Ubránili bychom se v roce 1938??
- Cassius Chaerea
- Kapitán
- Příspěvky: 1247
- Registrován: 19/9/2007, 10:52
- M1A2 Abrams
- podporučík
- Příspěvky: 657
- Registrován: 10/8/2005, 21:34
Ono Izraelci nezvitezili jen proto, ze uderili prvni. Jak uvadi citace zdeZDE Mordechai Hod rekl, ze operace byla planovana 16 let. Spise snad, ze tu dobu sbirali informace o letectvu Egypta, ne ze by to presne planovali na 1967. Ale i tak to svedci, ze uderit prvni nestaci. Treba mit dokonale informace a ty na nasi strane nebyli. Ale predsatava to neni spatna, jak zeneme Wehrmacht za Suez, teda ehm, za Ryn...Padouch píše:Vyhráli bychom MOŽNÁ, kdyby jsme zaútočili na Německo dřív než ono zaútočí na nás. Jako to např. udělal Israel během šestidení války.

Entropia uzavretého termodynamického systému musí vzrastať. 

že ty určitě znáš všechna fakta, co?Padouch píše:Vyhráli bychom MOŽNÁ, kdyby jsme zaútočili na Německo dřív než ono zaútočí na nás. Jako to např. udělal Israel během šestidení války.

Nicméně přesto jsi nakousl již opomíjenou dřívější variantu válečného plánu Československa na útok do Rakouska (v případě jeho nepřátelství vůči RČS) až k Dunaji.
Se zhoršující se situací a narůstáním izolace byla tato varianta opuštěna. Přesto si myslím, že v době svého plánování měla smysl a velkou naději na úspěch.
Během mobilizace zemřelo o stovky vojáků více, než se vědělo.
Během mobilizace v letech 1938 a 1939 zemřelo o stovky československých vojáků více, než se dosud myslelo. Přelomovou informaci přináší ve své knize historik Jiří Plachý. Nespokojil se s údajem o počtu zemřelých, který se uváděl od roku 1939, a znovu prošel dochované historické dokumenty.
Zatímco součet zveřejněný v roce 1939 obsahuje 262 jmen, Plachý došel k číslu 562. Na rozdíl od starých hlášení totiž objevil prameny a zprávy, které tehdy vojáci vynechali. Kniha tak obsahuje nejen jména vojáků zastřelených na hranicích, ale i oběti nehod, nebo další mrtvé letce.
"Cílem bylo vytvořit seznam všech lidí, kteří zemřeli takříkajíc v uniformě. Při jakékoli selekci by totiž mohlo dojít k chybám," vysvětluje Plachý.
Plachého statistika zahrnuje období od 21. května 1938, kdy vláda vyhlásila částečnou mobilizaci na ochranu hranic, do 31. března 1939, kdy byl zastřelen poslední voják nosící uniformu meziválečné československé armády příslušníkem německé branné moci.
Mobilizace 1938: Mobilizovaní vojáci věřili, že v případném boji nezůstanou sami, byli ale připraveni i na beznadějnou bitvu
"Aby jména byla důstojně uctěna..."
Sečíst ztráty z období mobilizace nařídilo ministerstvo obrany už v roce 1939. "Aby oběti všech příslušníků branné moci, kteří v době branné pohotovosti státu položili své životy za vlast při výkonu své vojenské služby, mohly býti veřejně uznány a aby jména všech těchto hrdinných obránců republiky byla trvale a důstojně uctěna," uváděl tehdejší rozkaz.
Tento seznam ale obsahoval řadu chyb. "Od 21. května do konce roku 1938 například zemřelo nejméně 40 československých letců. Stará hlášení ale uváděla jen 14," upozorňuje na největší problémy Plachý.
Podobné rozdíly našel historik i v případě sebevražd. Oficiální evidence uvádí 20 vojáků, kteří přímo v dopise na rozloučenou napsali, že se zabili kvůli mnichovské kapitulaci. Život si ale tehdy vzalo mnohem více vojáků. Řada z nich nevydržela enormní vypětí spojené se situací v armádě. Další se zabili ze strachu před přísnými kázeňskými tresty.
Překvapivé podle historika je, že řada jmen chyběla i v dobových matrikách. "Vidím to jako selhání administrativy v době rychlého politického vývoje. Řada vojáků byla například převelena k jednotkám Stráže obrany státu působícím přímo na hranicích. Doba byla hektická a některá hlášení neexistovala, nebo se prostě založila," vysvětluje Plachý.
Umírali zrádci i oběti šílených střelců
O tom, že se během mobilizace odehrávala v armádě opravdová lidská dramata, svědčí i dva případy obsažené v knize. 15 září 1938 se v obci Gossengrün v tehdejším okrese Falknov nad Ohří (dnešní Krajková na Sokolovsku) odehrála tragedie, při které zemřelo šest lidí.
Voják německé národnosti Franz Ludwig tu zastřelil pět československých vojáků. Podle hlášení tichý, pomalejší, ale chápavý voják po zabití svých kamarádů obrátil zbraň proti sobě.
Další zajímavou postavou byl Alois Wünsch, voják německé národnosti, který působil u vojenského velitelství v Brně. Přestože byl původem Němec, měl plnou důvěru svých nadřízených, dotáhl to až na podplukovníka a měl také přístup k nejtajnějším informacím.
Wünsch byl ale od roku 1929 špionem maďarské zpravodajské služby, které informace předával. V září 1938 byl tento vysoký důstojník a otec sedmi dětí zatčen a popraven.
mrtví vojáci
padlí - 47
zastřeleni z politických důvodů - 7
zastřeleni nešťastnou náhodou a zavražděni - 16
zastřeleni při neopatrné manipulaci se zbraní - 21
oběti manipulace s trhavinou - 5
zemřelí při dopravní nehodě - 71
zemřelí při leteckých nehodách - 42
oběti ostatních nehod a úrazů - 43
utonulí - 18
zemřelí na následky nemoci s přímou souvislostí se službou - 6
zemřelí na následky ostatních nemocí - 122
sebevraždy z důvodů mnichovské kapitulace 1939 - 22
sebevraždy jako důsledek vypětí ve službě - 15
sebevraždy z kázeňských a mimoslužebních důvodů - 66
z neznámých důvodů - 61
zdroj: idnes.cz
přezvato: Nástin personálních ztrát československé armády v době od 21. května do 31. března 1939 / Jiří Plachý. 1. vyd. Praha : Ministerstvo obrany České republiky - PIC, 2009 ISBN 978-80-7278-499-8.
Během mobilizace v letech 1938 a 1939 zemřelo o stovky československých vojáků více, než se dosud myslelo. Přelomovou informaci přináší ve své knize historik Jiří Plachý. Nespokojil se s údajem o počtu zemřelých, který se uváděl od roku 1939, a znovu prošel dochované historické dokumenty.
Zatímco součet zveřejněný v roce 1939 obsahuje 262 jmen, Plachý došel k číslu 562. Na rozdíl od starých hlášení totiž objevil prameny a zprávy, které tehdy vojáci vynechali. Kniha tak obsahuje nejen jména vojáků zastřelených na hranicích, ale i oběti nehod, nebo další mrtvé letce.
"Cílem bylo vytvořit seznam všech lidí, kteří zemřeli takříkajíc v uniformě. Při jakékoli selekci by totiž mohlo dojít k chybám," vysvětluje Plachý.
Plachého statistika zahrnuje období od 21. května 1938, kdy vláda vyhlásila částečnou mobilizaci na ochranu hranic, do 31. března 1939, kdy byl zastřelen poslední voják nosící uniformu meziválečné československé armády příslušníkem německé branné moci.
Mobilizace 1938: Mobilizovaní vojáci věřili, že v případném boji nezůstanou sami, byli ale připraveni i na beznadějnou bitvu
"Aby jména byla důstojně uctěna..."
Sečíst ztráty z období mobilizace nařídilo ministerstvo obrany už v roce 1939. "Aby oběti všech příslušníků branné moci, kteří v době branné pohotovosti státu položili své životy za vlast při výkonu své vojenské služby, mohly býti veřejně uznány a aby jména všech těchto hrdinných obránců republiky byla trvale a důstojně uctěna," uváděl tehdejší rozkaz.
Tento seznam ale obsahoval řadu chyb. "Od 21. května do konce roku 1938 například zemřelo nejméně 40 československých letců. Stará hlášení ale uváděla jen 14," upozorňuje na největší problémy Plachý.
Podobné rozdíly našel historik i v případě sebevražd. Oficiální evidence uvádí 20 vojáků, kteří přímo v dopise na rozloučenou napsali, že se zabili kvůli mnichovské kapitulaci. Život si ale tehdy vzalo mnohem více vojáků. Řada z nich nevydržela enormní vypětí spojené se situací v armádě. Další se zabili ze strachu před přísnými kázeňskými tresty.
Překvapivé podle historika je, že řada jmen chyběla i v dobových matrikách. "Vidím to jako selhání administrativy v době rychlého politického vývoje. Řada vojáků byla například převelena k jednotkám Stráže obrany státu působícím přímo na hranicích. Doba byla hektická a některá hlášení neexistovala, nebo se prostě založila," vysvětluje Plachý.
Umírali zrádci i oběti šílených střelců
O tom, že se během mobilizace odehrávala v armádě opravdová lidská dramata, svědčí i dva případy obsažené v knize. 15 září 1938 se v obci Gossengrün v tehdejším okrese Falknov nad Ohří (dnešní Krajková na Sokolovsku) odehrála tragedie, při které zemřelo šest lidí.
Voják německé národnosti Franz Ludwig tu zastřelil pět československých vojáků. Podle hlášení tichý, pomalejší, ale chápavý voják po zabití svých kamarádů obrátil zbraň proti sobě.
Další zajímavou postavou byl Alois Wünsch, voják německé národnosti, který působil u vojenského velitelství v Brně. Přestože byl původem Němec, měl plnou důvěru svých nadřízených, dotáhl to až na podplukovníka a měl také přístup k nejtajnějším informacím.
Wünsch byl ale od roku 1929 špionem maďarské zpravodajské služby, které informace předával. V září 1938 byl tento vysoký důstojník a otec sedmi dětí zatčen a popraven.
mrtví vojáci
padlí - 47
zastřeleni z politických důvodů - 7
zastřeleni nešťastnou náhodou a zavražděni - 16
zastřeleni při neopatrné manipulaci se zbraní - 21
oběti manipulace s trhavinou - 5
zemřelí při dopravní nehodě - 71
zemřelí při leteckých nehodách - 42
oběti ostatních nehod a úrazů - 43
utonulí - 18
zemřelí na následky nemoci s přímou souvislostí se službou - 6
zemřelí na následky ostatních nemocí - 122
sebevraždy z důvodů mnichovské kapitulace 1939 - 22
sebevraždy jako důsledek vypětí ve službě - 15
sebevraždy z kázeňských a mimoslužebních důvodů - 66
z neznámých důvodů - 61
zdroj: idnes.cz
přezvato: Nástin personálních ztrát československé armády v době od 21. května do 31. března 1939 / Jiří Plachý. 1. vyd. Praha : Ministerstvo obrany České republiky - PIC, 2009 ISBN 978-80-7278-499-8.


"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Tak jsem si to tady pročetl a mám jednu prosbu. Nechci zakládat nové téma, tak to dávám sem. Ono to není zase tak mimo. Sháním filmové záběry naší prvorepublikové armády. Vím, že byl natočen film ze cvičení v roce 1937 pro naše spojence. Jmenoval se tuším The Czechoslovaki army. Snad jsem to napsal dobře. Něco z toho kdysi dávno ukazovali v televizi. Pár fragmentů je i v seriálu Byl jednou jeden dům. Kdyby se někdo takový našel, byl bych mu velice vděčen. Díky.
Osobne si myslim, ze keby sa branime, tak nasa mala krajina (byvale) Ceskoslovensko vyrazne ovplyvni chod svetovych dejin. Predpoklam ze by Nemecko nakoniec zvitazilo ale ze by sme im riadne ,pustili zilou'.Sice mali vyhodu novej formy valcenia ,blitzkriegu', no na druhej strane, blitz nie je az tak efektivny v relativne hornatej krajine s hustym osidlenim a proti W-machtu stala vysoko motivovana a dobre vyzbrojena armada.Takze vysledok-zrejme by sme boli porazeny ale Nemocko by bolo natolko vycerpane ze by nemalo sil v najblizsich 5-10r na to, co je nazyvane 2.sv. vojna. V strednej Europe by vznikol utvar nie nepodobny nemeckej risi a rakusko-uhorskej monarchii spred r.1918, avsak zcela pod patronatom Nemacka resp Hitlera&spol.tu moja teoria ,co ak' konci. Na otazku ci sme sa mali branit aj tak odpovedam-rozhodne ano.
- vencour
- štábní praporčík
- Příspěvky: 517
- Registrován: 1/6/2007, 00:18
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Vo tom ani neštuduj, za několik hodin boj o svobodu začne, zdravim SVK :-)
(Mimochodem, hledam argumenty a souvislosti Žab v mlíku ... protože mam za to, že jsme nebyli ve vakuu, provázanost smluv, domečku z karet, vzteku a nenávisti, nenaplněných snů, to vše vedlo k podobě II. světové války i Mnichova, jak je známe a tedy by to asi neskončilo jen kočkováním mezi Německem a RČS.)
(Mimochodem, hledam argumenty a souvislosti Žab v mlíku ... protože mam za to, že jsme nebyli ve vakuu, provázanost smluv, domečku z karet, vzteku a nenávisti, nenaplněných snů, to vše vedlo k podobě II. světové války i Mnichova, jak je známe a tedy by to asi neskončilo jen kočkováním mezi Německem a RČS.)

Ty nejhlubší objevy nečekají nutně za příští hvězdou. Jsou uvnitř nás utkány do vláken, která nás spojují, nás všechny. (Jonathan Archer, Enterprise)
Re: Ubránili bychom se v roce 1938??
sice to sem taky moc nepatří , ale zeptám se tu , před několika roky jsem četl knížku o možnostech bránit se před Německem v roce 1938 a v kapitole věnované spolupráci s SSSR se autor , zmiňuje o půjčce asi 600 mil. fran. franků na stavbu železnice ze Suceava - Salva v Rumunsku aby se dosáhlo přímého žel. spojení mezi SSSR a podkarpadskou Rusí . Nezná tu někdo jméno té knížky a jejího autora

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??
dosti pochybuju, že by rumuni nechali projet svým územím jednoho jediného rudoarmějce, dobře věděli, že co Stalin schvátí, nikdy nenavrátí. A to, že se RA chystá na Besarábii a Bukovinu taky nebylo určitě pro Rumunská vyšší místa tajemství...dost pochybují, že by Rumuni nechali postavit přes své území trať, která by je někdy mohla ohrožovat... Jinak SSSR byl opravdu jediný spojenec, který by připadal v úvahu a s nimi v zádech bychom v 38 Wehrmacht smetli, ale za jakou cenu? Že by se RA zastavila na Rýně, nebo ještě hůř u La Manche, třeba pod záminkou pomoci bolševikům ve Španělsku? řekl bych, že obětování RČS bylo opodstatněno hlavně snahou postavit mezi Západ a SSSR německý blok. A hledání argumentů v Žabách je nesmysl.
Re: Ubránili bychom se v roce 1938??
Jinak k preventivnímu útoku na Německo: to je úplný nesmysl. Wehrmacht by prostě zaujal hloubkovou obranu a šmytec- čs armáda prostě nebyla vybavená, ani dostatečně početná na úspěšnou útočnou válku. Němci měli jednoduše mnohem víc divizí, ač tenkrát ještě ne úplně skvěle vycvičených,které by ale v obraně splnily svůj úkol dostačujícím způsobem. Je známá poučka, že útoočník by měl mít převahu alespoň 3 ku 1, a tu bychom sehnali kde? Jediný druh vojska, ve kterém jsme měli mírnou převahu byla tanková vojska, ani ne tak počtem, jako kvalitou. Ale vážně bych nechtěl vidět jak se Lt 35 pokouší o průlom. Luftwaffe by zatím likvidovala československé vnitrozemí, zásobovací trasy, závody a o problémech našeho mnichovského letectva nemá smysl psát ...navíc bychom vzbudili v Němcích obrovskou vlnu odhodlání, možná by se Goebbels postaral i o mezinárodní podporu. A nám by nikdo nepomohl- a to zcela po zásluze.
Re: Ubránili bychom se v roce 1938??
ach tie knihy Koniaashy - parmezano sa nepýta na názor, ale na názov knihy a autora. Bohužiaľ neviem, aj keď som ju mal v rukách.
Re: Ubránili bychom se v roce 1938??
jmodrák: už jsem jsem jeden takový názor přečetl na portále Vlaky net.sk , vedla se tam diskuze o železnicích u hranic Rumunska s Československem , tak jsem si na to vzpoměl a napsal jsem to tam a objevilo se tam něco podobného. Nicméně mě to tu uklidnilo , že jsem se nemýlil

- Montgomery
- nadrotmistr
- Příspěvky: 152
- Registrován: 6/4/2010, 19:00
- Bydliště: Lukavice
- Kontaktovat uživatele:
Re: Ubránili bychom se v roce 1938??
Se SSSR to tak horké také nebylo. Spojenecká smlouva byla spíše odstrašující, s reálnou pomocí se nepočítalo. Ve smlouvě byla také podmínka, že SSSR pošle armádu souběžně s Francií. Byla to pojistka právě proto, jak píšete, co Stalin schvátí, to již nenavrátí.
Není nic nesnesitelnějšího než hlupák, který má štěstí. Cicero
Re: Ubránili bychom se v roce 1938??
Ta pojistka byla relativně chytré řešení... Možná i proto appeasement, aby Stalinovi Francouzi svým vystoupením proti Německu nedali casus belli. Nemyslím si, že by Josifa v jeho " spravedlivém rozhořčení a chuti pomoci chudákům čechoslovákům" zastavila taková maličkost jako třeba Polsko...
- Montgomery
- nadrotmistr
- Příspěvky: 152
- Registrován: 6/4/2010, 19:00
- Bydliště: Lukavice
- Kontaktovat uživatele:
Re: Ubránili bychom se v roce 1938??
Jde taky o to, jestli by Stalin riskoval jít do války s Německem. Jak jsme později viděli, moc se mu do toho nechtělo.
Není nic nesnesitelnějšího než hlupák, který má štěstí. Cicero