Die Glocke - záhadná nacistická technologie

[Alchymista]

Reaktor z Thoria 232 získával Uran 233, který měl být použit pro jaderný program 3. říše.

Dá sa to zapísať aj takto:
232Th + n -> 233Th -> -e (22 min) -> 233Pa -> -e (27 dní) -> 233U

Lenže na to treba "dosť výkonný" neutrónový zdroj (funkčný jadrový reaktor alebo hodne výkonný urýchľovač), najlepšie s regulovateľnou energiou neutrónov.

A je tu aj ďalší problém - neutróny, ktoré slúžia na produkciu 233Th rovnako dobre poslúžia aj na štiepenie 233U a súčasne aj na premenu 233Pa na 234Pa, ktoré sa s polčasom 6,75 hodiny mení na 234U
233Pa + n -> 234Pa -> -e (6,75 hod) -> 234U

Takže na produkciu 233U z 232Th je potrebné, aby sa materiál vystavil neutrónovému toku len relatívne kátko a potom sa musí umiestniť mimo aktívnu zónu na niekoľko desiatok dní aby mal 233Pa dosť času na premenu na 233U. Po dvoch až troch polčasoch rozpadu 233Pa (~3 mesiace) je vhodné náplň prepracovať a vzniknutý 233U izolovať, aby sa zbytočne nestrácal štiepením v neutrónovom toku pri ďalšom ožarovaní neutrónmi.

[Lord]

Stuka nějak tak to bude. BB code a smajlíky jsou v tomto vláknu, resp. fóru asi zakázané, protože jde o sekci fikce. Nevidím v tom moc důvod, bude se to muset povolit. Nebo sem nepište!
Prozatím opravuji příspěvky za vás, ale znovu editace vámi to hodí zpět.

[Trismegistos]

Lenže na to treba "dosť výkonný" neutrónový zdroj (funkčný jadrový reaktor alebo hodne výkonný urýchľovač), najlepšie s regulovateľnou energiou neutrónov.

Nacisté v okupované francii získaly Cyklotron, ten by snad postačoval.

[Alchymista]

Pochybujem...
Na experimenty to samozrejme stačilo, lenže pre "produkčné účely" potrebuješ zdroj, ktorý dokáže vyprodukovať "nejaké" množstvo neutrónov za jednotku času.

Sú to tožiž pomerne jednoduché počty: Na premenu jedného atomu potrebuješ jeden neutrón - a avogadrova konštanta je šialene veľké číslo - 6x10^23 na mol. Takže na premenu jedneho molu thoria 232Th (232 gramov) na jeden mol 233Th potrebuješ 6x10^23 neutronov pri 100% účinnosti záchytu a premeny. Pritom straty neutrónov pre podobných činnostiach sú značne vysoké.
Pre názornosť - na produkciu 1W energie je v uránovom reaktore potrebných asi 3,2x10^10 štiepení uránových jadier, pri ktorých sa uvoľní asi 8x10^10 neutrónov. V špeciálnom reaktore "High Flux Beam Reactor" s výkonom 60MW bol dosahovaný neutrónový tok cca 2,4x10^15 neutronov za sekundu na centimeter štvorcový.
Myslím, že tadiaľto cesta k produkcii 233U nevedie ani dnes, nie to ešte v dobách tretej ríše.

[Trismegistos]

Rozumím, a díky. Neznal jsem potřebné množství a s těmito čísly je jasné že jim chyběla technologie, přeci jenom ten Francouzský cyklotron měl výkon "jen" cca. 35 - 40 MeV . Jenom mi vrtá hlavou proč si Heisenberg myslel opak, když přesně takto mu oponovali jeho kritici, že by se nechal "ukecat" kamarádem a zapomněl na Fyziku? Každopádně ještě jednou díky. Pokud ti to nebude vadit, poslal bych ti přes "SZ" později něco na posouzení.

[Alchymista]

Ešte k výkonu: výkon cyklotronu 35-40MeV hovorí o dosiahnuteľnej energii pre jednu časticu (protón), ale nehovorí nič o počte takto urýchlených protónov.
Druhá vec zasa je, že napríklad jeden protón s energiou 1GeV vytvorí na olovenom terči spršku nie menej než 20-30 neutronov.
Tretia vec - pokiaľ má nejaký urýchľovač "výstupný tok" elektrónov 1 ampér, produkuje cca 6,2x10^18 elektrónov za sekundu (alebo iných nosičov elektrického náboja - napríklad pozitrónov alebo konieckoncov i protónov).
Výstupný tok nábojov ale zasa nič nehovorí o energii týchto "nosičov náboja", respektíve o energii jedného "nosiča náboja" (ktorá sa meria v eV).

Ad Heisenberg - ťažko posúdiť, zasa v jadrovej fyzike až tak kovaný nie som, hoci ma zaujíma. Niečo mohlo síce uniknúť veľkému fyzikovi (Heisenbergovi), ale tiež môže niečo podstatné unikať mne - a ja to proste nezistím, až kým mi to niekto znalejší neotrieska o hlavu... :-(

Ostatne, pre experimentálne účely môže byť malý tok častíc (malý v zmysle malého počtu) dokonca výhodný - vtedajšie experimenty sa často vyhodnocovali pomocou snímkovania bublinkových alebo hmlových komôr a je rozhodne jednoduchšie sledovať na snímke niekoľko sto či niekoľko tisíc stôp, než ich sledovať niekoľko milionov či bilionov (to by v komore proste vytvorilo "mlieko", v ktorom vlastne nič nevidno)

[Lord]

Alchymisto prostě nevylučuješ, že pro experimenty to zařízení mohlo být vyhotoveno, leč nějaká masivní produkce s tím byla možná těžko?
Heisenbergovi snad jen dodám, že údajně špatně spočítal potřebné množství na výrobu A-bomby.
Někteří tvrdí, že prý Němci byly sice daleko od vývoje klasické atomové bomby, ale byli schopni vyrobit miniaturní atomovou bombu.
Testy prý prováděla skupina vědců kolem Kurta Diebnera.
Dalším takovým místem měl být, tzv. Gottow facility
Zde mělo docházet k pokusům jaderného štěpení G-I až G-III. Něco s parafínem, který sloužil i jako ochrana před neutrony, moderátor.
http://fyzika.jreichl.com/main.article/ ... ove-zareni
Zpomalené neutrony jsou vhodnější k bombardování atomových jader a vyvolávají silnější záření vzorku. Na to už přišel Fermi.

*******************************************
Trochu teorie a vomáčky ...
Furt se hovoří, že Němcům chyběl obohacený uran. Vyrobit pět kilogramů obohaceného uranu (zvýšení koncentrace izotopu U235) by vyžadovala snad větší průmyslové kapacity, odstředivky, apod., což je velmi obtížný a zdlouhavý proces.
Druhou možností je výroba umělého plutonia, které vzniká v reaktoru transmutací z izotopu U238. A v neposlední řadě je štěpitelný rovněž izotop U233, který lze množit z thoria.

Vzhledem k tomu, že thorium se v přírodě vyskytuje přibližně třikrát častěji než uran, je pochopitelné, že myšlenka na jeho energetické využití je značně lákavá. V současné době se výzkum v tomto oboru ubírá dvěma směry:
1) Thorium je v jaderném reaktoru přeměňováno na 233U, který se dále přímo účastní další štěpné reakce a postupně se v tomto prostředí jaderně přeměňuje za vzniku energetického výtěžku. V tomto případě je do jaderného reaktoru vsazován poměrně nízký obsah thoria.
2) Cílem jaderné přeměny v reaktoru je příprava maximálního množství jader 233U, která jsou následně oddělena a slouží jako jaderné palivo v jiném atomovém reaktoru. Zde je naopak do jaderné reakce nasazeno maximální množství 232Th a přeměna na 233U je důležitější než energetický výtěžek procesu. Zdrojem energie je v tomto případě až následné jaderné štěpení 233U v dalším reaktoru. Nevýhodou tohoto procesu je nutnost přepracování paliva z prvního reaktoru na čistý 233U, protože produkty vzniklé ozařováním thoria jsou značně silnými radioaktivními zářiči a separaci je třeba provádět za zvýšených bezpečnostních podmínek. Naopak výhoda spočívá v relativně jednoduché a nenáročné kontrole štěpení vzniklého izotopu uranu 233U.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Thorium

Dyžtak mě opravte, doplňte ...
******************************************

Zařízení G-III mělo relativně malé rozměry a generovalo mimořádně vysokou míru neutronů. Zde byl použit Uran240 a 592 kg těžké vody (D2O).
Reaktory s těžkou vodou mohou používat přírodní uran. Kdo má dostatek těžké vody může v reaktoru změnit uran na plutonium použitelný v atomové bombě.
Jen dodám, že hitlerovci se zmocnili Norsk Hydro odkud brali ve velkém těžkou vodu.
Více na http://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Telemark
Spojenci s oblibou tvrdili, že továrnu na těžkou vodu v Rjukanu rozbombardovali, a i sabotáž norských vlastenců zabránila tomu, aby již připravené sudy s těžkou vodou byly na lodi převezeny z Norska do Německa. Diebner však uvedl, že sudy byly do Německa dopraveny po souši, protože o připravované sabotáži Němci věděli, a nalodili na loď jen sudy s obyčejnou vodou.



Tady najdeš další podklady ohledně výzkumu. Myslím, že nacistický atomový program byl decentralizovaný a různí šmudlové experimentovali, jak se dalo. Zda objevili něco převratného těžko říct.

US komando ALSOS, kterému po vědecké stránce šéfoval jaderný fyzik židovského původu z Nizozemí - Samuel Abraham Goudsmith, obsadilo v dubnu 1945 laboratoře Diebnera ve Stadtilmu a Heisenberga v Haigerlochu, a podle oficiální verze nenašli ani uran, ani těžkou vodu, ani reaktor, jen zcela primitivně vybavené laboratoře. Nakonec aspoň přiznali jad. reaktor v jeskyni v Haigerlochu, o plutoniu vůbec nevěděli, k čemu by se dalo použít...

Diebnera, podporovaný Waltherem Gerlachem, jenž v té době šéfoval Uranovému projektu, se v závěrečné fázi války klasické atomovky vzdal, a vrhl se na projekt miniatomovky (špinavé bomby), ve které jak štěpení, tak fúzi vyvolaly klasické trhaviny napěchované v duté náloži kolem malého množství obohaceného uranu, zdroje neutronů a směsi deuteria-lithia, kterou chtěl Diebnerův tým použít na zastavení postupu bolševické armády na východní frontě, což anglosaské kruhy uštěpačně komentují, že Diebner neměl vůbec tušení, co dělá.



Experiment spočíval ve vložení neutronového zdroje do reaktoru. Ten se údajně skládal z malé kuličky, uzavřené v beryliu. Vědci doufali, že berylliem vypouštěné neutrony rozdělí atomy uranu a dají do pohybu řetězovou reakci. Těžká voda v reaktoru zpomalovala neutrony. Každý pokus trval dvanáct hodin. Hodnoty vynášeli na milimetrový papír.

Alchymisto, co o tom soudíš? Zdá se tedy, že existují určité dezinformace. Každopádně jsou důkazy, že ta zařízení existovala, leč nevíme jak byla úspěšná.

[Alchymista]

tak teraz ma systém nasral - hodinu píšem príspevok ... boli ste odhlásený a príspevok je v p..i.
Nervy na svoje miesto - POCHODÓM V CHOD!
-------------------------------------------------------
K citátu z wiki ťažko niečo doplniť - je tam povedané takmer všetko. V našom prípade je to ale bezpredmetné, pretože popisované veci predpokladajú FUNKČNÝ reaktor a dobre vzládnutú technológiu separácie izotopov.

Na výrobu plutonia potrebuješ to isté, čo na urán 233U vyrábaný z thoria 232Th - funkčný reaktor aleebo dostatočne výkonný urýchľovač. Samozrejme, existujú náznaky, že nemci plutonium poznali a vedeli, ako vzniká - na to im betatron v pohode stačiť mohol. Mohli totiž pracovať aj podobnými technikami (na úrovni doby), aké sa dnes používajú na produkciu nových transuránov (nad protonovým číslom 105). Lenže - v takom prípade ide o produkciu doslova jednotlivých atomov a ich existencia sa dokazuje z charakteristického spektra žiarenia pri ich následnom rádioaktívnom rozpade. Na dôkaz existencie a výskum niektorých vlastností to postačuje - na bombu nie.

Urán 240U
Urán 240U sa s polčasom 14 hodín mení na neptunium 240Np a to s polčasom asi jedna hodina na plutonium 240Pu "nepoužiteľné" na zbrane (kritická hmotnosť asi 40kg - urán 235U 52kg, plutonium 239Pu - 10kg, 238Pu - 9,5kg, ale šialene hreje, už 100g sa zahrieva na 800-900°C).

Berylium
Berýlium 9Be môže byť zdrojom neutrónov, pokiaľ je ožiarené alfa časticami, alebo neutronmi. Inak nie.
9Be + 4He -> 12C + n
9Be + n -> 2x 4He + 2x n
V jadrovej zbrani sa skutočne berýlium používalo a používa - je totiž slušným reflektorom neutrónov a má dobré vlastnosti ako materiál na "nárazník", prenášajúci impulz výbuchu klasickej trhaviny na štiepny materiál. V starších konštrukcich sa používalo aj ako zdroj neutronov.
Pre správny štart štiepnej reakcie je dôležité, aby bol v náloži v správnom momente (po dosiahnutí kritičnosti) dostatočný počet voľných neutrónov. Neutróny zo štiepneho materiálu nálože to nemôžu zabezpečiť - v 52 kg uránovej náloži vzniká len asi 115-120 neutrónov za sekundu (rozpadov je samozrejme oveľa viac, ale väčšinou to je vyžiarenie alfa častice), navyše "rozbeh z jedného neutrónu" je veľmi pomalý a detonáciou vytvorený superkritický stav trvá len krátko - asi mikrosekundu. Takže sa používal zdroj neutrónov z berýlia a polónia 210Po.
Základom bola dutá berýliová gulička alebo valcovitá krabička, s vhodne tvarovaným vnútorným povrchom. Medzi zlaté a niklové fólie bolo umiestnených niekoľko miligramov polónia a vložených do vnútra berýliovej guličky. Celá zostava bola umiestnená do stredu štiepnej nálože. Fólie spoľahlivo zachytili alfa častice.
Pri výbuchu nálože sa dutina s guličkou tlakom štiepneho materiálu zbortila, vhodne tvarované vnútorné povrchy berýliového obalu rozrušili zlaté a niklové fólie a polónium sa dostalo do priameho kontaktu s berýliom. Polónium sa rozpadá celkom intenzívne - má aktivitu 166TBq/gram, takže v niekoľkých mikrogramoch sa za mikrosekundu uvoľní niekoľko milionov alfa častíc, ktoré "nemajú inú možnosť" len byť pohtené v berýliu - aj pri účinnosti 1% to predstavuje niekoľko sto tisíc neutrónov v strede nálože. Pre rozbeh reakcie sú to určite lepšie podmienky.
Lenže opäť - aj na produkciu 210Po treba reaktor alebo urýchľovač...
Vlastne netreba - polonium bolo objavené už v roku 1898 Mariou Sklodovskou-Curie - výťažnosť bola 0,1mg polonia na tonu smolinca... Takže na množstvo potrebné v neutrónovom zdroji (aspoň 10mg) treba laboratorne spracovať nejakých 100 ton smolinca. Ale nemusí ho byť 100 ton fyzicky - to polonium sa tam stále tvorí z uránu, takže surovinu možno do istej miery točiť dokola.
EDIT: čiste teoreticky by sa možno dali využiť alfačastice vznikajúce pri rozpade uránu, je ich ale relatívne veľmi málo - aktivita 238U je cca 12,5kBq/g


Ad fotky z "Gottow Facility" - na snímkoch pred linkovaným sú na potrubiach ruské nápisy, fotky nasledujúce potom uvádzajú, že sa jedná o ponorkové bunkre v "Bemen". Čiže aj jedno aj druhé zrejme nemá žiadnu priamu sojitosť s nemeckým jadrovým programom.

[Lord]

Začnu odpověďmi na několik běžných otázek

tak teraz ma systém nasral - hodinu píšem príspevok ... boli ste odhlásený a príspevok je v p..i.

Když píšeš něco delšího, tak radši předem v notýsku a pak zkopčit, nebo uložit jako koncept.

Ad fotky z "Gottow Facility" - na snímkoch pred linkovaným sú na potrubiach ruské nápisy, fotky nasledujúce potom uvádzajú, že sa jedná o ponorkové bunkre v "Bemen". Čiže aj jedno aj druhé zrejme nemá žiadnu priamu sojitosť s nemeckým jadrovým programom.

Něco jsou fotky i z Kummersdorfu, což byla nacistická střelnice a po válce to převzali Rusáci. Rocket-testing facility in Kummersdorf-Gottow. Resp. pro výzkum armády (HWA) - Das Heereswaffenamt - Úřad rozdělen do 5 dílčích divizí, které byly dále rozčleněny do jednotek, například, v oddílu I nukleární fyzika, divize I b výbušné fyzikální ...


Experimenty především s novými zbraněmi, například raketové motory, pušky, elektronika, zvuk a akustika, a různé chemikálie.
Zdroj: untergrund-brandenburg.de

Chce to projít ... zde např. bunkr Valentin na výrobu ponorek.

Ostatně jsem našel, že se na Palbě již něco probíralo ... Zostrojili Hitlerovi vedci atómovú bombu?

Na úvod - Pokusy o stavbu uranového reaktoru s deuteriovým moderátorem probíhaly souběžně v Lipsku a Berlíně. Úspěch se dostavil na jaře 1942, kdy reaktor již vyzařoval o 15% více neutronů než dodával iniciační zářič.

Berylium môže byť zdrojom neutrónov, pokiaľ je ožiarené alfa časticami, alebo neutronmi. Inak nie. Základom bola dutá berýliová gulička...

Koncem války dosáhl faktor znásobení hodnoty zhruba 7. Pro udržení řetězové reakce by stačilo tento koeficient ještě zdvojnásobit. Naštěstí pro svět se tak ovšem nestalo. Důvodů bylo několik: rostoucí technické a finanční problémy, některá Heisenbergova chybná rozhodnutí, nedostatky ve spolupráci mezi skupinami a nejspíše také stále klesající vůle vědců program úspěšně dokončit.


V Oranienburgu měli Němci více než 25 tun oxidu uranu. Postup výroby je následující. Z rozemleté rudy se získá žlutý koncentrát oxidu uranu U3O8, obsahující minimálně 65 % přírodního uranu. Z něho se rafinuje čistý kovový uran. Ten vyráběla Deutsche Gold- und Silber-Scheide-Anstalt (Degussa) ve Frankfurtu nad Mohanem.
Dosud tajné dokumenty popisují proces obohacování uranu. Jedná se o zprávu BIOS pod číslem 675 - "Výroba thoria a uranu v Německu", zpráva od ředitele závodu "Degussa" Dr. Felkela.
Zdroj: alex---1967.narod.ru

V roce 1892 založený berlínský průmyslový podnik Auergesellschaft zkoumal luminiscenci, radioaktivitu, uranové a thoriové izotopy, kovy vzácných zemin/oxidy lanthanoidů, ten převzala v roce 1934 německá firma Degussa.
http://de.wikipedia.org/wiki/Auergesellschaft

Rozumím, a díky. Neznal jsem potřebné množství a s těmito čísly je jasné že jim chyběla technologie, přeci jenom ten francouzský cyklotron měl výkon "jen" cca. 35 - 40 MeV. Jenom mi vrtá hlavou proč si Heisenberg myslel opak...

Samozřejmě můžeš namítnout, že Němci neměli funkční reaktor ani dostatočně výkonný urychlovač. Ale lze použít Van den Graafův generátor nebo něco jiného?

Ešte k výkonu: výkon cyklotronu 35-40MeV hovorí o dosiahnuteľnej energii pre jednu časticu (protón), ale nehovorí nič o počte takto urýchlených protónov. Druhá vec zasa je, že napríklad jeden protón s energiou 1GeV vytvorí na olovenom terči spršku nie menej než 20-30 neutronov ...

Odkazuji na zařízení G-III Kurta Diebnera v Kummersdorf-Gottow. Tak jsem chtěl jen slyšet tvůj názor na něj. Asi si myslíš, že výroba plutonia v tom nebyla možná? Resp. ne v dostatečném množství pro A-bombu.

Řešíme - vyvolat reakci neutrony nebo protony? Pomalu nebo rychle? Přitom urychlování protonů i jiných nabitých částic (těžších iontů) se provádí nejčastěji v cyklotronu, popř. v lineárním urychlovači.
Také je možné "bombardovat" beryllium pomocí částic, z kterého se pak uvolňují neutrony, tedy máme zdroj neutronů (fotony ozařovat beryllium nebo deuterium). Ovšem na větší reaktor to nemusí stačit, jsou zde technické problémy.

GÖTTERDÄMMERUNG
Zdatný organizátor německé vědy Walther Gerlach viděl zkásonosné bombardování německých měst a otevřeně dával na odiv členství v SS. Podporoval Heisenberga i Diebnera současně. Rozhodl se přesunout výzkum do podzemí, pryč z Berlína do jižního Německa. Každopádně v roce 1944 dostává jaderné štěpení vysokou prioritu, a je použitelné k výrobě energie. Výsledky pokusů odpovídají očekávání, násobení neutronů je vysoké!

Efekt vykazují neutrony zpomalené moderátorem (parafínem), neutrony se zpomalují srážkami s molekulami parafínu, ten slouží i k odstínění od záření. Bylo to levnější než se čekalo. Diebnerův výzkum se zdál progresivnější než Heisenbergův.



Karl Wirtz kopíruje Diebnerovy návrhy ve větším měřítku, místo tzv. Gerlach modelu. Je to on a Carl Friedrich von Weizsäcker, kteří komandu Alsos prozradí úkryty uranu a těžké vody. Weizsäcker vytvořil teorii plutoniové bomby, dal to na vědomí Ministerstvu války a v roce 1942 podal patentovou přihlášku.

Wirtz v roce 1938 obhajuje habilitaci na elektrochemickou výrobu těžké vody. Těžká voda se vyrábí tzv. obohacováním. Obohacování je založené na tom, že těžká voda obsahuje deuterium místo obyčejného vodíku a tak je její relativní molekulová hmotnost 20 místo 18. Tento rozdíl při jinak stejných chemických vlastnostech umožňuje separaci resp. obohacování elektrolýzou. Naprosto neekonomická metoda, velká spotřeba energie.

Dnes se používá při výrobě výměnná reakce voda - sirovodík (GS proces) nebo výměnná reakce amoniak (čpavek) - vodík. GS proces je založen na výměně vodíku a deuteria mezi vodou a sirovodíkem v řadě kolon, které jsou provozovány tak, že jejich horní sekce je studená a spodní sekce je horká. Voda protéká kolonami shora dolů, zatímco plynný sirovodík proudí ode dna kolon k jejich horní části. K lepšímu promíchání plynu a vody slouží řada perforovaných pater.
Zdroj: fyzmatik

Tímto procesem se to vyrábělo Leunawerke der I.G. Farben v Merseburgu.

Mohli mít tedy dost těžké vody (deuterium s kyslíkem) minimálně pro své pokusné reaktory. V těchto reaktorech mělo být vyráběno plutonium pro válečné účely. Asi můžeme dodat, že na klasickou atomovou bombu to bylo stále malé množství. Počítejme, že by potřebovali asi 20 tun těžké vody, zatímco měli k dispozici asi jen 5 tun z Norska? 15 tisíc litrů se potopilo prý sabotáží. Něco mohly vyrobit také chemické fabriky v říši.


Zdroj: reichblacksun

Nicméně je možné, že postavili další podzemní fabriku na výrobu těžké vody i v pohoří Harz ve středním Německu. Tedy tzv. Mittelwerk, kde se vyráběly také rakety. Nebo jinde? Později přesun programu do Ohrdruf (Thuringia) http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=35
Uran byl z Jáchymova nebo belgického Konga, kovového uranu bylo až 2 tuny. V Haigerlochu, asi padesát kilometrů od Stuttgartu, probíhaly za války jaderné pokusy. Řídil je Werner Heisenberg.
Zde byl postaven německý reaktor složený z kostek kovového uranu, který měl umožnit řetězovou reakci. Tento "reaktor" však prý nikdy nefungoval. Podle toho se tedy nezdá, že by Němci nějak výrazně pokročili.

**********************************************
Je rozdíl mezi klasickým reaktorem, využívajícím zpomalené neutrony, a rychlým množivým reaktorem, který využívá neutrony vznikající při štěpení bez zpomalování. Problémem je, že větší počet štěpení znamená i větší uvolňované teplo. Díky tomu musí mít rychlý reaktor efektivnější odvod tepla a zároveň se musí chladit médiem, které dokáže pracovat i při vysoké teplotě.

Prof. Walther Gerlach - šéf "Geheim" projektu Thor (Die Glocke)
Zjistil, že je možné vyvolat radiaci přidáním deutéria do lithiového plazmatu.


Původně mělo jít o neutronový generátor s velkou spotřebou elektrické energie. Gerlach byl odpovědný za rotační polarizaci v duálních centrifugách.



V útrobách Die Glocke byly dvě kovové centrifugy obklopené beryliovými polokoulemi, které odrážely neutrony zpět do jádra. Samotné centrifugy pod vysokým elektrickým napětím dokázaly vytvořit nejen svoje vlastní gravitační pole?, ale mj. vyrobit i plazmu.

***********************************************
Stern–Gerlachův pokus ukázal, že kromě orbitálního magnetického momentu (pohyb elektronu po oběžné dráze) má elektron spinový magnetický moment. Byl to odborník v kvantové fyzice. Takzvaný spin je jakási vnitřní „rotace“ částice. Podle toho, jakých hodnot spinu může příslušná částice nabývat, je fyzikové dělí na fermiony a bosony.
Chemická sloučenina plutonia PuCoGa 5 je typickým materiálem se silně interagujícími elektrony, který však při nízkých teplotách místo očekávaného magnetického chování přechází do supravodivého stavu. Vzájemná interakce magnetických momentů elektronů za příhodných okolností generuje efektivní přitažlivost elektronů lokalizovaných na sousedních atomech krystalické mřížky. Tato přitažlivá síla pak může stabilizovat supravodivý stav.

Supravodivost je jev kvantové mechaniky, při němž materiál neklade žádný zaznamenatelný odpor průchodu elektrického proudu, neuvolňuje se žádné ohmické teplo a materiál vypuzuje ze svého objemu magnetické siločáry, čímž odpuzuje vnější magnetická pole a při průchodu proudu sám kolem sebe vytváří velmi silné magnetické pole. Rtuť je supravodivá.

**************************************************
Diebner staví G-IV, jsou zde zoufalé snahy vědců "v soumraku bohů", postavit bombu. Ovšem není prokázáno, zda tento přístroj fungoval. To ukazuje, že Němci byli možná ve výzkumu pozadu, ale ne zase tolik. Dle odhadu jim chyběli, tak dva roky k výrobě atomové bomby.

Video, tady měl být atomový reaktor G-IV ?
http://www.youtube.com/watch?v=0DKD99zMp4A

Nicméně dokázali vyrobit 10 kg a více plutonia? Otázka je v čem?

***************************************************************

Pochybujem... Na experimenty to samozrejme stačilo, lenže pre "produkčné účely" potrebuješ zdroj, ktorý dokáže vyprodukovať "nejaké" množstvo neutrónov za jednotku času. Myslím, že tadiaľto cesta k produkcii 233U nevedie ani dnes, nie to ešte v dobách tretej ríše.

Něco jsem o tom našel, není to až taková sci-fi ... nejdříve jak to dělali možná v říši a jak to plánuji nyní v Indii. Celý proces je vhodné rozdělit na etapy. V první fázi stačí vyrobit menší množství plutonia a to pak dát do die Glocke.

Je-li Thorium 232 bombardováno protony pod 15 MeV, mutuje na uran 233, obdobně z uranu 238 lze touto metodou získat plutonium 239. Podle jiných zdrojů na vysoce radioaktivní a vysoce toxické protactinium/Pa 233, ze kterého se po 27 dnech přirozenou cestou stane na potřebný stupeň bomby obohacený uran 233. Dnes se protactinium údajně získává jen z vyhořelého jaderného paliva, v němž je však uran 233 kontaminován uranem 232, v urychlovači však ke kontaminaci nedochází, takže jde o čistý materiál.

Jinými slovy ... Než si popíšeme, jakým způsobem chtějí Indové realizovat produkci uranu 233 z thoria a jadernou energetiku založenou na využití tohoto izotopu uranu jako paliva ... V první etapě se využívají pouze klasické reaktory moderované těžkou vodou a s palivem přírodním uranem a klasické reaktory moderované lehkou vodou. Ty produkují kromě energie i určité, i když relativně malé, množství plutonia 239 z uranu 238. Tato etapa je už v běhu. V druhé etapě se začnou používat rychlé množivé reaktory spalující plutonium 239 a uran 235 s blanketem z thoria 232 a uranu 238, ve kterém se bude intenzivně produkovat uran 233 a plutonium 239.

Jak thorium tak i třeba uran a plutonium mají sudý počet protonů (thorium 90, uran 92 a plutonium 94). Rozštěpit záchytem neutronu tak lze pouze liché izotopy těchto prvků, které mají lichý počet neutronů. Tyto izotopy se označují jako štěpné. U thoria se jedná o reakci, při které izotop thoria 232 zachytí neutron. Po té se s poločasem rozpadu necelých 22 minut přemění rozpadem beta na izotop protaktinia 233 a poté s poločasem rozpadu téměř 27 dní na izotop uranu 233.
Zdroj: osel.cz

***************************************************************
Pro zajímavost .. tohle je taky dobrý
6 kg koule plutonia, tedy podkritické množství, byla zapuštěna v podstavci z berylia. Pokus spočíval v tom, že když se koule přiklápěla postupně poklopem z berylia, to působilo jako odrážeč neutronů zpět do plutonia a celá sestava se tak přibližovala kritické hranici pro spuštění řetězové reakce. Celý experiment byl spočítán tak, že v okamžiku, kdy by beryliový poklop dosedl plně na kouli, došlo by akorát k překročení kritické hranice a nekontrolovatelnému štěpení.
Zdroj: psykora.blog

Zajímavá budoucnost
Zpětné využití jaderného odpadu. Přírodní uran obsahuje 0,7 % štěpitelného izotopu 235U, zatímco téměř veškerý zbytek představuje izotop 238U. Tento izotop se v reaktoru částečně přeměňuje na plutonium 239Pu, které je také štěpitelné.


Zjednodušené principiální schéma reaktoru pro urychlovačem řízenou transmutační technologii. Technologie ADTT umožňuje kromě použitého jaderného paliva využít i thorium.

Reaktor pracuje trvale v podkritickém režimu, je provozně bezpečný, nemůže dojít k nekontrolované řetězové štěpné reakci - rychlost reakce je určena tokem protonů z urychlovače a při jeho vypnutí se reakce zastaví. Průmyslovému využití ADTT v současné době prý brání nízká účinnost dodávky neutronů prostřednictvím urychlovače protonů a vysoká cena výstavby podobného zařízení.

*****************************************************************
ZVON
Pomocí jaderných reakcí by bylo možné vyrábět i zlato ze rtuti, jak o tom snili celé generace panovníků a jejich alchymistů. Tato výroba by prý byla příliš nákladná a nevyplácela by se.
Avšak už v roce 1924 Gerlach v listu Frankfurter Zeitung uveřejnil článek o transmutaci rtuti ve zlato s tím, že prof. A. Miethe tvrdí, že jednoduchou fyzikální metodou (elektrickým a radioaktivním působením) lze vyvolat dezintegraci/nestabilitu rtuti se zlatem jako vedlejším produktem.
Gerlach ve svém článku píše: Doposud jsme znali jen dva druhy dezintegrace atomů, spontánní rozpad a štěpení obohacením uranu, třetí možností je elektrolytická metoda, bombardování volty a radioaktivními paprsky... měl si tuto myšlenku realizovat až v nacistickém „Zvonu“, na jehož stavbu poskytla peníze SS?

Obměnou této metody s uranem 238 se může získávat plutonium obohacené pro výrobu plutoniové bomby bez jaderného reaktoru.

Serum 525 - sloučenina oxidu berylia s oxidem thoria napuštěná těžkým parafínem. Nacisté vyráběli speciální těžký parafín z deuteria/těžký vodík, který ve zkušebních reaktorech používali jako moderátor, přičemž narůžovělá barva želatiny mohla pocházet z příměsi jodidu rtuti, která pod vlivem gama záření jiskří, a je výborným vodičem, parafín zpomaluje částice. Chladícím médiem byl kapalný dusík.

K tématu uvítám jakékoliv konstruktivní odborné korekce, další zpracování, utřídění a vysvětlení informací. Teoreticky to možné je, ovšem prakticky pro to nemáme zase příliš důkazů

[Alchymista]

Lorde sorry, ale nemám toľko času, aby som sa prehrabával niečími výplodmi, navyše často v nemčine alebo angličtine, a následne hľadal dôkazy pre a proti k tvrdeniam v nich uvedeným.

Slotinov prípad je pomerne známy, podobne aj trieštivý reaktor s externým zdrojom neutrónov.

[Lord]

OK, dobře, je to zde i pro ostatní. V té příloze to je standardní výklad německého výzkumu.

Ostatní jsou prostě reálné "odbornosti", specializace vědců. Ohledně transmutace opět reálný příklad. A jak už jsem napsal teoreticky to možný je.
Celej vtip některých konstrukcí autorů je, že prostě píší, že to Němci dali. Pro což ovšem nejsou pádné důkazy, ale jak by právník řekl existují nepřímé.

Např. co se týče technologie ADTT, tak na tom vědci usilovně pracují. Díky technickému pokroku ve vývoji protonových děl, se myšlenka ADTT začíná resuscitovat.

Myslím, že německé pokusné reaktory obsahovaly podkritické množství štěpitelného paliva, proto se Němci snažili tomu nějak pomoci. Hlavní překážkou se tehdy zdála nízká účinnost dodávky neutronů. Další věci je - na kolik dokázali uran obohatit?
A je to opět německý fyzik Manfred von Ardenne, který pro to navrhuje centrifugy. Američané o této metodě věděli, ale museli se vypořádat s jednou její stinnou stránkou: vysoce korozivní uranové plyny znemožnily spolehnutí se na centrifugu, jako na způsob obohacení uranu.
Na německé straně však tohle byl již vyřešený problém. Speciální slitina, jejíž jméno je Bondur, byla vytvořena přesně pro tyto účely. Byla vyvinuta přesně k výrobě centrifug. Ale i přesto nebyla metoda s centrifugou nejúčinnější metodou, kterou měli Němci v té době k dispozici.

Baron Manfred von Ardenne, bohatý a výstřední nukleární fyzik a objevitel a jeho blízký spojenec, fyzik Fritz Houtermanns, oba dva správně vypočetli kritickou hmotnost uranu235, potřebného do atomové bomby již někdy v roce 1941.

O tom jsem psal už tady.

Pozn. Bondur - Aluminiumlegierung mit 3,5-5,5% Kupfer und geringen Mengen Silicium, Mangan, Magnesium.

[El Diablo]

Doporučuji shlédnout http://www.csfd.cz/film/225984-hitlerov ... tajemstvi/ podle všeho se utopila jen část sudů s nízce koncentrovanou těžkou vodou, sudy s vysoce koncentrovanou TV byly naplněné jen z poloviny a tak plavaly na hladině, kde je Němci vylovili...

[Stuka]

Alchymista

Lorde sorry, ale nemám toľko času,

Taky tak. Mohu jenom žasnout, jak Lord rychle dokáže najít kvantum informací z netu a dát to sem. A to tak v obrovském množství a rychlosti, která skoro předčí autora témy jenž nestačí svůj příspěvek dopsat a už je zde Lordova odpověď. Není Lord snad z jiného vesmíru?

[Lord]

Stuka hledám rychle, a něco o tom vím, ale ten příspěvek výše, jsem psal pravda asi tři hodiny po dva dny. Musel jsem to trochu sesumírovat. Jsou to i jak je uvedeno teorie, i fakta. Samozřejmě je otázkou na kolik v té době známými teoriemi Němci v praxi zabývali, tzv. kvantová fyzika. Třetí říše sice polooficiálně odmítla kvantovou fyziku a teorii relativity Žida Einsteina, ale německá vědecká obec přešla na kvantový éter. Ačkoliv se to v současných učebnicích běžně neuvádí, teorie relativity i kvantová mechanika mají svoje kořeny v éterové teorii.

[Stuka]

Ačkoliv se to v současných učebnicích běžně neuvádí, teorie relativity i kvantová mechanika mají svoje kořeny v éterové teorii.

To by mě zajímalo, takže kdybys o tom víc napsal, bylo by fajn, když si najdeš čas.

PS: Jsem opravdu v úžasu jak rychle reaguješ, jak rychle dokážeš odepsat a nejde jenom o krátké nic neříkající větičky na povzbuzení. A to skoro do všech tém. A jsou různé, dokonce často úplně odlišné. Tak jestli nejsi čaroděj, tak potom mi vychází, že jsi z jiného vesmíru. Anebo vlajkonoš Palby - to je asi reálnější.

[El Diablo]

Nacistický projekt Thor

Jak si nacisté, kteří podle oficiální linie Washingtonu, které přitakal i Heisenberg, byli „100 let za US jaderným programem“, vyráběli vysoce obohacený uran z thoria/Projekt Thor alias Kronos/Saturn (nikoliv Chronos/bůh Času - Kronos a Chronos byli v řecké mytologii dva odlišní bohové, Kronos je v římské mytologii identický s bohem Saturnem, název v souvislosti s projektem Thor pochází z prstencové polarizace plazmatu /prstence kolem planety Saturnu jsou podobné plazmatu uvnitř „Zvonu „), a bravurně tak obešli obtížnou metodu obohacování uranu … ( viz Linda HuntThe US Government,Nazi Scientists and Project Paperclip 1945-1990 + Carter Plymton Hydricks Critical Mass – How Nazi Germany Surrended Enriched Uranium for the US Atomic Bomb ) …

Gerlachova nová alchymie

Již v létě 45 se zajatí nacističtí jaderní vědci, zejména Gerlach, Diebner a Harteck, internováni v UK zajateckém táboře Farm Hall u Cambridge, jejichž soukromé rozhovory UK tajná služba potají nahrávala, zmiňovali o fotochemické metodě obohacování uranu, o které dodnes oficiální věda mlčí, a zejména o úloze, kterou při jejím vývoji sehráli nacističtí vědci …

http://kostlanova.blog.idnes.cz/c/28682 ... -Thor.html

[Mirek58]

Lord:
Náhodou jsem zkouknul obrázky na předchozí stránce elektrárny.
A sice nerad, ale musím konstatovat ,že spekulace o objektu označeného jako - Fly trap - ,má zcela prozaické vysvětlení .
Jde o chladící věž tepelné elny, žádná rampa nebo cosi pokusného, betonový skelet je základní kostra na kterou se stavěla vlastní věž klidně ze dřeva s železnýma svorníkama. Identické chl. věže měla třeba i elna Ervěnice. Obdélníkový objekt na cca 170st. od chl. věže je demineralizační stanice vody.
V chl. věži vespod je vždy bazén se zásobou vody sekundárního chladicího okruhu.
Věže kruhového půdorysu se stavěly jen betonové, dřevěné měly mnohoúhelníkový půdorys.

[kodl1]

Ahoj, byl jsem se v lednu podívat do Ludwikowic na tu konstrukci, je tam teď muzeum vojenské techniky http://muzeummolke.pl/ , doporučuju, za ten výlet to stálo.
Protože tam nikdo jiný nebyl, tak se dalo pokecat s průvodcem, ukázal nám kabely které vedli ke konstrukci- cca 8cm průměr, říkal že tam vedlo 3x 6000V ? (nepamatuju si), taky je tam cca 450m podzemí + další cca 1Km vykopaný ve skále, co se dá prohlídnout. Taky říkal, že tam je 4 patra zatopenýho podzemí, kam se nedá dostat, v 70tých letech chtěli Poláci vodu odčerpat, dovezli si pumpy z Francie, ale nepodařilo se jim to, holt Němec to zatopil důkladně...
Kousek je bývalá elektrárna, tam se moc nedá, vstup zakázán, hrozí zřícení...
Neměl jsem na prohlídku moc času, ale plánuju se tam ještě někdy vrátit, mám i nějaké fotky, kdyby byl zájem...

[Lord]

Máš fotky těch kablíků ? V tom podzemí jsi nebyl ? Nějaký fotky sem klidně dej, díky.

[kodl1]

V podzemí jsem byl, ale jen chvíli a neviděl jsem to celé, nemohl jsem to najít když jsem tam jel, pak mi nezbýval čas...
Káblík je tady

Kód: Vybrat vše

http://kodl77.rajce.idnes.cz/Muzeum_Molke#IMG_20140112_124318.jpg

položenej na bednách vpravo, není to moc vidět, byl to jen takovej zbytek, ale silnej jak medvědí tlapa, dostal jsem ho i do ruky...