Mittelwerk – fotky raketové továrny

[Lord]

Organizace kolem raket V-2 neboli Aggregat 4, základ byla fabrika Mittelwerk. Co měl na starosti Speer, co SS a Peenemünde, atd.?
Operation Penguin - útok na Londýn pomocí A4/V2 raket jako mobilní zbraně, začíná v polovině září 1944. Nizozemí zůstalo pod německou kontrolou.


Brutální inženýr Kammler sloužil jako specializovaný nástroj Heinricha Himmlera pro kontrolu důležitých zbrojních programů. Byl zodpovědný za otrockou práci na raketovém programu. SS generál Hans Kammler, nyní v důvěře všech raketových vojsk, dal generálu Walteru Dornbergerovi pokyn mít všechny raketové baterie připraveny v provozu v Holandsku nejpozději do 5. září.


Inženýři vytvořili mobilní rampu a přívěs s názvem Meillerwagen, což bylo klíčové.
v2rocket.com

[badaxe]

Protože to tu (kupodivu) nepadlo, palivem byl metanol (ten co se teď přidával do alkoholu :-) ), ale někde se uvádí i etanol, okysličovadlem byl tekutý kyslík. Peroxid vodíku (němci mu říkali T-stoff) byl jen pro pohon čerpadel a rozkládán byl manganistanem draselným. Sám peroxid byl 80% a byly v něm přidány stabilizátory jako H3PO4 )to je asi kyselina fosforečná? já na chemii nebyl), Na3PO4 (foforečnan sodný?) a C9H7NO (tady to ani nezkusím pojmenovat) Snad se nějaký chemik smiluje a pojmenuje to správně. Paliva ta věc vezla 3,8 tuny, okysličovadla 4,9 tun. Peroxidu vezla raketa asi 130 kg, což stačilo na něco přes 60 vteřin běhu čerpadel . Manganistanu (někde se píše vápenatý) bylo jen 16 kg a k něčemu se používal i kapalný dusík kterého vezla 13,5 kg
Otázka na někoho chemie znalého jaký je rozdíl mezi reakcí kysličníku s jedním a druhým manganistanem? Je jedna výrazně "prudší" nebo je to srovnatelné? A další otázka, jaký je rozdíl ve spalování metanolu a etanolu, který má lepší energetickou bilanci (tedy který byl spíše použit) ?

[Lord]

Kdysi jsem měl kolem toho naštudováno, ale ledacos jsem už zapomněl. Ano je třeba rozlišovat palivo pro pohon čerpadel a samotné rakety.
Dále dle wiki si Hellmuth Walter uvědomil, že kdyby byl motor poháněn palivem bohatým na kyslík, nepotřeboval by tento kyslík čerpat ze vzduchu nebo nádrží. Za palivo zvolil peroxid vodíku (T-stoff) s manganistanem draselným (Z-Stoff) a svůj nápad si nechal roku 1925 patentovat. V roce 1933 svůj nápad dovedl do konce a vyvinul kompletní parní turbínu pro ponorky.
Takže využití bylo i jinde.
V průběhu války Walter své palivo značně upravil, když začal používat H2O2 (T-Stoff) jako okysličovadlo společně s methanolovým palivem (C-Stoff). Výsledkem bylo palivo účinnější, ale zároveň explozivnější (důvod častých nehod Me 163).

[badaxe]

T-stoff a C-stoff bylo ale použito v Me 163, tam to byl docela problém, jednak to je docela silná a asi i dost nepředvídatelná reakce, ale hlavně je to žíravina. Takže piloti Me 163 létali v gumovém obleku, protože hrozilo že při přistání se nádrž poškodí a zbytek peroxydu je rozpustí než se k nim někdo dostane (zase by je to odbarvilo na echt nordické blonďáky). Možná proto že reakce je hůř kontrolovatelná (nebo pro cenu) se rakety poháněly mnohem klasičtějším palivem Alkohol a kyslík. Ale pohon čerpadel, která proženou skoro 9 tun za minutu byl myslím v dané době opravdu kus technického génia.