Mě šlo o to, kolik lodí potopila
průměrně jedna ponorka a Karl Dönitz z toho zřejmě vycházel, ale už nepočítal moc s tím, že Spojenci taky udělají protiopatření.
Statistické studie třeba zde.
http://www.usmm.org/battleatlantic.html
Ztráty britských obchodních lodí
Z toho je vidět, že lodí zasažených jen u-booty bylo přes 1300, celkem ztráty způsobené nepřítelem 2177 lodí. Na straně Britů zahynulo 30 tisíc námořníků. Vychází to pak skoro fifty-fifty za celou válku, jedna ponorka potopila jen jednu loď. Toto je však hodně mírný zdroj.
Ztráty VŠECH lodí
Druhá tabulka od roku
1939-1943 se mi zdá přesnější, resp. zobrazuje vyšší počty. Na druhou stranu mohly být lodě ztraceny i kvůli letectvu nebo jinak, ale aspoň rozděluje na britské, spojenecké a neutrální lodě. A zde je
total 5,758 lodí. Což je více jak 2,5 x než "mírný zdroj". Zde už je poměr
ponorky versus lodě dejme tomu
1 ku 5. Počítám s tisícem vyrobených ponorek. Budu tedy uvažovat, že do konce "zlatých časů" byl tento poměr.
Nyní když to srovnáme s hladinovými korzáry, tak jeden dokázal potopit až 20 lodí, to je 4 krát více než ponorka. Na druhou stranu už jsem výše zmiňoval náklady, že loď (Spähkreuzer) by stála co 20 ponorek (Graf Spee však stál ještě více).
Jedna ponorka potopila průměrně 5 lodí, tedy 20 kusů x 5 = 100 lodí. 100 ku 20 (křižník) z toho tedy plyne, že ponorky byly relativně 5 x efektivnější v potápění lodí, než válečné lodě
vzhledem k ekonomickým nákladům, důležitá byla i rychlost stavby.
I když
absolutně byla samotná loď 4 x efektivnější než jedna ponorka, přitom křižník mohl odstřelovat ještě pobřeží a měl univerzálnější uplatnění. Hladinové lodě přitom nebyly efektivně využivány po celou dobu, na druhou stranu jejich poškození znamenalo i delší dobu opravy. Lze předpokládat, že v případě častějšího nasazení a většího počtu hladinových jednotek - by byl poměr
až 1 ku 10 vůči ponorce, přitom by se statisticky zmenšilo riziko honu, neboť Royal Navy by musela stíhat více korzárů, na což neměla zpočátku ani kapacity. Podle mě má tedy Kačermíra teoreticky vzato v něčem pravdu!
Dokud nedošlo k bratrskému sepětí VB s USA probíhal ještě ze setrvačnosti mezinárodní obchod mezi kontinenty, tedy Asii, Evropou, Anglií, Jižní a Severní Amerikou. Pochopitelně Němci přesně nevěděli kam která loď pluje. Z výše uvedeného se zdá, že skoro každá druhá potopená loď nebyla britská, ale spojenecká, nebo neutrální, i když mohla plout třeba do VB, ale třeba také do Ameriky. Když se vytvořil konvojový systém a doprovod hlavně mezi Amerikou a Britskými ostrovy bylo jasné, že ponorky musejí napadat hlavně tyto linky, tak tomu začínalo být intenzivně od roku 1943. Je pak jasné, že ani menší hladinové lodě neměly šanci uspět při napadení takového uskupení. Větší lodě typu Bismarck, Scharnhorst pomocí dalekonosných děl do určité míry ano, ale jen do doby než by dala RN do kupy adekvátní sílu v podobě vlastních bitevních lodí. Proti konvojům do Murmanska to mohlo mít do určité míry efekt, protože zde bylo krytí vzdušného prostoru z okupovaného Norska. Podobně jako ve Středomoří ze Sicílie.
Poznámka: Údaje mohou být zkreslené, není započítána norská kampaň - Murmansk. Pokud někdo postřehne chybu v úvaze, nechť napíše. Jsou to jen počty, je možné podstatné opomenutí. Snažil jsem se vysvětlit i předpoklady, a srovnat relativně ponorky a hladinové lodě za jinak stejných podmínek.
Více na, každý zdroj uvádí odlišná čísla, pro zájemce k naštudování. Nicméně vidíme proč bitvu o Atlantik nešlo vlastně vyhrát. Dle mého soudu by neskončila jednoznačně ani, kdyby měl Dönitz na začátku 200 ponorek, šlo ji vyhrát jen v případě zachování neutrality USA. Válku na moři bylo možné prodloužit o dva roky, i případě zachování tajnosti kódu. Stalin správně předpokládal, že boj s Velkou Británií ještě nějaký čas zabere, i co se týče letecké války, domníval se, že Hitler nebude takový blázen, aby zahájil boj na dvou frontách, ale to se šeredně spletl. Áda se naopak cítil jako pán na kontinentu, a bylo mu jasné, že toto postavení si bude ještě schopen dva roky udržet.
Na druhou stranu by pravděpodobně měla válka jiný průběh, pro Němce však možná ještě horší, neboť by na ně byly svrženy atomové bomby, takto se toho aspoň nedočkali
http://www.usmm.org/wsa/shiploss.html