Stratofortress (SF), jehož prototyp poprvé vzlétl 15. dubna 1952 byl zanedlouho zaveden do služby u US Army – Strategic Air Command. Jednalo se o jakéhosi nástupce B-29 který za WW2 ukazoval jak účinné mohou být masivní útoky. Navíc „přišla“ doba nukleárních zbraní a s narůstajícími problémy mezi USA a Sovětským svazem bylo „potřeba“ letadla které by mohlo dopravit jaderné pumy až k případným cílům ležícím v Rusku.
Takovéhoto nasazení se naštěstí nedočkal, i když se tyto letouny účastnily několika shozů ostrých jaderných pum v tichomoří. Poté co začaly být do služby zaváděny střely dlouhého doletu, jeho potřeba jako nukleárního bombardéru přestala být tak „akutní“ i když pořád trvala. Letouny začaly být upravovány tak aby mohly nosit střely s plochou dráhou letu…samozřejmě že to byly především střely s jadernou hlavicí. B-52 jim měli umožnit dopravu blíž k cíli.
SF však nebyl používán jen jako nosič jaderných zbraní, jeho úkolem bylo také klasické bombardování, svou sílu při plnění tohoto úkolu asi nejvíc ukázal ve Vietnamu kde po útocích byť jen několika B-52 zůstaly v džungli jen rozmetané stromy v okruhu několika kilometrů. Ve Vietnamu SF neútočily žádnými naváděnými pumami, nebo řízenými střelami, šlo o útoky klasickými „hloupými“ pumami. Nosnost kolem 27 200 kg už je opravdu něco, zvlášť co se týče malých neřízených pum. Ty mohly být neseny nejen v pumovnici, ale i na dlouhých závěsnících mezi trupem a prvními motorovými gondolami. Klasických pum o váze 454 kg může nést kolem 51.
B-52 vyniká opravdu velkými rozměry je dlouhý 47,72 metru, vysoký 14,72 metru, rozpětí je taky obrovské-56,39 metru, plocha křídel zabírá 371,6 m2.
Křídla na každé straně nesou 4 motory, na konci je ještě malý přídavný podvozek který zabraňuje ulomení, nebo škrknutí křídla při vzletu s plnými nádržemi.
Posádku tvoří 6 lidí- pilota (velitele),druhého pilota,důstojníka pro elektronický boj, navigátora, radarového navigátora a střeleckého důstojníka.Každý člen posádky sedí na katapultovací sedačce. Pilotní kabina a její okolí je celkem slušně vybaveno, obsahuje i kóje pro odpočinek posádky při dlouhých letech.Záď letounu je opatřena 4mi kulomety ráže 12,7 mm Browning které jsou zaměřovány střeleckým radarem. Tyto zbraně jsou však na letadla instalovány pouze při cvičeních nebo ostrých nasazeních.
SF se hodně ukázal při nových bojových úkolech které představovaly nasazení v Perském zálivu, Afghánistánu a nyní v Iráku. Nové bojové úkoly které plní B-52 jsou např. nosiče řízených proti-pozemních střel, ty se hodně osvědčily a velení strategického letectva tyto zbraně preferuje před klasickými pumami, které B-52 používaly ještě i v této době. B-52 může nést širokou paletu různých řízených střel od klasických jako je třeba AGM-84 Harpoon, tak přes ty větší a „náročnější jako jsou střely typu ALCM (Air Launched Cruise Missile).http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=628
Střel s plochou dráhou letu může nést až 20! B-52 je může zaměřovat všechny díky rozsáhlému zaměřovacímu systému EVS Electrooptical Visual System – Elektrooptický pozorovací a zaměřovací systém, ten obsahuje i ič senzor který umožňuje zaměřování těchto střel.Užitečný je také systém překážkového radaru, který dokáže odhalit překážky v letu které jsou daleko před letadlem pomocí TV kamery se zesilovačem a radaru.To se B-52 hodilo především když se v dřívější době zkoušelo nasazení v podobě přízemního letu a následného vystoupání do velké výšky.
B-52 je označován jako letoun s nejdelší dobou služby. Podnikl také jeden z nejdelších náletů v historii letectví když B-52 které vzlétly z USA napadly cíle u Mosulu v Iráku, let trval 35 hodin, SF dorazili k Saudsko-Iráckým hranicím kde odpálily střely, nebo spíše odpalovaly střely v 10-ti minutových intervalech. SF vzlétaly ze základen ve Španělsku,Anglii,nebo Saudské Arábie.
Technické údaje: B-52G Stratofortress
Motory: 8x Pratt & Whitney J57-P-29WB, tah jednoho je 61,18 kN
Dolet: 16 093 km
Max. rychlost: 956 km/h
Dostup: 15 150 m


