



http://www.druhasvetova.sk/view.php?naz ... 2007110011

Napríklad Dover(a ostatné miesta odporu) by sa dal dobýjať s podpornou paľbou Calaiskej batérie 280mm!!!
Co by se stalo nevím, ale řeknu ti co se stane teď. Buď se uklidníš (jako že tomu moc nevěřím) a nebo tě někdo z kolegů s menší trpělivostí zabanuje. To aby jsi se tu nemusel vyčerpávat a mohl svoji energii soustředit na oslňování svých náctiletých vrstevníků. Věřím, že tam tvoje smajlíky, argumentace a mluva najdou ocenění.kublaj-chan píše:British Tempík![]()
no tak napíš čo by sa stalo Polarfox
![]()
Lucius píše:len ho nechajte nech sa prejaví, kublaj chán bude potom zrelý na exotopédiu
Projevil se už dost. Pokecat si o tom může dál s kámošema na facebooku, ale ne tady a hlavně tímhle způsobem. Možná se u toho člověk zasmál, ale kvůli tomu si ho tu pěstovat nebudeme. Vše má svoje meze, jinak to můžeme zabalit.kublaj-chan píše:a Britiš Tempik(a spol)je v klídečku(ten nebude zmazaní ani nehrozí BAN) lebo je v parte palbákov a drží britskú líniu(poprípade US)![]()
![]()
Ale už dosť, čoho je veľa toho je veľa, pobudol som na diskusii o vylodení Nemcov dosť dlhú dobu a už som si povedal svoje a ukončujem to![]()
Vím, že Kublaj má banana, ale přesto bych rád zareagoval. Jen pro informaci. Itálie měla před vstupem do války k dispozici obchodní loďstvo o celkovém počtu 786 plavidel větších, než 500 BRT, celkem cca 3,5 milionů BRT. Díky neuváženému vstupu do války přišla Itálie o cca jednu třetinu, která byla mimo Středozemní moře (212 lodí o tonáži 1.216.637 BRT). Pro přepravu vojsk do Afriky to byla pořád hodně slušná tonáž navíc vylepšená o cca 200.000 BRT, které měli ve Středozemí Němci. K tomu je potřeba si dát do rovnice sílu italského válečného námořnictva a letectva, podporované německým letectvem, vedle možností a stavem britské RN.kublaj-chan píše:Tempík v Tunisku dopadli Nemci horšie ako by dopadli po vylodení Seelöwe a to nerátam tie straty v Líbyi a v Egypte
Hmmm…a díval jsi se taky na to, jak moc by posilovalo RAF a RN? Když si vezmu jen RN, tak by do služby vstoupily (vše od 9/1940 do 6/1941):kublaj-chan píše:To s tebou Lord nesúhlasím, že by sa vylodenie v 41 nepodrylo, po prípravách by bola taktika, počet lietadiel a výcvik Luftwafe na inej úrovni ako v 40 leto-jeseň a čo sa týka Kriegsmarine tak by pribudlo veľký počet vylodovacích plavidiel ktoré by to zvládli cez doversku úžinu cez noc(okolo 8-10 uzlov) a k stavu Krigsmarine pribudol Bismarck a Tipitz a Schanhorst a Gneisenau a 2(3)xT.K. a T.K.(Deutschland) a doplnil sa počet torpédoborcov a torpédoviek(novo postavené a koristné)
To těžko, jde o srovnání počtu letounů nových z výroby a opravených (ty můžou být započítány vícekrát).Lord píše:Tento graf zobrazuje skutečné ztráty stíhaček Hurricane a Spifire.
Hliníku bylo v roce 1940 dost, sběr hrnců byla čirá propaganda. Přečti si pořádně, na co odkazuješLord píše:Také je vidět pokles vyrobené produkce ke konci roku 1940. Zde nevím, zda je to způsobeno nedostatkem zdrojů, nebo již polevující leteckou válkou. Je známo, že byl nedostatek hliníku, a u hospodyněk sbírali hliníkové hrnce.
Lord píše:Budu věřit "akademikům" z fronty, že hliníkové nádobí tvořilo asi jen 6 % objemu hliníku.
Nojo, jenže ona tabulka neuvádí jen stíhačky, ale produkci všech letadel, včetně třeba bombardérů, kurýrních a cvičných ér. Jó kdyby Fighter Command dostalo měsíčně víc než dvanáct set nových stíhaček, to by se Dowdingovi hned lépe spaloLord píše:SEPTEMBER, OCTOBER je vidět skutečně pokles letadel oproti plánu.
Opět viz čísla uvedená na frontě. Z dlouhodobého pohledu ale byli Němci v černých číslech - tolik hliníku, co jim tam potom Bomber Command a 8th AAF dodávaly, v životě nad Británii ani nedostaliLord píše:Tragédií pro Němce bylo, že možná sami "darovali" více hliníku v podobě sestřelených Messerschmittů, Dornierů nebo Heinkelů.
Len dodám pre anglicky menej zdatných, že daný obrázok ukazuje percento posádok plne pripravených k operačnému nasadeniu a to konkrétne: posádok bombardérov, stíhačok Bf 109 a 110.Lord píše: Přidám ještě vývoj ztrát Luftwaffe během BoB