Scrat píše:Nastiňuješ blokádu pomocí hladinových lodí (korzárů), ovšem za situace kdy má tebou blokovaný protivník absolutní převahu ve všech kategoriích válečných lodí. Tuto převahu chceš vyrovnat rozsáhlým budováním poměrně jednoúčelového loďstva přičemž zcela pomíjíš přirozenou reakci protivníka jehož loďařský průmysl patří ke dvěma nejrozvinutějším na světě (má kapacity a zdroje jimž se zdaleka nemůžeš rovnat). Navíc chceš budovat loďstvo v době kdy probíhá všeobecný rozvoj wehrmachtu a myslíš si že dostaneš obrovské množství kvalifikovaných dělníků a materiálu na úkor tanků, děl a dopravní techniky pro pozemní síly nebo nových letadel pro Luftwaffe (ke všemu za situace kdy má i pouhé opiové blouznění tlustého Hermanna u vůdce větší váhu než fakty podložené zprávy všech tvých admirálů dohromady). Má někdo po ruce přehled jaká část státního rozpočtu (jak procentuálně tak i v konkrétních číslech) šla v Německu na zbrojení? Jestli by vůbec byli schopni v rozumném čase vybudovat něco většího z čeho by Britové mohli mít strach.
Já jsem nastínil, že blokace je jedna z cest, jak VB srazit na kolena a že se to nepovedlo ani za WW1 ani za WW2. Cesta vedla přes invazi. Tudíž jsem toho názoru, že v rámci povolených kvót mohlo Německo budovat lodě typu Panzerschiffe vhodné k obojímu. Otázka britské reakce je samozřejmě na místě, ale těžko na ni odpovídat, když v rámci B-N dohody z roku 1935 by Německo prostě jen v kategorii Bitevních lodí + Panzerschiffe stavělo jen druhý jmenovaný typ lodí. Třetí říše měla povoleno postavit celkem 183.750 tun z čehož 30.000 již bylo prostavěno ve formě třídy DEUTSCHLAND (3 jednotky). V případě stavby vylepšených panzerschiffe D a P (cca 20.000 t za jednotku) by tak v rámci kvót mohli postavit dalších téměř 8 lodí. A jak známo, Němci rádi švindlovali s tou tonáží a tudíž mi mohli postavit tak o jednu až dvě lodě navíc. A za jakých finančních podmínek a kapacit? Prakticky za srovnatelných, které skutečně v lodích tříd SCHARNHORST, BISMARCK a HIPPER, utratili. Takže kapacitní a finanční hledisko bych jako argument proti moc neviděl. Otázku britské reakce nechávám otevřenou, protože to fakt netuším, ejstli by na to regovali, když sami byli smluvně vázání a Němci by de facto nic neporušili.
Co se celkových nákladů týče, tak jsem kdysi zaslech částku 38 miliard Marek, které Německo do začátku války proinvestovalo do celého zbrojení. Vlastní plán Z, pak měl stát 33 miliard Marek. Ten byl ale v tom rozashu nesmyslný, na čemž se shodneme asi všichni.
Řadové lodě už bych nechal spát. Byla to jen taková myšlenka, že když už je Německo mělo a začalo je ve 30 letetech, kdy se chystalo na válku, vyřazovat, jestli to prostě nebyl předčasný krok, protože pořád nějakou, i když diskutabilní hodnotu, měli. Pro výcvik a případnou válku proti Polsku, Dánsku, Norsku, Holandsku, Belgii ..by se ještě dali uplatnit. A samozřejmě i pro přechod Kanálu by se dali použít...i když otázka s jakým úspěchem.
HANNOVER - vyřazena 1935
HESSEN - od 1935 cílová loď
BRANSCHWEIG - vyřazena 1931
ELSASS - vyřazena 1931
LOTHRINGEN - vyřazena 1931
PREUSSEN - vyřazena 1929
ZÄHRINGEN - od 1926 cílová loď