Spojenecké plošné bombardování

[cover72]

Tím jsem, Stuko, chtěl říci, že 44% těch mužů a žen nebyla žádná neviňátka, která k bombardování přišla jako slepí k houslím, ale dav, který si Hitlera dobrovolně zvolil procentem nevídaným a s válkou neměl žádný problém, naopak ji považoval za správnou věc, protože Německo přeci potřebuje svůj lebensraum a vůbec.

Chtěl jsem editovat předchozí post a dopsat do něj, že je samozřejmě smutné, že si to vyžrali i ti, kteří s Hitlerem nesouhlasili -- jenže tak už to chodí: ti se rokem 1933 ocitli na nepřátelském území a na nepřátelském území je prostě zatraceně nebezpečno.

[Jester]

1. Sám název tématu je nutně zavádějící a částečně vedl ke spuštění téhle flame. Na plošné bombardování rozhodně neměla monopol RAF a USAAF, ale prováděla jej za WW2 ve větší či menší míře všechna letectva světa. Preferoval bych tedy přejmenovat téma na "Plošné bombardování".

2. Počínaje první světovou se války nerozhodují na frontě, ale vyhrává je průmyslová základna. Zázemí protivníka je tedy vhodným ( ... A nejvýše žádoucím ... ) cílem.

3. Vzhledem k prolínámí ploch výrobních závodů a obytných celků bylo za druhé světové fakticky nemožné omezit škody pouze na výrobní areály. Ostatně, každý dělník, který nedorazil na straně protivníka do práce, se počítá jako úspěch. Vím, je to nechutné takhle napsat, ale válka nejsou jenom romantické příběhy hrdinství.

4. Britové ani Američané válku nezačali. Jak bylo řečeno výše, růst škody způsobené bombardováním bylo možné velmi snadno zastavit, a to kapitulací Německa. Pokud vám leží na srdci osud Drážďan, ptejte se, proč Hitler místo plánování ofenzivy v Ardenách nepožádal o mír.

5. Co se týče zápalných pum v arzenálu RAF, mnoho se obecně neví o tak zvané Jet bomb, zkráceně J-bomb. Jednalo se o nové využití původně "chemické" pumy (S náplní BOL.), jejíž tělo bylo naplněno hořlavou směsí na bázi benzínu. Přesné složení neznám, ale očekával bych přídavek fosforu, kvůli zaručenému zapálení směsi. Puma vážila 14.9 kg a při použití z ní šlehal plamen o délce cca. 5 metrů po dobu jedné minuty. Vkládaly se do ní velké naděje, ale při náletech se ukázala jako krajně nesplehlivý a neúčinný klumpr. Vlastně jediný relativně úspěšný nálet, při němž byla použita, mají být snad právě Drážďany.

6. Než budete odsuzovat barbarství RAF, pročtěte si následující odkaz: http://en.wikipedia.org/wiki/Operations ... _Chowhound.

[kenavf]

Čím ďalej od vojny,tým viacej vyjadrení o neprimeraných a nehumánnych spôsoboch boja spojencov.Už len čakám, že za pár rokov nejakí "zelení",sa vytiahnu s článkami ,že akí boli vtedy spojenci barbari a aké neekologické zbrane používali,veď je to samý fosfor,síra,nafta a na to akú ekologickú záťaž tí barbari spôsobili prírode vôbec nebrali spojenci ohľad.

[Bublifuk]

Za mě lze ještě podotknout, že masivní bombardovací ofensiva USAAF a RAF měla ještě jeden dopad:

K obraně Německa před nálety bylo v r.1944 vyčleněno 8.876 legendárních 88mm Flaků a 25.000 PL děl menší ráže (20, 37mm) + blíže nezjištěný počet děl kořistních (zejména sovětská 76 a 85mm PL děla). K tomu samozřejmě nutno přičíst obsluhy. I když zejména koncem války obsluhy tvořili i příslušíci hitlerjugend a lidé s různými hendikepy, tak pěkných pár tisíc lidí, kteří by mohli být bojově nasazeni na frontě, stále zbývá. Zkusme si (Stuko) představit, kdyby jen polovina z těch 88mm děl byla použita na frontě v obávané protitankové roli a polovina malokaliberních děl k ochraně vojsk před hloubkovými nálety. Jaký by to mělo vliv na ztráty spojenců a ochranu něm. armád před útoky ze vzduchu? A bavme se i o tom, že by tato děla mohla být použita zrovna třeba v r.1945 při obraně linií na Rýnu a Odře. Z uvedeného mi plyne, že i v r.1945 nálety smysl měly.
To, že po válce nebyly speciální medaile pro příslušníky BC, to je pravda. Na druhou stranů nositelů DSO, DFC i DFM mezi nimi najdeš spoustu, bez ohledu na to, že bombardovali města a zabíjeli civilisty. A samotný Harris byl za své zásluhy dokonce povýšen do šlechtického stavu, pokud se nepletu.
A dále, někde zkusím vyhrabat Speerovo vyjádření k náletům, tuším z počátku 60.tých let. On tam sice (celkem chlubivě) hovoří o tom, jak se jim podařilo výrobu rozptýlit a zachovat. Současně ovšem připouští značný význam bombardování právě z hlediska vázanosti prostředků a spotřeby munice.

[Bax]

Jester: Chtěl bych znát další letectvo krom USAAF a popř RAF a Luftwaffe, které prováděly kobercové nálety.

Británie vyhlásila válku Německu. USA jako neutrální stát podporovalo SSSR - nepřítele Německa.
Minimálně si začli Britové, USA jako neutrální stát se chovala velice "nestandardně".

[skelet]

Takže když spojenec dodrží svou spojeneckou smlouvu s napadeným státem a vstoupí do války s útočníkem, tak onen spojenecký stát je ve skutečnosti agresorem??

[Jester]

Jester: Chtěl bych znát další letectvo krom USAAF a popř RAF a Luftwaffe, které prováděly kobercové nálety.

Británie vyhlásila válku Německu. USA jako neutrální stát podporovalo SSSR - nepřítele Německa.
Minimálně si začli Britové, USA jako neutrální stát se chovala velice "nestandardně".

Pokud budeme slova "plošné" a "kobercové" považovat za synonyma, pak naprosto všichni. Sama technologie zaměřování pum, která byla za WW2 k dispozici, vedla nutně k určitému rozptylu okolo cíle/záměrného bodu. Pumy tedy padaly ne na jediný bod, ale pokryly určitou plochu. Hustota pokrytí by měla při velkém počtu ohozených pum nějakým způsobem odpovídat Gaussově křivce, ovšem výrazně ovlivněné mnoha faktory: Odhoz pum "řadou" protáhne obrazec do délky, odhoz pum skupinou bombardérů najednou na povel vedoucího pak křivku zcela zdeformuje. Ale, dovolil bych si spíše až mi čas dovolí připravit nějaký ucelenější příspěvek na téma strategie a taktika BC RAF za WW2, bude-li zájem.

Ostatně, když v Coventry nebo Stalingradu sypala Luftwaffe pumy na tovární čtvrti promísené s civilní zástavbou, byl to nálet bodový, plošný, kobercový - Nebo vlastně jaký ? A, řešil to tehdy někdo ?

Ano, formálně Británie vyhlásila válku Německu a ne naopak. Británie ovšem pouze dodržela své spojenecké závazky vůči Polsku, které Němcům nebyly neznámé. Němcům samozřejmě nic nebránilo britskému velvyslanci při obdržení nóty o vyhlášení války oznámit ukončení aktů nepřátelství vůči Polsku a druhá světová mohla skončit 1. 9. 1939 tak asi kolem poledne.

[kenavf]

Němcům samozřejmě nic nebránilo britskému velvyslanci při obdržení nóty o vyhlášení války oznámit ukončení aktů nepřátelství vůči Polsku a druhá světová mohla skončit 1. 9. 1939 tak asi kolem poledne.

[VGR_j4ck41]

Jester: Chtěl bych znát další letectvo krom USAAF a popř RAF a Luftwaffe, které prováděly kobercové nálety.

Kdyz Japoncici sypaly bomby nad Cinou, Darwinem a koneckoncu i nad Pearl Harborem (kde desitky Kate misto torped nesly bomby) tak to nebylo kobercovy bombardovani?

Kdyz sovetske Pe-8 v roce 1941 sypaly bomby nad Berlinem tak to nebylo kobercove bombardovani?

[VGR_j4ck41]

Němcům samozřejmě nic nebránilo britskému velvyslanci při obdržení nóty o vyhlášení války oznámit ukončení aktů nepřátelství vůči Polsku a druhá světová mohla skončit 1. 9. 1939 tak asi kolem poledne.

ano pekne, moc pekne ... akorat bych trosinku upresnil, VB nejdrive predala Treti risi ultimatum, valka byla vyhlasena az 03.09.

[Lord]

Diskuse mírně sklouzává k trollování. Samo téma je chytlavé, svádí k emotivním reakcím. Více faktů a vysvětlení. Typy bomb už někteří dobře popsali.

- K těm 88mm flakům. Ano, ale určitě to stálo méně než výroba tisíců bombardérů. Nakonec, když se přibližovala fronta, tak Flak baterie byly z mnoha měst odveleny na frontu, což byl ostatně i případ Drážďan, či tzv. Alpské pevnosti. Samozřejmě nebýt bombardování mohly být průběžně nasazovány na východní frontě. Do obrany by se hodily. A místo raket V-2 nasadit Wasserfall.

- K roli USA, to by asi bylo na jiné vlákno. Nicméně Bax nenapsal agresor, ale nestandardně. Např. v listopadu 1939 přijal Kongres na Rooseveltovo naléhání nový "zákon o neutralitě" - od toho starého se lišil v tom, že umožňoval prodávat zbraně válčícím stranám, které si je ovšem musely odvézt na vlastních lodích, i to časem padlo. Nevím, zda bylo rozumné, aby Hitler vyhlásil válku Americe, ale byl také vázán smlouvou s Japonskem. Navíc americké lodě se stejně zapojily do konfliktu, pak je německé ponorky potápěly.
Chování nepodobné jako za první světové. Vyčkávání na vhodné podmínky, ale i trochu ohled na veřejné mínění, až události vytvoří situace, pod kterými bude americký národ naplno zatažen do války. Nechci aby to vyvolalo dojem, že to bylo špatně zaplaťpanbůh, nakonec za utlačované evropské národy USA vytáhly "horký kaštany", nicméně nedělali to zadarmo, ovšem lidské oběti musel "zaplatit národ". Ale tady je to opravdu silně off-topic.

Co se týče kobercového bombardování, Bax měl na mysli hlavně civilisty a města. Jaký tóčo se dělo v Japonsku, toto vlákno... Američané už měli nástroje, jak japonskému národu připomenout, že by bylo vhodné bezpodmíněčně kapitulovat, tedy bez boje se nechat okupovat a vnutit si podmínky nových pánů!

Nálet na Tokio - 9.3.1945
Cituji: V lednu 1945 převzal XXI. bombardovací velitelství se základnou na Marianách generálmajor Curtis LeMay. Poučil se z chyb svého předchůdce, generála Hansella a okamžitě zavrhl do té doby preferovanou metodu přesného bombardování. Ta byla totiž v případě Japonska velmi neefektivní. Téměř dvě třetiny japonské průmyslové výroby byly rozptýleny do malých továrniček a dílen (často jen s 20-30 dělníky) v městské zástavbě. A tak to co se osvědčilo v případě Německa, tedy útok výbušnou municí na přesně určené cíle, se tady míjelo účinkem. I v Evropě byly na pořadu dne kobercové nálety, ale s tím "co dokázali" Američané v Japonsku se nedá srovnat nic.

[Stuka]

Ještě bych zde uvedla z britských listů (které pokládám za dobrý zdroj) názor na plošné bombardování RAF (i když podle některých melu stejné pořád dokola. Sorry, že nehýkám ve stejném duchu jako většina )

S postupující devastací německých měst se objevil také nesouhlas s takovýmto postupem. Na znepokojené hlasy poslanců McGoverna a Stokese byly dány pouze vyhýbavé odpovědi odpovědných míst, připuštěny byly pouze náhodné zásahy civilních oblastí. Přitom v direktivě zástupce náčelníka Air Staff z října 1942 se jasně uvádí, že území Itálie, Německa a Japonska je podrobeno „neomezenému způsobu vedení války“ a útokům na bojovou morálku nepřítele, což v praxi znamenalo vyhlazovací nálety. Uvažovalo se i o vyhlášení některých měst v Německu jako ušetřená útoků, aby byla vyvolána panická vlna uprchlíků do těchto měst. Zvolením historicky cenných měst pak mělo být umlčeno britské veřejné mínění, protože se již objevovaly hlasy proti ničení památek i zabíjení civilistů. Vznikla i lobbistická skupina Výbor na omezení bombardování, která šířila letáky proti bombardování civilistů. Proti bombardování měst se vyjadřovali i proslulí vojenští historici Fuller a Lidell Hart: Jelikož spojenecká doktrína z ledna 1943 žádala pouze a jedině bezpodmínečnou kapitulaci Německa, jaký smysl pak měly nálety na civilisty, které - podle slov spojeneckých představitelů - měly vyvolat tlak na představitele Německa, aby uzavřeli mír, když v úvahu připadala jedině kapitulace? Proti náletům protestoval po celou dobu války i George Bell, biskup z Chichesteru, který argumentoval zejména nesmyslností oplácení německého bombardování civilistů stejnou mincí.

To potvrzuje má slova, že už během války se ozývali hlasy proti náletům a přímo od Britů.

Během bombardování Německa mezi lety 1939 a 1945 zahynulo podle propočtů Spolkového statistického úřadu ve Wiesbadenu 593 000 civilistů, zničeno bylo 3, 37 milionů domů, z toho 600 000 v Berlíně. Bombardovací ofenzíva RAF stála život 55 573 členů posádek, dalších 9 784 bylo zajato. To znamená celkově více než ztráty britského důstojnictva za celou první světovou válku. O smyslu bombardování měst lze s úspěchem pochybovat, nejenže nikdy nepřineslo zhroucení morálky, jak doufali jeho propagátoři, často působí právě naopak. O tom svědčí i případ Jugoslávie, kde nálety na civilní cíle letounů NATO spíše než cokoliv jiného upevnily pozici jugoslávské vlády. Ještě z jednoho hlediska je vykreslená epizoda z druhé světové války ilustrativní. Ač se velitelé letectva a spojeneckého velení po celou dobu trvání bombardovací ofenzívy proti civilním cílům tvářili, že přesně vědí, co dělají, ukazuje se, že tomu tak úplně nebylo, alespoň existovaly lepší alternativy. Aureola neomylnosti vítězných generálů tak dostává trhliny. Stejně tak je třeba odkrývat závoj neomylnosti i u současných vojevůdců.

http://blisty.cz/art/15777.html

Autor článku to napsal o moc líp než já. Ta poslední věta vlastně nejlíp vystihuje, proč jsem celý článek napsala a jak ho třeba chápat . "Stejně tak je třeba odkrývat závoj neomylnosti i u současných vojevůdců." Poučme se z minulosti.

[Mirek58]

Stuka:
Napsala jste článek plný humanismu. A vyslovila jste pochyby o způsobu vedení boje spojenci/plošné bombardování/.Nic proti tomu.
Ale protože jsem štoural, mě ve vašem vyjádření chybí jedno, jak měli vlastně spojenci vést boj?
Zde se docela podrobně rozebíralo proč a jaké byly technické možnosti té doby včetně vojenského pohledu na věc.
Zkuste dát pár řádek o způsobu vedení války při zachování dobových podmínek, aby byly naplněny Vaše představy.
Kritika je dobrá, ale konstruktivní kritika ještě lepší.

[Tempik]

Štuko, tvoje názory pěkně dokazují, že považuješ "britské listy" za dobrý zdroj. Já je třeba neberu jako dobrý zdroj, ale zdroj, jehož některé články smrdí neonacismem. Ostatně identický názor na bombardování němců právě neonacisté mají. Stačí se jen podívat na příklad Pforzheim, kteří tihle lidé rádi připomínají jako výrobnu hodinek, ale pravda byla jiná....Tím nechci ani náznakem říci, že k nim tíhneš. Jen že jsi možná podobnými lidmi až moc ovlivněná.
To, že se některým lidem nelíbil způsob vedené boje nezpochybňuji, ale v každé době se najde několik lidí, kterým se nebude něco líbit.
"...území Itálie, Německa a Japonska je podrobeno „neomezenému způsobu vedení války“ a útokům na bojovou morálku nepřítele, což v praxi znamenalo vyhlazovací nálety."
Neznamenalo to vyhlazovací nálety. Pokud by spojenci opravdu chtěli dělat vahlazovací nálety, tak by vypadali úplně jinak. Stačilo by místo zápalných bomb naložit bojové plyny a tráty na civilistech by byli několikanásobně větší. Neznám jediný případ vyhlazovacího náletu. Je to naprosté lež.

[Polarfox]

No, svůj názor na Blisty si raději nechám pro sebe, nebudu sprostej...

Sorry, že nehýkám ve stejném duchu jako většina

Vždyť o to tu vůbec nejde. Náckové také nehýkají jako ostatní, ultrafeministky také nehýkají jako ostatní...a znamená to automaticky, že vystihli jádro pudla? Nejsem stádní typ, ale pokud má dav lepší pohled na věc, zahýkám si s ním a nebudu provozovat falešnou trucovitou antistádnost.

Ty poměřuješ nějakou věc zcela neadekvátními měřítky. Na změření délky prkna si také nevezmeš odměrku na vodu ale metr.

[VGR_j4ck41]

taky mam predstavu o vyhlazovacim naletu ponekud jinou

na strane 3 jsem popsal jak vypadal nalet na Darmstadt spolu s vysledky. Znovu je sem hodim

Jenom pro uplnost a zajimavost neco z nasledujicich statistik. Bombardovani cile hlasilo 218 z 236 vyslanych letadel. Pri naletu byl zasazen i municni vlak stojici na odstavne koleji na nadrazi. Munice v nem pak po radu nasledujicich hodin vybuchovala, takze rada obyvatel mesta byla presvedcena ze bombardovani pokracuje, nebo ze vybuchuji casovane pumy. Zhruba pul hodiny po doletu posledniho utocnika vznikla ve meste ohniva bouri, ktera ve dve hodiny rano dosahovala teplot 1 500, misty az 2 000 stupnu Celsia, a vytvorila vichrici o sile 10 stupnu Beaufortovy stupnice. Boure utichla okolo ctvrte hodiny rano. Utok znicil 4 064 z 8 401 budov a staveb. Dalsich 462 bylo prohlaseno za neobyvatelne. 70 000 lidi bylo pripraveno o pristresi, 49 200 opustilo mesto jako uprchlici. Nejpriznivejsi odhad mrtvych hovori o 12 300 obyvatelich mesta, kteri byly zabiti pri naletech po dobu valky. 11. zari ma na nich nejvetsi podil, to se odhaduje na 8 433 - 936 prislusniku ozbrojenych sil, 1 766 civilistu muzu, 2 742 civilistu zen, 2 129 civilistu deti, 368 valecnych zajatcu, 492 zahranicnich delniku. Objem vyroby mesta klesl ze srpnovych 8,3 milionu risskych marek na zarijovych 3,7 milionu. V rijnu stoupl na 5,2 milionu, listopad 4,5 milionu, prosinec 4,3 milionu. Stare mesto bylo kompletne zniceno, prumyslova severozapadni cast byla poskozena jen lehce, dokonce i po utoku mosquit z male vysky. Byl to charakteristicky nedostatek plosnych naletu BC: mestska centra horela snadno a ihned, ale prevazna cast prumyslu byla umistena na predmestich, ktera byla obtizneji zasazitelna a znicitelna

pokud byla ve meste znicena polovina budov cimz se okolo 70 000 obyvatel ocitlo bez pristresi da se s klidem rici, ze pocet obyvatel Darmstadtu byl vice nez 100 000. Behem valky bylo na mesto podniknuto (dle Wiki) 31 naletu, prvni jiz v roce 1940. Pokud celkove ztraty obyvatelstva za celou valku dosahly okolo 12 500 tak to neni vyhlazovani.

Ono to vypada strasne smutne a emotivne, kdyz se rekne, ze RAF provadela v praxi vyhlazovaci nalety a jako dukaz se prihodi par "povedenych" naletu, ktere si pripsali hodne velke cislo mrtvych a tim se podvedome navazuje myslenka, ze podobne nalety byly vsechny a tak je hezky odsoudime, prijmeme nacistickou propagandu a nazveme je teroristickymi. Jenze ono se staci jenom trosinku zamyslet nad tema cislama, ktery Stuko pouzivas a hned bys mela zjistit, ze neco nesedi. Budeme pracovat s tim cislem z Britskych listu - 593 000 mrtvych za celou valku a dale pouzijeme nejnizsi cislo z Drazdan, ktere se tady objevilo - 25 000 mrtvych (vsimni si ze pouziju spodni hranici rozmezi, kterou ve clanku pouzil autor tebou chvaleneho clanku, tedy 30 000 - 100 000 ). Jednoducha matematika 593 000 / 25 000 = 23,72. Cilize pokud by vsechny nalety Spojencu byly ucinnosti podobny Drazdanum, muselo by jich byt jenom 24 za celou dobu valky. Coz asi bude tak trosku nesmysl, ze? Kdyz jenom na Berlin jich slo celkem 363.


P.S.: A to ani nemusime zabrousit k takovym strelcum jako Irwing, ktery zongluje s 250 000 - 500 000 mrtvych jenom v Drazdanech.

[Bax]

Jester: Chtěl bych znát další letectvo krom USAAF a popř RAF a Luftwaffe, které prováděly kobercové nálety.

Kdyz Japoncici sypaly bomby nad Cinou, Darwinem a koneckoncu i nad Pearl Harborem (kde desitky Kate misto torped nesly bomby) tak to nebylo kobercovy bombardovani?

Když sovetske Pe-8 v roce 1941 sypaly bomby nad Berlinem tak to nebylo kobercove bombardovani?

Pe-8 prováděly nálety v malých skupinkách - jednalo se o demonstrativní nálety a o malý počet náletů. Absolutně nelze srovnávat s nálety USAAF a RAF. (jak do množství tak do způsobené škody či do množství svržených pum).

Pearl Harbor - tam bombardéry měly určené cíle, které se snažily zasáhnout.

Darwin: Taky nejde porovnávat vzhledem k počtu nasazených japonských letadel (cca 230)- škodám a škodám které udělal standardní nálet Spojenců. Navíc spojenci prováděli většinou početnější nálety, než svaz 230 letadel a japonská letadla, tedy tonáž pum se nedala srovnat se Spojenci.

Bombardování v Číně by se dalo uznat.

Jester: jasně beru plošné = kobercové. Velitelé skupin označili obvod cíle a zbytek to vysypal dovnitř. Ale je samozřejmé, že pokud se bombarduje rozlehlá průmyslová čtvrť, těžko určovat, kde který letoun má začínat a kde končit. Takže buzerovat jednu osádku, aby náklad vysypala napravo a druhá nalevo nejde. Je jasné, že celý náklad pum jednoho letounu by nepokryl celou oblast. Navíc z výšky - jedna budova vypadá jako druhá. Takže se to udělá plošně.
Ale např. bombardování letiště nebo lodě - tam se dá rozlišit celkem dobře cíl a jde zaměřit. Pokud to spadne vedle - třeba na okolostojící budovy nikdo moc nestojí - protože vyřazené letiště či loď je daleko důležitější. Nebo bombardování doků - kapitola sama pro sebe.

Nedávno jsem viděl film o Stalingradu a piloti měli přesné cíle a ty se snažili bombardovat - je jasné, že množství náletů rozvrátilo město v sutiny. Pak piloti obou stran podporovali svoje vojáky, kteří byli blízko sebe, někdy se stávalo, že i když vojsko označilo vlajkou svoji pozici, že se piloti spletli.

Lord to jinak popsal dobře - tak nějak jsem to měl na mysli.

[karaya1]

5. Co se týče zápalných pum v arzenálu RAF, mnoho se obecně neví o tak zvané Jet bomb, zkráceně J-bomb. Jednalo se o nové využití původně "chemické" pumy (S náplní BOL.), jejíž tělo bylo naplněno hořlavou směsí na bázi benzínu. Přesné složení neznám, ale očekával bych přídavek fosforu, kvůli zaručenému zapálení směsi. Puma vážila 14.9 kg a při použití z ní šlehal plamen o délce cca. 5 metrů po dobu jedné minuty. Vkládaly se do ní velké naděje, ale při náletech se ukázala jako krajně nesplehlivý a neúčinný klumpr. Vlastně jediný relativně úspěšný nálet, při němž byla použita, mají být snad právě Drážďany.

V J-bomb žádný fosfor nebyl, náplň byla 1,3 galonu benzínu, v němž byl rozpuštěn metan, to bylo všechno. Použití přišlo hlavně v roce 1944, jenže na jeho konci se od dalšího použití upustilo - jednoduše jich příliš mnoho selhávalo a Němci pak benzín z takových pum jednoduše lili do vlastních aut O použití na Drážďany nevím.

za pár rokov nejakí "zelení",sa vytiahnu s článkami ,že akí boli vtedy spojenci barbari a aké neekologické zbrane používali,veď je to samý fosfor,síra,nafta a na to akú ekologickú záťaž tí barbari spôsobili prírode vôbec nebrali spojenci ohľad.

Jojo, co teprve těch ryb, co uhynulo tlakovou vlnou po explozích hlubinných pum, nemluvě o ekologických katastrofách při potopení tankerů.

kdyby jen polovina z těch 88mm děl byla použita na frontě v obávané protitankové roli a polovina malokaliberních děl k ochraně vojsk před hloubkovými nálety

Nad tím jsem se taky zamýšlel, ale tohle asi na vrub bombardovací kampani přičíst nelze - statická obrana průmyslových oblastí nevyžaduje prakticky žádnou logistickou podporu, zjednodušeně řečeno, stačí děla někam postavit a občas jim doplnit munici. Na frontě by to už tak přetížený německý logistický systém ještě dál napnulo - chyběly i tahače, které by k efektivnímu použití acht-acht na frontě byly potřeba. Na jaře 1945 už byli Němci natolik zoufalí, že tohle prostě riskli.

Pe-8 prováděly nálety v malých skupinkách - jednalo se o demonstrativní nálety a o malý počet náletů. Absolutně nelze srovnávat s nálety USAAF a RAF. (jak do množství tak do způsobené škody či do množství svržených pum).

Luftwaffe za celý Blitz od září 1940 do května 1941 svrhla něco přes 30 tisíc tun pum. To dokázali Spojenci nad Německem vysypat za čtrnáct dní - znamená to tedy, že nelze srovnávat spojenecké a německé nálety?
To je přesně argument, který neberu. Z hlediska morálky, kterou se tu operuje, totiž je úplně jedno míra, důležitý je úmysl. Omlouvat někoho, že "jich bylo málo a nesli málo pum" není možné. Na Guernicu taky útočilo jen pár desítek bombardérů (mimochodem i italských, takže si je můžeš přidat do seznamu).

Nedávno jsem viděl film o Stalingradu a piloti měli přesné cíle a ty se snažili bombardovat

Takhle ale v drtivé většině případů fungovaly i spojenecké nálety. Nešlo o to, obrátit města v prach, ale zasáhnout konkrétní cíle v nich.

[Tempik]

To že rusové dělali ten koberec jen jako rohožku neznamená, že nešlo o "kobercový" nálet. Dokonce si troufnu tvrdit, že tento nálet nebyl ani zaměřen na žádný vojenský objekt a šlo jen o bombardování města jako takového.

[kenavf]

Stuka:
Napsala jste článek plný humanismu. A vyslovila jste pochyby o způsobu vedení boje spojenci/plošné bombardování/.Nic proti tomu.
Ale protože jsem štoural, mě ve vašem vyjádření chybí jedno, jak měli vlastně spojenci vést boj?
Zde se docela podrobně rozebíralo proč a jaké byly technické možnosti té doby včetně vojenského pohledu na věc.
Zkuste dát pár řádek o způsobu vedení války při zachování dobových podmínek, aby byly naplněny Vaše představy.
Kritika je dobrá, ale konstruktivní kritika ještě lepší.

Dobrá otázka ale stále žiadna odpoveď.
Ďaľšia problém je že spojenci potrebovali tisíce štvormotorových bombardérov aby oslabili Nemecko.Tieto veľké bombardéry boli zo začiatku jediné lietadlá,ktoré boli schopné tak ďaleko doletieť, dokonca nebol možný ani doprovod stíhačiek.A neviem či je možné presné bombardovanie pomocou B-24 ohrozovaných flakom.Samozrejme tieto bombardéry používali aj v posledných mesiacoch vojny,pretože tú tonáž neboli schopní dopraviť nad Nemecko pomocou malých bombardérov.