Model 1897
„Material de 75mm Mle 1897“
Polní kánon ráže 75 mm, model 1897 byl zbraní revoluční konstrukce. Klíčem k jeho úspěchu a proslulosti bylo, že u něj jako o prvního masově vyráběného kanónu klouzala hlaveň po ose dozadu, což následně způsobovalo přesnější a rychlejší palbu. K nabití zbraně tak stačilo, aby nabíječ otevřel závěr, vsunul do něj náboj a pak jediným rychlím pohybem zápěstí závěr uzavřel.
V okamžiku výstřelu tlak na závěr již neposunul dozadu celé dělo i s koly, jako u předchozích modelů. Tím pádem nebylo potřeba kanón znovu uvést do palebné pozice, ze které byly výstřelem vychýleno a palba tak nabyla na přesnosti a především na rychlosti. Jediná hlaveň kanónu, která byla uložena v kolébce, se v momentě výstřelu sklouzla asi o 1,2 m směrem dozadu. Poté se díky hydraulickému systému vrátila zpět do původní polohy. V momentě vrácení se hlavně na původní místo, mohl nabíječ otevřít závěr kanónu, ze kterého díky automatickému systému vypadla prázdná nábojnice. Tu pak nahradil novou.
Výhody tohoto systému jsou jasné. Obsluha kanónu se nemusela klidit stranou v momentě výstřelu, jak tomu bylo u starších bezzákluzových typů. Navíc jim opadla operace navracení kanónu do palebné pozice a opětovné zamíření na cíl. Tím došlo k daleko větší efektivnosti v rychlosti a přesnosti palby.
Pětasedmdesátka byla schopna během jedné minuty vystřelit přibližně šestkrát a poměrně přesně až do vzdálenosti 6.900 m. Pokud byl ale tým obsluhy perfektně sehrán a pracoval v ničím nerušeném palebném postu, dokázal výjimečně vystřílet i dvacet ran za minutu
Dělo Mle 1897 včetně muničního vozíku v pohotovostní poloze a během palby
VÝVOJ
Vývoj této moderní konstrukce započal roku 1891 ve státem řízené firmě Ateliér a Konstrukce de Puteaux poblíž Paříže, jako odveta na informaci, že o podobně řešenou zbraň se pokoušejí v Kruppových závodech pod vedením rakouského inženýra Konrada Haussnera. Přímým předchůdcem kanónu byl experimentální 57mm kanón, který byl prvně testován v září 1891 v Bourgesu. Nicméně Krupp projekt inženýra Hausnera po čase zrušil z důvodu problémů s prosakování hydraulické kapaliny. Haussner se poté obrátil na další možné potencionální kupce jeho patentu. Po obdržení veřejně přístupných výkresů doporučilo vedení francouzského dělostřelectva použít tuto konstrukci a to i bez nákupu Haussnerova patentu. Společně pak s generálem Mathieu poslali pro plukovníka Alberta Deporta (1846-1929),který byl toho času ředitel Atelier de Construction de Puteaux a zeptali se jej na jeho názor zkonstruovat kanón na tomto principu. O pět let později za nástupce generála Mathieua, generála Deloye, byl vývoj nové zbraně dokončen ve spolupráci s Albertem Deportem.
První prototyp s hydropneumatickým brzdovratným zařízením a šroubovým závěrem vznikl na jaře roku 1894, ale kvůli řešení různých technických problémů, především s brzdovratným zařízením, byla zbraň do výzbroje přijata až po úpravách v roce 1898. Na sériové výrobě se podílela celá řada francouzských zbrojních firem, jako například Puteaux, Bourges, Chatellerault a St. Etienne. Automobilka De Dion-Bouton pak od roku 1913 prováděla úpravu Mle 1897 na protiletadlovou verzi.
První představení nového děla veřejnosti se uskutečnilo při slavnostní přehlídce 14.července 1898 u příležitosti oslav pádu Bastily. Oficiální název nově zaváděného děla pak byl „Material de 75mm Mle 1897“, ovšem v období Velké války se vžila přezdívka „Mademoiselle Soixante-Quinze“.
BOJOVÉ NASAZENÍ
WW1
Do Velké válka (První Světová válka) vstupovala francouzská armáda s tisícovkou čtyřdělových baterií. Každá dělostřelecká baterie měla 4 děla Mle 1897, a chod celé baterie obstarávalo 170 mužů a 160 koní. Dělo se velmi osvědčilo v průběhu války a jeho výroba běžela dál i po válce. Během WW1 bylo vyprodukováno na 17.500 ks Mle 1897 plus dalších 4.100 ks bylo dodáno francouzské armádě do srpna 1914. Válečné operace si vyžadovali kromě velkého množství děl i velké množství munice. Během období WW1 bylo vyrobeno a dodáno na 200 milionů střel a to převážně soukromými firmami. Denní objednávky/spotřeba se od počátku války vyšplhala z 20.000 ks na 100.000 ks v roce 1915. Samozřejmě s prudkým nárůstem objednávek se zhoršila i kvalita, které pak již nikdy neodpovídala kvalitě dodané munice před válkou.
Důležitou roli sehrálo nové dělo v počátečních bojích války a to především v bitvě na Marně (srpen-září 1914) a následně u Verdunu v roce 1916. Například v bitvě u Verdunu bylo na straně francouzů na 1.000 ks této zbraně zformované do 250 baterií. Tyto baterie pak dnem a nocí neustále odstřelovali nepřátelské linie. Od 21.února do 30.září 1916 pak vystřelili na německé zákopy na 16 milionů střel, což představovalo téměř 70% všech dělostřeleckých granátů, které byly použity v této době na francouzské straně u Verdunu. Po roce 1916 bylo nějakých 75 baterií upraveno na střelbu s plynovými náboji a fosgenem.
V roce 1917 začali k francouzskému dělostřelectvu docházet nové, těžší 155 děla „Schneider“ Canon de 155mm GPF, které se používali v součinnosti s Mle 1897. Během bojů WW1, především pak při francouzských nepovedených ofenzívách v Artois a Champagne, se dostalo i velké množství děl do německých rukou, kde byly opětovně nasazeny, proti svým původním majitelům.
Propagandistický plakát s Mle 1897 z období WW1
WW2
V meziválečném období to bylo nejrozšířenější dělo v Evropě. Ve výzbroji se pak dělo udrželo až do Druhé světové války, i přestože Francie již v té době disponovala řadou modernějších zbraní. V době napadení Francie v květnu 1940 bylo ještě na cca 4.500 těchto děl ve službě. Po kapitulace Francie se Němcům dostalo do rukou velké množství těchto děl (zhruba 3 až 4.000 a dalších cca 1.000 ks získala Třetí říše při porážce Polska), která byla dále využívaná především u pobřežní obrany. Hlaveň děla pak posloužila ke stavbě PaK 97/38 (kombinace děla 75 modéle 1897 s německým podvozkem 5,0 cm PaK 38), kterých bylo postaveno přibližně 600 ks.
PaK 97/38 (kombinace děla 75 modéle 1897 s německým podvozkem 5,0 cm PaK 38
Kromě domovské Francie se Canon de 75 modéle 1897 používal ve výzbroji USA (jako M1897 a z něho byly odvozeny typy M1897A, M1897A1 až M1897A4). Dále sloužil v Polsku (armata polowa wz.97/17), Velké Británii (Ordonance QF 75 Mk I), Portugalsku, Rumunsku, Řecku, Estonsku, Irsku, Litvě, Holandsku, Belgii, Německu (kořistní). V době Rusko-Finské Zimní války 1939-1940 bylo do Finska zasláno 48 ks této zbraně, které dostali označení 75 K/97 „Marianne“.
Samozřejmě že dlouhá životnost tohoto děla nemohla zůstat při zachování původních parametrů a tak se dělo různě obměňovalo a modernizovalo. Modernizace se dotkla především v náhradě původního tažného zařízení a kol, za kola s gumovými pneumatikami a tažným zařízením k použití za motorová vozidla. Další úpravou, kdy bylo dělo přesunuto na speciální lafetu, bylo toto následně možno použít i jako protiletadlovou zbraň v pevné i mobilní podobě. Před WW2 byla testovaná i možnost použití jako protitanková zbraň (tank G-1). V USA pak bylo dělo použito jako hlavní výzbroj pro stíhače tanků M3 GMC.
TTD Francouzský 75 mm polní kanón
„Material de 75mm Mle 1897“
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* ve službě: 1897 – 1945
* uživatelé: Francie, USA, Polsko, Belgie, Rumunsko, Německo, Finsko, Estonsko, Litva, Holandsko, Portugalsko, Německo
* použití:
Boxerské povstání (1899 - 1901)
První světová válka (1914 – 1918)
Polsko - Sovětská válka (1919 – 1921)
Druhá světová válka (1939 – 1945)
* Konstrukce: 1891 – 1896
* Výroba: 1897 – 1940 ?
* Vyrobeno kusů: více jak 21.000 ks
* Hmotnost: 1.544 Kg
* Délka hlavně: 2,72 m (L/36)
* Obsluha: 6 mužů
* Hmotnost střely: 5,97 – 7,25 Kg (tříštivý, šrapnel – 290 ks olověných kuliček, protitankový)
* Ráže kanónu: 75 mm
* Přeprava: 6 koní nebo traktor (později nákladní vůz)
* Elevace: +18° - - 11°
* Kadence: 15 ran / minuta
* Počáteční rychlost střely: 575 m / sec.
* Efektivní dostřel: 8.550 m (6.800 m – šrapnel), se speciálním projektil byl dostřel až 11.000 m
Dělo Mle 1897 během palby v průběhu WW1
Zdroje:
První světová válka den po dni – Ian Westwell – 2000
http://www.lovettartillery.com
http://www.wikipedi.org
Dokonce tam mají i kolesny se zapřaženými kanony a s ojemi, takže je jejich použití pregnantně demonstrováno, neboli česky ukázáno tak aby i blb pochopil 
