody článku. Aktivace zapalovače proběhla na dráze asi 100 metrů a zapalovač poté vysílal trvalou vlnu. Pokud se v blízkosti vyskytnul dostatečně velký objekt, vlna se odrazila zpět do zapalovače. Při dosažení určité intenzity odražené vlny byla aktivována roznětka granátu, obvykle ve vzdálenosti 4 - 11 metrů (Nastavitelná dle ráže granátu.). Zapalovač nebyl vybaven identifikací vlastní-cizí, proto měli spojenečtí piloti striktně zakázáno vlétnout do sektoru palby vlastní protiletadlové obrany.
Parametry zapalovače jsou na svoji dobu ohromující: Bylo jej možné používat od ráže 40 mm (
Pozn.: Zmenšení na ráži 40 mm je až hodně poválečná záležitost, za WW2 byla minimální ráže 76,2 mm. Děkuji Caymanovi za upřesnění.) a současně vydržel přetížení 20 000 G při výstřelu a 5 000 G odstředivé síly rotace vystřeleného granátu. To vše za použití vakuových nebo plynem plněných elektronek !!! (Kde v té době byly polovodiče ...). Funkční spolehlivost na počátku dosahovala celkem diskutabilních 52%, nicméně i tak se odhadovalo, že nasazení přibližovacích zapalovačů zvýšilo
SEDMINÁSOBNĚ účinnost protiletadlové palby. Cena zapalovače klesla z počátečních USD782 v roce 1943 na USD18 roce 1945. Celkem bylo vyrobeno 22 000 000 kusů přibližovacích zapalovačů. Na výrobě se podílelo 110 továren s celkem asi milionem zaměstnanců a použilo se 140 000 000 elektronek, výrobními linkami prošla jedna miliarda součástek.
Přibližovací zapalovače pomohly významně omezit škody způsobené střelami V1 odpalovanými na Londýn a ukázaly se jako nejdůležitější prostředek obrany proti útokům kamikaze. Koncem války byly masově nasazeny u amerického polního dělostřelectva, které s jejich pomocí dokázalo účinně likvidovat zakopanou pěchotu.
Anglicky mluvícím doporučuji
http://www.youtube.com/watch?v=33RhuzUrx_A
Moudrý tyran povolí ve své zemi svobodu myšlení. Těch několik málo poddaných, kteří ji nakonec využijí, nestojí za řeč.