VGR_j4ck41 píše:konecnym dusledkem toho je i to ze prislusnici BC RAF nemaji za tuto ofenzivu narok na svoji vlastni Campaign star
Aspoň už mají konečně v Londýně vlastní památník, mimochodem moc pěkný.
Stuka píše:Jistě se časem buď já nebo jiní zaměří znova na toto téma a do aleluja se dá zpracovat úplně jinak
Nemám nic proti tomu, zpracovat to jinak a dát tomu třeba humanistický pohled, ale skutečně bych to založil na faktech, ne na několika vytržených událostech poslepovaných dohromady a emocionálně okomentovaných.
Stuka píše:Takže zde máme zasypání území bombami nebo jde o přesný (bodový, taktický) nálet.
Čili jsi dokázala, že plošné bombardování provádělo jak Bomber Command, tak USAAF

Nevidím mezi nimi skutečně žádný významný rozdíl. Můžeš si lhát do vlastní kapsy nebo to zakrývat vzletným výrazem
precision bombing, ale v principu Američané trefovali zhruba to samé, co Britové. Jedna věc jsou zkoušky v nevadské poušti, za vynikající viditelnosti a počasí - a věc druhá válečná realita nad západní Evropou.
Stuka píše:Nejsem. RAF klidně mohla a byla oprávněna bombardovat až do poslední chvíle. Plošně ale ne. S tím nesouhlasím.
... a já se ti snažím vysvětlit, že RAF nebombardovala plošně, vždycky trefovali konkrétní cíl

Samozřejmě k tomu vedly různé cesty: individuální identifikace cíle každým strojem (dokonce včetně trasy a času letu) se praktikovala v prvních válečných letech - a bez úspěchu. I kvůli obraně proti německému stíhacímu systému začali létat v bombardovacím proudu - a najednou nebyl čas nad cílem létat v kruhu a koukat, jestli to je fakt to, co hledám. Vznikli Pathfinders, kteří měli za úkol letět vepředu a pomocí Target Indicatorů označit cíl, aby jej pak ostatní bombardéry nemusely hledat. Vlastní značkařské techniky si vyvinula i 5. Group i další, v principu ale byly bombardéry rozděleny do několika skupin - ty, které měly najít a označit cíl (případně označení udržovat v celém průběhu bombardování) a ty, které na značky měly shodit samotné pumy. V principu tedy dostáváš to své vzývané přesné bombardování, není to tak, že by éra doletěla nad město a tam to nazdařbůh vysypala.
Opět se dostáváme k oblíbené direktivě Pointblank, už jsem se bál, že tu nepadne

V Oficiální historii je o ní celá kapitola, přečti si ji (a přečti si i znění oné direktivy). O tom, že by RAF měla napadat městské čtvrti, tam totiž není ani slovo - a žádný článek na militarii to nezmění.
Stuka píše:Tento údaj je také z daného článku. Spravedlivě ale musím uvést, že autor článku konání RAF nakonec neodsuzuje, ale názor si každý může utvořit sám.
Takže Lancastery, které nad Německo unesly šest tun pum, měly sportovně nést jen takovou zátěž, aby to odpovídalo "rychlým poštovním letounům" Luftwaffe?

Nepoměr mezi silou, s jakou zasahovala Luftwaffe Británii v letech 1940 a 1941 je spojenecké bombardovací letectvo zcela nesrovnatelné. Tak třeba během celého Blitzu svrhli Němci na Británii 32628 tun pum - ani ne třetinu toho, co Spojenci naházeli za první půlku roku 1944 jenom na cíle spojené s V-1 (a to ještě mimo velkých bunkrů). Ale to je to přísloví o tom, kdo seje vítr...
Skutečně bych rozlišoval mezi tím, jak to viděli britští maršálové mezi válkami (takové to "musíme je bombardováním donutit kapitulovat dřív než k témuž donutí oni nás") a válečnou realitou. Téměř rok se létaly operace, při nichž se dávalo pozor, aby se německým městům nic nestalo (typické "masivní letákové kampaně"

) - a nebyli to Britové, kdo otevřel Pandořinu skříňku. I potom ale u Britů nevidím vyloženě snahu vyhladit Němce - pokud by to bylo záměrem velitelů RAF, tak to mohli udělat o dost efektivněji. Prostředky na to měli.
Lucius píše:Briti chytro prenechali riskantnejšie denné bombardovanie na Amíkoch, zatiaľčo oni sami leteli skrytí pod rúškou tmy.
Britové v roce 1939 nákladně zjistili, že za dne to se stávajícími letouny nepůjde, tak se přesunuli do noci (podobně jako Luftwaffe v září 1940). Američané věřili svým bombardérům, že se díky silné obranné výzbroji dokáží nad Německem prosadit i bez stíhacího doprovodu - a než jejich ztráty narostly mimo všechny meze, přišel do služby Mustang. Ostatně Britové od půlky roku 1944 a celý rok 1945 létali poměrně dost i za dne - když už měli taky dost stíhaček s dlouhým doletem, které mohly Lancastery za dne doprovázet. Paradoxně třeba poslední půlrok války bylo nebe nad Německem za dne bezpečnější než v noci.
VGR_j4ck41 píše:Bodovy nalet provadely Stuky, Sturmoviky, Dauntlesy, Mosquita, A-20 apod., proste bitevniky, stremhlave, lehke a dejme tomu ze i stredni bombardery.
V principu máš jedno, jaký typ éra bodový nálet provádí - může to být i B-17 nebo Lancaster (mí oblíbenci, co nosili Tallboye/Grand Slamy), a to i v noci (viz třeba nálet na Saumurský tunel). Jen když to je z větší výšky, tak potřebuješ dobrý zaměřovač (což v zásadě Nordeny, Mk.XVI nebo SABS byly) a dobrou osádku, žádné zelenáče. On i strategický nálet může být bodový - viz třeba kanál Dortmund-Ems.