"Éto vaše ďélo"
Stuka se ve svém článku a diskusi zaměřila spíše na osobní vlastnosti Leonida, takže vyznívá jako svým způsobem tragikomediální postava
Ovšem lze souhlasit s tím, že mu chyběla dlouhodobější vize.
Mnozí píší, že ke konci byl maskot, loutka, ale v té době vyhovující. Náhlá mozková příhoda v zimě 1976 po sobě zanechala stopy nejen na koordinaci pohybů a na řeči, ale i na jeho intelektu. Posledních šest let svého života před zraky celého světa pozvolna více chátral, ale proti Schwarzenbergovi to byl ještě možná kabrňák
Fakticky vládnul triumvirát Ustinov- Gromyko- Andropov.
Těžko říct, jak by ho měly hodnotit dějiny. Extra význačná osobnost to nebyla. Posledních šest let bych nehodnotil raději vůbec. Invaze do Afghánistánu mu byla předložena skoro jako hotová věc. J. V. Andropov (KGB), D. F. Ustinov (vojensko-průmyslový komplex, ministerstvo obrany, generální štáb) a A. A. Gromyko (ministerstvo zahraničí). Ti rozhodli v podstatě bez angažovanosti stranického aparátu o intervenci do Afghánistánu v roce 1979, která se z počátku vyvíjela slibně. Narušila se tím trochu tradiční trojčlenka strana, armáda, KGB. Zdá se, že strana byla infiltrovaná a málo akceschopná. Proces podřizování strany příslušníkům KGB začal již za Brežněva. Všechno to umožnilo později kádrové změny ve vrcholných stranických postech Kremlu i v sovětských republikách. Stranicko-administrativní aparát byl poměrně málo odolný vůči vydírání pomocí kompromitujících informací, ale nebylo jasné, zda by totéž stačilo na podřízení nejvyšších představitelů armády, protože ti byli méně zkompromitováni a před infiltrací zvenčí chráněni vojenskou kontrarozvědkou –
GRU. Za časů Brežněva se rozšířila institucionalizovaná korupce.
Rusové na Brežněva vzpomínají s nostalgií. Byla to i éra tzv. politiky
détente. Tedy diplomatická snaha o snižování napětí mezi Sovětským Svazem, Spojenými státy a Čínou.
Henry Kissinger v interview ovšem později tvrdil, že to byla promyšlená politika „biče a cukru“. Je možné najít negativa i pozitiva.
V čele
SSSR byl Leonid formálně od roku 1964 do roku 1982, takže jeho vláda byla poměrně dlouhá. V roce 1964 se stává L. I. Brežněv hlavním Chruščovovým poradcem. Ještě téhož roku se ale zúčastní protichruščovského vnitrostranického puče. O tom se zmiňuje úvodní článek, i když tuto kapitolu by bylo možné pochopitelně více rozvést. Přitom členové vedení strany považovali Brežněvovo „vůdcovství“ za dočasné řešení
Ale měla ho ráda
KGB (pod vedením J. V. Andropova), a vojensko-průmyslový komplex. Sovětská ekonomika řešila hospodářské problémy devizovým vývozem nerostného bohatství. Naopak se nakupovalo obilí a moderní technologie.
Přestože se již od 70. let zdravotní stav Leonida Iljiče Brežněva zhoršoval, byl ostatními členy pro svou vnitrostranickou doktrínu co nejmenších pohybů oblíben. Jakousi stabilitu nastavil. Někteří už tady naznačili, že za jeho vlády byl "nejlepší komunismus", možná by to přišlo tak jako tak. Na druhou stranu společnost jaksi trochu ustrnula, zkostnatěla, a od tohoto dědka nebylo možné očekávat žádné velké změny, ani od následovníků, kteří bůhví jak by se jinak vyvíjely dějiny, kdyby krátce po sobě neumřeli, až nasadili jiného aparátčíka "mladšího" Gorbačova, který to vzal takříkajíc od podlahy až to skončilo rozpadem Sovětského svazu.
Zdroj:
aktualne.cz
Samozřejmě Češi ho mají spojeného s tzv. Pražským jarem a následnou normalizací. Chybou se zdá, že z ideologických důvodů nedovolil částečné tržní hospodářství. Na jedné straně sociální jistoty, stavba bytů a dostupnost. Na druhé do určité míry pokles produktivity práce a pracovní kázně.
Co se týče pohřbu, dělo mohlo opravdu vyvolat nežádoucí asociace o nešikovnosti asistentů, otvor pro rakev byl docela těsný, to soudruzi nějak podcenili
A co dál dodat? Samozřejmě, že na konci své vlády "věděl" o hrubém vměšování kapitalistů do vnitřních záležitostí Polska, Afghánistánu, atd. Šlo o svržení tamnějších zřízení. Polsko bylo tradiční nepřítel Ruska. V srpnu 1980 založili stávkující svůj vlastní odborový svaz
Solidarita. Ta odmítla na podzim 1981 vládní návrhy hospodářských reforem a chtěla se na jejich modifikaci podílet. Navíc se již nespokojila s dosavadními vládními ústupky a požadovala otevřenou diskusi o demokratizaci společnosti. Brežněv si sice nechtěl nechat Spojenými státy hovořit do situace ve svém satelitu, zároveň si však uvědomoval diplomatická rizika sovětské intervence.
Pátrač píše:Brežněv byla typický sovětská figura, pro někoho ikona, jeden z posledních mastodontů - ještě po něm byli dva další a potom už konečně přišla změna. Tedy "změna". Byl dokonalou ukázkou jak člověk odnikud, nic neumějící a jde-li o jeho vojenskou službu tak voják nanic, může v takovém systému vyrůst do nebes.
JJ, asi tak. Grandiózní kampaň na zúrodnění celin v Kazachstánu nevyšla, co
Ale jako politruk docela básnil:
Do posledního dne jsme pohřbívali věrné soudruhy, po celé cestě jsme viděli stopy fašistických zvěrstev, viděli jsme plačící matky, vdovy, které jsme nemohli utěšit, hladové siroty.
Dále napsal:
Ve světě probíhá soutěžení dvou společenských soustav, ... avšak stále vystrkují do popředí ty ekonomické ukazatele, v nichž největší kapitalistická velmoc zatím ještě neztratila prvenství. Přitom pečlivě zamlčují historické podmínky, jaké jsme měli my a jaké měli oni, ... jedna strana, oddělená od nepřátelských vpádů oceánem, na každé válce vydělávala, a druhá byla vystavena neustálým provokacím, nesla nejtěžší břímě válek a ničení, byla nucena začínat v mnoha oblastech div ne od nuly.
Walesa před památníkem v gdaňských loděnicích prozradil:
„Zde začala globalizace!“ Intervence Rudé armády do Polska by asi rozbila plány na dosazení Gorbačova na post generálního tajemníka strany. Nicméně se ukázalo, jak snadné je možné rozvrátit společnost, rok 1989 a následující údálosti to dokázaly, ale to už by byl jiný příběh.
O mnohém vypovídají i personální změny v Sovětské armádě, ke kterým došlo mezi prosincem 1980 a březnem 1981. Začalo to demisí generála Pavlovského (nám známý velitel intervenčních vojsk do Československa) a jeho zástupce pro věci politické, generála Vasjagnina. V následujícím měsíci pak byli z klíčových míst odstraněni zkušení velitelé (kromě jednoho) všech vojenských okruhů, hraničících s Polskem. Nahrazeni byli veliteli z Dálného východu, kteří vůbec neznali dané reálie.
Pro administrativu prezidenta Reagana byl vytvořen strategický program eroze sovětského molocha prostřednictvím diverze v oblastech zahraniční politiky, kultury a ekonomiky.
Brežněv původně jako své nástupce vyzvedával A. P. Kirilenka (spolupracovník z Dněpropetrovska od třicátých let) a K. U. Černěnka (spolupracovník a asistent od padesátých let z Moldávie). Ovšem reálné šance se pro Andropova otevřely na jaře 1982. Ale již předtím tahal za nitky.
Andropov byl jediným vůdcem SSSR, který měl přímé židovské předky, patřila k nim jeho matka. Byl proti vojenské intervenci SSSR v Polsku v roce 1981, takže nakonec tam Jaruzelski provedl vojenský puč. KGB mu dodávala četné informace o morálním úpadku mnoha stranických, státních i jiných funkcionářů. Týkalo se to i rodiny Brežněva, jeho dcery Galiny a jejího milence i švagra. Andropov ovšem neměl zájem Brežněva před koncem života zdiskreditovat.
Ovšem už Andropov připravil některými svými kroky půdu pro Gorbačova. Po příchodu do Kremlu sice žádnou promyšlenou koncepci pro novou politiku domácí i zahraniční neměl, ta se měla teprve vypracovat. Začít se mělo s ekonomikou. Zaostávání bylo spatřováno především v počítačích a elektronice. Ovšem armáda a bezpečnost měly k dispozici objevy, značnou část importu špičkové techniky ze Západu, nejlepší domácí výrobky a suroviny i nejkvalitnější kádry. Horší to bylo ve spotřebitelském sektoru.
------------------------------------------
Brežněvova doktrína - pokud se některá socialistická země odvrátí od socialismu ke kapitalismu, je to problémem nejen této země, ale i všech ostatních socialistických států. Platnost této doktríny zrušil Michail Sergejevič Gorbačov v roce 1988 v období politiky perestrojky a glasnosti.
Vrátí se tento bumerang? Ostatně všechny velmoci mají pro případ řešení významných událostí k dispozici jasnou diplomatickou doktrínu, kterou uplatňují na základě svých zájmů. Dnes existuje spíše "nulová doktrína" v podobě změn, za které lidem nic nenabízí. Můžete protestovat, aniž by to vyvolalo změny, pomáhat, aniž by jste riskovali, mít Coca-Colu bez cukru a kofeinu.
http://cryptome.org/info/greece-protest ... otest2.htm
A když to nejde po dobrém, nastupuje
„humanitární intervence“. Přitom svrhávání vlád ze zahraničí, to je přece - Brežněvova doktrína omezené suverenity.
Navic ten den vsem zatrhli vychazky 
Na pohreb jsme se nastesti uz povinne divat nemuseli protoze prece jenom prace na vymene zel. svrsku na trati z Val. Mezirici do Horniho Lidce mela nastesti prednost. 
