Mig-23

[jersey.se]

Jo to jo. Ale předpokládám, že kdosi vyhodnotil, že se v praxi příliš nevyužívají, tak se od nich upustilo.

[Alchymista]

Na Mig-21 sa tiež nepoužívali - neviem ako u verzie F, ale neskoršie verzie ich už nemali.

[Pop]

Tak máš, Alchymista, pravdu. Mig-21 také neměl raketnici, ani verze "F".

[Mike]

Měl bych dotaz na výměnu motoru. Jak dlouhou trvala na tomto typu a jak náročná to byla operace.

[Alchymista]

Normu si nepamätám.
Na Mig-21 boli potrebné manipulačné prípravky pre zadnú časť trupu a motor, inak sa to dalo zvládnuť aj priamo na stojánke (nezažil som) a silami letky TOP to trvalo menej než jedna letová zmena.
Zažil som, že ráno urobila spárka zálet počasia, potom bola odtiahnutá do TOP na výmenu motoru, na posledný "skok" išla na zálet po výmene motoru a na nočnú zmenu robila zálet počasia a normálne lietala.

O náročnosti ruských/sovietskych lietadiel na čas obsluhy je to tak trochu legenda a propaganda.
Svojho času jeden americký "kontrolný chrúst" počas návštevy v Kuchyni (pri Malackách) sledoval celý deň výmenu motora na Su-22 v miestom TO. Zistil, že na celkovú dobu trvala výmena motoru dlhšie ako výmena motora na ich F-16, ale na počet "človekohodín" bola rýchlejšia a menej náročná na technické vybavenie. "Odbornú" časť celej práce urobili traja technici, zvyšok zúčastnených bol plne nahraditeľný neškoleným mužstvom - využíval sa len na ručnú manipuláciu s prípravkami.

[Flogger G]

Při výměně motoru na letadle MiG-23 byla třeba sada vozíků na zadní část trupu, prodlužovací rouru a samotný motor. Výměna byla stejně jednoduchá, jako na předchůdci, ovšem naladění motoru probíhalo za pomoci mnohem složitější kontrolní a měřící techniky. Oproti západním typům byla výhoda nepotřebnosti výpočetní techniky, nevýhodou pak náročnost na množství přípravků.
Protože se letouny dodávaly jako komplet a nebylo nutné s každým subdodavatelem uzavírat extra smlouvu, přicházelo nářadí a podpůrné vybavení spolu s novými letouny přesně dle norem VVS v přehledných soupravách: 1 : 1, 1 : 4, 1 : 10 a 1 : 16. Pouze verze MiG-23UB dostávaly téměř vše na jeden dodaný kus.
Soupravy patřily do základní ceny letounu.

[Pop]

Motor letadla Mig-23UB/MF/ML byl spouštěn běžně při zapojeném pozemním zdroji elektrické energie a samozřejmě mohl být nahozen t. zv. "na baterky". U verze "ML" naši technici vyzkoušeli, že motor lze nahodit bez namontovaných akumulátorů, tedy jen na vnější zdroj.

[istrebiTEL]

Pop v knihe Osmadvacítka od Jana Dúbravčíka je fotka pri ktorej je popis: "Letoun MiG-23UB po přistání. Ješte před vypnutím motoru musel být připojen elektrický zdroj kvuli roztáčení IKV."
Možeš mi prosím potvrdiť tento postup a stručne vysvetliť IKV?

[kopapaka]

IKV - inerciální kurzovertikála. Takže asi zdroj pro umělý horizont a gyrokompas. Možná i pro navigaci...
Ten citát je trochu divný, co jsem četl, tak se musela roztáčet 15 minut před pojížděním ( nouzově stačilo 5 ), ale po přistání snad jen dobíhala. Jedině pokud měl jít na opakovaný start, tak aby se nemuselo čekat na naběhnutí...

Připojený zdroj k IKV:
http://www.planes.cz/photo/1100/1100414 ... v-lkcv.jpg

[redboy]

gyroskopy se musely nechat dotočit, před dalším roztočením. To stálo čas, takže se nechávaly běžet a proto externí zdroj napájení. Nevím jak dlouho se to dotáčí, ale klidně to může být déle jak roztočení.

[istrebiTEL]

Ďakujem páni za odpovede.

V tej knihe ma okrem iného ešte zaujala fotka skupiny pilotov z jara 1989. Medzi nimi je aj por. Chmelík pri MiG-23UB 7721. "Ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká."

[Pop]

Knihu neznám, ale něco vím o vybavení letounu Mig-23UB. Spárka neměla zařízení IKV, ale SKV, stejně jako letouny verzí "MF" a "ML". SKV nikdo roztáčet nemusel, protože ke správné funkci stačil čas, který byl zapotřebí na kontrolu ostatních systémů letounu před vyjetím na dráhu.

U 28. sbolp měli i jiné představy o letounech Mig-23UB. Zbytečné točení SKV bylo jen jedním z více problémů, se kterými se setkali v Čáslavi bývalí příslušníci 1. slp, když na přelomu let 1994-5 přešli se svými stroji na nově vytvořenou 4. Základnu stíhacího letectva.

[Alfik]

Určitě je to mnohem déle než roztáčení. Dokonce je to namodelováno i v těch leteckých simulátorech (jakkoli je blbost srovnávat hru se skutečností) které to modelují a zobrazují. Např. MSFS, série Šturmoviků... a další. Roztočení je cca 10 sec (určitě je to mnohem méně než v reálu ) dotáčení je tak dlouho, že jsem to myslím nikdy neměřil a v reálu déle než jsem vylezl z kokpitu těch nemnoha letadélek, v nichž jsem se někdy svezl. Je srandovní vidět, jak ten "horizont" padá na křídlo...

[lamada]

MiG 23 BN měl jako jediný z rodu beden IKV - inerciální kurzovertikála sloužila především pro navigaci -- umělý horizont měl svůj vysílač AGD.
Jak popisuje kolega kopapaka IKV se roztáčel cca 15 mi před vzletem ale existovala tzv. zkrácená příprava (cca 5 min). Mezi lety při přípravě k opakovanému letu se IKV nechávala spuštěná (dříve) bylo to narušení předpisu LET - 1 - 4 kde bylo citováno, že při doplňování paliva nesmí být spuštěn palubní zdroj. Později se zjistilo že let podle IKV není nutný pokaždé ( volně přeloženo) -- pokud se neletěl nácvik naprogramovaného letu letu po trati k cíli IKV se už neroztáčeli.

[Pop]

Již jsme zde probírali podvozek Migu-23 a víme, že nouzové vysunutí podvozku probíhalo pomocí tlaku vzduchu, stejně jako na předchozích typech. Ovšem jistý pokrok tu samozřejmě byl. Vzduch sice odemkl zámky zasunuté polohy podvozku a otvíral jej působením v pracovních válcích, ale vstupoval do vzduchové komory válce, nikoliv do komory hydraulické kapaliny. Tím odpadl zdlouhavý proces odvzdušnění okruhu podvovozku v hlavním hydraulickém systému.

[Pop]

Pro verzi Mig-23ML existoval modernizační bulletin dvou stupňů. Základní stupeň obsahoval jen výměnu prodlužovací tyče PVD, vytvoření zubu na pevné části křídla u trupu a montáž systému klamných cílů. Tento stupeň mohlo letectvo provést ve vlastní režii v leteckých vojskových opravnách (LVO). Druhý stupeň již vyžadoval zásah hrubšího charakteru a letoun se stával plnohodnotnou verzí "MLD". Tato přestavba mohla proběhnout již jen v opravárenském závodě nebo u výrobce.
Naše letectvo nezvolilo ani základní stupeň, protože počítalo s rychlým zavedením letounů Mig-29.

[Mike]

Mám dotaz na působení MiGů-23 v Egyptě. Je mi známo, že egyptská strana měla o tyto letouny zájem a dokonce nějaké exempláře později obdržela. Očekávání prý nesplnil a zřejmě také vlivem nové politiky země po říjnové válce, došlo k nákupu západní techniky. Několik egyptských exemplářů skončilo v číně a USA.
Našel jsem článek, kde autor tvrdí, že tento typ byl tajně testovaný v egyptě již v roce 1970. Dokonce létal nad územím izraele, kde úspěšně unikal protiletedlovým systémům Hawk. Nicméně zdá se mi to dost přitažené za vlasy...
článek

[lamada]

Ahoj Mike.
Budu se snažit malinko reagovat na tvůj příspěvěk. Složité to moc není pokud se podíváš na první příspěvek tohoto tématu MiG 23 tak dojdeme k tomu, že první verze nazvaná MiG 23S byla vyrobena v 50ti kusové sérii na přelomu roků 1969 až 1970 já osobně nemám odvahu tento letoun nazvat bednou poněváč vybavení odpovídalo Mig 21Bis ale tvary již byli jiné. Od roku 1971 již byl MiG 23 M což už bylo něco malinko jiného vybavením, ale opravdové dvacettrojce se povedlo být něčím co jsem znal až odverze MS z roku 1973. Pro arabské klienty byla verze Mig 23E (možná E jako Egypt - byť si myslím že tento stát moc beden neměl - pokud tam vůbec nějaké stíhací měli) z roku 1974. Verze MF pro spojence ve VS byla uvolněna v roce 1977 což byla dle mého úsudku verze odpovídající sovětstkému standartu (dnes bych řekl Ruskému). Naše letectvo bylo jedním z prvních zákazníků a naše MiG 23 MF dostal první slp v roce 1978 je zajímavé že první Mig 23 BN přišli o malinko dřív (ale to byla útočná varianta na PC). Jak si pamatuji tehdejší myšlení některých mocipánů bývalého SSSR tak jsem přesvědčen o tom, že nejnovější a nejmodernější modely vojenské techniky byly drženy pár let tak říkajíc pod pokličkou (tzn utajovány).
Proto osobně pochybuji o tom že v roce 1970 probíhali zkoužky MiG 23 stíhacích verzí v Egyptě. Pravděpodobně k testům došlo ale dle mého úsudku mnohem později.

[Milos984]

Ahoj Mike.
Budu se snažit malinko reagovat na tvůj příspěvěk. Složité to moc není pokud se podíváš na první příspěvek tohoto tématu MiG 23 tak dojdeme k tomu, že první verze nazvaná MiG 23S byla vyrobena v 50ti kusové sérii na přelomu roků 1969 až 1970 já osobně nemám odvahu tento letoun nazvat bednou poněváč vybavení odpovídalo Mig 21Bis ale tvary již byli jiné. Od roku 1971 již byl MiG 23 M což už bylo něco malinko jiného vybavením, ale opravdové dvacettrojce se povedlo být něčím co jsem znal až odverze MS z roku 1973. Pro arabské klienty byla verze Mig 23E (možná E jako Egypt - byť si myslím že tento stát moc beden neměl - pokud tam vůbec nějaké stíhací měli) z roku 1974. Verze MF pro spojence ve VS byla uvolněna v roce 1977 což byla dle mého úsudku verze odpovídající sovětstkému standartu (dnes bych řekl Ruskému). Naše letectvo bylo jedním z prvních zákazníků a naše MiG 23 MF dostal první slp v roce 1978 je zajímavé že první Mig 23 BN přišli o malinko dřív (ale to byla útočná varianta na PC). Jak si pamatuji tehdejší myšlení některých mocipánů bývalého SSSR tak jsem přesvědčen o tom, že nejnovější a nejmodernější modely vojenské techniky byly drženy pár let tak říkajíc pod pokličkou (tzn utajovány).
Proto osobně pochybuji o tom že v roce 1970 probíhali zkoužky MiG 23 stíhacích verzí v Egyptě. Pravděpodobně k testům došlo ale dle mého úsudku mnohem později.

To Mike: Lietadlá MiG-23 v Egypte je zaujímavá téma.
A) tie záhadné lietadlá, ktoré sa objavili v Egypte v rokoch 1970-71 boli MiGy-25R/RB Foxbat.
B) Egyptania si MiG-23 všimli už v roku 1969 a v roku 1970 požiadali ZSSR o ich dodávku...viac detailov tu: http://www.acig.info/CMS/index.php?opti ... &Itemid=47 Nakoniec ich dostali až v roku 1974 a malo isť o 20 lietadiel (ale narazil som aj na tvrdenia o dodávke celkom 50 kusov) Išlo o variantu MiG-23MS, ktorý mal avioniku a výzbroj zhodnú z typom MiG-21MF! Takže oproti typu F-4E z výzbroje IDF/AF, nič moc

[Flogger G]

MiG-23MS byl zbraňovým systémem podobný letounu MiG-21bis. T. j. radiolokátor RP 22M/MA apod.. Co se draku týče, byl již na úrovni MiGu-23M a motor byl také odpovídající této variantě - R-29-300. Variantu MiG-23MS bylo možné spatřit v Lybii, Iráku a Jižním Jemenu, pravděpodobně i v Sýrii, ale tam byly dodány i jiné stíhací verze. Další třiadvacítky šly do Afriky, již to zde bylo vzpomínáno.

Dodávky typu MiG-23 do zemí t. zv. třetího světa byly obyčejně spojeny s určitou redukcí vybavení oproti výbavě letounů VVS nebo členů VS.